\id COL
\h COLOSENSES
\mt CARTA YEⁿ'E 'IIⁿ'YĀⁿ YEⁿ'E YÁĀⁿ COLOSAS
\c 1
\s Pablo idinguúⁿ yā yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ chi naⁿ'a yáacū na yáāⁿ Colosas
\p
\v 1 'Úú Pablo 'úú ní 'úú apóstol yeⁿ'e Señor Jesucristo caati 'tíícā neⁿ'é Ndyuūs.
\v 2 'Úú ní ndúúcū hermano Timoteo idinguúⁿ carta 'cūū yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ chi yeⁿ'e 
Ndyuūs ní i'téénu yā Jesucristo, 'iiⁿ'yāⁿ chi snée yā na yáāⁿ Colosas. Neⁿ'é chi 
Ndyuūs Chiida yú tée yā ndís'tiī vaadī n'dai ca yeⁿ'é yā ndúúcū vaadī 'diiíⁿ 
yeⁿ'é yā.
\s Pablo ngaⁿ'angua'á yā caava 'iiⁿ'yāⁿ chi i'téénu yā Jesucristo
\p
\v 3 Taachi ngaⁿ'angua'á 'nū, 'úú ndúúcū Timoteo cueⁿ'e daāⁿmaⁿ ca'á 'nū gracias Ndyuūs 
Chiidá Señor Jesucristo yeⁿ'e yú caavā ndís'tiī.
\v 4 'Tíícā diíⁿ 'nū ti caati náⁿ'ā hermanos yeⁿ'e yú ndaá yā nanááⁿ nús'uu 'āā 
yaa'ví yā yeⁿ'ē ndís'tiī tan'dúúcā chi i'téénu nī Cristo Jesús ní tan'dúúcā 
chi dineⁿ'e nī nducyáácá 'iiⁿ'yāⁿ chi yeⁿ'e Ndyuūs.
\v 5 Chuū ní cucáávā chí snéé ngiinú nī chiiⁿ chi cuuvi yeⁿ'é nī chi Ndyuūs nguáín'dai 
yā na va'ai chɛɛti nguuvi cáávā ndís'tiī. Ní 'āā ch'iindiveéⁿ nī nduudu cuaacu chi yeⁿ'é 
Cristo. Ní nduudu cuaacu miiⁿ ní cuuvi nanguaⁿ'ai 'iiⁿ'yāⁿ ní vɛ́ɛ́ chi cuuvi yeⁿ'é nī.
\v 6 Ní nduudu miiⁿ ní 'iiⁿ'yāⁿ ngaⁿ'á yā nanááⁿ ndís'tiī, ní maaⁿ ní 'iiⁿ'yāⁿ 
ngaⁿ'á yā nanááⁿ 'iiⁿ'yāⁿ chi snee núúⁿmáⁿ iⁿ'yeēⁿdī. Ní tan'dúúcā 
'áámá cosecha chi vɛ́ɛ́ n'gui'i yeⁿ'ē, 'tíícā nduudu miiⁿ caati n'giita nduudu miiⁿ. 'Tiicá 
ntúūⁿ nduudu miiⁿ 'cuiita na staava yeⁿ'e ndís'tiī ndii nguuvi chí ch'iindiveéⁿ nī 
yeⁿ'ē. Ní tuumicadíínuuⁿ cá nī chɛɛ̄ chi cuaacu yeⁿ'e vaadī n'dai yeⁿ'e Ndyuūs yeⁿ'ē 
yú chi Ndyuūs tee yā s'uuúⁿ ní taacā Ndyuūs dineⁿ'é yā s'uuúⁿ.
\v 7 Chuū ní ch'eéⁿ nī yeⁿ'e saⁿ'ā Epafras chi saⁿ'ā chi neené neⁿ'e yú. Ní dáámá nginnee 
sa s'uuúⁿ. Ní 'áámá canee sa na ntiiⁿnyuⁿ yeⁿ'é Cristo. Ní diiⁿ sa ntiiⁿnyuⁿ yeⁿ'e 
Cristo nguaaⁿ ndís'tiī.
\v 8 Saⁿ'ā miiⁿ ní ndaa sa nanááⁿ nús'uu ní ngaⁿ'a cuaacu sa yeⁿ'e ndís'tiī. Ní ngaⁿ'a 
sa chi ndís'tiī dineⁿ'é nī 'iiⁿ'yāⁿ caati Espíritu N'dai yeⁿ'é Ndyuūs caneé yā ndúúcū 
ndís'tiī.
\p
\v 9 Ní cáávā chuū ntúūⁿ nús'uu ndii tiempo chi ch'iindiveéⁿ 'nū yeⁿ'e ndís'tiī nguɛ́ɛ́ 
s'neeⁿ naaⁿ 'nū caⁿ'angua'á 'nū caavā ndis'tiī. Ngiicá 'nū chi maaⁿ Ndyuūs ch'iⁿ'í 
yā ndís'tiī nducuéⁿ'ē chi neⁿ'é yā chi diíⁿ nī. Ní ngiicá 'nū Ndyuūs chi Espíritu 
N'dai yeⁿ'é Ndyuūs tée yā ndís'tiī nducuéⁿ'e vaadī deenu ndúúcū vaanīcadíínūuⁿ 
chi yeⁿ'é Ndyuūs.
\v 10 Ngaⁿ'angua'á 'nū chi ndís'tiī cuuvi 'cuɛɛtinéé n'daacá nī nanááⁿ Jesucristo ti yeⁿ'é 
yā s'uuúⁿ. Ní cueⁿ'e daāⁿmaⁿ diíⁿ nī tan'dúúcā chi neⁿ'e Señor yeⁿ'e yú. Ní 
'íícú vɛ́ɛ́ n'gui'i yeⁿ'é nī yeⁿ'e tanducuéⁿ'ē chi n'daacā chi idiíⁿ nī. Ní 
cuuvi 'cueēⁿ ca nī yeⁿ'e vaadī deenu chí yeⁿ'e Dendyuūs.
\v 11 Ngiicá 'nū Ndyuūs chi tée yā ndís'tiī poder yeⁿ'é yā chí ch'ɛɛtɛ ca chí cuuvi diíⁿ 
nī ntiiⁿnyuⁿ yeⁿ'é nī ndúúcū poder chi yeⁿ'é Ndyuūs. Ní 'íícú ndúúcū paciencia 
cuuvi cuchɛɛ́ nī yeⁿ'e tanducuéⁿ'ē chi 'iiⁿ'yāⁿ diíⁿ yā ndúúcu nī. Ní yeenú 
nī.
\v 12 Ní ndís'tiī canéé chi ca'á nī gracias Ndyuūs Chiida yú caati Ndyuūs diíⁿ yā ndúúcu 
yú chí vɛ́ɛ́ parte yeⁿ'e yú naachi cuuvi yeⁿ'e yú ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ chi 
i'téénu yā Cristo. Ní caⁿ'a yā chi tée yā s'uuúⁿ chi cuuvi yeⁿ'e yú ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ 
s'eeⁿ chi yeⁿ'é yā taachi ndaa yú na lugar chí dɛɛvɛ ca naachi Ndyuūs ngaⁿ'a ntiiⁿnyúⁿ 
yā yeⁿ'ē.
\v 13 Canéé chi ca'á nī gracias Ndyuūs caati nadanguáⁿ'ai yā s'uuúⁿ yeⁿ'e saⁿ'ā chi ngaⁿ'ā 
ntiiⁿnyuⁿ yeⁿ'e maaíⁿ. Ní Ndyuūs dicho'ó yā s'uuúⁿ naachi canéé Jesucristo chí 
ngaⁿ'ā ntiiⁿnyúⁿ yā. Jesucristo ní Daiyá Ndyuūs chi Ndyuūs neⁿ'e taaví yā.
\v 14 Níícú Jesucristo cuaí yā s'uuúⁿ ndúúcū precio chi yuūúⁿ yeⁿ'é yā taachi ch'īi 
yā na cruz cucáávā s'uuúⁿ. Ní cáávā chuū Ndyuūs nadach'ɛɛcú yā s'uuúⁿ yeⁿ'e nuūⁿndī 
yeⁿ'e yú.
\s Chi nduuvidaama yú ndúúcū Ndyuūs cucáávā chi Cristo ch'īi yā
\p
\v 15 Jesucristo ní tan'dúúca Ndyuūs chiida yú chi nguɛ́ɛ́ inaaⁿ yú, 'tiicá yā. Ní Cristo 
miiⁿ 'āā canéé yā vmnááⁿ vmnaaⁿ chi din'dái yā núúⁿmáⁿ íⁿ'yeeⁿdī.
\v 16 Ní Ndyuūs yeⁿ'e yú ndúúcū Cristo miiⁿ din'dái yā tanducuéⁿ'ē dendu'ū chi vɛ́ɛ́. 
Din'dái yā tanducuéⁿ'ē dendu'ū chi vɛ́ɛ́ nanguuvi. 'Tiicá ntúūⁿ na yáⁿ'āa yeⁿ'ē 
chi inaaⁿ yú ndúúcū yeⁿ'ē chi nguɛ́ɛ́ inaaⁿ yú. N'dáá rá chi vɛ́ɛ́ ángeles 
chi yeⁿ'e Ndyuūs ndúúcū ángeles chi yeⁿ'e yááⁿn'guiinūuⁿ chi ngaⁿ'ā ntiiⁿnyuⁿ 
na 'yúúné ndúúcū 'iiⁿntyéⁿ'ē chi ngaⁿ'á yā ntiiⁿnyuⁿ yeⁿ'ē naciones 
na iⁿ'yeeⁿdí 'cūū ndúúcū 'iiⁿntyéⁿ'ē ndúúcū poder yeⁿ'e yā, tanducuéⁿ'ē 
ní Cristo miiⁿ din'dái yā ní 'iivi yeⁿ'e tanducuéⁿ'ē.
\v 17 Cristo miiⁿ ní ngaⁿ'a ntiiⁿnyúⁿ yā yeⁿ'e tanducuéⁿ'ē dendu'ū. Ní Cristo miiⁿ 
diíⁿ yā chi tanducuéⁿ'ē dendu'ū chi vɛ́ɛ́ canéé lugar yeⁿ'ē ndúúcū orden.
\v 18 Ní Cristo miiⁿ ní tiíⁿ yā yeⁿ'e cuerpo chi yaācū yeⁿ'e yā chi nducyaaca 'iiⁿ'yāⁿ 
chi i'téénu yā Cristo. Ní ca'á yā vida 'iiⁿ'yāⁿ chi yeⁿ'e cuerpo yeⁿ'é yā. Ní Cristo 
miiⁿ vmnááⁿ vmnaaⁿ 'iiⁿ'yāⁿ chi nduuchí yā yeⁿ'ē nguaaⁿ tináⁿ'ā, caati 
lugar chi vmnááⁿ vmnaaⁿ cuuvi yeⁿ'é yā yeⁿ'e nducuéⁿ'ē dendu'ū chi vɛ́ɛ́.
\v 19 Ní Ndyuūs Chiida yú neⁿ'é yā chi Cristo miiⁿ caneé yā ndúúcū nducuéⁿ'ē poder chi 
yeⁿ'é Ndyuūs.
\v 20 Ní cucáávā Cristo miiⁿ Ndyuūs Chiida yú neⁿ'é yā diíⁿ yā chi cuuvi yeⁿ'é Cristo 
tanducuéⁿ'ē dendu'ū taama vmnéⁿ'ēe tan'dúúcā tanducuéⁿ'ē chi vɛ́ɛ́ vmnááⁿ 
vmnaaⁿ na va'ai chɛɛti nguuvi. 'Tiicá ntúūⁿ cuuvi yeⁿ'é yā tanducuéⁿ'ē chi vɛ́ɛ́ 
na iⁿ'yeeⁿdí 'cūū. Ní diíⁿ yā chi vɛ́ɛ́ vaadī 'diiíⁿ cáávā yuuúⁿ yeⁿ'ē 
Jesucristo chi can'daā taachi ch'īi yā na cruz.
\p
\v 21 Ní tiempo chi 'āā chó'ōo ndís'tiī ní tan'dúúcā 'iiⁿ'yāⁿ chi snúuⁿ yā yúúní 
'tíícā ndís'tiī. Ní nguɛɛ deenú nī Ndyuūs caati diíⁿ nī cosas chi nguɛ́ɛ́ n'daāca. 
Ní ndís'tiī ní contra yeⁿ'e Ndyuūs ndís'tiī. Ní nguɛ́ɛ́ n'daacā staava yeⁿ'é nī. 
Naati maaⁿ ní Ndyuūs nch'ɛɛcú yā nuuⁿndi yeⁿ'e ndís'tiī. Maaⁿ ní amigos yeⁿ'é 
Ndyuūs ndís'tiī.
\v 22 Ní diíⁿ yā chi nduuvidaamá nī ndúúcū Ndyuūs cáávā chi cuerpo yeⁿ'e Jesucristo ch'iī 
na cruz. Ní Jesucristo ch'īi yā caavā s'uuúⁿ chi ndaa yā ndúúcū s'uuúⁿ nanááⁿ Ndyuūs 
Chiida yú. Ní Cristo ch'iⁿ'í yā chi s'uuúⁿ ní yeⁿ'é Ndyuūs s'uuúⁿ ní dɛɛvɛ vida yeⁿ'ē 
yú. Níícu 'āā ntɛ́ɛ́ caaⁿ'maⁿ Ndyuūs chi vɛ́ɛ́ nuuⁿndi yeⁿ'e yú.
\v 23 Maaⁿ ní canee chi i'téénu n'daacá nī nduudu cuaacu ní cunee diitú nī ndúúcū chi i'téénu 
nī chi yeⁿ'e Cristo. Ní cu'téénu cá nī nduudu cuaacu yeⁿ'e Jesucristo chi ch'iⁿ'i chɛ́ɛ́ 
chi cuuvi yeⁿ'e yú ní yeⁿ'ē chi cunee ngiinu yú. Ní nguɛ́ɛ́ divíi nī yeⁿ'e nduudu cuaacu yeⁿ'e 
Jesucristo ti n'daacā canee nī nanáaⁿ yā ní cunee ngiinu cá nī. Nduudu cuaacú 'cūū yeⁿ'e 
Jesucristo miiⁿ maaⁿ ní 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ cheⁿ'e yā candɛɛ yā chí cuuvi yeⁿ'ē 
nducyáácá 'iiⁿ'yāⁿ chi snéé na iⁿ'yeeⁿdí 'cūū. Ní nduudu cuaacu miiⁿ chiiⁿ chi 
'úú Pablo ngaⁿ'a caati 'tíícā ntiiⁿnyuⁿ yeⁿ'é.
\s Pablo nginneé yā 'iiⁿ'yāⁿ chi yeⁿ'e Jesucristo
\p
\v 24 Maaⁿ ní yeenú taaví yeⁿ'ē chi n'geenú ngii cucáávā ndís'tiī chi i'téénu nī nduudú 
'cūū. Ní 'tíícā maaⁿ ní yeenú taaví chi 'cueenú cuuvi na cuerpo yeⁿ'é tan'dúúcā chi 
ch'eenú chiī Cristo na cuerpo yeⁿ'e yā cucáávā 'iiⁿ'yāⁿ chi i'téénu yā 'iiⁿ'yāⁿ 
ní yeⁿ'e cuerpo yeⁿ'e yā. Ní 'tíícā diíⁿ cumplir vaadī ya'ai yeⁿ'e Cristo cucáávā 
'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e yā.
\v 25 Ndyuūs tee yā ntiiⁿnyuⁿ 'cūū yeⁿ'é chi diíⁿ ntiiⁿnyuⁿ yeⁿ'e yaacū yeⁿ'é 
yā. Ní diíⁿ ntiiⁿnyuⁿ yeⁿ'e Ndyuūs nguaaⁿ ndís'tiī chi nguɛ́ɛ́ yeⁿ'ē ndaata 
Israel caati 'tííca cuuvi cuaacu nduudu yeⁿ'e Ndyuūs chi ngaⁿ'a ndii cuááⁿ vmnaaⁿ.
\v 26 Ní nduudú 'cūū nguɛ́ɛ́ deenú 'iiⁿ'yāⁿ caati canúúⁿ n'de'ei ndii tiempo chi 'āā 
'cuɛ́ɛ́ 'iiⁿ'yāⁿ iⁿ'yeeⁿdí 'cūū, naati maaⁿ ní chuū ch'iⁿ'i Cristo nanááⁿ 
'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'é yā.
\v 27 Níícú Ndyuūs neⁿ'é yā chi nducyáácá 'iiⁿ'yāⁿ chi yeⁿ'é yā, 'iiⁿ'yāⁿ chi Israel 
s'eeⁿ yā ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ chí nguɛ́ɛ́ Israel s'eeⁿ yā, nducyaaca yā cuuvi deenú 
yā vaadī 'cuiica yeⁿ'ē chi canúúⁿ n'de'ei. Chuū ní secreto miiⁿ. Cristo caneé yā ndúúcū 
ndís'tiī chi nguɛ́ɛ́ 'iiⁿ'yāⁿ Israel yā. Ní ndúúcū Cristo miiⁿ snee ngiinú 
nī chi caⁿ'á nī na va'ai chɛɛti nguuvi.
\p
\v 28 Nús'uu ní ngaⁿ'á 'nū nduudu cuaacu yeⁿ'é Cristo nanááⁿ nducyaaca 'iiⁿ'yāⁿ. Ní nducuéⁿ'ē 
ngi'cueéⁿ 'nū 'iiⁿ'yāⁿ ndúúcū vaadī deenu caati cuuvi deenú n'daacá yā nduudu cuaacu yeⁿ'é 
Ndyuūs. Ní cuuvi yeⁿ'é Cristo 'iiⁿyāⁿ ní n'daacā caneé yā nanááⁿ Jesucristo.
\v 29 Ní cáávā chuū 'úú idiíⁿ ntiiⁿnyúⁿ 'cūū, ní diíⁿ diituú taavi nducuéⁿ'ē 
tiempo ndúúcū nducuéⁿ'ē poder chi Ndyuūs itée yā 'úú.
\c 2
\p
\v 1 'Úú neⁿ'é chi ndís'tiī cadíínuuⁿ nī chi díítuú diíⁿ ntiiⁿnyuⁿ caavā ndís'tiī 
ní cáávā 'iiⁿ'yāⁿ chi snéé na yáāⁿ Laodicea, ní cáávā 'iiⁿ'yāⁿ chi nguɛ́ɛ́ 
n'diichi tandii yā naáⁿ.
\v 2 Neⁿ'é chi nducyáácá 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ndúúcū ndís'tiī cuuvi diitú nī ndúúcū 
staava yeⁿ'é nī. Ní nguɛ́ɛ́ 'va'á nī. Ní dáámá nadacadíínuuⁿ nī, ni dineⁿ'é nī 
'aamá nī taama nī. Ní deenu cá nī yeⁿ'e nducuéⁿ'ē vaadī cuaacu, ní diituu caneé nī ndúúcū 
chi i'téénu nī. Ní 'íícú cuuvi deenu cá nī chiiⁿ chi Ndyuūs cunuuⁿ n'de'éí yā chi yeⁿ'e maaⁿ 
Jesucristo miiⁿ. Ní 'íícú cuuvi diituu cá nī ndúúcū chi i'téénu nī yeⁿ'e Jesucristo.
\v 3 Caati ndúúcū Cristo miiⁿ tanducuéⁿ'ē chi vɛ́ɛ́ yeⁿ'ē vaadī deenu ndúúcū 
vaadī cadiinuuⁿ ní yeⁿ'é yā ndúúcū nducueⁿ'ē cosa chi cunúúⁿ n'de'ei yeⁿ'e nducyáácá 
'iiⁿ'yāⁿ.
\v 4 Ní nducuéⁿ'ē chuū ngaⁿ'á chi nguɛ́ɛ́ du'ū vɛɛ cannche'ei ndís'tiī ndúúcū nduūdū 
yaadi yeⁿ'é yā.
\v 5 Ní chuū ngaⁿ'á caati 'áárá chi nguɛɛ caneé ndúúcū ndís'tiī cuuvi deenú nī chi nadacadíínuúⁿ 
taavi yeⁿ'e ndís'tiī. Ní yeenú taavi 'úú taachi n'giindiveéⁿ chi n'daacā idiíⁿ 
nī ní díítuu caneé nī ndúúcū nduudu cuaacu yeⁿ'e Cristo chi i'téénu nī.
\p
\v 6 Maaⁿ ní tan'dúúcā chi i'téénu nī Señor Jesucristo yeⁿ'ē yú 'tiicá ntúūⁿ ndís'tiī 
chi yeⁿ'é Cristo canéé chi n'gɛɛtinéé n'daacá nī cáávā Señor Jesucristo yeⁿ'ē 
yú nginnee yā ndís'tiī.
\v 7 Ní canéé chi diiⁿ n'daacá nī ndúúcū nducuéⁿ'ē caati cu'téénu cá nī Jesucristo. Ní 
cu'téénu cá nī nguuvi nguuvi tan'dúúcā chi ch'eēⁿ ndís'tiī. Ní nguɛ́ɛ́ ndaacadaamí 
nī yeⁿ'e chi i'teenú nī. Ní cuéⁿ'é daāⁿmaⁿ ngaⁿ'á nī, gracias Ndyuūs ti yeⁿ'é 
yā ndís'tiī.
\s Yeⁿ'é vida ngai yeⁿ'é 'iiⁿ'yāⁿ chi yeⁿ'e Cristo
\p
\v 8 Maaⁿ ní diíⁿ nī cuidado ndís'tiī yeⁿ'e maáⁿ nī chí mar 'áámá saⁿ'ā nguɛ́ɛ́ 
castaⁿ'a sa ndís'tiī caavā vaanicadíínuūⁿ ch'ɛɛtɛ́ yeⁿ'ē sa ndúúcū nduudu 
yaadi yeⁿ'ē sa. Ní nguɛ́ɛ́ cannche'ei sa ndís'tiī caati nduudu yeⁿ'ē sa chí sta'a sa yeⁿ'e 
vaanicadíínūuⁿ yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ ní yeⁿ'e costumbre yeⁿ'é 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'é 
iⁿ'yeēⁿdī. Ndíí nguɛ́ɛ́ sta'a sa yeⁿ'ē vaanicadíínūuⁿ yeⁿ'é Cristo.
\p
\v 9 Caati nducuéⁿ'ē chi vɛ́ɛ́ ní yeⁿ'e Ndyuūs ndúúcū daiya yā Jesucristo. Jesucristo 
miiⁿ ní Ndyuūs 'yā ní dáámá yā ndúúcū chiidá yā. 'Tííca yā.
\v 10 Ní nducuéⁿ'ē chi vɛ́ɛ́ ní yeⁿ'e ndís'tiī caati ndís'tiī ní yeⁿ'e Cristo ndís'tiī. 
Jesucristo miiⁿ ní ndíí tiiⁿ yā yeⁿ'e tanducuéⁿ'ē 'iiⁿ'yāⁿ ní yeⁿ'e tanducuéⁿ'ē 
'iiⁿntyéⁿ'ē yeⁿ'e tanducuéⁿ'ē nación ní yeⁿ'e tanducuéⁿ'ē poder yeⁿ'e yááⁿn'guiinūuⁿ 
chi vɛ́ɛ́ na iⁿ'yeeⁿdí 'cūū.
\v 11 Ndís'tiī nguɛ́ɛ́ 'iiⁿ'yāⁿ circuncidado yā na cuerpo yeⁿ'é yā. Naati cáávā chi 
ndís'tiī ní yeⁿ'e Jesucristo ndís'tiī, Cristo ní diíⁿ yā cuenta chi ndís'tiī tan'dúúcā 
'iiⁿ'yāⁿ chí circuncidado yā ndís'tiī taachi Jesucristo nadanguáⁿ'ai yā ndís'tiī 
yeⁿ'e poder yeⁿ'e nuūⁿndī chi vɛ́ɛ́ na cuerpo yeⁿ'é nī.
\v 12 Ní taachi chɛɛdinuūⁿniⁿ yā ndís'tiī, tuu'mi ní caneé nī tan'dúúcā chí ch'ɛɛchí 
nī na yáinyāⁿ ndúúcū Cristo ní caneé nī tan'dúúcā chi nadacueéⁿ nī yeⁿ'ē 
nguaaⁿ tináⁿ'ā ndúúcū Cristo. 'Tííca rā váá caati i'téénu nī poder yeⁿ'e Ndyuūs 
chi diiⁿ chi nacueeⁿ Jesucristo yeⁿ'ē nguaaⁿ tináⁿ'ā.
\v 13 Ní tiempo chi chó'ōo espíritu yeⁿ'e ndís'tiī ní n'diī cucáávā nuuⁿndi chi diíⁿ 
nī. Ní nguɛ́ɛ́ ndís'tiī 'iiⁿ'yāⁿ circuncidado yā ndís'tiī. Naati maaⁿ ní Ndyuūs 
tee yā vida cueⁿ'e daāⁿmaⁿ ndís'tiī dáámá dáámá ndúúcū Cristo ti Ndyuūs 
nadanch'ɛɛcú yā yeⁿ'ē tanducuéⁿ'ē nuuⁿndi yeⁿ'é nī.
\v 14 Cuááⁿ vmnaaⁿ canee yú ndúúcū nducuéⁿ'ē cuenta yeⁿ'e nuuⁿndi yeⁿ'e yú ti nguɛɛ 
diiⁿ yú tan'dúúcā chi ngaⁿ'a ley yeⁿ'é Ndyuūs. Ní cáávā ley miiⁿ ní cuenta yeⁿ'e 
nuuⁿndi yeⁿ'e yú diiⁿ condenar s'uuúⁿ. Naati Cristo nadíí'vɛ yā 'áámá vmnéⁿ'ēe 
cuenta yeⁿ'e nuuⁿndi yú taachi ch'īi yā na cruz cáávā s'uuúⁿ. Ní cáávā chi ch'īi yā 
cáávā s'uuúⁿ ní tan'dúúcā chi nadatuūví yā ley miiⁿ ti nguɛ́ɛ́ cuuvi condenar 
s'uuuⁿ.
\v 15 Ní taachi Cristo ch'īi yā na cruz cuchɛɛ́ yā yeⁿ'e nducuéⁿ'ē 'iiⁿntyéⁿ'ē yeⁿ'e 
espíritu chi nguɛ́ɛ́ n'daacā ndúúcū poder yeⁿ'é yā. Ní diíⁿ yā chi 'cuinaaⁿ 
espíritu s'eeⁿ nanááⁿ nducyáácá espíritus. Ní Cristo ch'iⁿ'í yā nducyáácá 'iiⁿ'yāⁿ 
chi chɛ́ɛ yā yeⁿ'e espíritus.
\s In'nuúⁿ nī nducuéⁿ'ē chi yeⁿ'ē va'ai chɛɛti nguuvi
\p
\v 16 Maaⁿ ní nguɛ́ɛ́ nacadíínuuⁿ nī yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ chi diíⁿ yā condenar ndís'tiī 
caavā dendu'ū chi nguɛ́ɛ́ chi nge'é nī ndúúcū chi ngi'i nī o ndúúcū yeⁿ'ē chi 
diíⁿ nī taachi vɛ́ɛ́ 'viicu s'eeⁿ ndúúcū 'viicu yeⁿ'e 'iiyū ngai ndúúcū 'viicu 
yeⁿ'e sábado chí nguuvi chi ntaaví'tuunúūⁿ 'iiⁿ'yāⁿ.
\v 17 Nducuéⁿ'ē 'viicu ndúúcū chi diíⁿ 'iiⁿ'yāⁿ ní ch'iⁿ'i yeⁿ'e Cristo chi cuchiī, naati 
nducuéⁿ'ē chuū cuaacu nííⁿnyúⁿ ngaⁿ'ā chi yeⁿ'e Cristo miiⁿ.
\v 18 Nguɛ́ɛ́ nadacadíínuuⁿ nī yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ chi diíⁿ yā condenar ndís'tiī caati 
ngaⁿ'a yā chí n'diichí yā visiones. 'Iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ nadacadíínuuⁿ yā chi n'gɛɛtɛ 
maáⁿ yā caavā cosas chi n'diichí yā. 'Iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ngaⁿ'a yā chi canee chi ndiicuúⁿ 
nī maáⁿ nī ní dich'ɛɛtɛ́ nī ángeles. 'Iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ diíⁿ yā cosas chi 
nguɛ́ɛ́ deenú yā yeⁿ'ē ní n'gɛɛtɛ maáⁿ yā caavā chi nadacadíínuuⁿ yā 
yeⁿ'e cosas chi candɛɛ̄ yeⁿ'ē maaⁿ tiíⁿ yā.
\v 19 'Iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ nguɛ́ɛ́ caneé yā ndúúcū nduudu cuaacu yeⁿ'é Jesucristo. Cristo miiⁿ 
ní tiiiⁿ yeⁿ'e cuerpo yeⁿ'é yā chi 'iiⁿ'yāⁿ chi i'téénu yā 'yā. Ní Cristo miiⁿ 
ní diíⁿ yā chi nducuéⁿ'ē 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'é yā ní n'giita yā caati i'téénu cá yā 
yeⁿ'é yā. Ní Cristo miiⁿ diíⁿ yā chi nducyaaca 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'é yā caneé yā 
tan'dúúcā chi nduuvi daamá yā tan'dúúcā cuerpo yeⁿ'e yú nduuvidaama yeⁿ'ē ndúúcū 
'iini ndíí nduū. 'Tíícā diíⁿ Cristo tan'dúúcā chi neⁿ'e Ndyuūs.
\p
\v 20 Maaⁿ ní ndís'tiī 'āā ch'īi nī taachi ch'iī Jesucristo. Ní canée nī libre yeⁿ'e reglas 
yeⁿ'e iⁿ'yeeⁿdí 'cūū. Maaⁿ ní, ¿dɛ́'ɛ̄ cuuvi chi n'gɛɛtinéé ndís'tiī tan'dúúcā 
chi yeⁿ'e iⁿ'yeeⁿdí 'cūū ndís'tiī? ¿Dɛ́'ɛ̄ cuuvi chi i'téénu nī reglas yeⁿ'ē iⁿ'yeeⁿdí 
'cūū chi ngaⁿ'a 'tíícā?
\v 21 Nguɛ́ɛ́ tuu'ví nī chuū, nguɛ́ɛ́ che'é nī cosa 'cūū, ní nguɛ́ɛ́ cuta'á nī cosa 'cūū 
na ta'á nī.
\v 22 Ní reglas miiⁿ chííⁿ chi 'iiⁿ'yāⁿ din'dái yā ní chííⁿ chí ca'cueeⁿ yā 'iiⁿ'yāⁿ. 
Nducuéⁿ'ē reglas 'cūū nguɛ́ɛ́ dichíí'vɛ̄ caati Ndyuūs ca'á yā 'iiⁿ'yāⁿ cosas 
caati cuuvi che'é yā yeⁿ'ē.
\v 23 Cuaacu chi 'iiⁿ'yāⁿ sta'á yā reglas miiⁿ tan'dúúcā chi ch'iⁿ'i chi yeⁿ'ē vaadī 
deenu yeⁿ'é 'iiⁿ'yāⁿ. Reglas miiⁿ ch'iⁿ'i chi yeⁿ'ē religión chi ngaⁿ'ā chi 'iiⁿ'yāⁿ 
canéé chí dich'ɛɛtɛ́ yā ángeles. Ní reglas miiⁿ ch'iⁿ'ī chí 'iiⁿ'yāⁿ canéé 
chí ndiicuúⁿ yā maáⁿ yā ní ch'iⁿ'i chi 'iiⁿ'yāⁿ canéé chí 'cueenú yā cuuvi na 
cuerpo yeⁿ'e yā. Naati nguɛ́ɛ́ dichíí'vɛ̄ mar 'áámá regla yeⁿ'ē chí diiⁿ ayudar 
'iiⁿ'yāⁿ caati nguɛɛ dinuuⁿndí yā tan'dúúcā chi neⁿ'e diiⁿ cuerpo yeⁿ'é yā.
\c 3
\p
\v 1 Maaⁿ 
ní chi ndís'tiī ní 'āā nduuchí nī yeⁿ'ē nguaaⁿ tináⁿ'ā dáámá ndúúcū Jesucristo, 
ndís'tiī in'nuúⁿ nī dendu'ū chi yeⁿ'ē va'ai chɛɛti nguuvi naachi Cristo vɛɛ́ yā lado 
yeⁿ'e honor yeⁿ'ē Ndyuūs chí lado tá cuaacú yā.
\v 2 Ní nadacadíínuuⁿ nī yeⁿ'e nducuéⁿ'ē chi yeⁿ'e Ndyuūs ní nguɛ́ɛ́ yeⁿ'ē nducuéⁿ'ē 
chi vɛ́ɛ́ iⁿ'yeeⁿdí 'cūū.
\v 3 'Tíícā ndís'tiī ní ch'īi nī dáámá ndúúcū Cristo ní caneé nī tan'duucā chi ch'iī 
cuerpo yeⁿ'é nī. Maaⁿ ní canúúⁿ n'de'ei vida yeⁿ'é nī ndúúcū Cristo nanááⁿ 
Ndyuūs.
\v 4 Maaⁿ vida yeⁿ'e yú ní cuaacu chí Cristo. Ní taachi ndaa Cristo taama vmnéⁿ'ēe tuu'mi ní 
s'uuúⁿ ndaa yú nduucú yā ní vɛ́ɛ́ parte yeⁿ'e yú nduucú yā na va'ai chɛɛti nguuvi.
\s Yeⁿ'e vida ndiicúū yeⁿ'ē yú ní yeⁿ'e vidā ngai yeⁿ'ē yú
\p
\v 5 Maaⁿ ní diiⁿ yú cuenta chi ch'iī cuerpo yeⁿ'e yú ní 'āā ntɛ́ɛ́ diiⁿ yú nuuⁿndi. 
N'diichí nī, vɛ́ɛ́ nuuⁿndi nguaáⁿ nī. Neⁿ'é nī 'áámá saⁿ'ā o 'aama n'daataá chi 
nguɛ́ɛ́ yeⁿ'é nī. Ní neⁿ'é nī diíⁿ nī cosa chi nguɛ́ɛ́ yeⁿ'é Ndyuūs. Ní neⁿ'é 
nī n'diichí nī 'áámá n'daataá o 'áámá sáⁿ'ā chi nguɛ́ɛ́ yeⁿ'é nī. Ní neⁿ'é 
nī dendu'ū chi nguɛ́ɛ́ yeⁿ'e nī. 'Tiicá nī. Ní canee nī tan'dúúcā chi i'téénu nī ídolos 
chi imágenes.
\v 6 Nducuéⁿ'ē chuū ní nuuⁿndi. Ní Ndyuūs diíⁿ yā castigar nducyáácá 'iiⁿ'yāⁿ chi nguɛ́ɛ́ 
diíⁿ yā tan'dúúcā chi ngaⁿ'a yā.
\v 7 'Tíícā 'āā dinuuⁿndí ndís'tiī tiempo chi 'āā chó'ōo.
\v 8 Maaⁿ ní 'āā ntɛ́ɛ́ diíⁿ nī nuuⁿndi. Nguɛ́ɛ́ ditaáⁿ nī, nguɛ́ɛ́ caaⁿ'maⁿ 
taáⁿ nī. Nguɛ́ɛ́ diíⁿ nī cosas chi nguɛɛ n'daācā 'aamá nī ndúúcū taamá nī. 
Nguɛ́ɛ́ caaⁿ'máⁿ nī 'iiⁿ'yāⁿ chííⁿ chi nguɛ́ɛ́ n'daāca chi maáⁿ yā 
diíⁿ yā. Nguɛ́ɛ́ caaⁿ'máⁿ nī mar 'áámá nduudu chi nguɛ́ɛ́ n'daacā.
\v 9 Nguɛ́ɛ́ caaⁿ'máⁿ nī nduudu yaadi 'aama nī ndúúcū taama nī. Nguɛ́ɛ́ diíⁿ nī 
'túúcā caati 'āā dicuenta nī tan'dúúcā chi 'āā ch'iī cuerpo yeⁿ'é nī ndúúcū nducuéⁿ'ē 
chi nguɛ́ɛ́ n'dááca chi 'āā diíⁿ nī.
\v 10 Ní maaⁿ ní cuerpo yeⁿ'é nī ní tan'dúúcā cuerpo chi ngai chi Ndyuūs din'dái yā. Ní nguuvi 
nguuvi diíⁿ yā chi ndís'tiī cuuví nī tan'dúúcā Ndyuūs, 'tiicá nī. Ní 'íícú Ndyuūs diíⁿ 
yā chi cuuvi deenu cá nī yeⁿ'é Ndyuūs.
\v 11 Caati nanááⁿ Jesucristo miiⁿ nguɛ́ɛ́ dɛ'ɛ̄ vɛɛ nduuti chi 'iiⁿ'yāⁿ nguɛ́ɛ́ 
yeⁿ'ē ndaata 'iiⁿ'yāⁿ Israel o 'iiⁿ'yāⁿ chi yeⁿ'e ndaata 'iiⁿ'yāⁿ Israel. Nguɛ́ɛ́ 
dɛ'ɛ̄ vɛɛ nduuti chi 'iiⁿ'yāⁿ ní circuncidado yā o nguɛ́ɛ́ circuncidado yā. Nguɛ́ɛ́ 
dɛ'ɛ̄ vɛɛ nduuti chi 'iiⁿ'yāⁿ tan'dúúcā chi snéé yúúní, o nduuti chi 'iiⁿ'yāⁿ 
tan'dúúcā chi 'iitī 'cuɛɛti. Nguɛ́ɛ́ dɛ'ɛ̄ vɛɛ nduuti chi 'iiⁿ'yāⁿ chi dichíí'vɛ̄ 
'iivi yeⁿ'é yā, o 'iiⁿ'yāⁿ chi snéé libre yā. Dámaāⁿ dichíí'vɛ̄ chi 'iiⁿ'yāⁿ 
s'eeⁿ ní yeⁿ'e Cristo ní Cristo caneé yā nduucú yā.
\p
\v 12 Ndís'tiī ní yeⁿ'é Ndyuūs ndís'tiī. Ní Ndyuūs dineⁿ'é yā ndís'tiī ní nndɛɛvɛ yā 
ndís'tiī chi cuuvi yeⁿ'é yā ndís'tiī. Maaⁿ ní ndís'tiī canee chi diya'áí nī 'iiⁿ'yāⁿ 
ní din'daāca cá nī. Nguɛ́ɛ́ dich'ɛɛtɛ́ nī maáⁿ nī naati diíⁿ nī nducuéⁿ'ē 
ndúúcū vaadī ndiicúúⁿ.
\v 13 Ní nginneé nī 'aamá nī taama nī. Ní cuchɛɛ́ nī yeⁿ'e nducuéⁿ'ē. Ní nadach'ɛɛcú nī 
'iiⁿ'yāⁿ chí diíⁿ yā 'áámá falta ndúúcu nī. Ní tan'dúúcā chi Cristo nadach'ɛɛcú 
yā nuuⁿndi yeⁿ'é nī, 'tiicá ntúūⁿ nadach'ɛɛcú nī yeⁿ'e 'aama nī ndúúcū taama 
nī.
\v 14 Nguaaⁿ nducuéⁿ'ē chí diíⁿ nī, dineⁿ'e taavi cá nī 'iiⁿ'yāⁿ ti taachi diíⁿ 
nī 'túúcā caneé nī tan'dúúcā chi nduuvidaamá nī yeⁿ'ē nducuéⁿ'ē chi vɛ́ɛ́. 
Ní diíⁿ nī cumplir nducuéⁿ'ē dendu'ū.
\v 15 Ní vaadī 'diiíⁿ chi Ndyuūs itée yā ndís'tiī na staava yeⁿ'é nī canee chi ch'iⁿ'ī 
ndís'tiī nducuéⁿ'ē chi diíⁿ nī caati Ndyuūs yaa'ví yā nducyáácá ndís'tiī chi cuuvi 
yeⁿ'é nī vaadī 'diīiⁿ miiⁿ. Ní nducyáácá nī ní caneé nī tan'dúúcā 'áámá 
cuerpo nūuⁿ, 'tiicá nī. Maaⁿ ní ca'á nī gracias Ndyuūs caavā chuū.
\p
\v 16 Ní 'áámá canéé n'daacā na staava yeⁿ'é nī nducuéⁿ'ē nduudu cuaacu chí n'daacā taavi 
ní yeⁿ'e Ndyuūs. Ca'cueéⁿ nī ní ch'iⁿ'í nī 'áámá nī taama nī ndúúcū nducuéⁿ'ē 
vaadī deenu. Ngiitá nī salmos ndúúcū himnos ndúúcū canciones chi ngaⁿ'ā yeⁿ'é 
Ndyuūs. Ní ndúúcū núúⁿmáⁿ staava yeⁿ'é nī nca'á nī gracias Ndyuūs.
\v 17 Níícú nducuéⁿ'ē cosa chi diiⁿ nī 'áárá chí caaⁿ'máⁿ nī o diíⁿ nī ntiiⁿnyuⁿ, 
diíⁿ nī nducuéⁿ'ē caavā Señor Jesús ní nca'á nī gracias Ndyuūs Chiida yú cáávā 
Cristo.
\s Tan'dúúcā chi canee chi diiⁿ yú ti yeⁿ'e Cristo s'uuúⁿ
\p
\v 18 Ndís'tiī n'daataá chi 'níínívaacu, cu'teenú nī yeⁿ'e isaⁿ'ā yeⁿ'é nī caati 'tíícā 
canee chi diíⁿ nī ti yeⁿ'é Ndyuūs ndís'tiī.
\v 19 'Tiicá ntúūⁿ isaⁿ'a yeⁿ'é yā, dinéⁿ'e nī n'daataá yeⁿ'é nī ní nguɛ́ɛ́ 
nduuvi taáⁿ nī ndúúcū n'daataá yeⁿ'é nī.
\v 20 Ndís'tiī daiyá yā chi yeⁿ'e Cristo 'caandiveéⁿ nī yeⁿ'e chiidá nī ní chɛɛcu nī 
yeⁿ'e tanducuéⁿ'ē caati 'tíícā neⁿ'e Ndyuūs.
\v 21 Ní ndís'tiī chi vɛ́ɛ́ daiyá nī, nguɛ́ɛ́ diíⁿ nī chi nduuvi táaⁿ daiyá nī 
caati cuayiivi ní nguɛ́ɛ́ cu'téénu yā chɛɛ chi caaⁿ'máⁿ nī yeⁿ'e yā.
\v 22 Ndís'tiī chi dichíí'vɛ̄ 'iiⁿ'yāⁿ, 'caandiveéⁿ nī yeⁿ'ē tanducuéⁿ'ē chi ngaⁿ'ā 
'iiví nī yeⁿ'ē iⁿ'yeeⁿdí 'cūū. Nguɛ́ɛ́ diíⁿ nī tan'dúúcā chi neⁿ'é yā 
dámaaⁿ taachi nanáaⁿ yā ndís'tiī. Ní 'iiví nī cuuvi deenú yā chi n'daacā idiíⁿ 
nī, naati diíⁿ nī nducuéⁿ'ē ntiiⁿnyuⁿ ndúúcū núúⁿmáⁿ staava yeⁿ'é 
nī. Ní 'va'á nī Ndyuūs.
\v 23 Ní tanducuéⁿ'ē chi diíⁿ nī, diíⁿ nī ndúúcū núúⁿmáⁿ staava yeⁿ'é nī. 
Ní diíⁿ nī ntiiⁿnyuⁿ miiⁿ tan'dúúcā chi ntiiⁿnyuⁿ yeⁿ'é Ndyuūs ní nguɛ́ɛ́ 
ntiiⁿnyuⁿ yeⁿ'ē 'iiví nī.
\v 24 Ní ndís'tiī deenú nī chi cuuvi cuta'á nī yeⁿ'e chi vɛ́ɛ́ yeⁿ'é nī chííⁿ chi tée 
Cristo ndís'tiī. Cuaacu chi ndís'tiī dichíí'vɛ nī Jesucristo ní cuaacu nííⁿnyúⁿ 
Cristo ní 'iiví nī.
\v 25 Ní 'iiⁿ'yāⁿ chi nguɛ́ɛ́ n'daāca idiíⁿ yā caⁿ'á yā cuta'á yā ná díí'vɛ yā 
yeⁿ'ē chi diíⁿ yā chi nguɛ́ɛ́ n'daācā. Ndyuūs 'āā daamá nūuⁿ diíⁿ yā tratar 
ndúúcū nducyáácá 'iiⁿ'yāⁿ.
\c 4
\p
\v 1 Ndís'tiī patrones chi vɛ́ɛ́ mozos yeⁿ'é nī, diíⁿ nī chí cuaacu ndúúcū chi n'daacā 
ndúúcū mozos yeⁿ'é nī. N'gaacú nī chi vɛ́ɛ́ 'iiví nī chi canéé na va'ai chɛɛti 
nguuvi.
\p
\v 2 Nducuéⁿ'ē tiempo caaⁿ'maⁿngua'á nī ní 'cuɛɛti nduuchí nī. Ní ca'á nī gracias Ndyuūs.
\v 3 Caaⁿ'maⁿngua'á ntuúⁿ nī yeⁿ'ē nús'uu ti Ndyuūs tée yā lugar nús'uu chi cuuvi caaⁿ'máⁿ 
'nū nduudu cuaacu yeⁿ'é yā. Ní nduudu miiⁿ ní yeⁿ'e Cristo. Ní nguɛ́ɛ́ déénu 'iiⁿ'yāⁿ 
naati maaⁿ ní ngaⁿ'a 'nū nduudu miiⁿ. Ní cucáávā nduudu miiⁿ maaⁿ 'úú canuúⁿ vácūū 
ndúúcū cadena 'cūū.
\v 4 Caaⁿ'maⁿngua'á nī cáávā 'úú chi cuuvi caaⁿ'máⁿ n'daacā nduudu miiⁿ tan'dúúcā 
chi canéé chi caaⁿ'máⁿ.
\p
\v 5 Maaⁿ ní ndís'tiī 'cuɛɛtinéé n'daacá nī ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ chi nguɛ́ɛ́ i'téénu 
yā Ndyuūs. Diíⁿ nī n'daacā nducuéⁿ'ē tiempo.
\v 6 Cuéⁿ'é daāⁿmaⁿ caaⁿ'máⁿ nī chí n'daacā ndúúcū nduudu n'dai. Ní canéé chí 
déénu nī táácā chi cuuvi nan'guɛɛcuta'á nī ca'áámá ca'áámá 'iiⁿ'yāⁿ.
\s 'Cuiīnu carta miiⁿ ndúúcū saludos
\p
\v 7 Hermano Tíquico chi neⁿ'e yú, 'áámá canee sa chi diiⁿ sa ntiiⁿnyuⁿ yeⁿ'é Jesucristo 
ní diiⁿ sa dáámá ntiiⁿnyuⁿ nduucú. Saⁿ'ā miiⁿ cuuvi sa ndís'tiī tan'dúúcā chi 
'úú caneé ní diíⁿ.
\v 8 Ní cáávā chiiⁿ dicho'ó Tíquico nanááⁿ ndís'tiī caati cuuvi sa ndís'tiī táácā 
n'gɛɛtineé 'nū. Ní tée sa 'viich'ɛɛtíínūuⁿ na stava yeⁿ'é nī.
\v 9 Ní dicho'ó ntúūⁿ hermano Onésimo, saⁿ'ā chi neⁿ'e yú, ní 'áámá canee sa chi diiⁿ 
ntiiⁿnyuⁿ yeⁿ'é Ndyuūs. Ní yeⁿ'e 'áámá chɛɛ ndís'tiī. Hermanos s'eeⁿ yaa'ví yā 
ndís'tiī tanducuéⁿ'ē chi diíⁿ 'nū 'muuⁿ.
\p
\v 10 Saⁿ'ā Aristarco chi canúúⁿ vácūū nduucú idichó'o sa: N'dai ndís'tiī. 'Tiicá ntúūⁿ 
dicho'o saⁿ'ā Marcos chi dácūú saⁿ'ā Bernabé. Ní ndís'tiī 'āā sta'á nī orden chi 
'cuaaⁿ nī hermano Marcos miiⁿ nduuti chi ndaa sa nanááⁿ ndís'tiī.
\v 11 'Tiicá ntúūⁿ Jesús chi nguuvi Justo dicho'o sa: N'dai ndís'tiī. Dámaāⁿ saⁿ'ā s'uuⁿ chi 
yeⁿ'ē ndaata 'iiⁿ'yāⁿ Israel ní i'téénu yā Jesucristo diíⁿ yā ntiiⁿnyuⁿ nduucú 
yeⁿ'ē naachi Ndyuūs ngaⁿ'a ntiiⁿnyúⁿ yā. Saⁿ'ā s'uuⁿ ntée ca yā 'viich'ɛɛtíínūuⁿ 
'úú.
\v 12 Saⁿ'ā Epafras ntúūⁿ chi diiⁿ ntiiⁿnyuⁿ yeⁿ'e Cristo ní yeⁿ'e 'áámá chɛɛ 
ndís'tiī dicho'o sa: N'dai ndís'tiī. Saⁿ'ā miiⁿ neené ngaⁿ'angua'ā sa yeⁿ'e ndís'tiī 
chi ndís'tiī 'áámá caneé nī ndúúcū chi i'téénu nī níícú chi dámaāⁿ neⁿ'é 
nī diíⁿ nī tanducuéⁿ'ē tan'dúúcā chi Ndyuūs neⁿ'e yā chi diiⁿ nī.
\v 13 'Úú ní ngaⁿ'á nduudu cuaacu yeⁿ'e Epafras miiⁿ. Neené inadacadíínuuⁿ sa yeⁿ'é ndís'tiī 
ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ chi snée yā na yáāⁿ Laodicea ndúúcū yáāⁿ Hierápolis.
\v 14 Saⁿ'ā Lucas chi doctor chi neⁿ'e yú ndúúcū saⁿ'ā Demas dicho'ó yā: N'dai 
ndís'tiī, ngaⁿ'á yā.
\p
\v 15 Maaⁿ ní ndís'tiī dicho'ó nī: N'dai ndís'tiī, nga'á nī hermanos chi snéé na yáāⁿ 
Laodicea. Dicho'ó nī: N'dai ndís'tiī, n'daataá Ninfas ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ chi i'téénu yā 
Jesucristo ní nduuvidaamá yā na vaacu tá chi yaācū yeⁿ'é yā.
\v 16 Ní taachi 'cuiīnū n'geéⁿ nī carta 'cūū nguaaⁿ ndís'tiī dicho'ó nī carta 'cūū 'iiⁿ'yāⁿ 
yeⁿ'e yáāⁿ Laodicea chi 'cueéⁿ yā na yaacū yeⁿ'é yā. Ní canee chi 'cueéⁿ nī ntúūⁿ 
'áámá carta chi dicho'ó 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e yáāⁿ Laodicea.
\v 17 Ní ndís'tiī cuuvi nī saⁿ'ā Arquipo chi 'úú caaⁿ'máⁿ 'tíícā: Díí Arquipo, diiⁿ di 
cuidado chi diiⁿ n'daacā di ní 'cuiinu di ntiiⁿnyuⁿ yeⁿ'e Señor chi Señor tee yā díí.
\p
\v 18 'Úú, Pablo, dinguúⁿ saludos 'cūū ndúúcū ta'á ndúúcū letras yeⁿ'é. N'gaacú nī 
yeⁿ'é chi canuúⁿ vácūū. Neⁿ'é chi Ndyuūs itée yā vaadī n'dai yeⁿ'é yā. 'Tíícā cuuvi. 
