\id 1CO  - Maka NT [mca] -Paraguay (web version -2013 bd) 
\h 1 CORINTIOS
\toc1 1 CORINTIOS
\toc2 1 Corintios
\toc3 1Co
\mt1 1 CORINTIOS
\c 1
\s Pablo mexe yojo in wetfel.
\p
\v 1 Yakhaꞌ Pablo, tꞌekuꞌmyiijiꞌ paꞌ Intata quꞌ yaꞌapostoliꞌipjiꞌ haꞌ Jesucristo. Yakhaꞌ qa naꞌ Sóstenes inejefeꞌepjiꞌ paꞌ Intata hikaꞌaƚ haꞌne witfaakanek.\x * \xo 1:1 \xt Hch 13:9; 18:17; Ro 1:1; 2Co 1:1; Ef 1:1; Col 1:1; 2Ti 1:1\x*
\m
\v 2 Haꞌne witfaakanek hikaꞌaƚ quꞌ netꞌejuyii hekheweꞌ inejefetsipjiꞌ paꞌ Intata iꞌniꞌ ek haꞌ witset Corinto, hik hekheweꞌ yeqeꞌthenjuꞌ paꞌ Intata qe taꞌƚets haꞌ Jesucristo, qa tayaꞌyiijiꞌ quꞌ natsatꞌetsij, qa hik ƚunyejei iye week peꞌ pekheljiꞌkii witsetits peꞌ iyiiniiha haꞌ Yatsatꞌaxꞌinij Jesucristo in yatsatꞌetsij iye pekheweꞌen qa inekhewel iye yatsatꞌetsꞌinij iye.\x * \xo 1:2 \xt Hch 9:14; 15:14; 18:1; 19:1; 20:32; 26:18; 2Co 1:1,23; 2Ti 4:20; 1Co 6:11; He 10:10; Ro 1:6-7; Gn 4:26; Sal 79:6; Jn 10:25; Ap 14:1\x*
\m
\v 3 Paꞌ Intata Dios qa haꞌ Yatsatꞌaxꞌinij Jesucristo quꞌ netꞌiftitsꞌiƚ ewets qa quꞌ nikesimen iye peꞌ atawjetsiꞌƚ.\x * \xo 1:3 \xt Ro 1:7; 2Co 1:2; Ga 1:3; Fil 1:2; 2Ts 1:2; Tit 1:4\x*
\s Pablo yitjiijetsphaꞌm ƚeꞌwisij paꞌ Intata.
\p
\v 4 Yakhaꞌ hitjiijetsphaꞌm ƚeꞌwisij paꞌ yeqe Dios qe taꞌƚiꞌƚ ewets, qe ƚakhaꞌ tꞌiftitsꞌiƚ ewets qe taꞌƚets haꞌ Jesucristo.\x * \xo 1:4 \xt Ro 1:8; Fil 1:3; Col 1:3; 1Ts 1:2; 2Ts 1:3; 2Ti 1:3; Flm 1:4\x*
\m
\v 5 Qe ƚakhaꞌ in taꞌƚets qa paꞌ Intata qa neƚisiꞌƚij in noponhetiꞌƚij week peꞌ taꞌƚets, axeꞌm keꞌ ƚeꞌlijei in ƚꞌiyetiƚij qa in ƚenikfeeꞌliƚetsha iye.\x * \xo 1:5 \xt 2Co 8:7,9; 9:11; Ro 15:14; 1Co 12:8; 1Jn 2:20\x*
\m
\v 6 Qa akaꞌan qa jutsiqaxij in yijaalija keꞌ henfeliꞌƚ eꞌm tꞌejuyets haꞌ Cristo.\x * \xo 1:6 \xt 2Ti 1:8; 2Ts 1:10; 1Ti 2:6; Ap 1:2\x*
\m
\v 7 Maꞌ qa hats ham paꞌquꞌ hamiꞌiƚ eꞌm peꞌ taꞌƚets paꞌ Espíritu Santo in ƚisuꞌuniƚikꞌui qa ƚoꞌnotkiꞌiƚikꞌui paꞌ neƚujiꞌ quꞌ jinteꞌwentax quꞌ netpiltaxjuꞌ haꞌ Yatsatꞌaxꞌinij Jesucristo.\x * \xo 1:7 \xt Lc 17:30; Ro 8:19; Fil 3:20; He 9:28; 2P 3:12; 1P 4:13\x*
\m
\v 8 Paꞌ Intata ƚakhaꞌ quꞌ nejeƚiꞌƚij ewets qaꞌ natsathenketjijiꞌƚ qaꞌ namƚiꞌijii paꞌ ƚꞌaxkatheꞌej in juꞌunipjiꞌ haꞌne seheꞌ, hatsꞌinha qaꞌnteꞌ nenitꞌiƚij ewets hatseꞌ quꞌ uƚꞌetsiꞌiƚ paꞌ ƚeqe neƚu haꞌ Yatsatꞌaxꞌinij Jesucristo.\x * \xo 1:8 \xt Fil 1:6; 2:16; 1Ts 3:13; Lc 17:24; 1Co 5:5; 2Co 1:14; Col 1:22\x*
\m
\v 9 Paꞌ Intata yijaaꞌija paꞌquꞌ hats nitꞌij. Ƚakhaꞌ tayaꞌyiꞌƚij ei qaꞌ ewiꞌƚ niꞌiƚiꞌ haꞌ ƚaꞌs Jesucristo hikhaꞌ Yatsatꞌaxꞌinij.\x * \xo 1:9 \xt Dt 7:9; Is 49:7; 1Co 10:13; 2Co 1:18; Ro 8:28; Jn 5:19; He 1:2; 1Jn 1:3\x*
\s Hasuꞌuj enqetꞌetsiꞌƚjuꞌkii.
\p
\v 10 Yejefets, kꞌiyiniꞌƚij ewets akaꞌ ƚiijiꞌ haꞌ jitenekꞌenheyipjiꞌ Yatsatꞌaxꞌinij Jesucristo quꞌ ewiꞌƚ paꞌquꞌ aqjamtikineyejeyiꞌiƚkii qa hasuꞌuj quꞌ enqetꞌetsiꞌƚjuꞌkii, ewiꞌƚ yijatꞌij paꞌquꞌ aqjamtikineyejeyiꞌiƚkii qa paꞌquꞌ ejunyejeyiꞌiƚ iye.
\m
\v 11 Hitꞌiƚij ewets akaꞌan yejefets qe heꞌ ujaꞌx heꞌ ƚejefets keꞌ Cloé nifel yeꞌm in ƚetujtseꞌeƚijjukii paꞌquꞌ isuꞌuniꞌƚ.\x * \xo 1:11 \xt Tit 3:9\x*
\m
\v 12 Tsifeliꞌm in naꞌl peꞌ yitꞌij ƚetets: —Yakhaꞌ heikꞌenets haꞌ Pablo.— Qa pekhewep qa yitꞌij ƚetetsek in tekꞌenets haꞌ Apolos, qa pekhewep qa yitꞌij ƚetets iye in tekꞌenets haꞌ Cefas (Pedro), qa pekhewep iye qa yitꞌij ƚetets in tekꞌenets haꞌ Cristo.\x * \xo 1:12 \xt Tit 3:13; Jn 1:42; Mt 23:9-10\x*
\m
\v 13 ¿Paꞌn ƚunyeꞌj haꞌ Cristo quꞌ neqetꞌetsjuꞌkii quꞌ pekheliꞌikii? Yakhaꞌ Pablo, ¿me heꞌnenjiꞌphaꞌm peꞌquꞌ cruzeꞌ quꞌ hawaꞌmiꞌƚ efi? ¿Me ƚempuliꞌjiꞌƚij kaꞌ yii Pablo?\x * \xo 1:13 \xt 1Co 12:5; 2Co 11:4; Ef 4:5\x*
\m
\v 14 Ƚeꞌwisij paꞌ Intata in ham iye paꞌquꞌ himpuujin ekheweliꞌƚ, ujaꞌxƚe in himpuujin haꞌ Crispo qa haꞌ Gayo.\x * \xo 1:14 \xt Hch 18:8\x*
\m
\v 15 Qa akaꞌan in ƚunyeꞌj maꞌ qa ham paꞌquꞌ nitꞌijets quꞌ nempuliꞌjij kaꞌ yii.\x * \xo 1:15 \xt Ro 16:23\x*
\m
\v 16 Yeꞌ, qeteꞌeꞌ haꞌ Estéfanas iye qa keꞌ ƚewheꞌyeꞌ qa heꞌ ƚelits qa week heꞌ iꞌniꞌ keꞌ ƚetsiꞌ in henimpuujinjuꞌ iye, qa ujaꞌxƚe qa niteꞌ tsikfeꞌlikꞌi pakhapeꞌ quꞌ himpuujin iye.\x * \xo 1:16 \xt Ro 16:5; 1Co 16:15,17\x*
\m
\v 17 Qe haꞌ Cristo niteꞌ tsꞌithayinenij quꞌ nekꞌinqimpuujinkii, ewiꞌƚƚe in tsꞌithayinenij quꞌ henfel ekeꞌ ƚeꞌsits wiꞌtlijei tꞌejuyets paꞌ witiƚꞌax. Niteꞌ hanatkin peꞌquꞌ wiꞌtlijeyeꞌ in ƚunyeꞌjek naꞌaj yiyaꞌyij peꞌquꞌ ƚeꞌlijeyeꞌ, qe niteꞌ hisuꞌun quꞌ ham neꞌwejuꞌƚiꞌij in henfel haꞌ Cristo in weꞌnenjiꞌphaꞌm peꞌ cruz.\x * \xo 1:17 \xt Lc 23:26; Fil 3:18\x*
\s Paꞌ Cristo hikpaꞌ inqꞌethinij paꞌ ƚetꞌunhaꞌx qa paꞌ qi ƚikfeliyaꞌxkii paꞌ Intata.
\p
\v 18 Qe pekheweꞌ teyii paꞌ qi ƚawak paꞌ Intata hik ƚeqjunyejeyij quꞌ ham neꞌwejuꞌƚiꞌij ekeꞌ ƚeꞌsits wiꞌtlijei tꞌejuyets paꞌ witiƚaꞌx. Qa inekhewelƚe in jiteyii paꞌ witiƚaꞌx niteꞌ ham qa jinikfeꞌlets ekeꞌ ƚeꞌsits wiꞌtlijei in inqꞌethinij paꞌ ƚetꞌunhaꞌx paꞌ Intata.\x * \xo 1:18 \xt Hch 19:11; Ro 1:16; 2Co 13:4\x*
\m
\v 19 Qe kaꞌ weꞌnikaꞌajjiꞌ Intata ƚeꞌlijei yitꞌij paꞌaj: \qt —Haqsiijkii hatseꞌ quꞌ ham neꞌwejuꞌƚiꞌij paꞌquꞌ numtiƚetax pekheweꞌ wekwek wenikfelitaxets. Hiwuꞌmfikꞌi hatseꞌ paꞌ ƚikfeliyaꞌxkii pekheweꞌ wekwek yiyaꞌyij.—\qt*\rq (Is 29:14)\rq*
\m
\v 20 ¿Ƚekpaꞌ quꞌ neꞌwejuꞌƚij peꞌ wekwek wenikfelittaxets? ¿Ƚekpaꞌ wejuꞌƚij peꞌ maestrolipjiꞌ keꞌ Moisés ƚeꞌlijei? ¿Ƚekpaꞌ wejuꞌƚij peꞌ yiyaꞌyij ƚewek paꞌquꞌ nitꞌij in tꞌejuyets haꞌne seheꞌ ipjiꞌ? ¿Me niteꞌ yaqsiijkii paꞌ Intata quꞌ ham neꞌwejuꞌƚiꞌij paꞌ witikfeliyaꞌxets peꞌ wekwek haꞌne seheꞌ ipjiꞌ?\x * \xo 1:20 \xt Lc 16:8\x*
\m
\v 21 Paꞌ Intata qi in wekwek nikfeꞌlets, qa yaqsiijkii in niteꞌ ƚekeꞌ quꞌ nenikfeꞌlets paꞌquꞌ jukheweꞌ paꞌ Intata, qe taꞌƚijupiꞌ in wekwek peꞌ yumtitax ƚeꞌlijeiƚe eneꞌ jukhew. Paꞌ Intata qa yisuꞌun quꞌ niƚin peꞌ tekꞌenetsha keꞌ ƚeꞌlijei. Hik ekeweꞌ pekheweꞌ niteꞌ tekꞌenikꞌi yumtitax quꞌ ham neꞌwejuꞌƚiꞌij in henfeliꞌƚ.
\m
\v 22 Qe neꞌ judío yisuꞌun paꞌquꞌ pakhaꞌ ƚunyeꞌjeꞌ quꞌ netꞌethinhetiꞌyij, qa neꞌ niteꞌ judío qa woꞌoyek quꞌ nenikfeꞌlets peꞌ wekwek.\x * \xo 1:22 \xt Mt 12:38\x*
\m
\v 23 Qa inekhewelƚe qa jitefelek haꞌ Cristo in waꞌmjiphaꞌm peꞌ cruz. Qa akaꞌan qa hik ƚunyeꞌj quꞌ ƚalankiꞌyiꞌifi ute neꞌ judío in niteꞌ yisuꞌun haꞌ Jesús, qa neꞌ niteꞌ judío qa yumti ek quꞌ ham ƚekeꞌyeꞌ.\x * \xo 1:23 \xt Lc 23:26; 1Co 2:2; Ga 3:1; 5:11\x*
\m
\v 24 Qa pekheweꞌƚe hats tꞌekuꞌmiijiꞌ paꞌ Intata peꞌ judiol qa peꞌ niteꞌ judiol qa nikfeꞌlets haꞌ Cristo in hikha paꞌ ƚetꞌunhaꞌx paꞌ Dios qa hikhaꞌ iye paꞌ ƚikfeliyaꞌxkii paꞌ Dios.\x * \xo 1:24 \xt Ro 1:6\x*
\m
\v 25 Qa in wenitꞌijets in niteꞌ teqeneƚuikii paꞌquꞌ naqsiijkii paꞌ Dios, ƚaꞌmek paꞌ yaqsiijkii qa les in tꞌanipjiꞌ paꞌ ƚikfeliyaꞌxtaxkii eneꞌ jukhew qa efuts. Qa quꞌ nenitꞌijets quꞌ niteꞌ netꞌuneꞌ, qa lesƚe quꞌ natꞌanipjiꞌ paꞌ ƚetꞌunhaꞌxtax eneꞌ jukhew qa efuts.
\s Paꞌ Dios tꞌekuꞌmiꞌƚ eijiꞌkii iye in niteꞌ eꞌqitstaxiꞌƚjiꞌ haꞌne seheꞌ epjiꞌ.
\p
\v 26 Yejefets, Jeƚ qekuꞌniꞌƚek in tꞌekuꞌmiꞌƚ eijiꞌkii paꞌ Intata, niteꞌ olots ujaaꞌx peꞌquꞌ nenikfeꞌlets wekwek in tꞌejuyets haꞌne seheꞌ ipjiꞌ, qa niteꞌ olots iye ujaaꞌx iye peꞌquꞌ qitseꞌjiꞌ iꞌnƚiꞌi quꞌ nataꞌƚets peꞌquꞌ patunitseꞌ.\x * \xo 1:26 \xt Hch 25:5\x*
\m
\v 27 Qa pakhaꞌƚe Dios qa tꞌekuꞌmiꞌƚ eijiꞌkii in niteꞌ wekwek peꞌquꞌ enikfeꞌliꞌƚets haꞌne seheꞌ ipjiꞌ qe qaꞌ iwepinhetiꞌƚ wetjuꞌƚ peꞌ wekwek nikfeꞌltaxets. Paꞌ Dios tꞌekuꞌmiꞌƚ eijiꞌkii iye in ham peꞌquꞌ etꞌunhaxitsiꞌiƚ qe niteꞌ eꞌqitsiꞌƚjiꞌ haꞌne seheꞌ ipjiꞌ qe qaꞌ iwepinhetiꞌƚ wetjuꞌƚ peꞌ naꞌltaxiꞌm peꞌ ƚetꞌunhaxits.\x * \xo 1:27 \xt Mt 24:22; Ef 1:4\x*
\m
\v 28 Paꞌ Dios tꞌekuꞌmiꞌƚ eijiꞌkii iye in niteꞌ eꞌqitstaxiꞌƚjiꞌ haꞌne seheꞌ epjiꞌ qa qi iye in ƚinapjaxiꞌƚ qa in ham iye paꞌquꞌ eꞌwejuꞌƚiꞌiƚij, qe qa niwuꞌm peꞌ yumti quꞌ qitseꞌjiꞌ.\x * \xo 1:28 \xt Lc 18:9\x*
\m
\v 29 Akaꞌan yaqsiijkii paꞌ Intata qe qa ham paꞌquꞌ ƚekeꞌyeꞌ quꞌ neniwqinhettaxets.\x * \xo 1:29 \xt Hch 7:46\x*
\m
\v 30 Qa inekhewelƚe qa yaqsiꞌj ineꞌmijkiyek in yatsatꞌetsꞌinij haꞌ Jesucristo, hikhaꞌ jiyikfelitkii, hikhaꞌ iye jiyatsathenket, hikhaꞌ iye taꞌƚets qa jiyeqethenjuꞌ paꞌ Intata qa hikhaꞌ iye jiyiwejinikꞌuifikꞌi paꞌ witwuƚꞌax.\x * \xo 1:30 \xt Mt 6:33; Ro 1:17; 2P 1:1; 1Ts 4:3; Ef 1:7\x*
\m
\v 31 Qa hik taꞌƚijupiꞌ kaꞌ weꞌnikaꞌajjiꞌ in yitꞌij: \qt —Quꞌ nanaꞌl paꞌquꞌ neniwqinhet, niwqinhetjiꞌ yijatꞌij paꞌ Yatsatꞌaxꞌinij.—\qt*\rq (Jer 9:23-24)\rq*\x * \xo 1:31 \xt Mr 1:2\x*
\c 2
\s Ekeꞌ wiꞌtlijei tꞌejuyets paꞌ Cristo in weꞌnenjiꞌphaꞌm peꞌ cruz.
\p
\v 1 Yejefets, yakhaꞌ in tsamiꞌƚij ei quꞌ henfeliꞌƚ eꞌm ekeꞌ ƚeꞌlijei paꞌ Intata tꞌejuyets haꞌ Jesús, qa niteꞌ hik yijunyeꞌj naꞌaj jutsitax in iyet iꞌnƚiꞌi naꞌaj nikfeꞌlets eneꞌ wekwek.\x * \xo 2:1 \xt 1Ti 2:2; Col 4:6\x*
\m
\v 2 In haꞌniꞌƚ etjikii niteꞌ hisuꞌun quꞌ hijamtiꞌets peꞌyeꞌ ekeꞌ wekwek, ewiꞌƚƚe haꞌ Jesucristo hikhaꞌ weꞌnenjiꞌphaꞌm paꞌaj peꞌ cruz.\x * \xo 2:2 \xt 1Co 1:23-24; Ga 6:14\x*
\m
\v 3 In iꞌnkꞌaa tsamiꞌƚ ei niteꞌ yetꞌun qe hanqaatsꞌekii qa yaꞌtsalalkii iye qe tsꞌijiwei.\x * \xo 2:3 \xt 2Co 11:30; Ap 11:11; Fil 2:12\x*
\m
\v 4 Qa in henfeliꞌƚ eꞌm ekeꞌ wiꞌtlijei, in kꞌiyet niteꞌ haꞌnijjiꞌ peꞌquꞌ ƚeꞌsitsiꞌikꞌi wiꞌtlijei in ƚunyeꞌjek naꞌaj wekwek nikfeꞌlets, pakhaꞌƚe ƚetꞌunhaꞌx paꞌ Espíritu Santo nethiniƚij ekeꞌ wiꞌtlijei in yijaalija,\x * \xo 2:4 \xt Mt 12:37; Fil 1:25\x*
\m
\v 5 hatsꞌinha qaꞌ niteꞌ nataꞌƚeꞌets paꞌ ƚikfeliyaꞌxkii eneꞌ jukhew in niteꞌ ƚeqekuꞌuƚ haꞌ Jesucristo qaꞌ nataꞌƚets yijatꞌij paꞌ ƚetꞌunhaꞌx paꞌ Intata.\x * \xo 2:5 \xt Mr 5:30; Lc 1:35; 6:19; Hch 19:11; 2Co 13:4; 2Ti 1:7; Ap 11:17\x*
\s Paꞌ Espíritu Santo jiyikfelitets paꞌ les jutsitax.
\p
\v 6 Yeꞌehe, in kꞌiyetij peꞌ wekwek jutsitetsikꞌi qe tꞌejuyets peꞌ hats tꞌunitsijha, qa niteꞌƚe hik ƚunyejei peꞌ jutsitetstaxikꞌi tꞌejuyets haꞌne seheꞌ epjiꞌ. Qa niteꞌ iye kꞌiyetij peꞌ wekwek taꞌƚets peꞌ witꞌalheyipjiꞌ haꞌne seheꞌ, hik pekheweꞌ niteꞌ pakhaaꞌij quꞌ nanaꞌl, hamits hatseꞌ.\x * \xo 2:6 \xt Mt 5:48; Lc 12:58; He 2:14\x*
\m
\v 7 Qa ekeweꞌƚe henfeliꞌƚ ekeweꞌen taꞌƚets paꞌ qi ƚikfeliyaꞌxkii paꞌ Intata, qa ham paꞌquꞌ hayiits nenikfeꞌlets paꞌaj, qe mexe yatꞌinkii. Qe in menteꞌ yaqsiijkii paꞌaj haꞌne seheꞌ qa naꞌ waꞌs iye, paꞌ Intata qa hayiits watjiꞌletij paꞌaj paꞌquꞌ ƚeqfenyeꞌjiꞌij quꞌ jinamitets paꞌ qi witisaꞌxiꞌmkii.\x * \xo 2:7 \xt Ef 1:5; Lc 24:26; 1P 5:1,4\x*
\m
\v 8 Peꞌ tenekꞌenheꞌyipjiꞌ peꞌ witsetits niteꞌ nikfeꞌlets akaꞌan, qe qek nenikfeꞌlets qekha niteꞌ neꞌneneꞌtaxjiꞌphaꞌm peꞌ cruz haꞌ qijiꞌ Yatsatꞌaxꞌinij.\x * \xo 2:8 \xt Sal 24:7\x*
\m
\v 9 Qa hatsƚe weꞌnikaꞌajjiꞌ paꞌaj in yitꞌij: \qt —Ham peꞌquꞌ wittoꞌyeꞌ quꞌ niꞌwen qa ham iye peꞌquꞌ witikfiꞌyeꞌ quꞌ nepiyeꞌ qa ham iye paꞌquꞌ witaqjamtikineyeꞌjeꞌkii quꞌ nijamtiꞌets pekheweꞌ wekwek hats yajiletiꞌm paꞌ Intata pekheweꞌ quꞌ nisuꞌun.—\qt*\rq (Is 64:4)\rq*\x * \xo 2:9 \xt Is 52:15; Lc 10:27; 1Jn 4:20\x*
\m
\v 10 Qa paꞌ Intata qa hatsƚe jiyikfelitets ekeweꞌen qe taꞌƚets paꞌ Espíritu, qe paꞌ Espíritu week yejeƚijupkiiha, week pekheweꞌ les jutsitets paꞌ ƚaqjamtikineyeꞌjkii paꞌ Intata.\x * \xo 2:10 \xt Sal 17:3; Jn 14:26; Ro 8:39; 11:33; Ef 3:18\x*
\m
\v 11 ¿Paꞌn ƚii paꞌquꞌ nenikfeꞌlets paꞌquꞌ ƚaqjamtikineyeꞌjeꞌkii pakhapeꞌ jukheweꞌ? Pakhaꞌƚe ƚiƚaꞌxƚe ƚeqeꞌspiritu pakhaꞌ jukhew hikpaꞌ nikfeꞌlets paꞌ ƚaqjamtikineyeꞌjkii. Qa hik ƚunyeꞌj paꞌ Intata in ham paꞌquꞌ nenikfeꞌlets paꞌ ƚaqjamtikineyeꞌjkii, ewiꞌƚƚe paꞌ ƚakhaꞌƚe in Ƚeqeꞌspiritu in nikfeꞌlets paꞌ ƚaqjamtikineyeꞌjkii.\x * \xo 2:11 \xt Ro 1:9; 1Jn 4:8\x*
\m
\v 12 Inekhewel niteꞌ jitestiꞌyij paꞌ witaqjamtikineyeꞌjkii taꞌƚets haꞌne seheꞌ epjiꞌ, paꞌ ƚeqe Espíritu paꞌ Intata hikpaꞌ jitestiꞌyij yijatꞌij qe qaꞌ jinikfelitets paꞌ hats jiyeƚisƚiꞌij paꞌ Intata ham ƚajaꞌyeꞌ.
\m
\v 13 Inekhewel hik akaꞌ jiꞌyetij, qa in jiꞌyetij qa niteꞌ jitatkinijiꞌ paꞌ ƚeqꞌijatshenkeyeꞌj peꞌ jukhew wekwek nikfeꞌlets, qe in jiꞌyetij qa jitatkinijiꞌ yijatꞌij paꞌ ƚeqꞌijatshenkeyeꞌj paꞌ Espíritu Santo. Maꞌ qa ujaꞌxƚe in jitatkin peꞌ wiꞌtlijei espirituƚe in jiꞌyetij peꞌ taꞌƚets paꞌ Espíritu Santo.\x * \xo 2:13 \xt Mt 12:37\x*
\m
\v 14 Qa pakhaꞌƚe niteꞌ nekꞌenheyuꞌets, qa niteꞌ ƚekeꞌ quꞌ tꞌekuꞌmijuꞌƚ peꞌ taꞌƚets paꞌ ƚeqe Espíritu paꞌ Dios qe pakhaꞌan yumtitax quꞌ ƚeꞌlijeyeꞌ paꞌ quꞌnteꞌ neteikꞌuneyeꞌkii, qa niteꞌ ƚekeꞌ quꞌ nenikfeꞌlikꞌi qe hamjiꞌ paꞌ Espíritu Santo.
\m
\v 15 Qa pakhaꞌƚe naꞌljiꞌ paꞌ Espíritu Santo qa nikfeꞌlets week pakhaꞌ wejuꞌƚij qa paꞌ ham wejuꞌƚiꞌij pekheweꞌ wekwek, qa pekhewepƚe qa niteꞌ nikfeꞌlets paꞌ ƚunyeꞌj pakhaꞌan quꞌ nejeƚtaxkii.
\m
\v 16 Qe keꞌ weꞌnikaꞌajjiꞌ yitꞌij: \qt —¿Ƚekpaꞌ quꞌ nenikfeꞌlets paꞌ ƚaqjamtikineyeꞌjkii paꞌ Yatsatꞌaxꞌinij, qa ƚekpaꞌ iye quꞌ nijatshenijkii paꞌquꞌ wekwekeꞌ?—\qt*\rq (Is 40:13)\rq* Qa inekhewel qa hats naꞌl ineꞌm paꞌ ƚaqjamtikineyeꞌjkii haꞌ Cristo.\x * \xo 2:16 \xt Col 2:2\x*
\c 3 
\s Yeqetꞌetsijjuꞌkii peꞌ netkꞌenets.
\p 
\v 1 Yejefets, in tsamiꞌƚ ei iye qa hisuꞌuntax quꞌ kꞌojonketiƚikꞌi neꞌ hats tꞌunitsij in kꞌiyetiꞌƚ ekꞌui qa niteꞌƚe ƚekeꞌ, maꞌ qa kꞌojonketiƚikꞌi in kꞌiyetiꞌƚ ekꞌui neꞌ menteꞌ tꞌunitsij qe hik ejunyejeyiꞌƚ quꞌ mexe omehetsiꞌiƚjiꞌ in ƚijayaniꞌƚ haꞌ Cristo.\x * \xo 3:1 \xt 1Co 14:20; He 5:13; 1P 2:2\x*
\m
\v 2 Keꞌ kꞌijatsheniƚij niteꞌ jutsitetsikꞌi, in ƚunyeꞌjek naꞌaj omeƚaꞌs in tuꞌfƚe qe niteꞌ ƚekeꞌ quꞌ netuj paꞌquꞌ netꞌun, qe ekheweliꞌƚ mexe niteꞌ ƚamitiꞌƚ quꞌ etujiꞌƚ paꞌquꞌ netꞌun witaqeꞌ qa haneꞌej iye qa menjiit niteꞌ ƚamitiꞌƚ.
\m
\v 3 Qe ekheweliꞌƚ mexe hik ejunyejeyiꞌƚ neꞌ niteꞌ yijayan haꞌ Cristo qe mexe eqemtshenetsitsiꞌƚij wekwek qa ƚekꞌeƚeyiꞌƚjuꞌkii iye. ¿Me niteꞌ hik ejunyejeyiꞌƚ neꞌ niteꞌ tekꞌenets haꞌ Cristo in ejunyejeyiꞌƚ akaꞌan?\x * \xo 3:3 \xt Stg 3:14,16; Tit 3:9\x*
\m
\v 4 Qe naꞌl peꞌ yitꞌijets: —Yakhaꞌ heikꞌenets haꞌ Pablo.— Qa ujaꞌx peꞌ yitꞌijek: —Yakhaꞌ heikꞌenets haꞌ Apolos.— ¿Me niteꞌ hik ejunyejeyiꞌƚ neꞌ niteꞌ tekꞌenets haꞌ Cristo in ejunyejeyiꞌƚ akaꞌan?\x * \xo 3:4 \xt Tit 3:13\x*
\m
\v 5 ¿Paꞌn ƚunyeꞌj haꞌne Apolos? ¿Qa paꞌn ƚunyeꞌj iye haꞌne Pablo? Eneweꞌen ƚeqꞌithayinenheiƚe paꞌ Intata. Eneweꞌen hik eneweꞌ taꞌƚets in naꞌliꞌƚ eꞌm paꞌnteꞌ eqekuyejeyiꞌƚij haꞌ Cristo. Qa hik taꞌƚijupiꞌ week ewiƚei inekhewel in jitaqsiijkii paꞌ jiyeƚisij haꞌ Yatsatꞌaxꞌinij quꞌ jintaqsiijkii.
\m
\v 6 Yakhaꞌ henfel keꞌ wiꞌtlijei qa henjuꞌ peꞌ ƚoi, qa haꞌ Apolos qa les naqꞌaajijupkii in iꞌnqꞌijatshenij maꞌ qa yatsiyipjikii peꞌ ƚoi, qa paꞌ Dios qa yitaƚit qa taꞌƚ.\x * \xo 3:6 \xt Hch 18:4-11; 1Co 4:15; 9:1; 15:1\x*
\m
\v 7 Maꞌ qa hik taꞌƚijupiꞌ paꞌ yenjuꞌ qa paꞌ yatsiyipjiꞌkii eneweꞌen ham wejuꞌƚiꞌij. Paꞌ Intata yijatꞌij hikpaꞌ wejuꞌƚij qe ƚakhaꞌ yitaƚit qa taꞌƚ. 
\m
\v 8 Pakhaꞌ weꞌnqꞌen qa paꞌ yatsiyipjiki, eneweꞌen week ƚunyejei, qa paꞌ Intata qaꞌ nijaninij hatseꞌ in ƚukꞌeꞌek paꞌ ƚukꞌeꞌ paꞌ ƚꞌithayijkit.
\m
\v 9 Yekheweliꞌƚ heꞌyithayiꞌyiꞌƚiꞌm paꞌ Intata qa ekheweliꞌƚ hik ejunyejeyiꞌƚ quꞌ ƚꞌenekꞌejuꞌ paꞌ Intata, hik ejunyejeyiꞌƚ iye peꞌquꞌ nanaqsiijkii wititsiꞌ yatsatꞌaxij paꞌ Intata.\x * \xo 3:9 \xt 1P 2:5\x*
\m
\v 10 Yakhaꞌ hik yijunyeꞌj naꞌaj naꞌliꞌm ƚikfeliyaꞌxets in yojohonjoꞌ peꞌquꞌ ƚetkuꞌyeꞌ peꞌ wititsiꞌ, qe paꞌ Intata tseƚisij quꞌ hojohonjoꞌ qa pekhewep qaꞌ neniihinphaꞌm. Qa peꞌquꞌ nithayiki qaꞌ nejeeƚikꞌuiha in yithayiki.
\m
\v 11 Qa niteꞌ ƚekeꞌ paꞌquꞌ nitujtseikanintaxikꞌui paꞌ hats ƚunyejeꞌjjuꞌ peꞌ yojojoꞌ in ƚetuk. Peꞌ yojojoꞌ in ƚetuk hik hakhaꞌ Jesucristo.\x * \xo 3:11 \xt Is 28:16; Ro 15:20; 2Co 10:16; 11:4; Ga 1:6-9\x*
\m
\v 12 Pekheweꞌ quꞌ neniihinphaꞌm peꞌ hats yojojoꞌ in ƚetuk peꞌ wititsiꞌ, naꞌl olots ƚekeꞌ quꞌ neniꞌ quꞌ neniihinphaꞌm. Naꞌl peꞌquꞌ neniꞌ oroyeꞌ, naꞌl peꞌquꞌ neniꞌ plata, naꞌl peꞌquꞌ neniꞌ utel inyetets, naꞌl peꞌquꞌ neniꞌ najak, naꞌl peꞌquꞌ neniꞌ nakawejkii qa naꞌl peꞌquꞌ neniꞌ peꞌ ƚetkui peꞌ weꞌnisaꞌxikꞌi nakawejkii.\x * \xo 3:12 \xt Stg 5:3; Ap 17:4\x*
\m
\v 13 Qa eneweꞌen eneꞌ ƚꞌithayijkititsƚe wetjuꞌƚ pekheweꞌ niihinphaꞌm peꞌ wititsiꞌ qaꞌ nenikfeꞌlets hatseꞌ, qe naꞌl hatseꞌ paꞌ feꞌt qaꞌ hikpaꞌ nethinij paꞌquꞌ ƚunyeꞌjeꞌ peꞌ ƚꞌithayijkitits me yiwuƚꞌenhetjuꞌ paꞌ feꞌt me iꞌnƚiꞌi quꞌ niteꞌ niwuƚꞌenheteꞌjuꞌ.\x * \xo 3:13 \xt 2Ts 1:8; 1P 1:7,17; Pr 24:12; Mt 16:27; 2Co 5:10\x*
\m
\v 14 Pakhaꞌ quꞌ niteꞌ niwuƚꞌenheteꞌjuꞌ hatseꞌ paꞌ feꞌt paꞌ ƚꞌithayijkit maꞌ qa naꞌl paꞌquꞌ ƚenisitꞌeꞌ. 
\m
\v 15 Qa paꞌquꞌ niwuƚꞌenhetƚejuꞌ paꞌ feꞌt week paꞌ ƚꞌithayijkiꞌttax, maꞌ qaꞌ hameꞌ paꞌquꞌ ƚenisitꞌeꞌ, qa ƚakhaꞌƚe qaꞌ ƚeꞌwiseꞌjuꞌ qaꞌ iƚaꞌxeꞌ in ƚunyeꞌjek naꞌaj ilatikꞌui naꞌaj feꞌt.\x * \xo 3:15 \xt Mt 9:22; Hch 16:30; Ef 2:8; Jud 23\x*
\m
\v 16 ¿Me niteꞌ ƚenikfeꞌliꞌƚets in ekheweliꞌƚ ƚetsiꞌ paꞌ Intata qa paꞌ ƚeqe Espíritu pakhaꞌan qa iꞌniƚꞌetjiꞌkii?\x * \xo 3:16 \xt Lc 1:21; Lv 26:11; Stg 4:5\x*
\m
\v 17 Qa paꞌquꞌ niwuƚꞌenhetjuꞌ peꞌ ƚetsiꞌ paꞌ Intata, qa paꞌ Intata qaꞌ niwuƚꞌenhetjiꞌijjuꞌ ek pakhaꞌan qe yiwuƚꞌenhetjuꞌ peꞌ yatsatꞌaxij in ƚetsiꞌ paꞌ Intata, qa peꞌ yatsatꞌaxij in ƚetsiꞌ paꞌ Intata pekheꞌen ekheweliꞌƚ.\x * \xo 3:17 \xt He 6:8; Sal 20:6; 1Co 7:14\x*
\s Paꞌquꞌ numti quꞌ nenikfeꞌlets peꞌ wekwek.
\p 
\v 18 Hasuꞌuj paꞌquꞌ neneqfetsinhetƚekii ekheweliꞌƚ in ƚijayaniꞌƚ paꞌ Intata. Quꞌ nanaꞌl paꞌquꞌ numti quꞌ nenikfeꞌlets peꞌ wekwek in tꞌejuyets haꞌne seheꞌ epjiꞌ, naqsiijkii yijatꞌij quꞌ nenitꞌijets quꞌ ham nenikfeꞌleꞌets peꞌ wekwek, maꞌ qaꞌ les qiyeꞌ yijatꞌij quꞌ wekwek nenikfeꞌlets.\x * \xo 3:18 \xt 2Co 11:3; Lc 16:8; Mt 5:22; Is 5:21; Jer 8:8-9; Ga 6:3\x*
\m
\v 19 Qe paꞌ witikfeliyaxets peꞌ wekwek in tꞌejuyets haꞌne seheꞌ epjiꞌ paꞌ Intata yitꞌijets in niteꞌ teqeneƚuikii. Qa hik taꞌƚijupiꞌ kaꞌ weꞌnikaꞌajjiꞌ Intata ƚeꞌlijei in yitꞌij: —\qt Paꞌ Intata yaqsiijkii in nopheꞌƚƚiꞌijjuꞌ paꞌ ƚikfeliyaꞌxtaxets peꞌ wekwek pekheweꞌen.—\qt*\rq (Job 5:13)\rq*\x * \xo 3:19 \xt 1Co 1:18; Hch 15:15; Ga 4:22; Lc 20:23\x*
\m
\v 20 Qa yitꞌij iye keꞌ ƚeꞌlijei: \qt —Paꞌ Yatsatꞌaxꞌinij nikfeꞌlets peꞌ ƚaqjamtikineyejeikii peꞌ wekwek wenikfelittaxets in ham wejuꞌƚiꞌij.—\qt*\rq (Sal 94:11)\rq*\x * \xo 3:20 \xt Mt 15:19; 1Ti 2:8\x*
\m
\v 21 Qa hik taꞌƚijupiꞌ, hasuꞌuj paꞌquꞌ neniwqinhetij quꞌ hik ƚunyeꞌjeꞌ quꞌ niyinii paꞌquꞌ jukheweꞌƚe qe week hats ƚantsatꞌetsiꞌƚij.\x * \xo 3:21 \xt Ro 8:32\x*
\m
\v 22 Pablo, Apolos, Cefas (Pedro), haꞌne seheꞌ ipjiꞌ, paꞌ witiƚaꞌx, paꞌ witwamhiꞌ, paꞌ haneꞌej qa paꞌ mexe hamikꞌui, eneweꞌen week ƚantsatꞌetsiꞌƚij,\x * \xo 3:22 \xt Jn 1:42; 8:51; 1Jn 5:12; Mt 10:21; Fil 3:10; Ro 8:38\x*
\m
\v 23 qa ekheweliꞌƚ qa yatsatꞌetsiꞌƚ ejek haꞌ Cristo, qa haꞌ Cristo qa yatsatꞌaxijek paꞌ Intata.\x * \xo 3:23 \xt Nm 3:12\x*
\c 4
\s Paꞌquꞌ ƚꞌithayijkitꞌe peꞌquꞌ netnekꞌenheꞌyij peꞌ hats yijayan paꞌ Intata.
\p 
\v 1 Ekheweliꞌƚ les ƚeꞌwis yijatꞌij quꞌ umtiꞌiƚ in yekheweliꞌƚ ƚeqꞌithayinenheiƚe haꞌ Cristo qa tsejeƚineniƚijipjiꞌ in tefelhitii ekeweꞌ pakhaꞌ ƚunyejeyiꞌm eneꞌ seheꞌ ipjiꞌ taꞌƚets paꞌ Intata.\x * \xo 4:1 \xt Jn 18:36; Lc 16:1; 1Co 2:7\x*
\m
\v 2 Qa hik taꞌƚijupiꞌ pekheweꞌ yithayiki ekeweꞌen les ƚeꞌwis quꞌ niꞌnqꞌethinij in yijaaꞌija paꞌquꞌ nitꞌij qa paꞌquꞌ naqsiijkii iye.\x * \xo 4:2 \xt Nm 12:7\x*
\m
\v 3 Yakhaꞌ niteꞌ tsitawjeꞌmeten inyeꞌjƚuꞌ quꞌ etsjeƚtaxiꞌƚij qa pekhewep iye quꞌ netsjeƚtaxij paꞌquꞌ yijunyeꞌjeꞌ. Qa niteꞌ yakhaꞌƚe iye quꞌ nataꞌƚ yiwets quꞌ hiꞌwejuƚenij paꞌquꞌ yijunyeꞌjeꞌ,\x * \xo 4:3 \xt Mt 5:19; 1Co 2:14\x*
\m
\v 4 qe quꞌ hoksiꞌwen in niteꞌ haqsiijkii paꞌquꞌ uƚꞌaxeꞌ qa niteꞌ ikjiꞌ quꞌ hats yeꞌƚeꞌwiseꞌ. Haꞌ Yatsatꞌaxꞌinij yijatꞌij paꞌquꞌ nitꞌij yiwets qa yijaaꞌija yijatꞌij.\x * \xo 4:4 \xt Hch 13:39\x*
\m
\v 5 Qa hik taꞌƚijupiꞌ hasuꞌuj itꞌiƚijets peꞌyeꞌ yatsathen, iꞌnƚiꞌi niteꞌ natsathen. Hasuꞌuj itaqsuniꞌƚijup hatseꞌƚuꞌ quꞌ nentenilittaxjuꞌ iye haꞌ Yatsatꞌaxꞌinij, maꞌ qaꞌ nethinij eneꞌ jukhew qa efuts peꞌ yatꞌintaxkii, qaꞌ nikfelitets iye peꞌ taꞌƚijupiꞌ peꞌ yaqsiijkii. Maꞌ qa paꞌ Intata qaꞌ nitꞌijets week ewiƚei eneꞌ jukhew qa efuts paꞌquꞌ neꞌwejuꞌƚij.\x * \xo 4:5 \xt Lc 6:37; Mr 8:38; 1P 5:6; 2Co 10:18\x*
\m
\v 6 Yejefets, in hitꞌiƚijꞌeꞌ haꞌ Apolos qa yakhaꞌ in kꞌiyetiꞌƚ ekꞌui qe qaꞌ niteꞌ hiwakanineꞌkii peꞌyeꞌ hatsꞌinha qaꞌ menijatsheniƚij quꞌ niteꞌ inkꞌaihitiꞌiƚikꞌui paꞌ hats ikjiꞌ keꞌ hats weꞌnikaꞌajjiꞌ, hatsꞌinha qaꞌ hameꞌ paꞌquꞌ numti quꞌ les ƚeꞌwiseꞌ qa pekhewep qaꞌ niteꞌyeꞌ.\x * \xo 4:6 \xt Hch 9:30; Tit 3:13\x*
\m
\v 7 ¿Inhatsꞌek? ¿Ƚekpaꞌ nanhinipjiꞌ pekhewep? ¿Ƚekpaꞌ naꞌl eꞌm niteꞌ neƚisij paꞌ Dios? In week neƚisij paꞌ Intata qa ¿inhatsꞌek in ƚeniwqinhetij qa hik ejunyeꞌj quꞌ akhaꞌyeꞌƚe quꞌ nataꞌƚ ewets in naꞌl eꞌm? 
\m
\v 8 Haneꞌej ekheweliꞌƚ hik ejunyejeyiꞌƚ quꞌ hats ham hamiꞌiƚ eꞌm. Hats week naꞌliꞌƚ eꞌm peꞌ ƚisuꞌuniꞌƚ. Hats hik ejunyejeyiꞌƚ quꞌ hats eꞌwitꞌalheyiꞌiƚij qa yekhewelƚiꞌiƚ qa mexe. Yakhaꞌ hats hisuꞌuntax quꞌ hats namets paꞌ ƚahatsꞌij quꞌ eꞌwitꞌalheyiꞌiƚij. Maꞌ qaꞌ yekheweljiiƚek quꞌ yewitꞌalheyeꞌjiiƚijek iye. 
\m
\v 9 Qe yakhaꞌ humti paꞌ Intata quꞌ netswetsheniꞌƚfikꞌi paꞌ tsꞌeniꞌƚiꞌ yekheweliꞌƚ in yaꞌapostolitsiꞌƚ, hik yijunyejeyiꞌƚ neꞌej hats jutsiqets quꞌ natlanhetiijuꞌ, maꞌ qaꞌ week netsjeƚiꞌƚjuꞌ eneꞌ week jukhew qa efuts qa peꞌ angelits iye waꞌs ƚeiƚets. 
\m
\v 10 Yekheweliꞌƚ in henfeliꞌƚ haꞌ Cristo qa hik yijunyejeyiꞌƚ quꞌ niteꞌ heiqeneƚuyiꞌiƚkii, qa ekhewelƚiꞌiƚ in ƚijayaniꞌƚ haꞌ Cristo qa hik ejunyejeyiꞌƚ quꞌ les eikꞌuneꞌyiꞌƚ wetjuꞌƚ. Yekheweliꞌƚ hik yijunyejeyiꞌƚ quꞌ yawalxalitsiꞌiƚ qa ekhewelƚiꞌiƚ qa hik ejunyejeyiꞌƚ quꞌ etꞌunitsiꞌƚ. Ekheweliꞌƚ hik ejunyejeyiꞌƚ quꞌ newqinhetiꞌƚ eneꞌ jukhew qa efuts qa yekhewelƚiꞌiƚ qa hik yijunyejeyiꞌƚ quꞌ niteꞌ netsiwqinhetiꞌiƚ.\x * \xo 4:10 \xt 1P 5:14\x*
\m
\v 11 Haneꞌej yamijii in niteꞌ qi paꞌquꞌ hetujiꞌƚ qa kꞌiyipkuniꞌƚjuꞌ, qa niteꞌ qi iye paꞌquꞌ iweliꞌyeꞌ quꞌ nekꞌiyaꞌaƚjiꞌ, qa ham iye peꞌquꞌ yeqhinatayiꞌiꞌƚ, eneꞌ jukhew qi in tsawitjiꞌiꞌƚ, qa ham iye paꞌquꞌ yitseetꞌiꞌiƚha.
\m
\v 12 Qa in yamets in heyithayiꞌyiꞌƚij eneꞌ yikoyeyiꞌƚ maꞌ qa qi in heyithayiꞌyiꞌƚ. Neꞌej uƚꞌetsikꞌi ƚꞌanyejeyiꞌƚ yiwets, qa haqsiiƚiꞌmijkii naꞌaj ƚeꞌwis, qa in hayawitjaxtiitaxiꞌƚ qa heꞌntꞌunhetƚiꞌiƚijuꞌƚ.\x * \xo 4:12 \xt 2Jn 8; Hch 18:3\x*
\m
\v 13 Neꞌej wotkꞌoniꞌƚyijkii yitꞌiƚij yiwets in uƚꞌax paꞌ haqsiiƚijkii, qa yekheweliꞌƚ qa haqsiꞌjiꞌƚijetskii quꞌ yeꞌƚeꞌtsiꞌiƚ wetjuꞌƚ. Haneꞌej yamijii in hik ƚeqjunyejeyiꞌƚyij quꞌ ƚeqꞌiliyeꞌ haꞌne seheꞌ epjiꞌ, hik yijunyejeyiꞌƚ neꞌej hats ham ƚekeꞌleꞌ ƚewumulkii eneꞌ week.\x * \xo 4:13 \xt Is 64:6; Lm 3:45\x*
\m
\v 14 Niteꞌ hikaꞌaƚ eꞌm ekeweꞌen quꞌ kꞌewepinhetiꞌƚ wetjuꞌƚ, hikaꞌaƚ eꞌm qe hik ƚunyeꞌj quꞌ kꞌeyilitsiꞌiƚha in qi in kꞌesuꞌuniꞌƚ qaꞌ kꞌefeeliƚiꞌmha,\x * \xo 4:14 \xt 1Ts 2:11; Flm 1\x*
\m
\v 15 qe quꞌ olootsetaxija peꞌquꞌ aqa maestroliꞌiƚipjiꞌ haꞌ Cristo qa niteꞌƚe olots peꞌquꞌ atataliꞌiƚ. Yakhaꞌ yeƚꞌewiꞌƚƚe in atataꞌaƚyij qe yakhaꞌ kꞌijatsheniƚij haꞌ Jesucristo in waꞌm infi qa niteꞌ ƚeqekuꞌuƚikꞌi.\x * \xo 4:15 \xt Ga 4:19; Flm 10\x*
\m
\v 16 Qa hik taꞌƚijupiꞌ, kꞌiyiniꞌƚij ewets quꞌ ojonketiƚikꞌi akaꞌ yijunyeꞌj.
\m
\v 17 Hik taꞌƚijupiꞌ iye in heꞌnukiniꞌƚ ei haꞌ Timoteo, hikhaꞌ qi in hisuꞌun hik ƚunyeꞌj quꞌ yaꞌseꞌ, qa qi iye in niteꞌ yeqekuꞌ haꞌ Yatsatꞌaxꞌinij. Maꞌ qa ƚakhaꞌ quꞌ nataꞌƚets quꞌ niteꞌ antapiyiꞌiƚikꞌi kekheweꞌ hats kꞌijatsheniƚij tꞌejuyets haꞌ Cristo, hik kekheweꞌ iye hijatshenij heꞌ week witsetiikal heꞌ iꞌniꞌ heꞌ yijayaanija iye haꞌ Cristo.\x * \xo 4:17 \xt 2Co 9:3; Ef 6:21-22; Col 4:7-8; Flm 1:12; Nm 12:7\x*
\m
\v 18 Qe naꞌl ekheweliꞌƚ peꞌ weniwqinhettax qe yumtitax quꞌ niteꞌ hetpiliꞌiƚ ei iye hatseꞌ quꞌ natsamiꞌƚ ei.
\m
\v 19 Qa quꞌ ƚexkeꞌyiꞌij haꞌ Yatsatꞌaxꞌinij qaꞌ ajeꞌeƚ natsamiꞌƚ ei, maꞌ qaꞌ hiꞌweenija pekheweꞌ weniwqinhettax, qa niteꞌ hisuꞌun quꞌ ƚeꞌlijeyeꞌƚe qe hisuꞌun yijatꞌij quꞌ hiꞌwen quꞌ ƚekeꞌyeꞌ quꞌ naqsiijkii.\x * \xo 4:19 \xt Hch 19:21; 1Co 16:5; 2Co 1:15-16\x*
\m
\v 20 Qe quꞌ netnekꞌenhei paꞌ Intata niteꞌ ujaꞌxƚe peꞌquꞌ wiꞌtlijeyeꞌ quꞌ jutsiqaxiꞌij, qe jutsiqaxij iye paꞌ ƚetꞌunhaꞌx paꞌ Intata in yiꞌnkꞌaihit paꞌquꞌ injunyejeyeꞌ.
\m
\v 21 ¿Ƚekpaꞌ ƚisuꞌuniꞌƚ quꞌ yijunyeꞌjeꞌ quꞌ natsamtaxiꞌƚ ei? ¿Me kꞌatanitheniꞌƚ? ¿Me iꞌnƚiꞌi quꞌ kꞌesuꞌuniꞌƚ qa quꞌ niteꞌ heniwqinheteꞌjiꞌ iye?\x * \xo 4:21 \xt 2Co 1:23; 2:1,3; 12:20-21; 13:2,10; Stg 3:13\x*
\c 5 
\s Paꞌ ewiꞌƚ witwuƚꞌax iꞌnjiꞌtejeꞌm peꞌ teꞌlijtsii.
\p 
\v 1 Teꞌniihei ekheweliꞌƚ in naꞌl paꞌ ewiꞌƚ yaqsiijkii akaꞌ qi in uƚꞌax wiikfikꞌi. Niteꞌ yaqsiijkii iye akaꞌan neꞌ niteꞌ yijayan paꞌ Intata, paꞌ ikiꞌƚkii peꞌ ƚunhetseꞌ.\x * \xo 5:1 \xt 1Ts 4:3; Ga 1:16; Lv 18:8; Dt 22:30; 27:20\x*
\m
\v 2 Qa akaꞌan in ƚunyeꞌjkii ekheweliꞌƚ qa ƚeniwqinhetiƚijjiꞌ. Les ƚeꞌwistax yijatꞌij qek ikaꞌmetetsiꞌƚkii in ƚunyeꞌjkii akaꞌan, hatsꞌinha paꞌ yaqsiijkii akaꞌan qaꞌ iwuꞌm ekuniꞌƚfikꞌi. Hasuꞌuj naꞌniꞌƚ etjiꞌtejeꞌm quꞌ onotꞌaxiꞌƚij wetjuꞌƚ paꞌ Intata.\x * \xo 5:2 \xt Lc 6:25\x*
\m
\v 3 Yakhaꞌ in niteꞌ haꞌntaxiꞌƚ etjiꞌtejeꞌm, qa pakhaꞌƚe yeqe espíritu qa hik ƚunyeꞌj quꞌ naꞌniꞌƚ etjiꞌtejeꞌm. Qa hik taꞌƚijupiꞌ, in hats haꞌniꞌƚij etjiꞌtejeꞌm akaꞌ quꞌ eqfenyejeyiꞌiƚij paꞌ jukhew uƚꞌax paꞌ yaqsiijkii.\x * \xo 5:3 \xt Col 2:5; 1Ts 2:17\x*
\m
\v 4 Onotꞌaxiꞌƚij wetjuꞌƚ kaꞌ ƚii haꞌ Yatsatꞌaxꞌinij Jesucristo, qa yakhaꞌ qa hats hik ƚunyeꞌj quꞌ haꞌniꞌƚ etjiꞌtejeꞌm. Paꞌ ƚetꞌunhaꞌx haꞌ Yatsatꞌaxꞌinij Jesucristo quꞌ nataꞌƚets
\m
\v 5 quꞌ ƚisiꞌƚij paꞌ jukhew paꞌ Satanás hatsꞌinha quꞌ niwuƚꞌenhetijkii paꞌ yisuꞌunjiꞌ paꞌ ƚꞌeseꞌn, hatsꞌinha paꞌ ƚiƚaꞌx qaꞌ ƚeꞌwiseꞌjuꞌ hatseꞌ paꞌ ƚeqe neƚujiꞌ haꞌ Yatsatꞌaxꞌinij Jesús.\x * \xo 5:5 \xt 1Jn 5:16; Mt 25:13; Hch 2:20; Fil 1:6\x*
\m
\v 6 Niteꞌ ƚeꞌwis in ƚetetjunuttaxiƚijkii akaꞌan. ¿Me niteꞌ ƚenikfeꞌliꞌƚets neꞌej levadura in ƚammiꞌsƚetax qa in yijuꞌfjufinhetikꞌi naꞌaj foꞌjiꞌ maꞌ qa qi?\x * \xo 5:6 \xt Lc 13:21; Ga 5:9\x*
\m
\v 7 Iwuꞌmiꞌƚfikꞌi peꞌ levadura ƚawamhiꞌ hatsꞌinha qa hik ejunyejeyiꞌiƚ naꞌaj inkꞌayik foojiꞌ ham levadurayeꞌ. Ekheweliꞌƚ foꞌjiꞌ niteꞌ yetsjiꞌƚ peꞌquꞌ levadurayeꞌ, maꞌ qa hats juꞌun jiꞌtejeꞌm paꞌ ƚeꞌwis neƚu Pascua qe haꞌ Cristo hats talanhetii infi paꞌaj.\x * \xo 5:7 \xt Ex 12\x*
\m
\v 8 Qa hik taꞌƚijupiꞌ yape jitaqsiijkii paꞌ ƚeꞌwis neƚu Pascua qa hasuꞌuj quꞌ jinenetsjiꞌƚiꞌƚ peꞌ levadura ƚawamhiꞌ qa peꞌ levadura uƚꞌax paꞌ ƚunyeꞌj qa uƚꞌax iye paꞌ yaqsiijkii. Ham yijatꞌij levadurayeꞌ qe inekhewel jaꞌpan paꞌ ƚunyejei yijaaꞌija qa ƚeꞌwis iye, qa yijaaꞌija iye paꞌquꞌ hats nitꞌij qa yaqsiijkii.\x * \xo 5:8 \xt Lc 13:21; Mr 7:22; Ro 1:29\x*
\m
\v 9 Kaꞌ hayiits yifaakanekꞌiƚ ei hiꞌttaxiꞌƚij ewets quꞌ hasuꞌuj niꞌiƚ jiꞌtejeꞌmkii pekheweꞌ wanawitjiƚe hats tewheꞌyeitax qa peꞌ mexe hamtax ƚewheꞌyetseꞌ.\x * \xo 5:9 \xt 2Ts 3:14; 1Co 6:9; Ef 5:5; 1Ti 1:10; He 12:16; 13:4; Ap 21:8; 22:15\x*
\m
\v 10 Akaꞌan in hitꞌiƚij ewets niteꞌ hitꞌijets quꞌ meꞌnitoniꞌƚiꞌmets pekheweꞌ yatsatꞌetsij haꞌne seheꞌ epjiꞌ, peꞌ wanawitjiƚe hats tewheꞌyeitax qa peꞌ mexe hamtax ƚewheꞌyetseꞌ, qa peꞌ yisuꞌun quꞌ ajeꞌeƚ nanaꞌliꞌm naꞌaj ineqwenij, qa peꞌ aqaqanhetsitsijkii peꞌyeꞌ qe ejtenhetsits, qa peꞌ iyinii peꞌ witeqsiꞌnqꞌalits, qe quꞌ hik akaꞌ hitꞌiƚij ewets, ewiꞌƚƚetax in ƚekeꞌ quꞌ maꞌaƚikꞌuifikꞌi haꞌne week seheꞌ epjiꞌ.\x * \xo 5:10 \xt Ef 5:5; Lc 18:11; Jn 17:6\x*
\m
\v 11 Akaꞌ tseqitijineyuꞌuƚij ewetsha akaꞌan, hasuꞌuj aꞌqapitsiꞌiƚiꞌ pakhaꞌ quꞌ nittaxijets in yijayan haꞌ Cristo qa wanawitjiƚe in hats tewheꞌyeitax iꞌnƚiꞌi quꞌ mexe hameꞌtax ƚewheꞌyeꞌyeꞌ, iꞌnƚiꞌi naꞌaj yisuꞌun quꞌ ajeꞌeƚ nanaꞌliꞌm naꞌaj ineqwenij, iꞌnƚiꞌi naꞌaj iyinii peꞌ witeqsiꞌnqꞌalits, iꞌnƚiꞌi naꞌaj itsꞌiyoptox, iꞌnƚiꞌi naꞌaj yekꞌuwet qa iꞌnƚiꞌi naꞌaj aqaqanhetsaxijkii peꞌyeꞌ qe ejtenhetsax. Quꞌ hik ƚunyeꞌjeꞌ ekeweꞌen peꞌyeꞌ in yitꞌijets in yijayan haꞌ Cristo, qa hasuꞌuj iye quꞌ ekufeyiꞌiƚkii.\x * \xo 5:11 \xt 2Ts 3:6; 1Co 6:10\x*
\m
\v 12 ¿Me yithayijkit quꞌ hejeƚikꞌui quꞌ hitaniꞌthenij paꞌ ƚunyejei pekheweꞌ niteꞌ yijayan haꞌ Cristo? ¿Qa me niteꞌ ekheweliꞌƚ quꞌ jeƚiꞌƚikꞌui qaꞌ itanitheniꞌƚij iye paꞌ ƚunyejei peꞌ yijayan haꞌ Cristo?\x * \xo 5:12 \xt Lc 6:37\x*
\m
\v 13 Qa pakhaꞌƚe Dios qaꞌ nejeƚikꞌuyek qa nitanithenijek hatseꞌ paꞌ ƚunyejei pekheweꞌ niteꞌ yijayan haꞌ Cristo. \qt ¡Iwuꞌmiꞌƚfikꞌi pakhaꞌ yaqsiijkii paꞌ uƚꞌax iꞌniꞌƚ etjiꞌtejeꞌm!\qt*\rq (Dt 21:21)\rq* 
\c 6
\s Ekheweleꞌƚiꞌiƚ quꞌ jeƚiꞌƚikꞌui paꞌquꞌ ƚunyejeyeꞌ peꞌ hats yijayan paꞌ Intata.
\p
\v 1 Ekheweliꞌƚ in hats ƚijayaniꞌƚ haꞌ Cristo quꞌ nanaꞌl peꞌquꞌ uƚꞌetseꞌ wetjuꞌƚ ekheweliꞌƚ ¿qa inhatsꞌek quꞌ maꞌaƚijii paꞌquꞌ juezeꞌ in niteꞌ tekꞌenets haꞌ Cristo qa niteꞌ ƚakiƚijii peꞌ yijayan haꞌ Cristo?\x * \xo 6:1 \xt Mt 18:15-17\x*
\m
\v 2 ¿Yeꞌ me niteꞌ ƚenikfeꞌliꞌƚets pekheweꞌ yatsatꞌetsij paꞌ Intata in hik pekheweꞌ peꞌ yejeƚikꞌui hatseꞌ paꞌ ƚunyejei eneꞌ week seheꞌ epjiꞌ? In ekheweliꞌƚ peꞌ yejeƚikꞌui hatseꞌ paꞌ ƚunyejei eneꞌ week seheꞌ epjiꞌ, ¿qa inhatsꞌek quꞌnteꞌ ƚekeꞌyeꞌ quꞌ ejeƚiꞌƚikꞌui ekeꞌ mexe niteꞌ jutsitetstax?
\m
\v 3 ¿Me niteꞌ ƚenikfeꞌliꞌƚets iye in inekhewel jitejeƚikꞌui iye hatseꞌ paꞌ ƚunyejei peꞌ angelits? ¿Qa inhatsꞌek quꞌnteꞌ ƚekeꞌyeꞌ quꞌ jintejeƚikꞌui peꞌ wekwek haꞌne seheꞌ epjiꞌ?
\m
\v 4 In naꞌl peꞌ wekwek quꞌ aqsiꞌjiꞌƚjuꞌ ƚunyejeikii peꞌ tekꞌenets haꞌ Cristo, ¿me qaꞌ kuꞌmiꞌƚijiijiꞌ pekheweꞌ niteꞌ nikfeꞌlets peꞌyeꞌ peꞌ teꞌlijtsii quꞌ nejeƚijikꞌui?\x * \xo 6:4 \xt Lc 18:9\x*
\m
\v 5 Hitꞌiƚij ewets akaꞌan qe qaꞌ newepinhetiꞌƚ wetjuꞌƚ. ¿Yeꞌ me ham paꞌquꞌ ewiꞌƚeꞌ quꞌ naꞌniꞌƚ etjiꞌtejeꞌm quꞌ les nenikfeꞌlets quꞌ nejeƚikꞌui paꞌquꞌ ƚunyejeyeꞌkii peꞌ tekꞌenets haꞌ Cristo?\x * \xo 6:5 \xt 1Co 4:14; Hch 9:30\x*
\m
\v 6 ¿Qe in uƚꞌets wetjuꞌƚ peꞌ tekꞌenets haꞌ Cristo, qa ƚekaꞌxiꞌ ƚii paꞌquꞌ juezeꞌ niteꞌ tekꞌenets haꞌ Cristo?\x * \xo 6:6 \xt Lc 12:46\x*
\m
\v 7 In ekhewelƚiꞌiƚ wetjuꞌƚ hats ƚijaniƚikꞌi wiikfikꞌi. ¿Inhatsꞌek in niteꞌ ƚentꞌunhetƚiꞌiƚijuꞌƚ yijatꞌij pakhaꞌ niteꞌ ƚeꞌwisjuꞌ? ¿Inhatsꞌek in niteꞌ ƚiwejinƚiꞌiƚ yijatꞌij paꞌquꞌ hats netꞌejteniꞌƚ eꞌm?\x * \xo 6:7 \xt Ro 11:12; Ap 2:11; Mr 10:19\x*
\m
\v 8 Qa juꞌf qa ekhewelƚiꞌiƚ in ƚaqsiiƚijkii pakhaꞌ niteꞌ ƚeꞌwisjuꞌ qa ƚꞌejteniꞌƚkii iye, qa ekeweꞌen ƚaqsiꞌjiꞌƚiꞌmijkii pekheweꞌ hats ejefetstaxiƚipjiꞌ haꞌ Cristo.
\m
\v 9 ¿Yeꞌ me niteꞌ ƚenikfeꞌliꞌƚets pekheweꞌ niteꞌ yatsathen in niteꞌ iꞌnjiꞌtejeꞌm hatseꞌ paꞌ tenekꞌenheijiꞌ paꞌ Intata? Hasuꞌuj manawitjiƚiꞌiꞌƚ, qe niteꞌ iꞌnjiꞌtejeꞌm hatseꞌ paꞌ tenekꞌenheijiꞌ paꞌ Intata pekheweꞌ wanawitjiƚiꞌijjuꞌkii ƚꞌesenits mexe hamtax ƚewheꞌyeꞌyeꞌtax, qa peꞌ iyinii peꞌ witeqsiꞌnqꞌalits, qa pekheweꞌ wanawitjiƚe hats tewheꞌyeitax, qa peꞌ weꞌtwefun, qa peꞌ efutsƚe wetjuꞌƚ, qa peꞌ jukhewƚe wetjuꞌƚ,\x * \xo 6:9 \xt Lc 16:10; 18:11; Mr 1:15; Hch 20:25; Ef 5:5; Gn 19:5\x*
\m
\v 10 qa peꞌ ejtenhetsits, qa peꞌ yisuꞌun quꞌ ajeꞌeƚ nanaꞌliꞌm naꞌaj ineqwenij, qa peꞌ yekꞌuwetjuꞌkii, qa peꞌ itsꞌiyoptots, qa peꞌ aqaqanhetsitsij peꞌyeꞌ qe ejtenhetsits. Week eneweꞌen niteꞌ iꞌnjiꞌtejeꞌm hatseꞌ paꞌ tenekꞌenheijiꞌ paꞌ Dios.\x * \xo 6:10 \xt Jn 10:1; Ef 5:5; 1Co 5:11; Lc 18:11\x*
\m
\v 11 Ekeweꞌen ekheweliꞌƚ naꞌl peꞌquꞌ ujaꞌxeꞌ quꞌ naqsiijkii paꞌaj, qa haneꞌej qa hats tetlijiƚꞌejjuꞌ ekeweꞌen, qa hats tꞌejuyiꞌƚ ewets paꞌ Dios qa hats ham ekumhifkineꞌyiꞌiƚ qe taꞌƚets akaꞌ ƚiijiꞌ haꞌ Yatsatꞌaxꞌinij Jesucristo qa taꞌƚets iye paꞌ ƚeqe Espíritu paꞌ Dios.\x * \xo 6:11 \xt Ef 2:2-3; 4:22; 5:8; Tit 3:3; Lc 11:2\x*
\s Haꞌne iꞌneseꞌn tꞌejuyets paꞌ Yatsatꞌaxꞌinij.
\p
\v 12 Yijaaꞌija in wenitꞌij: —Week ƚenexkeꞌej paꞌquꞌ jintesuꞌun quꞌ jintaqsiijkii,— qa niteꞌƚe week quꞌ yekeliꞌijuꞌƚ. —Week ƚenexkeꞌej paꞌquꞌ jintesuꞌun quꞌ jintaqsiijkii,— qa niteꞌƚe yexkeꞌej paꞌquꞌ netnekꞌenheiyipjiꞌ ekeꞌ wekwek.\x * \xo 6:12 \xt Jn 18:31\x*
\m
\v 13 Naꞌaj inaq tꞌejuyets inkutjii qa inkutjii qa tꞌejuyetsek naꞌaj inaq. Qa yiwuꞌmƚe hatseꞌ paꞌ Intata eneweꞌ wetsjuk. Qa haꞌneƚe iꞌneseꞌn qa niteꞌ tꞌejuyetsek quꞌ jinanawitjiƚiꞌiƚ pekhewepeꞌ, qe tꞌejuyets yijatꞌij paꞌ Yatsatꞌaxꞌinij qa paꞌ Yatsatꞌaxꞌinij qa tꞌejuyets haꞌne iꞌneseꞌn.\x * \xo 6:13 \xt 1Ti 6:8; 1Ts 4:3\x*
\m
\v 14 Paꞌ Intata in yiƚin iye paꞌaj haꞌ Yatsatꞌaxꞌinij qaꞌ jiniƚinjiꞌjek iye hatseꞌ quꞌ nataꞌƚets paꞌ ƚetꞌunhaꞌx.\x * \xo 6:14 \xt Mr 5:30; Lc 1:35; 6:19; Hch 19:11; 2Co 13:4; Ap 11:17\x*
\m
\v 15 ¿Me niteꞌ ƚenikfeꞌliꞌƚets in ekheweliꞌƚ ƚewekwekits paꞌ ƚꞌeseꞌn haꞌ Cristo? ¿Me ƚekeꞌ quꞌ henitꞌijjiꞌ peꞌyeꞌ peꞌ ƚewekwekits paꞌ ƚꞌeseꞌn haꞌ Cristo maꞌ qaꞌ haqsiijkii quꞌ ƚewekwekiꞌij peꞌquꞌ witqesuꞌyeꞌ? ¡Niteꞌ, niteꞌ ƚekeꞌ akaꞌan!\x * \xo 6:15 \xt Ro 12:5; 1Co 12:27; Ef 5:30\x*
\m
\v 16 ¿Yeꞌ me niteꞌ ƚenikfeꞌliꞌƚets naꞌaj jukhew quꞌ qapiꞌiꞌ qa nawitji peꞌquꞌ witqesuꞌyeꞌ, maꞌ qa hats hik ƚunyeꞌj quꞌ ewiꞌƚ ƚꞌeseꞌniꞌiƚ? Qe keꞌ weꞌnikaꞌajjiꞌ Intata ƚeꞌlijei yitꞌij: —In qap wetjuꞌƚ, \qt maꞌ qa hats niteꞌ wetsjuk hats ewiꞌƚ paꞌ witꞌeseꞌn.—\qt*\rq (Gn 2:24)\rq*
\m
\v 17 Qa pakhaꞌƚe quꞌ ewiꞌƚ naꞌniꞌƚiꞌ haꞌ Yatsatꞌaxꞌinij, maꞌ qa ewiꞌƚ paꞌ ƚunyejeyiꞌƚ.\x * \xo 6:17 \xt Jn 11:52; Sal 51:12\x*
\m
\v 18 Ilatiꞌƚikꞌuiha peꞌ wanawitjiꞌijjuꞌkii ƚꞌesenits. Week kekhewep uƚꞌets yaqsiijkii naꞌaj jukhew qa efu iye ekeweꞌen iꞌnikꞌuifikꞌi haꞌne iꞌneseꞌn. Qa pakhaꞌƚe wanawitjiƚiꞌij ƚꞌeseꞌn qa ƚakhaƚiꞌij paꞌ ƚꞌeseꞌn in yenjiꞌtejeꞌm paꞌ uƚꞌax.\x * \xo 6:18 \xt Stg 4:7; 1Co 10:8\x*
\m
\v 19 ¿Me niteꞌ ƚenikfeꞌliꞌƚets in ekheweliꞌƚ ƚetsiꞌiƚꞌej paꞌ Espíritu Santo qa hikpaꞌ iꞌniƚꞌetjiꞌ, pakhaꞌan neƚisiꞌƚij paꞌ Intata, maꞌ qa niteꞌ ekhewelƚiꞌiƚ quꞌ antsatꞌetsiꞌƚ etij?\x * \xo 6:19 \xt Lc 1:21; Ro 8:9,23; 1Co 7:40; 2Co 4:13; Jud 19; Stg 4:5; 1Jn 4:4\x*
\m
\v 20 Qe ekheweliꞌƚ hats tanaqhaꞌyets paꞌ ajanyejeyiꞌƚ. Qa hik taꞌƚijupiꞌ, weekiꞌijha peꞌ esenitsiꞌƚ quꞌ iwqinhetiꞌƚ paꞌ Intata.\x * \xo 6:20 \xt 2P 2:1\x*
\c 7
\s Pekheweꞌ hats tewheꞌyeijuꞌ.
\p
\v 1 Haneꞌej qaꞌ henfeliꞌƚ eꞌm kaꞌ ƚenqꞌikaꞌaƚyijii quꞌ atsfaakaniꞌƚij. Ƚeꞌwistax paꞌquꞌ jukheweꞌ quꞌ hasuꞌuj netewheꞌyei.
\m
\v 2 Qa nexkewetƚiꞌij quꞌ nanawitjiƚiꞌij ƚꞌeseꞌn. Qa hik taꞌƚijupiꞌ paꞌquꞌ jukheweꞌ ewiꞌƚƚe peꞌquꞌ ƚewheꞌyeeyiꞌija qa efu iye qa ewiꞌƚƚe iye paꞌquꞌ ƚewheꞌyeeyiꞌija.\x * \xo 7:2 \xt 1Ts 4:3; Mt 1:6; 1P 3:1\x*
\m
\v 3 Paꞌquꞌ jukheweꞌ naqsiimijkii paꞌ tꞌejuyets peꞌquꞌ ƚewheꞌyeꞌyeꞌ, qa efu iye naqsiimijkii paꞌ tꞌejuyets paꞌquꞌ ƚewheꞌyeꞌyeꞌ.\x * \xo 7:3 \xt Ro 13:7\x*
\m
\v 4 Peꞌ efu hats niteꞌ yatsatꞌaxƚetij ƚꞌeseꞌn, hats yatsatꞌaxij paꞌquꞌ ƚewheꞌyeꞌyeꞌ. Hik ƚunyeꞌj iye paꞌquꞌ jukheweꞌ hats niteꞌ yatsatꞌaxƚetij ƚꞌeseꞌn hats yatsatꞌaxij peꞌquꞌ ƚewheꞌyeꞌyeꞌ.
\m
\v 5 Qa hik taꞌƚijupiꞌ hasuꞌuj notꞌoqoweꞌyijuꞌƚ paꞌ hats tꞌejuyets quꞌ ƚeqfenyeꞌjiꞌij peꞌ ƚewheꞌyeꞌ qa efu iye hik ƚunyeꞌj iye hasuꞌuj notꞌoqoweꞌyijuꞌƚ paꞌ tꞌejuyets quꞌ ƚeqfenyeꞌjiꞌij paꞌ ƚewheꞌyeꞌ. Qa quꞌ nanaꞌl paꞌquꞌ ƚahatsꞌiꞌij quꞌ week ƚexkeliꞌij quꞌ ƚꞌajeꞌƚiꞌij quꞌnteꞌ qapeꞌ ekuꞌn wetjuꞌƚ qe qa naftsin ekuꞌn quꞌ niyiniiha paꞌ Intata, maꞌ qaꞌ inkꞌayeꞌƚe qaꞌ qapeꞌ wetjuꞌƚ iye, qe quꞌ ƚꞌajeꞌƚiꞌij quꞌnteꞌ qapeꞌ ekuꞌn wetjuꞌƚ, maꞌ qa paꞌ Satanás qaꞌnteꞌ najaajiniꞌiꞌƚ quꞌ nataꞌƚets in niteꞌ eꞌwejuꞌƚiꞌƚijuꞌƚ paꞌ uƚꞌax.\x * \xo 7:5 \xt Mr 10:19\x*
\m
\v 6 Qa akaꞌan in hitꞌiƚij ewets niteꞌ ikjiꞌ quꞌ hik akaꞌ aqsiiƚijkii, pekheweꞌƚe quꞌ nisuꞌun qaꞌ naqsiijkii.
\m
\v 7 Qi in hisuꞌuntax quꞌ hik ejunyejeyiꞌiƚ kaꞌ yijunyeꞌj, qa niteꞌƚe ƚunyejei wetjuꞌƚ peꞌ jiyeƚisij paꞌ Intata week ewiƚei inekhewel.\x * \xo 7:7 \xt 2Co 1:11\x*
\m
\v 8 Qa peꞌ menteꞌ tewheꞌyei qa peꞌ wikiihalei iye hitꞌijets ƚeꞌwistax quꞌ hik ƚunyejeyeꞌ akaꞌ yijunyeꞌj.\x * \xo 7:8 \xt Stg 1:27\x*
\m
\v 9 Qa quꞌ niteꞌ eꞌwejuꞌƚiꞌijuꞌƚ quꞌ hameꞌ peꞌquꞌ aꞌqapiꞌi qaꞌ ewheꞌyei, qe les ƚeꞌwis in ƚꞌewheꞌyei qa niteꞌ hik ƚunyeꞌj in hik ejunyeꞌj quꞌ iwujkin in ƚisuꞌuntax quꞌ manawitjiꞌiƚ peꞌyeꞌ.\x * \xo 7:9 \xt 1Co 9:25; 1Ti 5:14\x*
\m
\v 10 Pekheweꞌ hats tewheꞌyei quꞌ hitꞌijets akaꞌan, niteꞌ taꞌƚƚe yiwets quꞌ hitꞌij, qe hakhaꞌ taꞌƚets yijatꞌij hik hakhaꞌ haꞌ Yatsatꞌetsꞌinij: peꞌ efuts hasuꞌuj nukinkii paꞌquꞌ ƚewheꞌyeꞌyeꞌ, hasuꞌuj nenweqleyuꞌ.\x * \xo 7:10 \xt 1Ti 5:14\x*
\m
\v 11 Qa quꞌƚe nukinkii paꞌquꞌ ƚewheꞌyeꞌyeꞌ niweqleyuꞌƚe, qa hasuꞌuj quꞌ nowoꞌoikii iye peꞌyeꞌ iye ƚewheꞌyeꞌyeꞌ, ƚeꞌsitsiꞌiƚ wetjuꞌƚ yijatꞌij paꞌquꞌ ƚewheꞌyeꞌyeꞌ. Qa paꞌquꞌ jukheweꞌ hik ƚunyeꞌj iye hasuꞌuj niliꞌij peꞌquꞌ ƚewheꞌyeꞌyeꞌ.\x * \xo 7:11 \xt Dt 22:19\x*
\m
\v 12 Naꞌl iye keꞌ tseqfelinheꞌyuꞌuƚij eꞌm, niteꞌ yittaxij yiwets paꞌ Yatsatꞌaxꞌinij qa yakhaꞌƚe in humti quꞌ natsathen. Quꞌ nanaꞌl paꞌquꞌ jukheweꞌ hats yijayaanija haꞌ Jesús qa pekheꞌƚe quꞌ ƚewheꞌyeꞌyeꞌ qa niteꞌ yijayan haꞌ Jesús, peꞌ efu qa niteꞌƚe yisuꞌun quꞌ niliꞌij paꞌ ƚewheꞌyeꞌ, maꞌ qa paꞌ jukhew qaꞌ hasuꞌuj niliꞌij, hasuꞌuj neweqleꞌeƚ.\x * \xo 7:12 \xt Hch 9:30\x*
\m
\v 13 Qa peꞌquꞌ efuyeꞌ quꞌ hats nijayanija haꞌ Jesús qa pakhaꞌƚe quꞌ ƚewheꞌyeꞌyeꞌ qa niteꞌ yijayan haꞌ Jesús, paꞌ jukhew qa niteꞌƚe yisuꞌun quꞌ niliꞌij peꞌ ƚewheꞌyeꞌ, qa peꞌ efu qaꞌ hasuꞌuj niliꞌij, hasuꞌuj neweqleꞌeƚ.
\m
\v 14 Qe paꞌquꞌ jukheweꞌ in niteꞌ yijayantax haꞌ Jesús qa hikƚe ƚunyeꞌj quꞌ netnekumhiꞌyiꞌ qe peꞌ ƚewheꞌyeꞌ yijayan haꞌ Jesús qa niteꞌƚe yatsatꞌaxij paꞌ Intata paꞌ jukhew. Qa peꞌquꞌ efuyeꞌ in niteꞌ yijayantax haꞌ Jesús qa hikƚe ƚunyeꞌj iye quꞌ netnekumhiꞌyiꞌ qe paꞌ ƚewheꞌyeꞌ yijayan haꞌ Jesús qa niteꞌƚe yatsatꞌaxij paꞌ Intata peꞌ efu. Qe quꞌ niteꞌ hik akaꞌ ƚunyeꞌjeꞌ, peꞌ ƚelits qekha niteꞌ natsatꞌetsetaxij paꞌ Intata qa haꞌneƚiꞌij qa hats yatsatꞌetsij.\x * \xo 7:14 \xt Lc 11:2\x*
\m
\v 15 Paꞌ witiwheꞌyeꞌ iꞌnƚiꞌi peꞌ witiwheꞌyeꞌ niteꞌ yijayan haꞌ Jesús in qiꞌija in yisuꞌun quꞌ neweqle, qaꞌ hasuꞌuj nenyejinjuꞌ iꞌnƚiꞌi quꞌ hasuꞌuj amaniꞌijup. Qa akaꞌan in ƚunyeꞌjkii qa paꞌ witiwheꞌyeꞌ iꞌnƚiꞌi peꞌ witiwheꞌyeꞌ yijayan haꞌ Jesús qa hats niteꞌ tenekꞌenheꞌyipjiꞌ paꞌ witiwheꞌyeyeꞌj, qe paꞌ Intata yisuꞌun quꞌ ham peeyiꞌijkii.
\m
\v 16 Efu, yijayan haꞌ Jesús, niteꞌ ƚenikfeꞌlets paꞌ ewheꞌyeꞌ me tekꞌenets hatseꞌ haꞌ Jesús quꞌ nataꞌƚ ewets. Qa jukhew iye hik ƚunyeꞌj, niteꞌ ƚenikfeꞌlets peꞌ ewheꞌyeꞌ me tekꞌenets hatseꞌ haꞌ Jesús quꞌ nataꞌƚ ewets.
\s Hasuꞌuj iliꞌij paꞌ hats ƚꞌithayiki.
\p
\v 17 Pakhap iye quꞌ hitꞌiƚij ewets, week ewiƚei ekheweliꞌƚ hats yijayan haꞌ Yatsatꞌaxꞌinij, aqsiiƚijkii pakhaꞌ hats tꞌekuꞌmiꞌƚij eijiꞌkii paꞌ Intata quꞌ aqsiiƚijkii hikpaꞌ tayaꞌyiꞌƚij ei. Hik akaꞌ hijatshenjiꞌjij heꞌ week hats yijayaanija haꞌ Jesús iꞌniꞌ ek hekhewep witsetits.\x * \xo 7:17 \xt Col 3:15\x*
\m
\v 18 Quꞌ nanaꞌl paꞌquꞌ hats netꞌekumiijiꞌ paꞌ Intata qa hatsƚe yaqsiijkii paꞌaj kakhaꞌ yiwuꞌm ƚaxpaꞌs (circuncisión), qaꞌ hasuꞌuj nisuꞌun quꞌ natꞌintaxkii. Qa quꞌ nanaꞌl paꞌquꞌ hats netꞌekumiijiꞌ paꞌ Intata qa niteꞌƚe yaqsiijkii paꞌaj kakhaꞌ yiwuꞌm ƚaxpaꞌs (circuncisión), qa hasuꞌuj nisuꞌun quꞌ naqsiijkii.
\m
\v 19 Inyeꞌjƚuꞌ pakhaꞌ quꞌ hats naqsiꞌjtaxijkii paꞌaj kakhaꞌ yiwuꞌm ƚaxpaꞌs (circuncisión) qa inyeꞌjƚuꞌ iye pakhaꞌ quꞌ mexenteꞌ naqsiꞌjetaxijkii kakhaꞌan, qe paꞌ les ƚeꞌwis yijatꞌij pakhaꞌan, quꞌ jintekꞌenets paꞌ Intata.
\m
\v 20 Week ewiƚei ekheweliꞌƚ in iꞌnkꞌa tꞌekuꞌmiijiꞌ paꞌ Intata qa hasuꞌuj quꞌ iliꞌiƚij paꞌquꞌ hayiits aqsiiƚijkii ƚꞌithayikiꞌiƚ.
\m
\v 21 Quꞌ eꞌwitƚinekꞌe in iꞌnkꞌa tꞌekuꞌm eijiꞌ paꞌ Intata, hasuꞌuj natawjeꞌmeten, qa quꞌ nanaꞌl paꞌquꞌ ƚekeꞌyeꞌ quꞌ natsjiƚinfikꞌi qa hikpaꞌ iwqꞌaxinij quꞌ aqsiijkii.
\m
\v 22 Qe paꞌquꞌ witƚinekꞌe in iꞌnkꞌa tꞌekuꞌmiijiꞌ paꞌ Yatsatꞌaxꞌinij, pakhaꞌan in witƚinek mexe niteꞌ tenekꞌenheꞌyipjiꞌ haꞌ Yatsatꞌaxꞌinij. Qa hik ƚunyeꞌj iye naꞌaj niteꞌ witƚinektax in iꞌnkꞌa tꞌekuꞌmiijiꞌ haꞌ Yatsatꞌaxꞌinij, pakhaꞌan qa hats witƚinek tenekꞌenheꞌyipjiꞌ haꞌ Cristo.\x * \xo 7:22 \xt Ro 1:1; 2Ti 2:24\x*
\m
\v 23 Ekheweliꞌƚ hats tanaqhaꞌyets paꞌ ajanyejeyiꞌƚ, qa hik taꞌƚijupiꞌ hasuꞌuj ƚeƚinheyiꞌiƚ ej eneꞌ jukhew.\x * \xo 7:23 \xt 2P 2:1\x*
\m
\v 24 Yejefets, week ewiƚei ekheweliꞌƚ niꞌiƚijijupha paꞌ Intata quꞌ hasuꞌuj iliꞌiƚij paꞌquꞌ hayiits aqsiiƚijkii ƚꞌithayikiꞌiƚ.
\s Pekheweꞌ mexenteꞌ tewheꞌyei.
\p
\v 25 Pakhap iye, pekheweꞌ mexenteꞌ tewheꞌyei, ham wiꞌtlijeyeꞌ quꞌ netꞌejuyets quꞌ nataꞌƚets haꞌ Yatsatꞌaxꞌinij qa hisuꞌunƚe quꞌ hitꞌijets kakhaꞌ humti, qa ƚekeꞌ quꞌ umtiꞌiƚ quꞌ yijaayiꞌija qe tsikfeꞌlets haꞌ Yatsatꞌaxꞌinij in tseƚisij paꞌ ƚeqiꞌfenkeyeꞌj.\x * \xo 7:25 \xt Mt 5:7; Mr 5:19; Lc 1:50; Nm 12:7\x*
\m
\v 26 Yakhaꞌ humti eneꞌ neƚutsjiꞌ in mexe iweꞌmeꞌt jutsitets qa les ƚeꞌwis quꞌ mexe amaneyeꞌƚe ekuꞌniꞌƚij paꞌ hats ejunyejeyiꞌƚ.
\m
\v 27 Paꞌquꞌ hats netewheꞌyei, hasuꞌuj nenweqleyuꞌ. Qa paꞌquꞌ mexe ham ƚewheꞌyeꞌyeꞌ qa hasuꞌuj nowo ekuꞌniikii.
\m
\v 28 Quꞌ ewheꞌyei niteꞌ uƚꞌax. Qa peꞌquꞌ inanyiꞌyeꞌ quꞌ netewheꞌyei niteꞌ uƚꞌax. Qa lesƚe, qa hik akaꞌƚe tsexkewettaxiƚij ewets.\x * \xo 7:28 \xt 1Ti 5:14\x*
\m
\v 29 Yejefets, akaꞌ tseqitijineyuꞌuƚij ewetsha akaꞌan: hats niteꞌ qi paꞌ jaꞌmaneyij inqeneƚu. Pekheweꞌ hats tewheꞌyei hik ƚunyejeyeꞌ quꞌ mexe hamitsiꞌim.\x * \xo 7:29 \xt Ro 13:11\x*
\m
\v 30 Pekheweꞌ quꞌ napjuꞌ hatseꞌ hik ƚunyejeyeꞌ quꞌ niteꞌ napeꞌjuꞌ, qa peꞌquꞌ qi quꞌ ƚeꞌsitsiꞌimkii hik ƚunyejeyeꞌ quꞌ niteꞌ ƚeꞌsitsiꞌimkii, qa peꞌquꞌ nataqhaꞌyets peꞌyeꞌ hik ƚunyejeyeꞌ quꞌ niteꞌ natsatꞌetsiꞌij.\x * \xo 7:30 \xt Fil 1:18\x*
\m
\v 31 Pekheweꞌ yiwqꞌaxinij peꞌyeꞌ haꞌne seheꞌ epjiꞌ hik ƚunyejeyeꞌ quꞌ niteꞌ niwqꞌaxineƚiꞌij qe yaftsin haꞌ Yatsatꞌaxꞌinij, qe haꞌne seheꞌ niteꞌ amanij hatseꞌ akaꞌ ƚunyeꞌj.\x * \xo 7:31 \xt Mr 13:7; 1Jn 2:8\x*
\m
\v 32 Hisuꞌuntax quꞌ hameꞌ paꞌquꞌ qi quꞌ natawjeꞌmeteniꞌƚ. Naꞌaj ham ƚewheꞌyeꞌyeꞌ ujaꞌxƚe in yijamtiꞌets peꞌ wekwek tꞌejuyets haꞌ Yatsatꞌaxꞌinij qa paꞌquꞌ niꞌsinhetij iye haꞌ Yatsatꞌaxꞌinij.\x * \xo 7:32 \xt 1Ts 4:1\x*
\m
\v 33 Qa naꞌajƚe hats tewheꞌyei qa yijamtiꞌetsek peꞌ wekwek haꞌne seheꞌ epjiꞌ qa paꞌquꞌ niꞌsinhetiꞌmkii peꞌquꞌ ƚewheꞌyeꞌyeꞌ,
\m
\v 34 maꞌ qa paꞌ ƚaqjamtikineyeꞌjkii qa olotsiijiꞌ yeqetꞌetsjuꞌkii. Neꞌej efu ham ƚewheꞌyeꞌyeꞌ qa neꞌej mexe inanyiꞌ, ujaꞌxƚe in yijamtiꞌets peꞌ wekwek tꞌejuyets haꞌ Yatsatꞌaxꞌinij hatsꞌinha qa niteꞌ yaqsiijkii paꞌquꞌ uƚꞌaxeꞌ in tꞌejuyets peꞌ ƚꞌesenits qa in tꞌejuyets peꞌ ƚaqjamtikineyejeikii. Qa neꞌejƚe hats tewheꞌyei qa yijamtiꞌetsek peꞌ wekwek haꞌne seheꞌ epjiꞌ qa paꞌquꞌ niꞌsinhetiꞌmkii peꞌquꞌ ƚewheꞌyeꞌyeꞌ.\x * \xo 7:34 \xt 1Ti 5:5\x*
\m
\v 35 Hitꞌiƚij ewets ekeweꞌen qe qaꞌ kꞌefeniꞌƚ. Niteꞌ hitꞌiƚij ewets quꞌ hasuꞌuj ewheꞌyeꞌyiꞌƚ. Ewiꞌƚƚe in hisuꞌun quꞌ aqsiiƚijkii paꞌquꞌ les ƚeꞌwiseꞌ, maꞌ qaꞌ les iꞌthayiꞌmetsitsiꞌiƚii haꞌ Yatsatꞌaxꞌinij.
\m
\v 36 Paꞌquꞌ jukheweꞌ in naꞌl peꞌquꞌ hats neniwjutsiqeniꞌƚ wetjuꞌƚ, qa in hats week yumti eneweꞌ wetsjuk quꞌ les ƚeꞌwiseꞌ quꞌ yape netewheꞌyeijuꞌ in hats ƚekeꞌ pekheꞌen paꞌ ƚilanyeꞌj quꞌ netewheꞌyei, qaꞌ netewheꞌyeijuꞌ, niteꞌ uƚꞌax.
\m
\v 37 Paꞌquꞌ jukheweꞌ in naꞌl peꞌquꞌ hats neniwjutsiqeniꞌƚ wetjuꞌƚ, qa in tꞌunijuꞌƚ qa yumti quꞌ les ƚeꞌwiseꞌjuꞌ quꞌ mexenteꞌ ƚewheyeyeꞌekuꞌnij, qa ƚeꞌwisijupiꞌ iye, niteꞌ witwuƚꞌax.\x * \xo 7:37 \xt Jn 1:13\x*
\m
\v 38 Yeꞌehe, pekheweꞌ yisuꞌun in tewheꞌyeijuꞌ ƚeꞌwisijupiꞌ, qa pekheweꞌ yisuꞌun quꞌ mexenteꞌ netewheꞌyeꞌyeꞌ ekuꞌnjuꞌ les ƚeꞌwisijupiꞌ.
\m
\v 39 Peꞌ efu hik ƚunyeꞌj quꞌ newet-sifinets paꞌ ƚewheꞌyeꞌ in mexe iƚaꞌx pakhaꞌan. Qa quꞌ nawaꞌmƚe paꞌ ƚewheꞌyeꞌ, maꞌ qa hats ƚekeꞌ quꞌ nowoꞌoikii iye paꞌquꞌ iꞌnkꞌa ƚewheꞌyeꞌyiꞌij iye, qa hasuꞌujƚe nitꞌij neꞌ niteꞌ yijayan haꞌ Yatsatꞌaxꞌinij.
\m
\v 40 Qa yakhaꞌƚe qa humti quꞌ les ƚeꞌwisiꞌimkii quꞌnteꞌ netewheꞌyeꞌyeꞌ iye peꞌquꞌ wikiihaleꞌyeꞌ. Akaꞌan humti quꞌ nataꞌƚets paꞌ Intata ƚeqe Espíritu qa hitꞌij.
\c 8
\s Naꞌaj tenekui talanhetiꞌyifi peꞌ witeqsiꞌnqꞌalits.
\p
\v 1 Haneꞌej qa pakhap iye. In tꞌejuyets naꞌaj tenekui talanhetiꞌyifi neꞌej witeqsiꞌnqꞌalits, qa yijaaꞌija in week jinikfeꞌlets akaꞌan. Qa lesƚe ƚeꞌwis quꞌ jinenikfelitets paꞌ witikfeliyaꞌxkii in ƚekeꞌ quꞌ naqsiijkii quꞌ jineniwqinhet, qa pakhaꞌƚe witeqsuꞌunkaꞌx qa ƚekeꞌ quꞌ naqsiijkiyek quꞌ jintiihinphaꞌm pekhewepeꞌ.\x * \xo 8:1 \xt Hch 15:29; 21:25; Ap 2:14,20; 1Co 4:6; 10:19; 13:1-13\x*
\m
\v 2 Paꞌquꞌ numti quꞌ nanaꞌl ƚikfeliyaꞌxeꞌets peꞌyeꞌ, pakhaꞌan mexenteꞌ nikfeꞌlets akaꞌ les ƚeꞌwistax qek nenikfeꞌlets.\x * \xo 8:2 \xt 1Co 3:18; 13:8-12; 1Ti 6:4\x*
\m
\v 3 Qa pakhaꞌ quꞌ nisuꞌun paꞌ Intata, qa paꞌ Intata qa nikfeꞌlij pakhaꞌan.\x * \xo 8:3 \xt Dt 6:5; Lc 10:27; Pr 2:6\x*
\m
\v 4 Maꞌ hayits, haneꞌej qaꞌ jinamets iye in tꞌejuyets quꞌ jinteƚuj paꞌ ƚꞌeseꞌn peꞌ talanhetiꞌyifi peꞌ witeqsiꞌnqꞌalits. Inekhewel jinikfeeꞌletsha in haamija paꞌquꞌ ƚekeꞌyeꞌ pekheweꞌ witeqsiꞌnqꞌalits, qa jinikfeeꞌletsha iye in naꞌl paꞌ ewiꞌƚƚe in Dios. Ham iye peꞌyeꞌ iye.\x * \xo 8:4 \xt Dt 6:4\x*
\m
\v 5 Qe in yemjeetax in olotstax wenitꞌijets dios qa wenitꞌijets iye yatsatꞌaxyij qa tumtaxtiitax quꞌ naꞌnjiꞌ haꞌne waꞌs qa haꞌne week seheꞌ ipjiꞌ iye,\x * \xo 8:5 \xt 2Ts 2:4\x*
\m
\v 6 qa inekhewelƚe qa jinikfeꞌlets in ewiꞌƚƚe paꞌ Dioosija, hikpaꞌ Intata, qa hik pakhaꞌ iye jiꞌƚiyijup. Qa naꞌl iye haꞌ ewiꞌƚƚe in Yatsatꞌetsꞌinij, hikhaꞌ Jesucristo, hikhaꞌ yaqsiijkii paꞌaj eneꞌ week, qa hikhaꞌ iye jiyeƚisij peꞌ iniƚii.\x * \xo 8:6 \xt Mt 5:16; 11:27; Lc 11:13; Jn 1:3; 8:42; Ef 5:20; Sal 104:24; Col 1:16; Ap 3:14\x*
\m
\v 7 Qa niteꞌƚe jeꞌweek quꞌ jinenikfeꞌlets akaꞌan, qe naꞌl peꞌ mexe amaneyijkii pekheweꞌ witeqsiꞌnqꞌalits, qa in tuj peꞌ ƚꞌesenits testiijiꞌjij peꞌ witeqsiꞌnqꞌalits, qa peꞌ ƚatawjets in menteꞌ tꞌunits qa yoksiꞌwen in yumti quꞌ naqsiijkii paꞌ uƚꞌax, maꞌ qa itawjeꞌmet.
\m
\v 8 Qa niteꞌƚe taꞌƚets paꞌquꞌ jinteƚuj quꞌ jinisuꞌun paꞌ Intata, qe niteꞌ taꞌƚets quꞌ les jinisuꞌun quꞌ jinteƚuj, qa niteꞌ jiyuten iye quꞌnteꞌ jinteƚujeꞌ.\x * \xo 8:8 \xt Ro 14:17\x*
\m
\v 9 Qa ekheweliꞌƚ in hats ƚenikfeꞌliꞌƚets in week ƚekeꞌ paꞌquꞌ jinteƚuj, qa hasuꞌujƚe quꞌnteꞌ enkewetꞌiꞌiƚijets akaꞌan pekheweꞌ mexe niteꞌ tꞌunitsij in yijayan paꞌ Intata quꞌ hik ƚunyeꞌjeꞌ quꞌ ƚalankiꞌyiꞌifi ute.\x * \xo 8:9 \xt Ex 23:33; Ro 14:20\x*
\m
\v 10 Qe paꞌquꞌ mexenteꞌ netꞌuniꞌijha quꞌ neꞌwenetsjiꞌ paꞌquꞌ ƚenkuꞌwetꞌiꞌij pekheweꞌ talanhetiꞌyifikii peꞌ witeqsiꞌnqꞌalits, akhaꞌ in hats ƚenikfeꞌlets in week ƚekeꞌ paꞌquꞌ jinteƚuj, ¿me niteꞌ nekuyujiijek in yemjeetax in yumti quꞌ niteꞌ ƚekeꞌyeꞌ quꞌ jinteƚuj pekheweꞌ talanhetiꞌyifikii peꞌ witeqsiꞌnqꞌalits?
\m
\v 11 Maꞌ qa paꞌ ikfeliyaꞌxets in weekƚe ƚekeꞌ paꞌquꞌ jinteƚuj qaꞌ hikpaꞌ quꞌ nataꞌƚets quꞌ uƚꞌaxeꞌjuꞌ paꞌ ejefeꞌepjiꞌ paꞌ Intata menteꞌ tꞌuunijha in yijayan, hikpaꞌ waꞌmifi iye paꞌaj haꞌ Cristo,\x * \xo 8:11 \xt Jn 11:51; Ro 5:6,8; 8:34; 14:9,15; 1Co 15:3; Ga 2:21; Ef 5:2; 1Ts 5:10; He 6:8; Mt 25:45\x*
\m
\v 12 qe quꞌ aqsiimijkii paꞌquꞌ uƚꞌaxeꞌ paꞌquꞌ ejefeyiꞌipjiꞌ paꞌ Intata qa ƚawtshetenij iye paꞌ yoksiꞌwen mexe niteꞌ tꞌun, maꞌ qa hats ƚaqsiimijkii iye paꞌ uƚꞌax haꞌ Cristo.
\m
\v 13 Qa hik taꞌƚijupiꞌ quꞌ nataꞌƚets paꞌquꞌ netnekui in hiwuƚꞌenhetjuꞌ paꞌquꞌ yejefeyiꞌipjiꞌ haꞌ Cristo, maꞌ qaꞌ hats niteꞌ ƚꞌanuuyiꞌi quꞌ hetuj ƚꞌeseꞌneꞌ pekheweꞌ talanhetiꞌyifi peꞌ witeqsiꞌnqꞌalits, hatsꞌinha qaꞌnteꞌ haqsijineniꞌijkii paꞌ uƚꞌax paꞌquꞌ yejefeyiꞌipjiꞌ haꞌ Cristo.\x * \xo 8:13 \xt Dt 12:15\x*
\c 9
\s Pablo niteꞌ yisuꞌun quꞌ nanatkin paꞌ ƚekeꞌtax quꞌ nanatkin.
\p
\v 1 ¿Me niteꞌ ƚenikfeꞌliꞌƚets in yakhaꞌ ham paꞌquꞌ natsatꞌaxyipjiꞌ eneꞌ jukhew? ¿Me niteꞌ ƚenikfeꞌliꞌƚets in yakhaꞌ yaꞌapostol? ¿Me niteꞌ ƚenikfeꞌliꞌƚets in hiꞌwen haꞌ Jesús Yatsatꞌaxꞌinij? ¿Me niteꞌ ƚenikfeꞌliꞌƚets kaꞌ yithayijkit in hikkaꞌ taꞌƚets in ƚijayaniꞌƚ haꞌ Jesús?
\m
\v 2 Qe quꞌ nittaxijets pekhewepeꞌ quꞌ niteꞌ yaꞌapostoleꞌ, qa ekhewelƚiꞌiƚ qa ƚenikfeꞌliꞌƚets in yaꞌapostol qe ekheweliꞌƚ eꞌjutsiqetsiꞌƚij in ƚeqe apostolyij haꞌ Yatsatꞌaxꞌinij.\x * \xo 9:2 \xt Ap 5:1\x*
\m
\v 3 Akaꞌ quꞌ netweiyeꞌmijuꞌƚ pekheweꞌ qi in tsejeƚtaxijijupkii in yaꞌapostol, akaꞌan:
\m
\v 4 Yekheweliꞌƚ in yaꞌapostolitsiꞌƚ, ¿me niteꞌ ƚenexkeliꞌƚij yeꞌm paꞌquꞌ heyestiꞌyiꞌƚij quꞌ hetujiꞌƚ qa paꞌquꞌ nekꞌiyaꞌaƚjiꞌ iye?\x * \xo 9:4 \xt 2Ts 3:8-9\x*
\m
\v 5 ¿Me niteꞌ ƚenexkeliꞌƚij yeꞌm iye quꞌ yijtsꞌeyekꞌiꞌiƚ peꞌquꞌ yiwheꞌyeꞌtsiꞌiƚ yijayan haꞌ Cristo naꞌaj hakiꞌƚjiꞌ, in ƚunyejeyek hekhewep apóstoles qa heꞌ ƚekꞌinjats haꞌ Yatsatꞌaxꞌinij qa haꞌ Cefas iye (Pedro)?\x * \xo 9:5 \xt Jud 17; Jn 1:42\x*
\m
\v 6 ¿Yeꞌ me iꞌnƚiꞌi quꞌ yujaxeƚiꞌiƚ haꞌ Bernabé quꞌ niteꞌ ƚenexkeꞌyiꞌiƚij yeꞌm quꞌnteꞌ heꞌyithayiꞌyiꞌiƚiikii paꞌquꞌ hetujiꞌƚ?\x * \xo 9:6 \xt Hch 4:36\x*
\m
\v 7 ¿Paꞌn iꞌniꞌ paꞌquꞌ oqꞌopheƚinetsiꞌleꞌ quꞌ nijaninƚe peꞌquꞌ ƚaqatseꞌ qa ƚewekwekits iye? ¿Ƚekpaꞌ weꞌnqꞌen qaꞌnteꞌ netujeꞌ peꞌquꞌ ƚꞌenheyeꞌjuꞌ? ¿Ƚekpaꞌ yejeƚ peꞌquꞌ kotsꞌetetseꞌ qaꞌnteꞌ niyayejiꞌ ƚeqeƚꞌiyeꞌ peꞌ kotsꞌetets?\x * \xo 9:7 \xt Lc 3:14\x*
\m
\v 8 Hasuꞌuj umtiꞌiƚ quꞌ witꞌanyejeyeꞌƚe ekeweꞌen, ¿qe me niteꞌ hik akaꞌ yitꞌij keꞌ ƚeꞌlijei paꞌ Intata tisij paꞌaj paꞌ Moisesꞌikꞌi (ley)?
\m
\v 9 Qe kaꞌ ley yikaꞌajjiꞌ paꞌaj paꞌ Moisesꞌikꞌi yitꞌij: \qt —Niteꞌ ƚekeꞌ quꞌ itꞌonijjiꞌ peꞌyeꞌ ƚejiꞌ paꞌquꞌ wakkayeꞌ in mexe ƚꞌithayiꞌyij quꞌ eniwqhafꞌitjuꞌ peꞌ trigo ƚꞌajits.—\qt*\rq (Dt 25:4)\rq* ¿Me ƚumtiꞌiƚ paꞌ Intata quꞌ nijamtiꞌijets neꞌ wakka akaꞌan in yitꞌij paꞌaj?\x * \xo 9:9 \xt Lc 13:15\x*\fig |HK00096B.TIF|col|||In niwqhafꞌitijju neꞌej trigo ƚꞌajits.|1CO 9.9\fig*
\m
\v 10 ¿Yeꞌ me inekhewel yijamtiꞌij inwets akaꞌan? Ehe, inekhewel yijamtiꞌij inwets, qe paꞌquꞌ nefuƚꞌut paꞌquꞌ witwenqꞌenhewetꞌe qaꞌ nefuƚꞌut qe wetjumtiꞌijets peꞌyeꞌ, qa paꞌquꞌ neniwqhafꞌitjuꞌ neꞌej trigo ƚꞌajits qaꞌ neniwqhafꞌitjuꞌ qe wetjumtiꞌijets paꞌquꞌ netestiꞌyij.\x * \xo 9:10 \xt Ro 4:24; Hch 23:6; 1Ts 1:3; 2Ti 2:6\x*
\m
\v 11 Qa hik ƚunyeꞌj yekheweliꞌƚ in heniꞌƚjuꞌ peꞌ ƚoi peꞌ atawjetsiꞌƚjiꞌ, ¿me niteꞌ ekheweltaxiꞌƚ peꞌ hetjumtiꞌiƚijets paꞌquꞌ yaqiꞌiꞌƚ qa peꞌquꞌ yiwekwekitsiꞌiꞌƚ iye?
\m
\v 12 Quꞌ nanaꞌl pekhewepeꞌ in nifel keꞌ Intata ƚeꞌlijei in testiꞌyij in ƚekeꞌ quꞌ niyiniƚij ewets peꞌyeꞌ, hats ƚeꞌwisijupiꞌ, qa lesƚe in ƚeꞌwistaajupiꞌ yekheweliꞌƚ quꞌ nekꞌiyiniꞌƚij ewetskii ekeꞌ wekwek. Qa niteꞌƚe hanatkiniꞌƚ akaꞌan quꞌ nekꞌiyiniꞌƚij ewets peꞌyeꞌ. Yekheweliꞌƚ heꞌntꞌunhetƚiꞌiƚijuꞌƚ in hamitstaxiꞌƚ yeꞌm ekeꞌ wekwek qe niteꞌ hisuꞌuniꞌƚ paꞌquꞌ nenyejinjuꞌ ekeweꞌ ƚeꞌlijei haꞌ Cristo tꞌejuyets quꞌ jiniƚin.\x * \xo 9:12 \xt Hch 20:33-35; 2Co 6:3-10; 11:7-12\x*
\m
\v 13 Ekheweliꞌƚ ƚenikfeꞌliꞌƚets nekheweꞌ tꞌithayiꞌyifi neꞌ qi ƚeꞌlijtsitjii neꞌ judío hik nekheꞌ taꞌƚijets paꞌquꞌ netuj, qa pekheweꞌ yithayiki ek peꞌ inqaꞌmetets qa peꞌ witqats iye in testiꞌyij paꞌ Intata, qa hikpeꞌ qa testiyijek ƚapkꞌas naꞌaj ƚꞌeseꞌn naꞌaj inqaꞌmetꞌikꞌi qa iꞌnƚiꞌi qe witqats.\x * \xo 9:13 \xt Lv 6:16,26; 7:6,31-32; Nm 5:9-10; 18:8-20,31; Dt 18:1\x*
\m
\v 14 Qa hik ƚunyeꞌj haꞌ Yatsatꞌaxꞌinij in inaqyajiꞌij pakhaꞌ quꞌ nenfel ekeꞌ ƚeꞌsits ƚeꞌlijei, quꞌ hik kekheweꞌyeꞌ quꞌ nataꞌƚijets paꞌquꞌ netuj qa ƚewekwekitseꞌ iye.\x * \xo 9:14 \xt Mt 10:10\x*
\m
\v 15 Qa niteꞌƚe hanatkin akaꞌan quꞌ nekꞌiyiniꞌƚij ewetskii peꞌyeꞌ. Qa haneꞌej in heꞌnqꞌikaꞌaƚij ei ekeweꞌen niteꞌ ikjiꞌ quꞌ nekꞌiyiniꞌƚij ei quꞌ hik akaꞌ eqfenyejeyiꞌiƚyij. Les in ƚeꞌwistaxjuꞌ quꞌ hawaꞌm ajeꞌeƚ in mexe ham paꞌquꞌ natsqꞌayinij akaꞌ yijunyeꞌj in ham paꞌquꞌ nekꞌiyiniꞌƚij ewets quꞌ nataꞌƚets in henfeliꞌƚ eꞌm ekeꞌ ƚeꞌsits wiꞌtlijei tꞌejuyets haꞌ Jesús.
\m
\v 16 Qe in henfel kekheweꞌ ƚeꞌsits wiꞌtlijei, niteꞌ ƚekeꞌ quꞌ heniwqinhet, qe heꞌyithayinenhetiiƚiꞌij ekeweꞌen. Qa ¡yaꞌhaꞌnus yijaatꞌij quꞌ niteꞌ henfeleꞌ kekheweꞌ ƚeꞌsits wiꞌtlijei!
\m
\v 17 Qe quꞌ yakhaayiꞌija quꞌ hisuꞌun quꞌ haqsiijkii, qa naꞌl paꞌquꞌ yinisitꞌeꞌ. Qa quꞌ niteꞌƚe hisuꞌuneꞌtax quꞌ haqsiijkii qa haqsiꞌjƚiꞌijkii, maꞌ qa hats taꞌƚƚeꞌets in haiyajaxtiꞌyijets.\x * \xo 9:17 \xt Lc 16:11\x*
\m
\v 18 Qa in yakhaaꞌija in hisuꞌun quꞌ haqsiijkii, ¿qa ƚekpaꞌ yinisit? Kakhaꞌ yinisit kakhaꞌan in henfel keꞌ ƚeꞌsits witlijei qa niteꞌ hanatkin akaꞌ ƚekeꞌtax quꞌ hanatkin, quꞌ nekꞌiyiniikii peꞌyeꞌ yiwekwekitseꞌ qa paꞌquꞌ hetuj iye.\x * \xo 9:18 \xt 2Co 11:7; 12:13\x*
\m
\v 19 Qe in hamtax paꞌquꞌ ƚeƚinekꞌeyij eneꞌ week, qa hikƚe yijunyejeyets eneꞌ week quꞌ yeꞌwitƚinekꞌe qe qaꞌ les olotseꞌ peꞌquꞌ natsaxij quꞌ nijayan iye haꞌ Cristo.\x * \xo 9:19 \xt 1P 3:1\x*
\m
\v 20 In haꞌnjiꞌtejeꞌm neꞌ judío qa hojonketikꞌi kaꞌ ƚunyejei in judío qe qaꞌ nanaꞌl peꞌquꞌ natsaxij judiol quꞌ nijayan haꞌ Cristo. Qa in haꞌnjiꞌtejeꞌm neꞌ judiol yumti quꞌ namii naꞌ waꞌs quꞌ naqsiijkii keꞌ Moisés ƚeꞌlijei (ley) qa hojonketikꞌi kaꞌ ƚunyejei nekheweꞌen. Yemjeetax in niteꞌ humtitax akaꞌ yumti nekheweꞌen, qe qaꞌ nanaꞌl peꞌquꞌ natsaxij judiol quꞌ nijayan haꞌ Cristo.\x * \xo 9:20 \xt Hch 16:3; 21:23-26\x*
\m
\v 21 In haꞌnjiꞌtejeꞌm neꞌ niteꞌ judío hamitsiꞌm keꞌ Moisés ƚeꞌlijei (ley), qa hojonketikꞌi iye kaꞌ ƚunyejei in hamitsiꞌm keꞌ Moisés ƚeꞌlijei (ley) qe qaꞌ nanaꞌl peꞌquꞌ natsaxij niteꞌ judiol quꞌ nijayan iye haꞌ Cristo. Yemjeetax in niteꞌ hamtax yeꞌm kaꞌ ƚeqe ley paꞌ Intata, qe kaꞌ ƚeqe ley haꞌ Cristo hik kakhaꞌ haꞌnjiꞌtejeꞌm.\x * \xo 9:21 \xt Ro 2:12,14; Ga 2:3; 3:2\x*
\m
\v 22 Qa in haꞌnjiꞌtejeꞌm neꞌ mexe niteꞌ tꞌunitsijha in tekꞌenets haꞌ Jesús, qa hojonketikꞌi kaꞌ ƚunyejei in mexe niteꞌ tꞌunitsij qe qaꞌ ƚekeꞌyeꞌ quꞌ hiꞌfen. Week hojonketikꞌi neꞌ pekheljiꞌkii qe qaꞌ ƚekeꞌyeꞌ quꞌ iƚiyeꞌ peꞌquꞌ ujaꞌxeꞌ.\x * \xo 9:22 \xt Ro 11:14; 1Co 7:16\x*
\m
\v 23 Qa week ekeweꞌen haqsiijkii qe taꞌƚets kekheweꞌ ƚeꞌsits wiꞌtlijei, hatsꞌinha quꞌ haꞌnjiꞌij jiꞌtejeꞌmek hatseꞌ paꞌ witiƚijii.
\m
\v 24 ¿Me niteꞌ ƚenikfeꞌliꞌƚets neꞌej waꞌnqꞌan in week wekumaꞌx, qa ewiꞌƚƚe naꞌaj naxij qa testii? Qa hik taꞌƚijupiꞌ meꞌntꞌunhetiꞌƚha quꞌ mekumaxiꞌƚ qaꞌ nanaꞌl paꞌquꞌ enisitꞌiꞌiƚ quꞌ aniꞌƚ.\x * \xo 9:24 \xt Jud 3; Col 2:18\x*
\m
\v 25 Week neꞌej weꞌnijatshen wanaqsijjiꞌijup qe qi quꞌ nekumaꞌx quꞌ nawaꞌnqꞌan week niteꞌ tꞌekuꞌmets peꞌquꞌ nenikfeꞌlets quꞌ niwuƚꞌenhet. Wanaqsiijija qe yisuꞌun quꞌ natꞌan qaꞌ netestiꞌyij paꞌ ƚajaꞌ in tꞌan najak ƚesejets kꞌoijiꞌ wenitꞌijiꞌ, qa niteꞌƚe pakhaaꞌij quꞌ nanaꞌl. Qa inekhewelƚe paꞌ innisit qa niteꞌ yiliꞌij yijatꞌij paꞌ ƚunyeꞌj.\x * \xo 9:25 \xt Ga 5:23; 1P 1:18; 5:4\x*
\m
\v 26 Qa hik taꞌƚijupiꞌ yakhaꞌ in hekumaꞌx, niteꞌ hik yijunyeꞌj naꞌaj ham paꞌquꞌ ƚꞌaxkaꞌtheyeꞌ. Qa niteꞌ iye hik yijunyeꞌj in hawatlan naꞌaj witqꞌijtsuneneꞌk in pekhel yilanjiꞌkii qe weꞌnijatshen,
\m
\v 27 qe hik yijunyeꞌj yijatꞌij quꞌ hiwuꞌmikꞌikii haꞌne yeseꞌn in hitaniꞌthen qe qaꞌ naqsiijkii paꞌ yisuꞌun paꞌ yitaweꞌj hatsꞌinha in hats olots heꞌ henfeliꞌm keꞌ Intata ƚeꞌlijei qaꞌ niteꞌ yaꞌmaneꞌfikꞌi peꞌ waꞌnqꞌan.\x * \xo 9:27 \xt He 6:8\x*
\c 10
\s Yejeyumtshenijupiꞌ paꞌ ƚunyejeikii paꞌaj peꞌ Israel.
\p
\v 1 Yejefets, hisuꞌuntax quꞌ hasuꞌuj antapiꞌiƚikꞌi in week paꞌaj peꞌ inaqwaꞌmhitsikꞌi in ƚeqꞌeneƚeyaꞌxijkii peꞌ wasiꞌ, qa week yijaweꞌj jiꞌtejeꞌm iye paꞌ qi iweliꞌ ƚii Rojo.\x * \xo 10:1 \xt Sal 44:1; Hch 7:11; Ex 13:21; 14:29\x*
\m
\v 2 Qa week pekheweꞌen hik ƚunyejei quꞌ nempulijijjuꞌ peꞌ wasiꞌ qa paꞌ qi iweliꞌ qe qaꞌ nijayanikꞌikii paꞌ Moisés.\x * \xo 10:2 \xt Hch 22:16; Sal 77:20; Mt 8:4; He 3:2\x*
\m
\v 3 Qa weekij iye in tuj peꞌ taꞌƚiiphaꞌm paꞌ Intata.\x * \xo 10:3 \xt Ex 16:31\x*
\m
\v 4 Qa weekij iye in iyaꞌjiꞌ paꞌ tisij paꞌ Intata, qe iyaꞌjiꞌ paꞌ iweliꞌ taꞌƚjiꞌtejeꞌm peꞌ ute tꞌekumiijiꞌ paꞌ Intata hikpeꞌ hik ƚunyeꞌj quꞌ niteꞌ nitoneꞌkii paꞌaj. Qa peꞌ ute qa hikhaꞌ haꞌ Cristo.\x * \xo 10:4 \xt Ex 17:6; Nm 20:7-13; Jn 4:14; 6:30-35\x*
\m
\v 5 Qa yaqamƚiꞌij quꞌ weekeꞌ in niteꞌ yiꞌsinhetiꞌmkii paꞌ Intata pekheweꞌen, qa hik taꞌƚijupiꞌ in yaqaamij quꞌ week amaneyiꞌiꞌ peꞌ ƚenutsikꞌi paꞌ yisƚaxkii seheꞌ ham iꞌniꞌiꞌ.\x * \xo 10:5 \xt Jud 5\x*
\m
\v 6 Week ekeweꞌ ƚunyejeikii paꞌaj jiyikfelittaxets paꞌquꞌ injunyejeyeꞌkii hatsꞌinha quꞌ hasuꞌuj injunyejeyiꞌijuꞌƚ pakhaꞌaj pekheweꞌen in wekwekƚe peꞌ yisuꞌun uƚꞌets.\x * \xo 10:6 \xt Mt 27:23; Stg 4:2; Nm 11:4,33,34; Sal 78:18; 106:14\x*
\m
\v 7 Hasuꞌuj iyiniꞌƚii peꞌ witeqsiꞌnqꞌalits in ƚunyejeyek paꞌaj peꞌ ujaꞌx pekheweꞌen. Keꞌ weꞌnikaꞌajjiꞌ paꞌaj Intata ƚeꞌlijei yitꞌij: \qt —Naꞌ witset iꞌnjuꞌkii qa tekjuꞌ qa iyaꞌjuꞌ iye, qa in niiphaꞌmkii qa qi in tꞌotoi pekhel ƚeqꞌinyejeikii uƚꞌets.—\qt*\rq (Ex 32:6)\rq*\x * \xo 10:7 \xt Ef 5:5\x*
\m
\v 8 Hasuꞌuj iye jiwanawitjiꞌijjuꞌkii iꞌnesenits in ƚunyejeyek paꞌaj peꞌ ujaꞌx pekheweꞌen in wanawitjiꞌijjuꞌkii paꞌaj ƚꞌesenits, maꞌ qa paꞌ ewiꞌƚ neƚu qa yamets peꞌ waꞌm veintitrés mil (23.000).\x * \xo 10:8 \xt 1Co 6:18; Ap 2:14,20; 17:2; 18:3,9; Nm 25:1-18; Sal 106:29\x*
\m
\v 9 Hasuꞌuj iye jitajaajin paꞌ Yatsatꞌaxꞌinij in ƚunyejeyek paꞌaj peꞌ ujaꞌx pekheweꞌen in yijaajintax, maꞌ qa naqꞌaxijjuꞌ in nikfeꞌjjuꞌ peꞌ qꞌoiqꞌoyits paꞌaj.\x * \xo 10:9 \xt Nm 21:6\x*
\m
\v 10 Hasuꞌuj iye uƚꞌax iꞌnlijeyeꞌets paꞌ Intata qe hik ƚunyejei iye paꞌaj peꞌ ujaꞌx pekheweꞌen qa nilanjuꞌ iye paꞌaj paꞌ ƚaqa ángel paꞌ Intata.\x * \xo 10:10 \xt Jn 6:41; Jud 16; Ex 12:23; 2S 24:16; 1Cr 21:15; Sal 78:49\x*
\m
\v 11 Week ekeweꞌ ƚunyejeikii paꞌaj jiyikfelittaxets paꞌquꞌ injunyejeyeꞌkii, qa in weꞌnikaꞌajjiꞌ qe qaꞌ jiꞌnijatshen, inekhewel in hats juꞌun jiꞌtejeꞌm peꞌ tekeꞌlenjuꞌ neƚuts.\x * \xo 10:11 \xt Sal 102:18; Mr 10:30; 13:7\x*
\m
\v 12 Qa hik taꞌƚijupiꞌ pakhaꞌ quꞌ numti quꞌ hats tꞌuniꞌ ijuꞌƚha quꞌ niteꞌ naqsiꞌjiꞌijkii paꞌ uƚꞌax, nejeƚijuꞌƚha hasuꞌuj quꞌ nanamjuꞌ.\x * \xo 10:12 \xt Pr 24:16; He 6:8\x*
\m
\v 13 Peꞌ witaqjaajinkeyejeyiꞌƚ ej hik ƚunyejei iye peꞌ ƚanjaajinkeyejei pekhewep. Qa paꞌ Intata in yijaaꞌija paꞌquꞌ nitꞌij qa paꞌquꞌ naqsiijkii iye, qa hik taꞌƚijupiꞌ quꞌ niteꞌ nenwejiniꞌiƚ ewets quꞌ les natꞌaniꞌ paꞌ eꞌwejuꞌƚiꞌƚijuꞌƚ peꞌ witaqjaajinkeyejei. Qa quꞌ nanamtaxiꞌƚ ewets paꞌquꞌ witaqjaajinkeyejeꞌ qa paꞌ Intata qa nethiniƚij paꞌquꞌ ikheyijiꞌiƚ quꞌ ilatiꞌƚikꞌui.\x * \xo 10:13 \xt Nm 12:7; 2P 2:9\x*
\s Naꞌaj Santa Cena.
\p
\v 14 Qa hik taꞌƚijupiꞌ yejefets, ilatiꞌƚikꞌuiha paꞌ witꞌiyinheyejets peꞌ witeqsiꞌnqꞌalits.
\m
\v 15 Ekheweliꞌƚ ƚenikfeliꞌƚkii. Jeƚiꞌƚikꞌuiha akaꞌ quꞌ hitꞌiƚij ewets.
\m
\v 16 In jiꞌyaꞌjiꞌ naꞌaj Santa Cena qa jititꞌijetsphaꞌm ƚeꞌwisij paꞌ Intata, ¿me niteꞌ hik ƚunyeꞌj quꞌ ewiꞌƚ jinaꞌnijiꞌ in jiꞌyaꞌjiꞌ peꞌ ƚꞌathits haꞌ Cristo? Qa in jiteƚuj iye naꞌaj tanapkꞌasitjuꞌ pan, ¿me niteꞌ hik ƚunyeꞌj iye quꞌ ewiꞌƚ jinaꞌnijiꞌ paꞌ ƚꞌeseꞌn haꞌ Cristo?\x * \xo 10:16 \xt Mt 26:26,27; Mr 6:41; 14:22,23; Lc 22:17,19,20; 1Co 11:25,26; Ga 3:14; Hch 2:42,46; 20:7\x*
\m
\v 17 Naꞌl paꞌ ewiꞌƚƚe in pan hikpaꞌ ewiꞌƚ juꞌunijiꞌ, qa hik taꞌƚijupiꞌ in joꞌlotstax yemjee qa ewiꞌƚƚe paꞌ iꞌneseꞌn, qe jeꞌweekjiꞌ in ewiꞌƚ juꞌunijiꞌ in jiteƚuj paꞌ ewiꞌƚƚe in pan.\x * \xo 10:17 \xt Jn 11:52; Ef 4:4\x*
\m
\v 18 Jeƚ qekuꞌniꞌƚek kaꞌ ƚunyejei neꞌ Israel: pekheweꞌ tuj peꞌ inqaꞌmetetsikꞌi testiꞌyij paꞌ Intata, pekheweꞌen in tuj, ¿me niteꞌ ewiꞌƚ iꞌniꞌƚijiꞌ paꞌ Intata? Ehe, ewiꞌƚ iꞌniꞌƚijiꞌ.\x * \xo 10:18 \xt Gn 8:20; Lv 1:5; Nm 3:26; Dt 12:27; 1S 2:28; 1Cr 6:49; Sal 26:6; Ez 8:15; He 7:13\x*
\m
\v 19 ¿Paꞌn ikjiꞌha akaꞌ hitꞌij? ¿Me ikjiꞌ quꞌ nanaꞌliꞌm ƚiƚaꞌxeꞌ peꞌ witeqsiꞌnqꞌalits? ¿Yeꞌ me ikjiꞌ iye peꞌ witqats testiꞌyij pekheweꞌ witeqsiꞌnqꞌalits quꞌ nanaꞌl paꞌquꞌ neꞌwejuꞌƚij?
\m
\v 20 Niteꞌ. Niteꞌ ikjiꞌ akaꞌan. Akaꞌ ikjiꞌ yijatꞌij pekheweꞌ tisjiꞌij peꞌ witeqsiꞌnqꞌalits, inwoꞌmetetsƚe peꞌ tisjiꞌjij qa niteꞌ paꞌ Intata quꞌ netisij. Qa niteꞌ hisuꞌun quꞌ ejuwaikaliꞌiƚij peꞌ inwoꞌmetets.
\m
\v 21 Niteꞌ ƚekeꞌ quꞌ iyaꞌaƚjiꞌ paꞌ tꞌejuyets paꞌ Yatsatꞌaxꞌinij qaꞌ iyaꞌaƚjiꞌ iye paꞌ tꞌejuyets peꞌ inwoꞌmetets. Niteꞌ ƚekeꞌ iye quꞌ etujiꞌƚ paꞌ tꞌejuyets paꞌ Yatsatꞌaxꞌinij qaꞌ etujiꞌƚ iye peꞌ tꞌejuyets peꞌ inwoꞌmetets.
\m
\v 22 ¿Yeꞌ me jiwoꞌoi quꞌ jintawakaninkii paꞌ Yatsatꞌaxꞌinij? ¿Me les jitꞌanipjiꞌ quꞌ jetꞌunitseꞌ pakhaꞌan?\x * \xo 10:22 \xt Ec 6:10\x*
\s Ijamtiꞌijets yijatꞌij pakhaꞌ mexe yumti pekhewep.
\p
\v 23 Week ƚekeꞌ paꞌquꞌ jintaqsiijkii quꞌ jintesuꞌun, qa niteꞌƚe week quꞌ ƚeꞌsitseꞌ. Week ƚekeꞌ paꞌquꞌ jintaqsiijkii, qa niteꞌƚe week quꞌ ƚekeꞌyeꞌ quꞌ jiniihinijphaꞌm in jitajayan paꞌ Intata.
\m
\v 24 Hasuꞌuj paꞌquꞌ ewiꞌƚeꞌƚe quꞌ natjamti ƚetets. Nijamtiꞌets yijatꞌij pekhewep.\x * \xo 10:24 \xt Mr 10:45; Fil 2:4\x*
\m
\v 25 Ƚujiꞌƚ week pekheweꞌ teꞌninei peꞌ ƚꞌesenitjii, qa hasuꞌuj anfaakaniꞌƚij me talanhetiꞌyifi pakhaꞌaj peꞌ witeqsiꞌnqꞌalits hatsꞌinha qaꞌ niteꞌ ataweꞌjeꞌetskii qaꞌ nikesimen paꞌ ataweꞌj.
\m
\v 26 Qe kaꞌ weꞌnikaꞌajjiꞌ Intata ƚeꞌlijei yitꞌij paꞌaj: \qt —Paꞌ Yatsatꞌaxꞌinij yatsatꞌaxij haꞌne week seheꞌ epjiꞌ qa week peꞌ iꞌnipjiꞌ haneꞌen.—\qt*\rq (Sal 24:1)\rq*\x * \xo 10:26 \xt Mr 13:19\x*
\m
\v 27 Quꞌ nanaꞌl paꞌquꞌ ewiꞌƚeꞌ niteꞌ tekꞌenets haꞌ Jesús quꞌ nisuꞌun quꞌ ekiꞌƚiꞌjuꞌ peꞌquꞌ ƚetsiꞌyeꞌ, qa akhaꞌ qa ƚisuꞌun quꞌ ijayanii peꞌquꞌ ƚetsiꞌyeꞌ, week ƚuj peꞌquꞌ neƚisij qa hasuꞌujƚe anfaakanij paꞌn taꞌƚijiꞌ peꞌ ƚaqats, hatsꞌinha qaꞌ niteꞌ ataweꞌjeꞌetskii qaꞌ nikesimen paꞌ ataweꞌj.
\m
\v 28 Qa quꞌ nanaꞌl paꞌquꞌ nitꞌij ewets: —Akaꞌan ƚꞌeseꞌn hats yojoꞌoj in testiꞌyij neꞌ witeqsiꞌnqꞌalits,— maꞌ qa hasuꞌuj ƚuj, hatsꞌinha qaꞌnteꞌ nitawjemeteneꞌ paꞌ yitꞌij ewets akaꞌan, hatsꞌinha iye qaꞌ niteꞌ ataweꞌjeꞌetskii qaꞌ nikesimen paꞌ ataweꞌj, \qt qe paꞌ Yatsatꞌaxꞌinij yatsatꞌaxij haꞌne week seheꞌ epjiꞌ qa week peꞌ iꞌnipjiꞌ haneꞌen.\qt*\rq (Sal 24:1)\rq*\x * \xo 10:28 \xt Lc 10:8\x*
\m
\v 29 Niteꞌ kꞌiyetꞌej in ikesimen paꞌ ataweꞌj qe paꞌ niteꞌ ikesimen yijatꞌij paꞌ ƚataweꞌj hikpaꞌ kꞌiyetij. Qe ¿inhatsꞌek quꞌ netitijitiyijets quꞌ uƚꞌaxeꞌ paꞌ yijunyeꞌj quꞌ nataꞌƚets pakhaꞌ niteꞌ ikesimen paꞌ ƚataweꞌj?\x * \xo 10:29 \xt Lc 6:37\x*
\m
\v 30 Quꞌ nekꞌiyinipjiꞌ qaꞌ hitꞌij ƚeꞌwisij paꞌ Intata paꞌ tseƚisij quꞌ hetuj, qa ¿inhatsꞌek quꞌ nenitꞌij yiwets quꞌ yuƚꞌaxeꞌ quꞌ nataꞌƚets pakhaꞌ hetuj in hitꞌijetsphaꞌm ƚeꞌwisij paꞌ Intata?\x * \xo 10:30 \xt Mr 8:6; Ro 1:8\x*
\m
\v 31 Ekheweliꞌƚ week paꞌquꞌ etujiꞌƚ, paꞌquꞌ iyaꞌaƚjiꞌ qa paꞌquꞌ aqsiiƚijkii iye, ƚeꞌwis quꞌ aqsiiƚijkii quꞌ netꞌejuyets in ƚiwqinhetiꞌƚ paꞌ Intata.\x * \xo 10:31 \xt Mr 10:37; Lc 9:32; Jn 17:24; 2Co 3:18; 2P 3:18\x*
\m
\v 32 Hasuꞌuj aqsiimijkii paꞌquꞌ nenwuꞌmjuꞌ peꞌyeꞌ neꞌ judiol, iꞌnƚiꞌi neꞌ niteꞌ judiol, qa iꞌnƚiꞌi neꞌ inejefetsipjiꞌ paꞌ Intata,\x * \xo 10:32 \xt Hch 24:16; Fil 1:10\x*
\m
\v 33 in yijunyeꞌjek yakhaꞌ in ewiꞌƚƚe in howoꞌojii week naꞌaj haqsiijkii quꞌ niꞌsinhetij eneꞌ week. Qa niteꞌ howoꞌoi paꞌquꞌ yakhaꞌ yeꞌƚe quꞌ hisuꞌunijupiꞌ, qe peꞌquꞌ olotseꞌ yijatꞌij paꞌquꞌ niꞌsinhetij hatsꞌinha quꞌ iƚiyeꞌjeek.\x * \xo 10:33 \xt Mr 10:45\x*
\c 11
\p
\v 1 Ojonketiƚikꞌi akaꞌ yijunyeꞌj qe keꞌek yakhaꞌ in hojonketikꞌi kaꞌ ƚunyeꞌj haꞌ Cristo.\x * \xo 11:1 \xt Fil 2:5; 1P 2:21\x*
\s Efuts neꞌej witlijtsitjiiyifi.
\p
\v 2 Hewetfeliꞌƚij eꞌm in qi in ƚeꞌwis in ƚaqsiiƚijkii in niteꞌ ƚiliꞌiƚij in ƚijamtiꞌiƚyiikii qa niteꞌ ƚanqamiꞌƚij iye in ƚaqsiiƚijkii kekheweꞌ hats kꞌijatsheniƚij.\x * \xo 11:2 \xt Mr 7:3; Jud 3\x*
\m
\v 3 Qa hisuꞌun quꞌ enikfeꞌliꞌƚetsha haꞌ Cristo in hikhaꞌ ƚejiƚaꞌ week naꞌaj jukhew quꞌ netkꞌenets, qa naꞌaj jukhew qa hik naꞌaj ƚejiƚaꞌek neꞌej ƚewheꞌyeꞌ, qa paꞌ Intata qa hikpaꞌ ƚejiƚaꞌek haꞌ Cristo.\x * \xo 11:3 \xt Ef 1:22; 4:15; 5:23; Col 1:18; 2:10,19; Gn 3:16; 1Co 3:23\x*
\m
\v 4 Qa hik taꞌƚijupiꞌ paꞌquꞌ jukheweꞌ quꞌ nitꞌonijjuꞌ peꞌyeꞌ ƚeiƚaꞌ quꞌ nasinjiꞌ quꞌ niyin qa iꞌnƚiꞌi quꞌ nenfel keꞌ Intata ƚeꞌlijei, pakhaꞌan niteꞌ yiwqinhet hakhaꞌ ƚejiƚatax.\x * \xo 11:4 \xt 1P 3:16\x*
\m
\v 5 Qa pekheꞌƚe efu quꞌ niteꞌ nitꞌonejuꞌ paꞌquꞌ ƚeiƚaꞌyeꞌ quꞌ nasinjiꞌ quꞌ niyin qa iꞌnƚiꞌi quꞌ nenfel keꞌ Intata ƚeꞌlijei, pekheꞌen qa niteꞌ yiwqinhetek paꞌ ƚejiƚatax, maꞌ qa hik ƚunyeꞌj quꞌ laaxayeꞌ paꞌ ƚeiƚaꞌ.\x * \xo 11:5 \xt Dt 21:11-12\x*
\m
\v 6 Qa quꞌnteꞌ nisuꞌuneꞌ quꞌ nitꞌonjoꞌ ƚeiƚaꞌ neꞌntusij. Qa quꞌ newepinƚiꞌij quꞌ nitusijjiꞌ peꞌquꞌ ƚꞌewkujitseꞌ iꞌnƚiꞌi quꞌ laaxayeꞌ qaꞌ nitꞌonjoꞌ paꞌquꞌ ƚeiƚaꞌyeꞌ.
\m
\v 7 Qa paꞌquꞌ jukheweꞌ hasuꞌuj nitꞌonjoꞌ paꞌquꞌ ƚeiƚaꞌyeꞌ qe ƚakhaꞌ hik ƚunyeꞌj paꞌ ƚunyeꞌj paꞌ Intata qa ƚakhaꞌ iye in qijiꞌ qa wetjeyumtshenijupiꞌ paꞌ Intata in qijiꞌ, qa efuƚe in qijiꞌ qa wetjeyumtshenijupiꞌ ek paꞌ jukhew in qijiꞌ.\x * \xo 11:7 \xt Gn 1:27; Mr 10:37; Lc 9:32; Jn 17:24; 2Co 3:18; 2P 3:18\x*
\m
\v 8 Qe paꞌ jukhew niteꞌ taꞌƚets paꞌaj peꞌquꞌ efuyeꞌ, qe peꞌ efu yijatꞌij in taꞌƚets paꞌaj paꞌ jukhew.\x * \xo 11:8 \xt Gn 2:21-23; 1Ti 2:13\x*
\m
\v 9 Qa niteꞌ iye taꞌƚets peꞌquꞌ efuyeꞌ in wanaqsiijkii paꞌaj paꞌ jukhew, qe paꞌ jukhew yijatꞌij hikpaꞌ taꞌƚets in wanaqsiijkii paꞌaj peꞌ efu.
\m
\v 10 Qa in taꞌƚijupiꞌ akaꞌan qa taꞌƚijupiꞌ iye peꞌ angelits peꞌquꞌ efuyeꞌ niꞌntaafinjuꞌ ƚeiƚaꞌ qaꞌ jutsiqaxeꞌ in ƚakhaꞌ yiwqinhetjiꞌha paꞌ tenekꞌenheꞌyipjiꞌ.
\m
\v 11 Qa inekhewelƚe in jitajayan haꞌ Yatsatꞌaxꞌinij, peꞌquꞌ efuyeꞌ niteꞌ les tꞌanipjiꞌ quꞌ qiyeꞌjiꞌ paꞌquꞌ jukheweꞌ, qa hik ƚunyeꞌj iye paꞌquꞌ jukheweꞌ niteꞌ les tꞌanipjiꞌ quꞌ qiyeꞌjiꞌ peꞌquꞌ efuyeꞌ.
\m
\v 12 Qe hik ƚunyeꞌj peꞌ efu in taꞌƚets paꞌaj paꞌ jukhew, qa naꞌaj jukhew in nekfikꞌi qa taꞌƚetsek neꞌej efu, qa week ekeweꞌen taꞌƚets paꞌ Intata.\x * \xo 11:12 \xt Sal 104:24; Ap 3:14\x*
\m
\v 13 ¿Paꞌn ƚumtiꞌiƚ quꞌ ƚunyeꞌjeꞌ akaꞌan? ¿Me ƚeꞌwisijupiꞌ peꞌquꞌ efuyeꞌ quꞌ nasinjiꞌ quꞌ niyin qaꞌnteꞌ nitꞌonejuꞌ paꞌquꞌ ƚeiƚaꞌyeꞌ? Niteꞌ ƚeꞌwisijupiꞌ akaꞌan.\x * \xo 11:13 \xt Jn 5:22-30\x*
\m
\v 14 ¿Me niteꞌ ƚenikfeꞌliꞌƚets naꞌaj jukhew neꞌej ƚꞌewkujits in yijetinjuꞌ qa yeqwepin?\x * \xo 11:14 \xt Mt 28:20; Hch 4:2; 2Ti 4:11; 2Co 6:8\x*
\m
\v 15 Qa nikheƚiꞌij efu in yijetinjuꞌ neꞌej ƚꞌewkujits qa qiꞌimjiꞌ, qe ƚakhaꞌ testiꞌyij in ijetits neꞌej ƚꞌewkujits qe qaꞌ netitꞌoyijjuꞌ ƚeiƚaꞌ.\x * \xo 11:15 \xt Fil 3:19\x*
\m
\v 16 Quꞌ nanaꞌl paꞌquꞌ numti quꞌ hijanikꞌi akaꞌ ƚunyeꞌjkii nenikfelitets in ham iye pakhapeꞌ iye quꞌ injunyejeyeꞌ, hik akaꞌ week ƚunyejei nekhewep witlijtsitjiyitsii.
\s Niteꞌ hik ƚunyejei quꞌ netekjiꞌ paꞌ ƚekujii paꞌaj haꞌ Yatsatꞌaxꞌinij.
\p
\v 17 Haneꞌej ekeweꞌ quꞌ hitꞌiƚij ewets niteꞌ ƚekeꞌ quꞌ kꞌewqinhetiƚijjiꞌ qe in ƚonotꞌaxjiꞌij taxiꞌƚij wetjuꞌƚ paꞌ Intata qa niteꞌ ƚeꞌwis paꞌquꞌ aqsiꞌjjiiƚijkii qe ƚaqsiꞌjjiiƚijkii paꞌ uƚꞌax.
\m
\v 18 Akaꞌ yojo quꞌ hitꞌiƚij ewets akaꞌan: yakhaꞌ kꞌimpiꞌyeꞌej in ƚonotꞌaxjiiƚij wetjuꞌƚ paꞌ Intata qa teꞌ niteꞌ anyejeijiiƚij wetjuꞌƚ ƚetqetheniꞌƚ wetjuꞌƚkii, ƚammiꞌsƚe in humti quꞌ yijaayiꞌija akaꞌ ƚunyeꞌjkii.
\m
\v 19 Qe les ƚeꞌwis quꞌ hik akaꞌ ƚunyeꞌjeꞌkii, hatsꞌinha quꞌ netwenhetii pekheweꞌ quꞌ nasinikꞌi pakhaꞌ yisuꞌun paꞌ Intata.\x * \xo 11:19 \xt 2P 2:1\x*
\m
\v 20 Qa hik taꞌƚijupiꞌ qa ƚꞌekjiiƚjuꞌ qa ƚonotꞌaxjiiƚ wetjuꞌƚ, hats niteꞌ hik ƚunyeꞌj quꞌ ekiꞌƚjiꞌ paꞌ ƚekujii paꞌaj haꞌ Yatsatꞌaxꞌinij.\x * \xo 11:20 \xt Mt 26:26-29; Mr 14:22-25; Lc 22:14-20; 1Co 10:14-22\x*
\m
\v 21 Qe week ewiƚei yisuꞌun quꞌ ajeꞌeƚ netek qaꞌ niteꞌ nonotkiyekii. Qa hik taꞌƚijupiꞌ in ujaꞌx peꞌ iyipkunjuꞌ qa pekhewepƚe qa yekꞌuwetjuꞌ.
\m
\v 22 ¿Me ham etsiliꞌiƚ quꞌ ekiꞌƚiꞌjuꞌ qa quꞌ iyaꞌaƚijuꞌ iye? ¿Yeꞌ me ƚuteniꞌƚ pekheweꞌ yijayan paꞌ Intata, qa quꞌ iwepinhetiꞌƚ wetjuꞌƚ iye pekheweꞌ ham yiwqꞌaxineꞌ? ¿Paꞌn quꞌ hitꞌiƚij ei? ¿Me kꞌewqinhetiƚijjiꞌ? Niteꞌ, akaꞌan niteꞌ ƚekeꞌ quꞌ kꞌewqinhetiƚijjiꞌ.
\s Naꞌaj Santa Cena.
\p
\v 23 Qe kekheweꞌ tseƚisij haꞌ Yatsatꞌaxꞌinij qa hik kekheweeꞌija iye in kꞌijatsheniƚij: paꞌ najaꞌxjiꞌ in teꞌninei haꞌ Yatsatꞌaxꞌinij Jesús, tꞌekuꞌmiꞌ paꞌ pan,\x * \xo 11:23 \xt Jud 3\x*
\m
\v 24 maꞌ qa in hats yitꞌijetsphaꞌm ƚeꞌwisij paꞌ Intata, qa napkꞌasitjuꞌ qa yitꞌij: —Ƚujiꞌƚ, haneꞌen hik haꞌne yeseꞌn haneꞌen wetƚisƚetij qe taꞌƚiꞌƚ ewets. Aqsiꞌjiꞌƚijkii akaꞌan qaꞌ anjamtiꞌiƚyikꞌi.—\x * \xo 11:24 \xt Lc 22:19\x*
\m
\v 25 Qa hik ƚunyeꞌj iye in hats yiliꞌijjuꞌ in tekjuꞌ qa tꞌekuꞌmiꞌ paꞌ tokꞌo qa yitꞌij: —Haꞌne iꞌnjiꞌ haꞌne tokꞌo hik eneweꞌ yathits, qa hik haꞌne paꞌ inkꞌayik wenitꞌij. Aqsiꞌjiꞌƚijkii akaꞌan qaꞌ anjamtiꞌiƚyikꞌi qa yamjiꞌjets quꞌ iyaꞌjiiƚjiꞌ.—\x * \xo 11:25 \xt Lc 22:20; Jn 6:54\x*
\m
\v 26 Qe week qa yamjiꞌjets quꞌ etujiꞌƚ paꞌ pan qa ƚꞌiyaꞌaƚjiꞌ iye paꞌ iꞌnjiꞌ paꞌ tokꞌo, ekheweliꞌƚ ƚenfeliꞌƚ in waꞌm paꞌaj haꞌ Yatsatꞌaxꞌinij, qaꞌ amƚiꞌiƚijii quꞌ netpiltaxjuꞌ iye.\x * \xo 11:26 \xt Fil 2:8; 3:10; Mr 8:38\x*
\m
\v 27 Paꞌquꞌ jukheweꞌ iꞌnƚiꞌi quꞌ efuyeꞌ quꞌ netuj paꞌ pan qaꞌ niyaꞌjiꞌ iye paꞌ iꞌnjiꞌ paꞌ tokꞌo tꞌejuyets haꞌ Yatsatꞌaxꞌinij quꞌ niteꞌ ƚeꞌwisiiha paꞌ ƚataweꞌj haꞌ Yatsatꞌaxꞌinij, maꞌ qa hats wetwuƚꞌenhetƚeꞌets paꞌ ƚꞌeseꞌn qa peꞌ ƚꞌathits haꞌ Yatsatꞌaxꞌinij.
\m
\v 28 Qa hik taꞌƚijupiꞌ peꞌquꞌ nenkuyuꞌuj paꞌ pan qaꞌ niyaꞌjiꞌ iye paꞌ iꞌnjiꞌ paꞌ tokꞌo, yojo quꞌ natjamtii ekuꞌnijupkiiha me ikesimen me iꞌnƚiꞌi quꞌ niteꞌ nikesimeneꞌ paꞌ ƚataweꞌj.
\m
\v 29 Qe paꞌquꞌ netuj paꞌ pan qaꞌ niyaꞌjiꞌ iye paꞌ iꞌnjiꞌ paꞌ tokꞌo qa niteꞌƚe yumti in hats tuj paꞌ ƚꞌeseꞌn qa iyaꞌjiꞌ iye peꞌ ƚꞌathits haꞌ Yatsatꞌaxꞌinij, pakhaꞌan hats ƚantanithenkeyeꞌjƚe paꞌ tuj qa paꞌ iyaꞌjiꞌ iye.\x * \xo 11:29 \xt Mr 12:40; 1Jn 5:16\x*
\m
\v 30 Qa hik taꞌƚijupiꞌ ekheweliꞌƚ in olots peꞌ niteꞌ tꞌunits qa peꞌ wanqaatsꞌejuꞌ iye, qa naꞌl iye peꞌ ujaꞌx naxjuꞌ.\x * \xo 11:30 \xt Jn 11:11; Hch 7:60; 1Ts 4:13-15\x*
\m
\v 31 Qa quꞌ jintajamti ekuꞌnijupkiiha me ikesimen me iꞌnƚiꞌi quꞌ niteꞌ nikesimeneꞌ paꞌ intaweꞌj, maꞌ qekhanteꞌ jintatanithenhetiꞌyeꞌtax.
\m
\v 32 Qa in jitatanithenhetiiƚe, haꞌ Yatsatꞌaxꞌinij hikhaꞌ jiyitanithen qa jeꞌqfeꞌmetets qe niteꞌ yisuꞌun quꞌ jinaꞌnjiꞌtejeꞌm pekheweꞌ tejeyuꞌmtshenhetii hatseꞌ qaꞌ namii paꞌ qi ƚawak paꞌ Intata.\x * \xo 11:32 \xt Jn 5:22-30; Mt 12:41\x*
\m
\v 33 Qa hik taꞌƚijupiꞌ yejefets, qa ƚonotꞌaxjiiƚij wetjuꞌƚ quꞌ ekiꞌƚjuꞌ qaꞌ oꞌnotkijiiƚijets pekhewep.
\m
\v 34 Quꞌ nanaꞌl paꞌquꞌ niyipkun netek ekuꞌnii peꞌquꞌ etsiꞌyeꞌ, hatsꞌinha qaꞌ ham nitanitheniꞌij paꞌ Intata quꞌ nataꞌƚets paꞌquꞌ ƚeqꞌinyeꞌjeꞌ in iꞌnjiꞌtejeꞌm peꞌ notꞌax wetjuꞌƚ. Qa kekhewepƚe ƚatsfaakaniꞌƚij qaꞌ hatseꞌƚuꞌyeꞌ quꞌ natsamtaxiꞌƚ ei.\x * \xo 11:34 \xt 1Co 4:19\x*
\c 12 
\s Paꞌ ewiꞌƚ jiyitijinenij paꞌ Espíritu Santo.
\p 
\v 1 Yejefets, niteꞌ hisuꞌun quꞌnteꞌ enikfeꞌliꞌiƚets in tꞌejuyets paꞌ Espíritu Santo peꞌ jiyeƚisij qa jiꞌyiyaꞌyij. 
\m
\v 2 Ekheweliꞌƚ ƚenikfeeꞌliƚetsha in mexenteꞌ ƚꞌekꞌeniꞌƚets paꞌ Intata, qa pakhaꞌƚe quꞌ ƚunyeꞌjeꞌ in qi in ƚꞌaqanhetiyiƚijkii in ƚijayaniꞌƚ pekheweꞌ witeqsiꞌnqꞌalits niteꞌ iyet.\x * \xo 12:2 \xt Hch 8:32; 1Co 8:4; 14:10; 2P 2:16\x*
\m
\v 3 Hik taꞌƚijupiꞌ in hisuꞌun quꞌ enikfeꞌliꞌƚetsha in ham paꞌquꞌ nitꞌij quꞌ nataꞌƚets paꞌ Intata ƚeqe Espíritu: —Uƚꞌax paꞌ Jesús.— Qa ham iye paꞌquꞌ nitꞌij: —Paꞌ Jesús hikpaꞌ Yatsatꞌaxyij,— quꞌnteꞌ nataꞌƚeꞌets paꞌ Espíritu Santo.
\s Peꞌ jiyeƚisijjuꞌ paꞌ Espíritu Santo.
\p 
\v 4 Olots pekhel ƚunyejeikii peꞌ jitestiyijjuꞌ qa jiꞌyiyaꞌyij qa ewiꞌƚƚe paꞌ taꞌƚets Espíritu.\x * \xo 12:4 \xt Ro 12:6; 1Co 14:1; Ef 4:8; He 2:4; 1P 4:10\x*
\m
\v 5 Olots pekhel ƚunyejeikii quꞌ jiꞌntꞌithayiki qa ewiꞌƚƚe haꞌ jitꞌithayiꞌyiꞌm Yatsatꞌaxꞌinij.
\m
\v 6 Olots pekhel ƚunyejeikii neꞌej jiteꞌwen ƚeꞌsits yaqsiijkii paꞌquꞌ jukheweꞌ qa ewiꞌƚƚe paꞌ Intata in taꞌƚets, hikpaꞌ ewiꞌƚƚe in week yaqsiijkii.
\m
\v 7 Qa weekƚe ewiƚei testiꞌyij quꞌ nethinkii in iꞌnjiꞌ paꞌ Espíritu Santo, maꞌ qa weteniꞌfenij wetjuꞌƚkii,\x * \xo 12:7 \xt Stg 4:5\x*
\m
\v 8 qe naꞌl paꞌquꞌ netisij paꞌ Espíritu Santo quꞌ qi quꞌ nenikfeꞌlets paꞌquꞌ nitꞌij qa yasiinikꞌiha iye, qa pakhap qa tisijek paꞌ Espíritu Santo quꞌ qi quꞌ nenikfeꞌlets keꞌ Intata ƚeꞌlijei qa nifeliꞌm pekhewep.\x * \xo 12:8-10 \xt Ro 12:7-8; Ef 4:11; 1P 4:11; 1Co 2:6-7\x*
\m
\v 9 Qa pakhap qa tisijek paꞌ Espíritu Santo in les qi in niteꞌ yeqekuꞌ paꞌ Intata, qa pakhap qa tisijek paꞌ Espíritu Santo quꞌ nitꞌunhet paꞌquꞌ nanqaatsꞌetax.\x * \xo 12:9 \xt Lc 13:32; Hch 4:22,30; 10:38\x*
\m
\v 10 Qa pakhap qa yaqsiijkiyek paꞌquꞌ ham ƚunyeꞌjiꞌijuꞌƚ, qa pakhap qa iꞌnijjiꞌ ek paꞌquꞌ nenqitijineyuꞌuj inwets paꞌ Intata, qa pakhap qa nikfeꞌletsek paꞌquꞌ niꞌwen iꞌnƚiꞌi paꞌquꞌ nepiyeꞌekꞌi me taꞌƚets paꞌ Espíritu Santo me iꞌnƚiꞌi quꞌ nataꞌƚets pakhapeꞌ iye espirituyeꞌ, qa pakhap qa ƚꞌajƚiꞌij in tujtseikal peꞌ ƚeꞌlijei, qa pakhap qa niqatek paꞌ ikjiꞌ.\x * \xo 12:10 \xt Hch 19:11; 1Co 13:2; 1Jn 4:1-3\x*
\m
\v 11 Week ekeweꞌen hik pakhaꞌƚe taꞌƚets iye paꞌ ewiꞌƚƚe in Espíritu, hikpaꞌ netisijjuꞌ week ewiƚei paꞌquꞌ nisuꞌun Ƚakhaꞌ.
\m
\v 12 Jeƚ qekuꞌniꞌƚek naꞌaj ewiꞌƚ witꞌeseꞌn, olots neꞌej ƚewekwekits, qa eneweꞌ ƚewekwekits in olotstax qa ewiꞌƚƚe paꞌ witꞌeseꞌn in weekƚiꞌij, qa hik akaꞌ ƚunyeꞌj haꞌ Cristo.\x * \xo 12:12 \xt Jn 11:52; Ef 4:4\x*
\m
\v 13 Week inekhewel, judío iꞌnƚiꞌi quꞌ niteꞌ judioyeꞌ, witƚinek iꞌnƚiꞌi quꞌ niteꞌ witƚinekꞌe, week inekhewel jiwempulijijjuꞌ paꞌ ewiꞌƚƚe in Espíritu qe qaꞌ jinaꞌnjiꞌtejeꞌm peꞌ ƚewekwekits paꞌ witꞌeseꞌn. Qa week hik ƚunyeꞌj quꞌ niyaꞌjiꞌ paꞌ ewiꞌƚƚe in Espíritu.\x * \xo 12:13 \xt Ga 3:28; Ef 2:13-18; Col 3:11\x*
\m
\v 14 Qe naꞌaj witꞌeseꞌn niteꞌ ewiꞌƚƚe, qe olots yijatꞌij ƚewekwekits.
\m
\v 15 Paꞌquꞌ witfꞌiyeꞌ quꞌ nitꞌij, —Yakhaꞌ niteꞌ yeꞌwitkoi qa hik taꞌƚijupiꞌ in niteꞌ haꞌnjiꞌtejeꞌm naꞌ witꞌeseꞌn.— ¿Me niteꞌ iꞌnjiꞌtejeꞌm paꞌ witꞌeseꞌn pakhaꞌan? ¡Iꞌnjiꞌtejeꞌm!
\m
\v 16 Peꞌquꞌ witikfiꞌyeꞌ quꞌ nitꞌij: —Yakhaꞌ niteꞌ yeꞌwittoꞌ qa hik taꞌƚijupiꞌ in niteꞌ haꞌnjiꞌtejeꞌm naꞌ witꞌeseꞌn.— ¿Me niteꞌ iꞌnjiꞌtejeꞌm paꞌ witꞌeseꞌn pekheꞌen? ¡Iꞌnjiꞌtejeꞌm!
\m
\v 17 Quꞌ week wittoꞌyiꞌij paꞌ witꞌeseꞌn, ¿paꞌn ƚeqfenyeꞌj ƚewek quꞌ nepiꞌyeꞌkii? Qa quꞌ weekeꞌ paꞌ witꞌeseꞌn quꞌ witikfiyiꞌij, ¿paꞌn ƚeqfenyeꞌj ƚewek quꞌ ninjiꞌwen peꞌyeꞌ?
\m
\v 18 Qa pakhaꞌƚe Intata qa yeniꞌ paꞌquꞌ nisuꞌun quꞌ neniꞌ peꞌ ƚewekwekits paꞌ witꞌeseꞌn.\x * \xo 12:18 \xt Sal 143:10; Pr 16:9; Jn 5:30; Ga 1:4; Ef 1:9; 1Jn 2:17\x*
\m
\v 19 Qa quꞌ weekiꞌij paꞌquꞌ ewiꞌƚeꞌ peꞌ witwekwekits, qa ¿paꞌn ƚunyeꞌj quꞌ witꞌeseꞌniꞌij?
\m
\v 20 Qa hik taꞌƚijupiꞌ in olotstax yemjee peꞌ ƚewekwekits, qa ewiꞌƚƚe paꞌ witꞌeseꞌn.
\m
\v 21 Peꞌquꞌ wittoꞌyeꞌ niteꞌ ƚekeꞌ quꞌ nitꞌijets paꞌ witkoi: —Akhaꞌ aꞌhameꞌyijup, niteꞌ hiteꞌj ei.— Qa hik ƚunyeꞌj iye paꞌquꞌ witjiꞌƚayeꞌ niteꞌ ƚekeꞌ quꞌ nitꞌijets peꞌquꞌ witfꞌiyeyeꞌ: —Aꞌhamitsiꞌiƚ yijup, niteꞌ hiteꞌjiꞌƚ ei.— 
\m
\v 22 Qe akaꞌ ƚunyeꞌj yijatꞌij akaꞌan, pekheweꞌ jitumti quꞌnteꞌ netꞌunitseꞌ hik pekheweꞌ les in niteꞌ jitesuꞌun quꞌ hamitseꞌ injup.
\m
\v 23 Qa pekheweꞌ les jiwepinij ƚewekwekits haꞌne iꞌneseꞌn, qa hik pekheweꞌ qa les in jitejeeƚetsha, qa hik taꞌƚijupiꞌ in niteꞌ ƚekeꞌ quꞌnteꞌ jintiꞌntaafineꞌjuꞌ, qe jiwepinij quꞌ neꞌtwenhetii.\x * \xo 12:23 \xt Mr 6:4; 1P 2:7\x*
\m
\v 24 Qa pekhewepƚe qa niteꞌ hamikꞌui quꞌ netitꞌoijoꞌ. Hik akaꞌ ƚunyeꞌj paꞌ Intata in yaqsiijkii haꞌne iꞌneseꞌn quꞌ les jintiwqinhetjiꞌ pekheweꞌ niteꞌ tꞌunits,
\m
\v 25 hatsꞌinha qaꞌ niteꞌ neqetꞌetseꞌ wetjuꞌƚkii, qaꞌ nenkewet wetjuꞌƚkii yijatꞌij eneweꞌ ƚewekwekits eneꞌ iꞌnesenits.\x * \xo 12:25 \xt 1Co 1:10\x*
\m
\v 26 Qa hik taꞌƚijupiꞌ quꞌ ewiꞌƚeꞌ paꞌquꞌ nanqaatsꞌe eneweꞌ ƚewekwekits eneꞌ iꞌnesenits qa weekƚiꞌij in wanqaatsꞌejuꞌ, qa quꞌ ewiꞌƚeꞌ paꞌquꞌ ƚeꞌwisiꞌimkii qa weekƚiꞌij iye in ƚeꞌsitsiꞌmkii.
\m
\v 27 Maꞌ hayits, week ekheweliꞌƚ ƚꞌeseꞌn haꞌ Cristo, qa week ewiƚei ekheweliꞌƚ peꞌ ƚewekwekits paꞌ ƚꞌeseꞌn haꞌ Cristo.\x * \xo 12:27 \xt Ef 1:23; Col 1:18\x*
\m
\v 28 Pekheweꞌ yijayan paꞌ Intata, paꞌ Intata yeniꞌ quꞌ les netweiphaꞌm peꞌ apóstoles qa peꞌ teꞌweyijuꞌƚ qa profetas,\f + \fr 12:28\fr* \ft Profeta ikjiꞌ: ewiꞌƚ jukhew nifel peꞌ yitꞌijets paꞌ Intata.\f* qa peꞌ yojoꞌopjiꞌ ek peꞌ profetas qa maestros. Pekheweꞌ yojoꞌopjiꞌ ek peꞌ maestros, peꞌ yaqsiijkii paꞌquꞌ ham ƚunyeꞌjiꞌijuꞌƚ. Qa peꞌ yojoꞌopjiꞌ ek, peꞌ yiƚin paꞌquꞌ nanqaatsꞌe. Qa peꞌ yojoꞌopjiꞌ ek, pekheweꞌ yiꞌfen pekhewep. Qa peꞌ yojoꞌopjiꞌ ek, peꞌ yithayiki peꞌ wekwek tꞌejuyets peꞌ yijayan paꞌ Intata. Qa peꞌ yojoꞌopjiꞌ ek, peꞌ ƚꞌajƚiꞌij in tujtseikal peꞌ ƚeꞌlijei.\x * \xo 12:28 \xt Mt 16:18; 1Co 12:9; 14:4; Ap 1:4; Ef 4:11; Stg 3:1; Mr 13:22\x*
\m
\v 29 ¿Me week quꞌ aꞌpostolitsiꞌiƚ? ¿Me week quꞌ oprofetaliꞌiƚ? ¿Me week quꞌ aꞌmaestroliꞌiƚipjiꞌ? ¿Me week quꞌ aqsiiƚijkii peꞌquꞌ ham ƚunyeꞌjeyiꞌijuꞌƚ?
\m
\v 30 ¿Me week ƚꞌestiyiꞌƚij quꞌ ajeꞌeƚ itꞌunhetiꞌƚ paꞌquꞌ nanqaatsꞌe? ¿Me week quꞌ ƚꞌajeꞌƚejiꞌij quꞌ tujtseikaleꞌ peꞌquꞌ eꞌlijeyiꞌiƚ? ¿Me week quꞌ eniqatjiꞌjiꞌƚ peꞌ tujtseikal?\x * \xo 12:30 \xt Lc 24:27\x*
\m
\v 31 Qa lesƚe ƚeꞌwis quꞌ mowoꞌoƚii quꞌ neƚisiꞌƚij paꞌ Intata pekheweꞌ les yiꞌfen pekhewepeꞌ. Maꞌ hayits, haneꞌej qa kꞌefeeliƚiꞌmha pakhaꞌ ƚeꞌwis yijatꞌij in witꞌikheyiꞌj.\x * \xo 12:31 \xt Nm 25:13; Stg 4:2\x*
\c 13 
\s Pakhaꞌ witeqsuꞌunkaꞌx niteꞌ ƚekeꞌ quꞌ niliꞌij.
\p 
\v 1 Quꞌ yakhaꞌyeꞌ quꞌ ƚꞌajeꞌƚiꞌij in tujtseikal peꞌquꞌ yiꞌlijeyeꞌ, ƚeꞌlijei peꞌquꞌ jukhewiikaꞌleꞌ iꞌnƚiꞌi quꞌ angelitseꞌ, qa hamƚe yeqsuꞌunkaꞌxeꞌ, hik yijunyeꞌj naꞌaj nijket in talanhetiꞌyijetskii peꞌyeꞌ qa tꞌai, iꞌnƚiꞌi neꞌej kꞌoijiꞌ fiƚii qe talanhetiꞌyij wetjuꞌƚkii.\x * \xo 13:1 \xt Jn 13:35; 1Jn 4:7-12; Mt 10:9\x*
\m
\v 2 Quꞌ heyestiꞌyij quꞌ henfel pekheweꞌ quꞌ nanaꞌl hatseꞌ, qa quꞌ netsikfeꞌlets iye pekheweꞌ ewiꞌƚƚiꞌijkii paꞌ Intata in nikfeꞌlets, qa quꞌ week netsikfeꞌlets iye pekheweꞌ wekwek qa quꞌ ƚekeꞌyeꞌ quꞌ haqsiijkii quꞌ netꞌijaiyikꞌui peꞌquꞌ utekꞌeꞌ paꞌquꞌ naꞌniꞌ qe taꞌƚets paꞌnteꞌ yeqekuyeꞌj, qa hamƚe yeꞌm paꞌ witeqsuꞌunkaꞌx, maꞌ yakhaꞌ qa ham yeꞌwejuꞌƚiꞌij.\x * \xo 13:2 \xt 1Co 14:1,3-6,22-39; Ef 4:11; 1Ts 5:20; Mt 17:20\x*
\m
\v 3 Quꞌ heꞌyihinijkii peꞌquꞌ yiwekwekitseꞌ qe qaꞌ hetisij ƚaqeꞌ pekheweꞌ ifꞌiljetsits, qa quꞌ niteꞌ natsꞌayeꞌ yiwek quꞌ nekꞌinqiƚinenijjuꞌ haꞌne yeseꞌn, qa hamƚe yeꞌm paꞌ witeqsuꞌunkaꞌx, maꞌ qaꞌ ham paꞌquꞌ natsaxij.
\m
\v 4 Paꞌ witeqsuꞌunkaꞌx ƚunyeꞌj niteꞌ eqꞌitaqsunaꞌx, eqꞌiltinhetsax. Paꞌ witeqsuꞌunkaꞌx niteꞌ eqemtshenetsaxijkii peꞌyeꞌ. Paꞌ witeqsuꞌunkaꞌx niteꞌ yitꞌij ƚetets quꞌ qiyeꞌjiꞌ, niteꞌ yumti quꞌ les natꞌanipjiꞌ pekhewep.\x * \xo 13:4 \xt 1Ts 5:14; Nm 25:13; Ga 4:17; 1Co 4:6\x*
\m
\v 5 Niteꞌ hik ƚunyeꞌj naꞌaj niteꞌ teqeneƚuikii qa yaqsiꞌjƚiꞌijkii paꞌquꞌ nisuꞌun, niteꞌ naqameyuꞌuj peꞌyeꞌ, niteꞌ ajeꞌeƚ nayuꞌkii, niteꞌ yijamtiꞌikꞌi peꞌquꞌ uƚꞌetsiꞌikꞌi ƚenelijei iꞌnƚiꞌi peꞌquꞌ ƚenifenyejeyetaxkii.\x * \xo 13:5 \xt Mr 10:45; Fil 2:4; Hch 17:16\x*
\m
\v 6 Paꞌ witeqsuꞌunkaꞌx niteꞌ ƚeꞌwisiꞌmkii in naꞌl paꞌquꞌ ƚunyeꞌjeꞌkii niteꞌ yatsathen, pakhaꞌ yijatꞌij yijaaꞌija in ƚunyeꞌjkii qa yiꞌsinhetiꞌmkii.\x * \xo 13:6 \xt Sal 119:142; Jn 8:14; 14:6\x*
\m
\v 7 Weekƚe tꞌekuꞌmijuꞌƚ peꞌ aꞌtits, niteꞌ eqekuftsax, niteꞌ yiliꞌij paꞌ ƚoqꞌotkineyeꞌjikꞌui peꞌ hats yiwjutsiqen paꞌ Intata, week wentꞌunhetƚiꞌijuꞌƚ peꞌ wekwek.\x * \xo 13:7 \xt Stg 1:12\x*
\m
\v 8 Pakhaꞌ witeqsuꞌunkaꞌx niteꞌ ƚekeꞌ quꞌ niliꞌij, qa pekheweꞌƚe nifel paꞌquꞌ ƚunyeꞌjeꞌkii hatseꞌ qa yiliꞌij hatseꞌ, qa pekheweꞌ iye ƚꞌajƚiꞌij in tujtseikal peꞌquꞌ ƚeꞌlijeyeꞌ yiliꞌij iye hatseꞌ, qa paꞌ witikfeliyaꞌxets peꞌ wekwek yiliꞌij iye hatseꞌ,\x * \xo 13:8 \xt Mt 7:25,27; Lc 6:49; 11:17; 13:4; 16:17; Hch 15:16; He 11:30; Ap 11:13; 16:19\x*
\m
\v 9 qe ƚammiꞌsƚe paꞌ naꞌl ineꞌm witikfeliyaꞌxets, qa ƚammiꞌsƚe iye paꞌ jitefel quꞌ ƚunyeꞌjeꞌkii hatseꞌ,
\m
\v 10 qa quꞌ namtaxets quꞌ jinenikfeeꞌletsha maꞌ qa paꞌ ƚammiꞌsƚe in jinikfeꞌltaxets qaꞌ hameꞌ.
\m
\v 11 In mexe yoꞌmeꞌƚaꞌs kꞌiyet in ƚꞌanyeꞌjek naꞌaj omeƚaꞌs, paꞌ hoksiꞌwen in ƚunyeꞌjek naꞌaj omeƚaꞌs, yaqjamtikineyeꞌjkii in ƚunyeꞌjek naꞌaj omeƚaꞌs, maꞌ qa in hats yaꞌjit qa hiliꞌij ƚunyeꞌj naꞌaj omeƚaꞌs.
\m
\v 12 Qe haneꞌej in jiteꞌwentax peꞌ wekwek hik ƚunyeꞌj neꞌej witeqjeƚinetjii qe hats niteꞌ naꞌliijuꞌha. Qa quꞌ namtaxets paꞌ ƚahatsꞌij qaꞌ jinteꞌwenija paꞌ ƚunyejeeyija. Haneꞌej ƚammiꞌsƚe paꞌ tsikfeꞌlets, qa yamets hatseꞌ quꞌ week netsikfeꞌletsha in ƚunyeꞌjek ƚakhaꞌ in week nikfeꞌl yiwets.\x * \xo 13:12 \xt 1Jn 3:2; 4:8; Pr 2:6; Jn 17:3; 1Co 8:3; Ga 4:9\x*
\m
\v 13 Haneꞌej niteꞌ yiliꞌij in naꞌl eneweꞌ wetshetkꞌewiꞌƚ, eneweꞌen: paꞌ niteꞌ inqekuyejeyij paꞌ Intata, paꞌ inqꞌotkineyeꞌjikꞌui quꞌ week jinenikfeꞌltaxetsha hatseꞌ qa paꞌ witeqsuꞌunkaꞌx. Qa pakhaꞌ les tꞌanipjiꞌ ekeweꞌen pakhaꞌ witeqsuꞌunkaꞌx.\x * \xo 13:13 \xt 1Ts 1:3\x*
\c 14
\s In tujtseikal neꞌej ƚeꞌlijei.
\p
\v 1 Mowoꞌoƚiiha quꞌ qi quꞌ ineqsuꞌuniꞌƚ, qa lesƚe ƚeꞌwis quꞌ isuꞌuniꞌƚha iye paꞌquꞌ neƚisiꞌƚij paꞌ Espíritu Santo. Les in hisuꞌuntax quꞌ isuꞌuniꞌƚ quꞌ neƚisiꞌƚij quꞌ enfeliꞌƚ keꞌ Intata ƚeꞌlijei.
\m
\v 2 Qe paꞌquꞌ ƚꞌajeꞌƚiꞌij in tujtseikal peꞌquꞌ ƚeꞌlijeyeꞌ iyetiꞌƚ paꞌ Intata qa niteꞌ iyetiꞌƚ eneꞌ jukhew, qe ham yepiyeꞌyeꞌ peꞌquꞌ nitꞌij. Peꞌ yitꞌij ham nikfeꞌleꞌets qe taꞌƚets paꞌ Espíritu Santo.\x * \xo 14:2 \xt 1Co 12:10\x*
\m
\v 3 Qa pakhaꞌƚe quꞌ niyetij keꞌ wiꞌtlijei qa iyetikꞌui yijatꞌij peꞌquꞌ jukheweꞌ, maꞌ qa yikfelitets qa niihinphaꞌm peꞌ ƚaqjamtikineyejeikii, qa yakakƚin qa yiꞌfen iye peꞌ ƚatawjets.
\m
\v 4 Paꞌquꞌ ƚꞌajeꞌƚiꞌij in tujtseikaltax peꞌquꞌ ƚeꞌlijeyeꞌ ƚakhaꞌƚe in weniihinƚephaꞌm, qa pakhaꞌƚe quꞌ nenfel keꞌ Intata ƚeꞌlijei qa niihinphaꞌm peꞌ yijayan paꞌ Intata.
\m
\v 5 Yakhaꞌ hisuꞌuntaxija quꞌ eꞌweekiꞌiƚ quꞌ ƚꞌajeꞌƚiꞌij quꞌ tujtseikaleꞌ peꞌquꞌ eꞌlijeyiꞌiƚ, qa lesƚe in ƚeꞌwiisija quꞌ enfeliꞌƚ keꞌ Intata ƚeꞌlijei. Qe paꞌquꞌ nenfel keꞌ Intata ƚeꞌlijei les tꞌanipjiꞌ paꞌquꞌ ƚꞌajeꞌƚiꞌij in tujtseikaltax peꞌquꞌ ƚeꞌlijeyeꞌ. Yeꞌehe, in naꞌl yijatꞌij naꞌaj niqat peꞌquꞌ nitꞌij hatsꞌinha quꞌ week nenikfeꞌlikꞌiha pekheweꞌ hats yijayaanija haꞌ Jesús qaꞌ les netꞌunitsij peꞌ ƚatawjets.
\m
\v 6 Qa hik taꞌƚijupiꞌ yejefets, jitejeyumtshen qekuꞌnijupiꞌ ek akaꞌan. Quꞌ ƚꞌajeꞌƚiꞌij quꞌ hitꞌij peꞌquꞌ ham\x * \xo 14:6 \xt 1P 4:13\x* nenikfeꞌleꞌets wiꞌtlijei, ¿ƚekpaꞌ quꞌ neꞌwejuꞌƚij? Qa quꞌ henfelƚe pakhaꞌ quꞌ iꞌnkꞌaƚe epiꞌyeꞌeƚikꞌi, iꞌnƚiꞌi quꞌ henfel pakhaꞌ quꞌ menteꞌ enikfeꞌliꞌiƚets, iꞌnƚiꞌi paꞌquꞌ nanaꞌl hatseꞌ, iꞌnƚiꞌi paꞌquꞌ kꞌijatsheniƚij keꞌ Intata ƚeꞌlijei, qa wejuꞌƚij yijatꞌij.
\m
\v 7 Qa hik ƚunyejei iye neꞌej fiƚii in niteꞌ ƚunyejeyijuꞌƚ eneꞌ naꞌl peꞌ ƚiƚii, axeꞌm neꞌej foj flauta iꞌnƚiꞌi naꞌaj fiƚik arpa quꞌ niteꞌ neqetꞌaxiꞌikꞌi paꞌquꞌ ƚꞌanyeꞌjeꞌ ¿paꞌn ƚunyeꞌj quꞌ jinenikfeꞌlikꞌi paꞌquꞌ nijitaxikꞌi?\x * \xo 14:7 \xt Ap 5:8; 14:2; 15:2\x*
\m
\v 8 Qa peꞌquꞌ nawatlan quꞌ niteꞌ neqetꞌaxiꞌikꞌi peꞌquꞌ ƚofojeꞌ, ¿ƚekpaꞌ quꞌ nanaqsiꞌj quꞌ natjanithenijup quꞌ nawatlan?\x * \xo 14:8 \xt Nm 10:9; Is 58:1; Jer 4:19; Ez 33:3-6; Jl 2:1\x*
\m
\v 9 Qa hik ejunyejeyiꞌƚ in niteꞌ yeqetꞌetsikꞌi peꞌ ƚittaxiƚij in ƚꞌiyetiꞌƚ, ¿qa ƚekpaꞌ quꞌ nenikfeꞌlikꞌi paꞌquꞌ enqitijineyutaxiꞌƚij? Maꞌ qa hik ƚunyeꞌj naꞌaj iyeetƚe naꞌaj iꞌniꞌ.
\m
\v 10 Haꞌne week seheꞌ ipjiꞌ olots peꞌ witlijeikal qa ham paꞌquꞌ wiꞌtlijeyeꞌ quꞌ ham nakeꞌjiꞌ.
\m
\v 11 Qa quꞌ niteꞌ netsikfeꞌliꞌikꞌi paꞌ ikjiꞌ paꞌ yittaxij, maꞌ qa yakhaꞌ qa yetujtseikaꞌ qa ƚakhaꞌ iye qa tujtseikaꞌ iye.
\m
\v 12 Hik taꞌƚijupiꞌ ekheweliꞌƚ in ƚisuꞌuniꞌƚha paꞌquꞌ eꞌniyaꞌyiꞌƚij quꞌ neƚisiꞌƚij paꞌ Espíritu Santo, qaꞌ mowoꞌoƚijiiha ekeweꞌen paꞌquꞌ les neniihinphaꞌm peꞌ ƚatawjets peꞌ inejefetsipjiꞌ.\x * \xo 14:12 \xt Nm 25:13; Ga 1:14; 5:25; Sal 51:11; Lc 11:34; Jn 1:33; Hch 2:4; Ro 8:9; Tit 3:5; 1Jn 4:1; Ap 3:22\x*
\m
\v 13 Qa hik taꞌƚijupiꞌ paꞌquꞌ ƚꞌajeꞌƚiꞌij in tujtseikal peꞌquꞌ ƚeꞌlijeyeꞌ, qaꞌ niyinijets paꞌ Intata quꞌ netisij quꞌ neniqat paꞌ ikjiꞌha paꞌquꞌ nitꞌij.
\m
\v 14 Qe quꞌ tujtseikaleꞌ peꞌquꞌ hitꞌij quꞌ nekꞌiyin, yijaataxija quꞌ niyin paꞌ yitaweꞌj qa pakhaꞌƚe yaqjamtikineyeꞌjkii qa niteꞌ ƚekeꞌ quꞌ netꞌijaifikꞌi.\x * \xo 14:14 \xt Sal 51:12; Ga 5:22; Tit 3:14\x*
\m
\v 15 ¿Qa paꞌn quꞌ yeqfenyeꞌjeꞌ yiwek? Quꞌ hitꞌij peꞌquꞌ ham nenikfeꞌleꞌets wiꞌtlijei quꞌ nekꞌiyin qa les ƚeꞌwis quꞌ nekꞌiyin iye qaꞌ heniqat peꞌquꞌ hitꞌij. Quꞌ hitꞌij peꞌquꞌ ham nenikfeꞌleꞌets wiꞌtlijei quꞌ heilijtsii qa les ƚeꞌwis quꞌ heilijtsii iye qaꞌ heniqat peꞌquꞌ hitꞌij.
\m
\v 16 Qe quꞌ itꞌij peꞌquꞌ ham nenikfeꞌleꞌets wiꞌtlijei quꞌ iwqinhetjiꞌ paꞌ Intata, ¿qa paꞌn quꞌ ƚeqfenyeꞌjiꞌij quꞌ nitꞌij: —Hik kakhaꞌ quꞌ ƚunyeꞌjeꞌ (Amén)— pakhaꞌ quꞌ niteꞌ nenikfeꞌleꞌets peꞌ tujtseikal wiꞌtlijei quꞌ itꞌij in ƚitꞌijetsphaꞌm ƚeꞌwisij?\x * \xo 14:16 \xt Sal 72:19; Ap 22:21\x*
\m
\v 17 Qe in tujtseikal peꞌ ƚitꞌij in ƚitꞌijetsphaꞌm ƚeꞌwisij paꞌ Intata, ƚeꞌwisijupiꞌ, qa niteꞌƚe niihinphaꞌm paꞌ ƚataweꞌj pakhapeꞌ.
\m
\v 18 Hitꞌijetsphaꞌm ƚeꞌwisij paꞌ Intata in yakhaꞌ les olotsij in ƚꞌajƚiꞌij qa hitjiꞌjij neꞌej ham nikfeꞌleꞌets wiꞌtlijei qa niteꞌ hik ejunyejeyiꞌƚ.\x * \xo 14:18 \xt Ro 1:8\x*
\m
\v 19 Qa les in hisuꞌun qa jinotꞌaxjiij wetjuꞌƚ paꞌ Intata quꞌ leefiꞌikꞌi (5) peꞌquꞌ hitꞌij peꞌquꞌ jinenikfeꞌlikꞌi quꞌ nekꞌiyet qa niteꞌ quꞌ hitꞌij peꞌquꞌ ham nenikfeꞌleꞌets wiꞌtlijei, hatsꞌinha qaꞌ ƚeꞌwis quꞌ nekꞌinqꞌijatshen, qa niteꞌ ƚunyeꞌjijuꞌƚ peꞌquꞌ diez mil (10.000) nametsjiꞌ peꞌquꞌ nenittaxij ham nikfeꞌleꞌets wiꞌtlijei.\x * \xo 14:19 \xt Mt 12:37\x*
\m
\v 20 Yejefets, hasuꞌuj hik ejunyejeyiꞌiƚ neꞌej omehets in ƚijamtiꞌiƚkii. Yeꞌehe, hik ejunyejeyiꞌiƚ neꞌej iꞌnkꞌa teƚuifikꞌi omehets niteꞌ nikfeꞌliikii paꞌquꞌ uƚꞌaxeꞌ, qa hikƚe ejunyejeyiꞌiƚ neꞌej ajtei paꞌquꞌ aqjamtikineyejeyiꞌiƚkii.\x * \xo 14:20 \xt Sal 131:2; Is 28:9; Mt 18:3; Ro 16:19; Ef 4:14; He 5:12-13\x*
\m
\v 21 Keꞌ weꞌnikaꞌajjiꞌ Intata ƚeꞌlijei yitꞌij: \qt —Haꞌnijjiꞌ hatseꞌ peꞌ jukhew tujtseikaꞌ ƚeꞌlijenyejei qa haꞌnijjiꞌ iye hatseꞌ paꞌquꞌ ƚejiꞌyeꞌ pakhaꞌ tujtseikaꞌ taꞌƚjiꞌ quꞌ nekꞌiyetikꞌui haꞌne witset, qa ƚunyeꞌj jiꞌij quꞌ niteꞌ netkꞌeneꞌ yiwets.—\qt*\rq (Is 28:11)\rq* Hik akaꞌ yitꞌij paꞌaj haꞌ Yatsatꞌaxꞌinij.
\m
\v 22 Maꞌ qa hik taꞌƚijupiꞌ, in naꞌl naꞌaj iyetij pekheweꞌ ham nikfeꞌlets wiꞌtlijei, niteꞌ tꞌejuyets peꞌ tekꞌenets haꞌ Jesús, qe tꞌejuyets yijatꞌij peꞌ niteꞌ tekꞌenets haꞌ Jesús qe qaꞌ jutsiqetsiꞌim in naꞌl paꞌ ƚantanithenkeyeꞌj hatseꞌ. Qa kekheweꞌƚe Intata ƚeꞌlijei in tefelhitii, qa niteꞌ tꞌejuyetsek peꞌ niteꞌ tekꞌenets haꞌ Jesús, qe tꞌejuyets yijatꞌij peꞌ tekꞌenets haꞌ Jesús qe qaꞌ jutsiqetsiꞌim in yiꞌfen paꞌ Intata.
\m
\v 23 Jitꞌenqekuꞌniꞌ ek quꞌ eꞌweekiꞌiƚ quꞌ onotꞌaxiꞌƚij wetjuꞌƚ in hats ƚꞌekꞌeeniꞌƚetsha haꞌ Jesús, quꞌ week ƚꞌajeꞌƚiꞌij quꞌ iyetiꞌƚij pekheweꞌ ham nikfeꞌlets wiꞌtlijei, qa quꞌ nenteꞌnuyiꞌƚ ewetsjiꞌ peꞌquꞌ niteꞌ nenikfeꞌleꞌets akaꞌan iꞌnƚiꞌi peꞌquꞌ niteꞌ nijayaneꞌ haꞌ Jesús, ¿me niteꞌ yitꞌiƚij ewets quꞌnteꞌ eikꞌuneꞌyiꞌiƚ wetjuꞌƚ?
\m
\v 24 Qa quꞌ week enfeliꞌƚ keꞌ Intata ƚeꞌlijei, maꞌ qa quꞌ nenteꞌnuyiꞌƚ ewetsjiꞌ paꞌquꞌ niteꞌ netkꞌeneꞌets haꞌ Jesús iꞌnƚiꞌi paꞌquꞌ niteꞌ nenikfeꞌleꞌets akaꞌan, maꞌ qaꞌ week nepiꞌyeꞌeƚ, qaꞌ nenikfeꞌlƚetets in qi paꞌ ƚewuƚꞌax qaꞌ nenikfeꞌlets iye in tatanithenhetiꞌyij hatseꞌ peꞌ ƚewuƚꞌets.
\m
\v 25 Qaꞌ noksiꞌwen iye in uƚꞌets peꞌ hamtax nikfeꞌleꞌets ƚeqꞌinyejeikii uƚꞌets. Maꞌ qaꞌ nototjoijoꞌ qaꞌ qi quꞌ niyinii paꞌ Intata, maꞌ qa nitꞌij: —Yijaaꞌija in iꞌniƚꞌetjiꞌjuꞌ paꞌ Dios.—\x * \xo 14:25 \xt Is 45:14; Zac 8:23\x*
\m
\v 26 ¿Qa paꞌn quꞌ jiꞌntꞌukinjiꞌ in tꞌejuyets week ekeweꞌen yejefets? Quꞌ onotꞌaxiꞌƚij wetjuꞌƚ paꞌ Intata iꞌnƚiꞌi quꞌ nanaꞌl paꞌquꞌ netlijtsii, paꞌquꞌ nenfel keꞌ Intata ƚeꞌlijei, paꞌquꞌ nenfel paꞌquꞌ nikfelitets paꞌ Intata, paꞌquꞌ ƚꞌajeꞌƚejiꞌij quꞌ tujtseikaleꞌ peꞌquꞌ ƚeꞌlijeyeꞌ, qa paꞌquꞌ neniqat peꞌ tujtseikal. Qa lesƚe ƚeꞌwis quꞌ weekeꞌ ekeweꞌen quꞌ netꞌejuyets quꞌ neniihinphaꞌm peꞌ ƚatawjets peꞌ inejefetsipjiꞌ.\x * \xo 14:26 \xt 1Co 12:10\x*
\m
\v 27 Quꞌ nanaꞌl paꞌquꞌ ƚꞌajeꞌƚejiꞌij quꞌ tujtseikaleꞌ peꞌquꞌ ƚeꞌlijeyeꞌ iꞌnƚiꞌi quꞌ wetsjukꞌe iꞌnƚiꞌi wetshetkꞌewiꞌƚeꞌ qaꞌ hats ujaꞌxeꞌƚe, qa hasuꞌujƚe week niyetjuꞌ, ewiiꞌƚejiꞌij paꞌquꞌ niyetjiꞌij, qa week ewiƚei nanaꞌl peꞌquꞌ neniqat.
\m
\v 28 Qa quꞌ hameꞌƚe peꞌquꞌ neniqat, qaꞌ hasuꞌuj niyetjuꞌ peꞌ witlijtsitjiiyifi. Ƚatawjetsƚejiꞌ quꞌ naqsiijkii akaꞌan qa paꞌ Intata qa hats yepiꞌyeꞌ.
\m
\v 29 Qa quꞌ nanaꞌl peꞌquꞌ nenfel keꞌ Intata ƚeꞌlijei, qaꞌ wetsjukꞌeƚe iꞌnƚiꞌi quꞌ wetshetkꞌewiꞌƚeꞌ qa pekhewepƚe qaꞌ nejeƚikꞌui peꞌquꞌ nenfel pekheweꞌen.\x * \xo 14:29 \xt 1Jn 4:1\x*
\m
\v 30 Qa quꞌ nanaꞌl pekheweꞌ iꞌnjuꞌkii paꞌquꞌ nanaꞌliꞌm paꞌquꞌ neneqfelinheyuꞌuj taꞌƚets paꞌ Intata qa nili ekuꞌnij pakhaꞌ quꞌ mexe niyettax qa niwejin ekuꞌnij quꞌ niyet pakhaꞌan.
\m
\v 31 Qe week ekheweliꞌƚ ƚekeꞌ quꞌ enfeliꞌƚ keꞌ Intata ƚeꞌlijei quꞌ ewiiꞌƚejiꞌij paꞌquꞌ nenfel hatsꞌinha qaꞌ week quꞌ nenikfeꞌlets ekeꞌ wiꞌtlijei qa quꞌ tꞌunitsiꞌij iye peꞌ ƚatawjets.\x * \xo 14:31 \xt Lc 16:25\x*
\m
\v 32 Pekheweꞌ nifel keꞌ Intata ƚeꞌlijei, ƚekhewelƚe in wetjeƚƚiꞌikꞌui quꞌ nenfel.
\m
\v 33 Qe paꞌ Intata niteꞌ Dios paꞌ niteꞌ yeqetꞌaxkii, qe Dios yijatꞌij paꞌ witꞌikesimeyaꞌxƚekii in ƚunyejeyek heꞌ week ƚeꞌlijtsitjiyits heꞌ yijayan paꞌ Intata.\x * \xo 14:33 \xt Ef 6:18\x*
\m
\v 34 Neꞌ efuts hasuꞌuj netꞌewui in mexe notꞌaxij wetjuꞌƚ paꞌ Intata qe niteꞌ ƚenexkeꞌej quꞌ niyet. Netkꞌen yijatꞌij in ƚꞌanyeꞌjek keꞌ Intata ƚeꞌlijei.\x * \xo 14:34 \xt 1Ti 2:11-12; 1P 3:1\x*
\m
\v 35 Peꞌquꞌ efuyeꞌ quꞌ nenikfeꞌliyuꞌets paꞌquꞌ nepiyeꞌekꞌi in notꞌaxij wetjuꞌƚ paꞌ Intata, qaꞌ nanfaakanij paꞌquꞌ ƚewheꞌyeꞌyeꞌ quꞌ namii peꞌquꞌ ƚetsiꞌyeꞌ, qe yeqwepin peꞌquꞌ efuyeꞌ quꞌ niyetjiꞌjuꞌ peꞌquꞌ nonotꞌaxij wetjuꞌƚ paꞌ Intata.\x * \xo 14:35 \xt Mt 1:19; 1P 3:1\x*
\m
\v 36 ¿Me ekheweliꞌƚ Corinto ƚeiƚets quꞌ nataꞌƚiꞌƚ etjiꞌjuꞌ keꞌ Intata ƚeꞌlijei? ¿Yeꞌ me uꞌjaꞌxƚiꞌiƚ quꞌ estiꞌyiꞌƚij?
\m
\v 37 Quꞌ nanaꞌl paꞌquꞌ numti ƚakhaꞌ quꞌ nenfel keꞌ Intata ƚeꞌlijei, iꞌnƚiꞌi paꞌquꞌ numti quꞌ nanaꞌl paꞌquꞌ netisij paꞌ Espíritu Santo, qaꞌ les ƚeꞌwis quꞌ nenikfelitetsha ekeweꞌ heꞌnqꞌikaꞌaƚij ei in taꞌƚets in yisuꞌun haꞌ Yatsatꞌaxꞌinij.
\m
\v 38 Quꞌ nanaꞌlƚe paꞌquꞌ niteꞌ numtiyeꞌ akaꞌan, maꞌ qaꞌ iwejinƚiꞌiƚ, hasuꞌuj ekꞌeniꞌƚets.
\m
\v 39 Hik taꞌƚijupiꞌ yejefetsipjiꞌ, isuꞌuniꞌƚ quꞌ enfeliꞌƚiꞌm pekhewepeꞌ keꞌ ƚeꞌlijei paꞌ Intata, qa hasuꞌuj quꞌ aqꞌayiniꞌƚij peꞌ ƚꞌajƚiꞌij in tujtseikal peꞌ ƚeꞌlijei.\x * \xo 14:39 \xt Nm 25:13; Ga 4:17\x*
\m
\v 40 Qa lesƚe ƚeꞌwis quꞌ aqsiijiꞌƚjuꞌha in ƚonotꞌaxiƚij wetjuꞌƚ paꞌ Intata. Hasuꞌuj quꞌ pekheleꞌjiꞌkii niteꞌ yeqetꞌaxkii.\x * \xo 14:40 \xt Ro 13:13\x*
\c 15
\s Cristo iƚaꞌx iye.
\p
\v 1 Qa haneꞌej qa hisuꞌun quꞌ kꞌikfelitiƚets yejefets, kekheweꞌ ƚeꞌsits witlijei. Hik kekheweꞌ hayiits kꞌefeliꞌƚiꞌm, hik kekheweꞌ ƚꞌekuꞌmiꞌƚijuꞌƚ qa hik ik kekheweꞌ iye niteꞌ ƚanqamiꞌƚij,\x * \xo 15:1 \xt Pr 24:16\x*
\m
\v 2 maꞌ qa hik kekheweꞌ taꞌƚets in hats iꞌƚiyiꞌƚ quꞌ yijaayiꞌija quꞌ kuꞌmiꞌƚiꞌ kekheweꞌ kꞌefeliꞌƚiꞌm, qa quꞌ niteꞌƚe yijaayiꞌija qa ikjiꞌ ham wejuꞌƚiꞌij in niteꞌ ƚeqekutaxiꞌƚ.\x * \xo 15:2 \xt Ga 4:11; He 6:8\x*
\m
\v 3 Qe yakhaꞌ kꞌeƚisiƚij kakhaꞌ les qijiꞌ hik kakhaꞌ yakhaꞌ iye heyestiꞌyij, kakhaꞌan: haꞌ Cristo in waꞌm infi qe taꞌƚets peꞌ inwuƚꞌets, hik akaꞌ yitꞌij keꞌ weꞌnikaꞌajjiꞌ Intata ƚeꞌlijei.\x * \xo 15:3 \xt Jud 3; 1Co 8:11; Mt 26:54; 1P 1:20\x*
\m
\v 4 Weꞌnenifi peꞌ ƚenimeƚuk, qa iƚaꞌx iye in yamets wetshetkꞌewiꞌƚ neƚuts, hik akaꞌ yitꞌij keꞌ weꞌnikaꞌajjiꞌ Intata ƚeꞌlijei.\x * \xo 15:4 \xt Mt 12:40; 27:59-60; Mr 15:46; Lc 23:53; Jn 2:22; 19:41-42; 1Ts 4:14; Sal 16:10; Is 53:10; Os 6:2; Hch 2:25-32; 13:33-35; 26:22-23\x*
\m
\v 5 Qa weꞌnethinets paꞌaj haꞌ Cefas (Pedro) qa iꞌnkꞌaƚe qa weꞌnethinets iye heꞌ doce (12) ƚꞌijatshenhei.\x * \xo 15:5 \xt Lc 24:34,36; Mr 16:14; Jn 20:19,26; Hch 10:41\x*
\m
\v 6 Qa iꞌnkꞌaƚe qa weꞌnethinets iye peꞌ olots inejefetsipjiꞌ tꞌaniꞌ quinientos (500). Pekheweꞌen olots peꞌ mexe iƚii qa niteꞌ olots peꞌ hats naxjuꞌ.\x * \xo 15:6 \xt Mt 28:10-20\x*
\m
\v 7 Qa iꞌnkꞌaƚe qa weꞌnethinets iye haꞌ Jacobo, qa iꞌnkꞌaƚe iye heꞌ week apóstoles in weꞌnethinets iye.\x * \xo 15:7 \xt Stg 1:1; Hch 1:3-11\x*
\m
\v 8 Qa yakhaꞌƚe qa hetkeꞌleenijjuꞌ in weꞌnethin yiwets, qa hik yijunyeꞌj naꞌaj omeƚaꞌs in yijanikꞌi paꞌ ƚenjeyumtshenektax quꞌ nenekfikꞌi.\x * \xo 15:8 \xt 1Ti 1:13-16; Hch 9:1-8\x*
\m
\v 9 Qe yakhaꞌ niteꞌ hik yukꞌeljiꞌ heꞌ apóstoles, qa niteꞌ iye yeꞌwejuꞌƚij quꞌ ƚenqiyeꞌyij apóstol qe hanawitjijuꞌkii heꞌ hats yijayan paꞌ Intata.\x * \xo 15:9 \xt Ef 3:8; Fil 3:6; 1Ti 1:16-17\x*
\m
\v 10 Qa paꞌ qi ƚeqꞌiltaꞌxyij paꞌ Intata qa hikpaꞌ taꞌƚets qa hats yaꞌapostolij, qa paꞌ ƚeqꞌiltaꞌxyij in tseƚisij niteꞌ hik ƚunyeꞌj quꞌ ham neꞌwejuꞌƚiꞌij, qe yakhaꞌ les qi in heꞌyithayii qa niteꞌ ƚunyejei week hekheweꞌen, qa niteꞌƚe yakhaꞌƚe quꞌ nataꞌƚ yiwets, qe pakhaꞌƚe ƚeqiꞌfenkeyeꞌj paꞌ Intata hikpaꞌ taꞌƚets.\x * \xo 15:10 \xt 2Co 3:5; Fil 2:13; Col 1:29\x*
\m
\v 11 Qa niteꞌƚe hik akaꞌ quꞌ les qiyeꞌjiꞌ, yakhaꞌ quꞌ henfel iꞌnƚiꞌi hekheweꞌen quꞌ nenfel, ƚunyeꞌj jiꞌij, qe ujaꞌxƚe in henfeliꞌƚ ekeꞌ ƚeꞌsits witlijei qa ekheweliꞌƚ qa ƚꞌekꞌeniꞌƚikꞌi qa hik akaꞌ les qijiꞌ yijatꞌij.
\m
\v 12 Qa in tefelhitii haꞌ Cristo in niyikꞌuiphaꞌm peꞌ naxjuꞌ qa iƚaꞌx iye, qa ¿inhatsꞌek ekheweliꞌƚ peꞌ ujaꞌx in yitꞌijets in niteꞌ iƚii iye peꞌ naxjuꞌ?\x * \xo 15:12 \xt Mt 17:9; 22:23; Mr 12:18; Lc 20:27; Hch 23:8; 2Ti 2:18\x*
\m
\v 13 Quꞌ niteꞌ iƚiyeꞌ iye peꞌ naxjuꞌ, maꞌ qa haꞌ Cristo qekha niteꞌ jeek iƚaꞌxeꞌ jiꞌijtaxek.
\m
\v 14 Qa qek niteꞌ iƚaꞌxeꞌ iye haꞌ Cristo, qekha hamtax neꞌwejuꞌƚiꞌij in henfeliꞌƚ in iƚaꞌx iye, qa hik ƚunyeꞌj iye qekha hamtax neꞌwejuꞌƚiꞌij paꞌ niteꞌ eqekuyejeyiꞌƚij.
\m
\v 15 Qekha hik yijunyejetaxiꞌƚ iye quꞌ yiwotkꞌonhetsitseƚiꞌiƚ in henfeliꞌƚ paꞌ Intata in yiƚin iye haꞌ Cristo, hikhaꞌ teestax qek iƚaꞌxeꞌ, quꞌ yijaayiꞌija quꞌ niteꞌ iƚiyeꞌ iye hatseꞌ peꞌ naxjuꞌ.\x * \xo 15:15 \xt Mt 26:60; Jn 15:26\x*
\m
\v 16 Quꞌ niteꞌ iƚiyeꞌ iye peꞌ naxjuꞌ, maꞌ qa haꞌ Cristo qekha niteꞌ jeek iƚaꞌxeꞌ jiꞌijtaxek.
\m
\v 17 Quꞌ niteꞌ iƚaꞌxeꞌ iye haꞌ Cristo, maꞌ qa ekheweliꞌƚ in niteꞌ ƚeqekuꞌuƚ ham eꞌwejuꞌƚiꞌiƚij, mexe naꞌltaxiꞌƚ etjiꞌ iye peꞌ ewuƚꞌetsiꞌƚ.
\m
\v 18 Quꞌ hik akaꞌ ƚunyeꞌjeꞌ qa kekheweꞌ yijayan haꞌ Cristo hats naxjuꞌ qekha hats namtaxii paꞌ qi ƚawak paꞌ Dios.\x * \xo 15:18 \xt 1Ts 4:16; 1P 5:14\x*
\m
\v 19 Qa peꞌ iniƚii in ewiꞌƚƚe in tꞌejuyets in jitꞌotkiꞌikꞌui haꞌ Cristo, maꞌ qekha qi qek jifꞌiljetsitsetax.
\m
\v 20 Ehe, yijaaꞌija in iƚaꞌx iye haꞌ Cristo, ƚakhaꞌ yojoꞌoj in iƚaꞌx iye paꞌaj qa iꞌnkꞌaƚe hatseꞌ qaꞌ iƚiyeꞌ peꞌ hats naxtaxjuꞌ.\x * \xo 15:20 \xt Ex 23:19; Lv 2:12; Ro 8:23; Col 1:18\x*
\m
\v 21 Qe paꞌ witwamhiꞌ in uitejeꞌm taꞌƚets paꞌ ewiꞌƚ jukhew (Adán), qa hik ƚunyeꞌj iye in naꞌl paꞌ ƚiƚijii hatseꞌ peꞌ hats naxtaxjuꞌ qe taꞌƚets paꞌ ewiꞌƚ iye jukhew (Cristo).\x * \xo 15:21 \xt Mt 10:21; 28:5-6; Jn 8:51; 11:25; 20:9,15-18; Fil 3:10; Gn 3:1-7; Ro 5:12-14; Mr 16:6; Lc 24:5-8,34\x*
\m
\v 22 Qe in taꞌƚets paꞌ Adanꞌikꞌi qa week waꞌm, qa in taꞌƚetsek haꞌ Cristo qa week quꞌ iƚiyeꞌ iye.\x * \xo 15:22 \xt Ro 14:9\x*
\m
\v 23 Qa teiƚiꞌij quꞌ iƚiyeꞌ week ewiƚei: haꞌ Cristo hats yojoꞌoj in iƚaꞌx iye, qa inkꞌayeꞌƚe peꞌ yatsatꞌetsij quꞌ iƚiyeꞌ iye hatseꞌ quꞌ netpiltaxjuꞌ.\x * \xo 15:23 \xt 1Ts 4:17\x*
\m
\v 24 Maꞌ qaꞌ hats namets paꞌ ƚahatsꞌij quꞌ hameꞌ haꞌne week, maꞌ qa haꞌ Cristo in tenekꞌenheitax qaꞌ netisij paꞌ ƚatata Dios, quꞌ hats week niwuƚꞌenhettaxjuꞌ peꞌ ƚꞌejuihifets, peꞌ inwoꞌmetets, qa peꞌ wittatalipjiꞌ peꞌ witsetits qa peꞌ wittꞌunhaxits week haꞌne seheꞌ ipjiꞌ.\x * \xo 15:24 \xt Mt 5:16; 11:27; 24:6; Mr 13:7; Lc 11:13; Jn 8:42; Ef 1:21; 5:20; Hch 8:10; 1P 3:22\x*
\m
\v 25 Qe ƚakhaꞌ haꞌ Cristo les ƚeꞌwis quꞌ namƚiꞌijii in tenekꞌenhei quꞌ netestiitaxij quꞌ week notꞌotsipjiꞌkii peꞌ ƚꞌejuihifets\x * \xo 15:25 \xt Lc 1:33; Ap 11:15; Sal 110:1; Mt 22:44; Ef 1:22\x*
\m
\v 26 qa paꞌ tekeꞌlenjuꞌ ƚꞌejuihife quꞌ niwuƚꞌenhetjuꞌ qa nilan qa haamiꞌija pakhaꞌan hikpaꞌ paꞌ witwamhiꞌ.\x * \xo 15:26 \xt 2Co 5:4\x*
\m
\v 27 Qe keꞌ weꞌnikaꞌajjiꞌ yitꞌij: \qt —Paꞌ Intata tisij haꞌ Cristo quꞌ week netnekꞌenheꞌyipjiꞌ.—\qt*\rq (Sal 8:6)\rq* Qa in testiꞌyij quꞌ week netnekꞌenheꞌyipjiꞌ, qa akaꞌan qa yeqetꞌaxikꞌi in niteꞌ iꞌnjiꞌtejeꞌm paꞌ Intata, qe paꞌ Intata hikpaꞌ tisij quꞌ week netnekꞌenheꞌyij.
\m
\v 28 Qa in hats week tenekꞌenheꞌyij hakhaꞌan, qa in Witaꞌs qaꞌ newetƚisij quꞌ netnekꞌenheꞌyipjiꞌ ek pakhaꞌ tisij in tenekꞌenheꞌyipjiꞌ peꞌ week, hatsꞌinha paꞌ Intata qaꞌ week netnekꞌenheꞌyipjiꞌ eneweꞌen.\x * \xo 15:28 \xt Jn 5:19; He 1:2; Sal 104:24; Ef 1:23\x*
\m
\v 29 Qa quꞌ niteꞌ hik akaꞌ ƚunyeꞌjeꞌ, ¿paꞌn quꞌ ƚeqfenyejeyeꞌ ƚewek pekheweꞌ wempuliꞌjjiijuꞌ quꞌ netꞌejuyets peꞌ hats naxjuꞌ, quꞌ yijaayiꞌija quꞌ niteꞌ iƚiyeꞌ hatseꞌ peꞌ naxjuꞌ? ¿Qa inhatsꞌek in wempuliꞌjjiijuꞌ quꞌ netꞌejuyets peꞌ hats naxjuꞌ?
\m
\v 30 ¿Qa inhatsꞌekek iye in week neƚuts in naꞌliꞌƚ yijup peꞌ wekwek aꞌtsits qa iftsits iye?
\m
\v 31 Week neƚuts yaqamjiijkii quꞌ hawaꞌm. Yijaaꞌija akaꞌan in yijunyeꞌj yejefets. Kꞌefeliꞌƚiꞌm akaꞌan qe qi in ƚeꞌwisiꞌmkii paꞌ yitaweꞌj qe niteꞌ ƚeqekuꞌuƚ ƚijayaniꞌƚha haꞌ Yatsatꞌaxꞌinij Jesucristo.\x * \xo 15:31 \xt Ro 8:36\x*
\m
\v 32 Quꞌ netꞌejuiƚe yiwets in hik yijunyeꞌj quꞌ hawatlaniꞌƚ hekheweꞌ jukhew hik ƚunyeꞌj naꞌaj noweꞌƚ heꞌ Efeso ƚeiƚets, ¿qa paꞌn ƚii paꞌquꞌ natsaxij? Yeꞌehe, quꞌ yijaayiꞌija quꞌ niteꞌ iƚiyeꞌ iye peꞌ naxjuꞌ, qaꞌ jintitꞌijjuꞌ pakhaꞌ yitꞌijjuꞌ paꞌaj peꞌ jukhewꞌikꞌi: \qt —Jitekkii, jiyajuꞌkii qe ujeꞌ quꞌ jinanaxjuꞌ.—\qt*\rq (Is 22:13)\rq*\x * \xo 15:32 \xt Ef 1:1; 1Ts 2:19\x*
\m
\v 33 Hasuꞌuj meneqfeetsinhetkii: quꞌ eꞌmetiꞌimkii pekheweꞌ uƚꞌax paꞌ yaqsiijkii, maꞌ qaꞌ atsayets in ƚeꞌwistax paꞌ ƚaqsiijkii.
\m
\v 34 Onomiꞌƚphaꞌmkii qaꞌ jeƚiꞌƚikꞌuiha paꞌ ejunyejeyiꞌƚ, yape iliꞌiƚij paꞌ uƚꞌax, qe naꞌl peꞌ iꞌniꞌƚ etjiꞌtejeꞌm niteꞌ nikfeꞌlets paꞌ Intata. Hitꞌij akaꞌan qe qaꞌ kꞌewepinhetiꞌƚ wetjuꞌƚ.\x * \xo 15:34 \xt Tit 2:12; 1Co 4:14\x*
\m
\v 35 Iꞌnƚiꞌi quꞌ nanaꞌl paꞌquꞌ ninaqfaakanij nikfeliyuꞌets qaꞌ nitꞌij: —¿Paꞌn ƚunyeꞌj quꞌ iƚiyeꞌ iye peꞌ naxjuꞌ? ¿Paꞌn quꞌ ƚunyejeyeꞌ hatseꞌ peꞌquꞌ iꞌnkꞌa ƚꞌesenitseꞌ quꞌ iƚiyeꞌtax iye?—
\m
\v 36 ¡Akhaꞌ ham ƚenikfeꞌleꞌets! Peꞌ ƚꞌentaxjuꞌ niteꞌ ƚekeꞌ quꞌ nataꞌƚ quꞌ niteꞌ qhuꞌfejeꞌm peꞌ ƚoꞌ.\x * \xo 15:36 \xt Jn 12:24\x*
\m
\v 37 Qa peꞌ ƚꞌenjuꞌ niteꞌ peꞌquꞌ hats qiyeꞌphaꞌm, qe peꞌ ƚoꞌƚe hikpeꞌ ƚꞌenjuꞌ, iꞌnƚiꞌi quꞌ trigo ƚoꞌyeꞌ, iꞌnƚiꞌi pekhewep iye ƚoi.
\m
\v 38 Qa pakhaꞌƚe Intata qa paꞌquꞌ nisuꞌunƚe quꞌ ƚeqfenyeꞌjiꞌij, week neꞌej ƚoꞌ naꞌaj ƚunyeꞌj in taꞌƚ.\x * \xo 15:38 \xt Sal 143:10; Pr 16:9; Jn 5:30; Ga 1:4; Ef 1:9; 1Jn 2:17\x*
\m
\v 39 Niteꞌ week quꞌ ƚunyejeyeꞌ wetjuꞌƚ eneꞌ iꞌnesenits. Jukhew qa efuts tujtseikaꞌ ƚunyejei ƚꞌesenits, inqaꞌmetets pakhaꞌ ƚunyejei iye ƚꞌesenits, junatai yeqetꞌaxijijuꞌƚ iye ƚꞌeseninyejei qa sehets qa tujtseikaꞌ iye ƚunyejei ƚꞌesenits.\x * \xo 15:39 \xt Fil 3:3\x*
\m
\v 40 Qa hik ƚunyeꞌj iye in yeqetꞌaxijijuꞌƚ paꞌ ƚꞌeseninyejei naꞌ waꞌsjiꞌ qa haꞌne seheꞌ epjiꞌ qa yeqetꞌaxijijuꞌƚ iye paꞌ ƚꞌeseninyejei. Paꞌ ƚeꞌsinyejei naꞌ waꞌsjiꞌ ewiꞌƚƚe, qa paꞌ ƚeꞌsinyejei haꞌne seheꞌ epjiꞌ qa ewiꞌƚƚe iye.\x * \xo 15:40 \xt Lc 9:31-32; Hch 22:11\x*
\m
\v 41 Neꞌ junuꞌ yeqetꞌaxijijuꞌƚ paꞌ ƚeꞌsinyeꞌj. Qa neꞌ juwel yeqetꞌaxijijuꞌƚ iye paꞌ ƚeꞌsinyeꞌj, qa neꞌ footekii qa ƚunyejeiƚe wetjuꞌƚek paꞌ ƚeꞌsinyejeyek.
\m
\v 42 Qa hik ƚunyeꞌj iye quꞌ iƚiyeꞌ peꞌ hats naxtaxjuꞌ. In tajkatiꞌyikꞌui qa ƚipipjiꞌ, qa quꞌ iƚaꞌxeꞌ iye qa niteꞌ ƚꞌanuuyiꞌi quꞌ ƚipipeꞌjiꞌ.\x * \xo 15:42 \xt Ro 2:7; Ef 6:24; 2Ti 1:10\x*
\m
\v 43 In tajkatiꞌyikꞌui hats uƚꞌax, qa quꞌ iƚaꞌxeꞌ iye qa qi quꞌ ƚeꞌwiseꞌ. In tajkatiꞌyikꞌui niteꞌ tꞌun, qa quꞌ iƚaꞌxeꞌ iye qa qi quꞌ netꞌun.\x * \xo 15:43 \xt 2Co 6:8; 13:4; 1P 5:4; Mr 5:30; Lc 1:35; 6:19; Hch 19:11; Ap 11:17\x*
\m
\v 44 In tajkatiꞌyikꞌui witꞌeseeꞌnƚe, qa quꞌ iƚaꞌxeꞌ iye paꞌ ƚꞌeseꞌn qa hats espirituƚe. In naꞌl akaꞌ witꞌesenitsƚe, ikjiꞌ naꞌl iye paꞌ witꞌeseninyeꞌj espirituƚe.
\m
\v 45 Hik akaꞌ yitꞌij keꞌ weꞌnikaꞌajjiꞌ in yitꞌij: \qt —Paꞌ yojo jukhew, Adán, yojo paꞌaj in taqsijkitiyijkii qa naꞌliꞌm paꞌ ƚiƚaꞌx tꞌejuyets haꞌne seheꞌ,—\qt*\rq (Gn 2:7)\rq* qa hakhaꞌƚe tekeꞌlenjuꞌ Adán (Cristo), qa taqsijkitiꞌyij kiyek in espíritu taꞌƚets paꞌ witiƚaꞌx niteꞌ yiliꞌij.\x * \xo 15:45 \xt Ro 8:2\x*
\m
\v 46 Qa niteꞌƚe pakhaꞌ witiƚaꞌx espirituƚe quꞌ yojo quꞌ nanaꞌl, qe paꞌ witiƚaꞌx tꞌejuyets haꞌne seheꞌ hik pakhaꞌ yijatꞌij in yojo in naꞌl, qa iꞌnkꞌaƚe paꞌ witiƚaꞌx espirituƚe.
\m
\v 47 Paꞌ yojo jukhew taꞌƚets haꞌne seheꞌ, seheꞌ ƚeiƚeꞌ, qa paꞌ tekeꞌlenjuꞌ jukhew qa taꞌƚiiphaꞌm naꞌ waꞌs.\x * \xo 15:47 \xt Gn 2:7; 3:19; Sal 90:3\x*
\m
\v 48 Paꞌ ƚunyeꞌj in seheꞌ ƚeiƚeꞌ qa hik ƚunyejei week peꞌ iꞌnipjiꞌ haꞌne seheꞌ. Qa paꞌ ƚunyeꞌj haꞌ waꞌs ƚeiƚeꞌ, qa hik ƚunyejeyeꞌek peꞌ iꞌnii hatseꞌ naꞌ waꞌs.\x * \xo 15:48 \xt Fil 3:20-21\x*
\m
\v 49 Haneꞌej hik injunyejei paꞌ ƚunyeꞌj paꞌ jukhew taꞌƚets haꞌne seheꞌ, qa iꞌnkꞌaƚe qaꞌ hik injunyejeyeꞌ iye hakhaꞌ taꞌƚiiphaꞌm naꞌ waꞌs.\x * \xo 15:49 \xt Gn 1:27; 1Jn 3:2\x*
\m
\v 50 Hitꞌiƚij ewets yejefets, eneꞌ iꞌnesenits qa peꞌ iꞌnathits niteꞌ ƚekeꞌ quꞌ nuijiꞌtejeꞌm paꞌ tenekꞌenheijiꞌ paꞌ Intata, niteꞌ wejuꞌƚij iye paꞌ niteꞌ yape quꞌ naꞌn jiꞌtejeꞌm paꞌ niteꞌ yiliꞌij.\x * \xo 15:50 \xt Fil 3:3; Mt 16:17\x*
\m
\v 51 Haneꞌej quꞌ kꞌefeliꞌƚiꞌm kaꞌ ham nikfeꞌleꞌets: niteꞌ week quꞌ jinanaxjuꞌ, qa jeꞌweekƚe quꞌ jiꞌnkꞌaihitseꞌ paꞌquꞌ injunyejeyeꞌ.
\m
\v 52 Hik quꞌ ƚunyeꞌjeꞌ in qꞌuts neꞌej wittoꞌ quꞌ jiꞌnkꞌaihitseꞌ paꞌquꞌ injunyejeyeꞌ. Hik akaꞌ quꞌ ƚunyeꞌjeꞌkii quꞌ hats ƚꞌakaꞌtheꞌ yeꞌƚe quꞌ natꞌaijiꞌ peꞌ foj, qe peꞌ foj quꞌ natꞌai qa peꞌ hats naxtaxjuꞌ yijayan haꞌ Cristo qaꞌ iƚiyeꞌ iye qaꞌ iꞌnkꞌaihitseꞌ peꞌ ƚꞌesenits niteꞌ waꞌm, qa inekhewel in mexe jiꞌƚii qaꞌ jininkꞌaihit iye paꞌquꞌ injunyejeyeꞌ.\x * \xo 15:52 \xt Mt 24:31; 1P 1:5\x*
\m
\v 53 Qe les ƚeꞌwis haꞌne niteꞌ yape quꞌ nuyikꞌiphaꞌm paꞌ niteꞌ yiliꞌij, haꞌne waꞌm qaꞌ nuyikꞌiphaꞌm paꞌ niteꞌ waꞌm.\x * \xo 15:53 \xt Pr 31:25; 1P 1:18\x*
\m
\v 54 Qa quꞌ hats nuyikꞌiphaꞌm haꞌne niteꞌ yape paꞌ niteꞌ yiliꞌij, qa haꞌne waꞌm qaꞌ nuyikꞌiphaꞌm paꞌ niteꞌ waꞌm, maꞌ qa hats namikꞌui kakhaꞌ yitꞌij kaꞌ weꞌnikaꞌajjiꞌ in yitꞌij: \qt —Kaꞌ witwamhiꞌ hats tenekui, tuj naꞌ witaxiyeꞌj.\qt*\rq (Is 25:8)\rq*\x * \xo 15:54 \xt Mt 23:24\x*
\m
\v 55 \qt Witwamhiꞌ, ¿paꞌn ikjiꞌ paꞌ axiyeꞌjij? Witwamhiꞌ, ¿paꞌn ikjiꞌ paꞌ aniꞌs?—\qt*\rq (Os 13:14)\rq*
\m
\v 56 Paꞌ ƚaniꞌs paꞌ witwamhiꞌ hikpaꞌ paꞌ witwuƚꞌax, qa paꞌ ƚetꞌunhaꞌx paꞌ witwuƚꞌax qa kekheweꞌ yikaꞌ paꞌaj paꞌ Moisesꞌikꞌi (ley).\x * \xo 15:56 \xt Ro 4:15; Ga 5:4\x*
\m
\v 57 Haneꞌej qa ƚeꞌwisij paꞌ Intata in jiyeƚisij quꞌ jintꞌanipjiꞌ ekeweꞌen qe taꞌƚets haꞌ Yatsatꞌaxꞌinij Jesucristo.\x * \xo 15:57 \xt 1Jn 5:5\x*
\m
\v 58 Qa hik taꞌƚijupiꞌ yejefets, meꞌntꞌunhetiƚijha in ƚijayaniꞌƚ. Hasuꞌuj paꞌquꞌ naqꞌayiniƚij. Meꞌneniꞌƚiꞌha quꞌ ithayiꞌyiꞌƚiꞌm haꞌ Yatsatꞌaxꞌinij, ƚenikfeꞌliꞌƚets in wejuꞌƚij in ƚꞌithayiꞌyiꞌƚiꞌm haꞌ Yatsatꞌaxꞌinij.\x * \xo 15:58 \xt Mr 14:6; Ga 3:10; Stg 2:14-26\x*
\c 16
\s Peꞌ ewiꞌƚ yenikii tꞌejuyets peꞌ yijayan paꞌ Jesús iꞌniꞌ paꞌ Jerusalén.
\p
\v 1 Haneꞌej qaꞌ henfeliꞌƚ eꞌm kaꞌ ƚenqꞌikaꞌaƚyijii in tꞌejuyets peꞌquꞌ ewiꞌƚ eniꞌƚiꞌkii quꞌ netꞌejuyets hekheweꞌ inejefetsipjiꞌ paꞌ Intata iꞌniꞌ haꞌ Jerusalén. Qa hisuꞌun quꞌ hik eqfenyejeyiꞌiƚij iye kaꞌ hitꞌijets quꞌ ƚeqfenyejeyiꞌij heꞌ week ƚeꞌlijtsitjiyits hekhewep inejefetsipjiꞌ paꞌ Intata iꞌniꞌ haꞌ seheꞌ Galacia.\x * \xo 16:1 \xt Hch 11:30; 2Co 8:4; Ga 1:2\x*
\m
\v 2 Qa yamjiꞌjets naꞌaj yojo neƚu naꞌaj semana (domingo), qa week ewiƚei ekheweliꞌƚ quꞌ eqetheniꞌƚfikꞌi peꞌyeꞌ peꞌquꞌ ithayifkineliꞌiƚ qaꞌ aqsiꞌjiꞌƚ, hatsꞌinha qaꞌ niteꞌ antꞌayiꞌiƚikꞌi quꞌ natsamtaxiꞌƚ ei.\x * \xo 16:2 \xt Mt 28:1; Mr 16:9; Lc 24:1; Jn 20:1,19; Hch 20:7; 2Co 9:1-5\x*
\m
\v 3 Qa quꞌ natsamtaxiꞌƚ ei pekheweꞌ quꞌ kuꞌmiꞌƚiijiꞌ quꞌ nekaꞌxii haꞌ Jerusalenii pekheweꞌ ewiꞌƚ ƚꞌeniƚiꞌ ƚꞌastai qaꞌ hikaꞌ aꞌm paꞌquꞌ witfaakanekꞌe.\x * \xo 16:3 \xt 2Co 8:16-22; Mt 23:37; Hch 8:1\x*
\m
\v 4 Qa quꞌ isuꞌuniꞌƚ quꞌ yakhaꞌyeꞌ iye quꞌ hak, qa yijtsꞌeyekꞌe.
\m
\v 5 Mexe quꞌ hojohonii hatseꞌ haꞌ seheꞌ Macedonia, qaꞌ hikhaꞌ hataꞌƚiꞌ quꞌ natsamiꞌƚ ei.\x * \xo 16:5 \xt Hch 16:9\x*
\m
\v 6 Iꞌnƚiꞌi quꞌ mexe ƚꞌajij quꞌ haꞌniꞌƚ etjiꞌ, axeꞌm quꞌ natsꞌapeꞌeƚ etjiꞌ ipƚuꞌui quꞌ nanaxijikꞌi paꞌquꞌ lopꞌe, hatsꞌinha quꞌ ƚekeꞌyeꞌ quꞌ etsiꞌfeniꞌƚ iye paꞌquꞌ hakjiꞌ iye.
\m
\v 7 Qe niteꞌ hisuꞌun quꞌ ƚꞌajeꞌƚiꞌij quꞌ kꞌeweniꞌƚ, qe hisuꞌun yijatꞌij quꞌ les natsꞌapeꞌeƚ etjiꞌ quꞌ ƚexkeꞌyiꞌij paꞌ Yatsatꞌaxꞌinij akaꞌan.\x * \xo 16:7 \xt Sal 143:10; Pr 16:9; Jn 5:30; Ga 1:4; Ef 1:9; 1Jn 2:17\x*
\m
\v 8 Qa haꞌneƚiꞌij qa mexe quꞌ yaꞌmaneꞌ ekuꞌniꞌ haꞌne Efeso yamijii quꞌ nanaxtaxijikꞌi paꞌ ƚeꞌwis neƚu Pentecostés.\x * \xo 16:8 \xt Ef 1:1; Ex 34:22\x*
\m
\v 9 Qe mexe qi paꞌ yithayijkit quꞌ henfel keꞌ ƚeꞌlijei paꞌ Intata, qa olotstax iye nekheweꞌ ƚꞌejuihifetstaxij iye ekeꞌ ƚeꞌlijei paꞌ Intata.\x * \xo 16:9 \xt Col 4:3\x*
\m
\v 10 Quꞌ nanamtaxiꞌƚ ei haꞌ Timoteo, jeƚiꞌƚets quꞌ nanamtaxiꞌƚ ei, qe ƚakhaꞌ iye tꞌithayiꞌyiꞌm paꞌ Intata in yijunyeꞌjek.\x * \xo 16:10 \xt Jn 5:17; 2Jn 8\x*
\m
\v 11 Qa hik taꞌƚijupiꞌ ekheweliꞌƚ quꞌ hasuꞌuj paꞌquꞌ nuten hakhaꞌan. Iftitsꞌiƚijets yijatꞌij quꞌ ham peyiꞌijkii quꞌ netpilyii iye qe hats honotkiꞌikꞌui qa week iye heꞌ ƚijtsꞌeyek inejefetsipjiꞌ paꞌ Intata.\x * \xo 16:11 \xt Lc 18:9\x*
\m
\v 12 Qa hakhaꞌƚe inejefe Apolos, qa hats qi in hisuꞌuntax qa kꞌiyintaxijets quꞌ ninjiꞌwitsheniꞌƚ ei quꞌ ƚijtsꞌeyekꞌe hekhewep inejefetsipjiꞌ paꞌ Intata, qa haꞌ Apolos qa mexeƚe niteꞌ nikheyuꞌ haneꞌej, qa iꞌnkꞌaƚe qaꞌ ninjiꞌwitsheniꞌƚ ei quꞌ ƚekeꞌyeꞌ.\x * \xo 16:12 \xt Tit 3:13\x*
\m
\v 13 Jeƚiꞌƚkiiha, itꞌunhetiꞌƚha paꞌ niteꞌ eqekuyejeyiꞌƚij. Hasuꞌuj aꞌwalxalitsiꞌiƚ, etꞌuniitsiꞌiƚhaꞌ yijatꞌij.\x * \xo 16:13 \xt Jud 3\x*
\m
\v 14 Week peꞌquꞌ aqsiiƚijkii nataꞌƚets in ƚꞌineqsuꞌuniꞌƚ.\x * \xo 16:14 \xt 1Co 13:1\x*
\m
\v 15 Hats ƚenikfeꞌliꞌƚets haꞌ Estéfanas qa week heꞌ ƚelits in hikheꞌ yojo in yijayan haꞌ Jesús in iꞌniꞌ ek nakhaꞌ seheꞌ Acaya. Qa ƚekhewel qi in yisuꞌunija in yiꞌfen qa yithayiki iye hekheweꞌ tekꞌenets haꞌ Jesús. Qa hik taꞌƚijupiꞌ yejefets,\x * \xo 16:15 \xt Lv 2:12; Hch 18:12\x*
\m
\v 16 kꞌiyiniꞌƚij ewets quꞌ ekꞌeniꞌƚets pekheweꞌ quꞌ hik ƚunyejeyeꞌ eneweꞌen, qa week iye peꞌquꞌ ninqiꞌfenij akaꞌ witꞌithayijkit.
\m
\v 17 Qi in tsiꞌsinhetiꞌmkii in namyii naꞌ Estéfanas, qa naꞌ Fortunato qa naꞌ Acaico iye, qe ƚekhewel yaqsiijkii kaꞌ ekheweliꞌƚ niteꞌ ƚekeꞌ quꞌ aqsiiƚijkii kakhaꞌan in namyii.
\m
\v 18 Ƚekhewel yiselelitjuꞌ paꞌ yitaweꞌj qa ekheweliꞌƚ iye yiselelitjuꞌ iye peꞌ atawjetsiꞌƚ. Iwqinhetiꞌƚ pakhapeꞌ iye quꞌ hik ƚunyeꞌjeꞌ eneweꞌen.\x * \xo 16:18 \xt Sal 51:12; 1Ts 5:12\x*
\m
\v 19 Week heꞌ witlijtsitjiyits yijayan haꞌ Jesús iꞌniꞌ haꞌne seheꞌ Asia wetfeliꞌƚ ei. Haꞌ Aquila qa keꞌ ƚewheꞌyeꞌ Priscila, qa week heꞌ notꞌaxjijii keꞌ ƚetsiꞌ qa telijtsiijiꞌjii paꞌ Intata qi in wetfeliꞌƚij ei iye kaꞌ ƚii haꞌ Yatsatꞌaxꞌinij.\x * \xo 16:19-20 \xt Ro 6:5; 16:3-23; 2Co 13:12; Fil 4:21-22; Col 4:10-15; Flm 1:23-24; 1Ts 5:26; Hch 6:9; 18:2\x*
\m
\v 20 Week eneꞌ haneꞌeꞌin inejefetsipjiꞌ wetfeliꞌƚ ei. Mewetfeliꞌƚij wetjuꞌƚkii akaꞌ ƚiijiꞌ haꞌ Yatsatꞌaxꞌinij.\x * \xo 16:20 \xt 2Co 13:12\x*
\m
\v 21 Yakhaꞌ Pablo. Yakhaaꞌija in hikaꞌ haꞌne ƚꞌakaꞌtheꞌjuꞌ haꞌne witfaakanek,\x * \xo 16:21 \xt 2Ts 3:17\x*
\m
\v 22 paꞌquꞌ niteꞌ nisuꞌuneꞌ haꞌ Yatsatꞌaxꞌinij, maꞌ qa naꞌnipjiꞌ paꞌ uƚꞌax hatseꞌ. ¡Yatsatꞌaxꞌinij yape etpiljuꞌ (Maranata)!
\m
\v 23 Haꞌ Yatsatꞌaxꞌinij Jesucristo quꞌ netꞌiftitsꞌiƚ ewetskii.\x * \xo 16:23-24 \xt 2Co 13:13; Ga 6:18; Fil 4:23; Ef 6:23-24; Col 4:18; 1Ts 5:28; 2Ts 3:18\x*
\m
\v 24 Paꞌ yeqsuꞌunkaꞌx quꞌ naꞌniꞌƚ ejupkii in ƚijayaniꞌƚ haꞌ Jesucristo. Hik akaꞌ quꞌ ƚunyeꞌjeꞌ (Amén).
