\id 2CO
\h 2 Corintios
\toc1 2 Corintios
\mt2 LA SEGUNDA EPISTOLA DEL APOSTOL SAN PABLO A LOS CORINTIOS
\mt YAꞌA KUU CARTA UU JA NI CHAA SAN PABLO APOSTOL NUU ÑAYƗVƗ ÑUU CORINTO
\c 1
\s Saꞌa̱n kútaꞌu̱
\p
\v 1 Máá‑rí Pablo kúu‑ri̱ apóstol nuu̱ Jesucristo, chi̱ súan ni̱ jataꞌa̱n ini̱ Dios. Te jíín ñaní‑yo̱ Timoteo káchaa‑ri̱ tutu̱ yáꞌa nuu̱ tɨ́kuꞌni̱ Dios kánchaa̱ ini̱ ñuu̱ Corinto, onde̱ jíín núu̱ táká ña̱yɨvɨ ndóo káxiu̱kú nɨ́ɨ́ ñúu̱ Acaya.
\v 2 Tu̱ꞌun luu íó ini̱, jíín túꞌun kuakáꞌnu ini̱, ja̱ kíi nuu̱ máá Táa̱‑yo̱ Dios, jíín já kíi nuu̱ máá Jitoꞌo̱‑yo̱ Jesucristo, ná kóo jíín‑ró jínáꞌan‑ró.
\s Ndasa ni̱ sándéé iní Pablo jíín túndóꞌo
\p
\v 3 Ná kútaꞌu̱‑yo̱ núu̱ Dios, Táa̱ Jitoꞌo̱‑yo̱ Jesucristo, chi̱ Táa̱ tu̱ꞌun kúndáꞌú ini̱ yóó kúu‑ya̱. Te suni Dios ta̱ká tu̱ꞌun ndúndéé iní‑yo̱ kúu‑ya̱.
\v 4 Te máá‑yá, chi̱ jáꞌa‑ya̱ túꞌun ndéé iní‑yo̱ núu̱ táká tu̱ndóꞌo kátaꞌa̱n‑yo̱, náva̱ꞌa yóó, suni kuu kua̱ꞌa‑yó túꞌun ndéé iní nuu̱ cháa kájito tu̱ndóꞌo. Te jíín túꞌun ndúndéé iní‑yo̱ sáꞌa Dios ja̱ káꞌa̱n máá‑yó máá túꞌun ndéé iní.
\v 5 Chi̱ nátu̱ꞌun jíto taꞌa̱n‑yo̱ kuáꞌa̱ túndóꞌo jíín Cristo, suni súan bueno níꞌi̱n‑yo̱ túꞌun ndéé iní‑yo̱ sáꞌa máá Cristo.
\v 6 Ko nú kájito máá‑rí tu̱ndóꞌo, yu̱án kúu ja̱ ná káku máá‑ró te koo ndéé iní‑ro̱. Xí nú kándundéé iní‑ri̱, yu̱án kúu ja̱ ná ndúndéé iní‑ro̱. Chi̱ niꞌi̱n‑ro̱ túꞌun‑ún, te nú jíín paciencia ná ndóꞌo‑ró túndóꞌo ni̱ ka̱ndoꞌo‑ri̱.
\v 7 Te tú nása̱ma ini̱‑ri̱ ja̱ káñukuu ini̱‑ri̱ sɨkɨ̱ róó, chi̱ a kájini‑ri̱ ja̱ nátu̱ꞌun kájito taꞌa̱n‑ro̱ túndóꞌo jíín‑rí, suni súan kándundéé táꞌa̱n ini̱‑ro̱ jíín‑rí.
\v 8 Kákuni̱‑ri̱, ñáni̱, ja̱ ná júku̱ꞌun ini̱‑ro̱ sɨkɨ́ túndóꞌo ni̱ kataꞌa̱n‑ri̱ ini̱ ñuu̱ Asia. Chi ni̱ kukuíꞌa̱ ini̱ añú‑ri̱ já á yani ma̱ kánda‑ri̱, te káinda̱tu káꞌnu‑na̱‑ri̱ ja̱ kúu̱‑ri̱ núú.
\v 9 Ko máá‑rí, a ni̱ kajaꞌncha̱ ini̱‑ri̱ ja̱ kúu̱‑ri̱. Súan sáꞌa‑ya̱ náva̱ꞌa ma̱ kándíja‑ri̱ ja̱ kúu nama‑ri̱ máá‑rí, chi̱ sua nuu̱ Dios ja̱ náschakú‑ya̱ ndɨ́yi, kándíja‑ri̱.
\v 10 Chi̱ máá‑yá, ni̱ nama‑ya̱ rúu̱ jínáꞌan‑ri̱ onde̱ nuu̱ á yani kuu̱‑ri̱, te náma‑ya̱ rúu̱. Te káñukuu ini̱‑ri̱, ja̱ súni nama‑ga̱‑ya̱ rúu̱.
\v 11 Suni ná chíndéé‑ró rúu̱ ja̱ kakán taꞌu̱‑ro̱ jáꞌa̱‑rí, náva̱ꞌa suni kuaꞌa̱‑í, ná nákuatáꞌú‑i ja̱ sɨkɨ́ rúu̱, ná ni̱ kaniꞌi̱n‑rí taꞌu̱‑rí ni̱ sáꞌa kuaꞌa̱‑í ja̱ ní kajika̱n taꞌu̱‑í.
\s Naja̱ tú ní jáa̱ yachi̱ Pablo
\p
\v 12 Chi̱ jíín yáꞌá kúu ja̱ kásátéyíí‑rí máá‑rí. Chi̱ ini̱ añú‑ri̱ kúu testigo ja̱ ní ka̱jika kuu va̱ꞌa ñúkúún‑rí ini̱ ñu̱yɨ́vɨ, jíín túꞌun ndoo ini̱, jíín túꞌun kájí iní cuenta Dios, nasu̱ jíín túꞌun ndíchí cuenta
ñu̱yɨ́vɨ, chi̱ sua jíín túꞌun luu íó ini̱ Dios.
\v 13 Chi̱ tuká káchaa‑ri̱ tu̱ꞌun jáá núu̱‑ro̱, chi ja̱ á kákaꞌu‑ró‑ún kúu, te a kájuku̱ꞌun ini̱‑ro̱. Te ñúkuu ini̱‑ri̱ ja̱ ná júku̱ꞌun va̱ꞌa va̱ꞌa ini̱‑ro̱,
\v 14 chi̱ ndaa̱, kájuku̱ꞌun ini̱‑ro̱ ɨ́ɨn táꞌú, ja̱ ondé kɨvɨ̱ ncháa̱ máá Jítoꞌo̱‑yo̱ Jesús, te koo sɨɨ̱ iní‑ro̱ já sɨkɨ́ rúu̱, te suni súan koo sɨɨ̱ iní‑ri̱ ja̱ sɨkɨ́ róó jínáꞌan‑ró.
\v 15 Te súan ni̱ jani ndija ini̱‑ri̱. Te yu̱án jáa̱‑ri̱ nuu̱‑ro̱ xnáꞌa̱n‑ga̱ núú, náva̱ꞌa kusɨɨ̱ iní‑ro̱ úu̱ jínu.
\v 16 Chi̱ ichi núu̱‑ro̱ jáa̱‑ri̱, yúan‑na te ja̱ꞌa‑ri̱ kiꞌi̱n‑ri̱ ñuu̱ Macedonia núú, te ndenda‑ri̱ ñuu̱ Macedonia, te nchaa̱‑ri̱ nuu̱‑ro̱ ɨngá jínu, te róó nachuꞌun íchí‑ró rúu̱ kiꞌi̱n‑ri̱ ñuu̱ Judea núú.
\v 17 Te ja̱ súan ni̱ kuu ini̱‑ri̱ jaa̱‑ri̱, te cha̱a nátuꞌu̱ iní kúu‑ri̱ náún. Xí túꞌun ja̱ jáni ini̱‑ri̱ sáꞌa‑ri̱‑ún, tu̱ꞌun jáni yúkú‑ni ini̱ máá‑rí kúu náún. Yachi̱ káꞌa̱n‑ri̱: Kuu, kuu, yúan‑na te: Túu, túu, náún.
\v 18 Chi̱ skíkuu va̱ꞌa Dios, te jiní‑ya̱ já túꞌun kákaꞌa̱n‑ri̱ jíín‑ró, nasu̱ káꞌa̱n‑ri̱: kuu, yúan‑na te: Túu‑ni.
\v 19 Jesucristo kúu Se̱ꞌe Dios. Te Silvano jíín Timoteo jíín rúu̱, ni̱ ka̱jani‑ri̱ tu̱ꞌun‑ya̱ núu̱‑ro̱. Te jíín‑yá, nasu̱ túꞌun kuu, jíín túꞌun túu íó, chi̱ nuu̱ máá‑yá, íó máni tu̱ꞌun kuu.
\v 20 Chi ta̱ká tu̱ꞌun ni̱ keyuꞌu Dios, ni̱ kaꞌa̱n: Kuu, ja̱ cuenta máá‑yá. Te máá‑yó, kákaꞌa̱n‑yo̱: Amén, nuu̱‑yá, chi̱ kánakana jaa‑yó Dios.
\v 21 Te Dios kúu Iꞌa̱ skétáꞌan ni̱ꞌin ruu̱ jíín róó jíín Cristo. Te ni̱ chaa‑ya̱ tíñu sɨkɨ̱‑yo̱.
\v 22 Te suni máá‑yá, ni̱ chaa‑ya̱ tuní sɨkɨ̱‑yo̱, te ni̱ ja̱ꞌa‑ya̱ Espíritu‑ya̱ iní añú‑yo̱ já kúu seña‑yo̱.
\v 23 Té jaa̱‑ga̱‑ri̱ Corinto, chi̱ tú kuní‑ri̱ kana jíín‑rí nuu̱‑ro̱. Te ná kúu Dios testigo, ndasa jáni ini̱ añú‑ri̱.
\v 24 Nasu̱ kákuni̱‑ri̱ kutɨɨn ni̱ꞌin‑ri̱ so̱ꞌo‑ró ndasa kákandíja‑ró, chi̱ sua káchindéé táꞌan‑ri̱ jíín‑ró já ná kúsɨɨ̱‑gá ini̱‑ro̱. Chi̱ káꞌi̱in ni̱ꞌin‑ró jíín túꞌun kákandíja‑ró.

\c 2
\p
\v 1 Ko súan ni̱ chaa ini̱‑ri̱ ja̱ má jáa̱‑ri̱ ɨnga̱ jínu nuu̱‑ro̱ jíín túꞌun ndúkuíꞌa̱ ini̱‑ro̱ sáꞌa‑ri̱.
\v 2 Chi̱ nú ndúkuíꞌa̱ ini̱‑ro̱ sáꞌa‑ri̱, te ndé cha̱a kúu ja̱ násásɨɨ̱ iní ruu̱, chi̱ suni máá cháa ja̱ ndúkuíꞌa̱ ini̱ sáꞌa‑ri̱‑ún.
\v 3 Te suni tu̱ꞌun yáꞌa ni̱ chaa‑ri̱ nuu̱‑ro̱, náva̱ꞌa nú ni̱ jaa̱‑ri̱, te ma̱ kúkuíꞌa̱ ini̱‑ri̱ sáꞌa cha̱a ja̱ násásɨɨ̱ nɨ́nɨ iní ruu̱ jia̱n. Te jáni ndija ini̱‑ri̱ ja̱ nátu̱ꞌun kúsɨɨ̱ iní‑ri̱, suni koo sɨɨ̱ iní ta̱ká‑ro̱.
\v 4 Chi̱ sɨkɨ̱ já jíto xaa̱n‑rí tu̱ndóꞌo, te táꞌuꞌu̱ ini̱ añú‑ri̱, te xaa̱n ndéꞌe̱ nducha núu̱‑rí, kúu ja̱ ní chaa‑ri̱ tutu̱ yáꞌa nuu̱‑ro̱, náva̱ꞌa ná kuní‑ro̱ já maní xáa̱n‑rí jíín‑ró, nasu̱ já ndúkuíꞌa̱ ini̱‑ro̱ sáꞌa‑ri̱.
\s Sɨkɨ̱ túꞌun kuña káꞌnu ini̱
\p
\v 5 Ko nú ɨɨn cha̱a sákuíꞌa̱ ini̱‑de ruu̱, nasu̱ níni ruu̱ sáꞌa‑de jíín‑rí, chi̱ suni onde̱ sɨkɨ̱ táká‑ro̱ sáꞌa‑de. Súan káꞌa̱n‑ri̱, náva̱ꞌa tú kaꞌa̱n xaa̱n‑gá‑ri̱ nuu̱‑ro̱.
\v 6 Te sava‑ró, ni̱ ka̱kana jíín‑ró núu̱‑dé, te su súan‑ni a ni̱ kuu castigo yáꞌa sɨkɨ̱ ɨ́ɨn cha̱a súan.
\v 7 Ja̱ yúán súa ná sáꞌa‑ró túkáꞌnu ini̱‑ro̱ núu̱‑dé jínáꞌan‑ró, te kaꞌa̱n‑ro̱ túꞌun ndéé iní jíín‑de, náva̱ꞌa má ndákɨ̱ꞌvɨ tu̱ꞌun kuíꞌa̱ ini̱‑ún xini̱‑dé.
\v 8 Te káꞌa̱n ni̱ꞌin‑ri̱ jíín‑ró, ja̱ ná nákaꞌa̱n mani̱‑ro̱ jíín‑de jínáꞌan‑ró.
\v 9 Chi̱ suni ja̱ sɨkɨ́ tíñu yáꞌa kúu ja̱ ní chaa‑ri̱ nuu̱‑ro̱, náva̱ꞌa koto nchaa̱‑ri̱ róó, te kuni̱‑ri̱ nú kájandatu̱ va̱ꞌa‑ró táká tiñu.
\v 10 Te nú sáꞌa‑ró túkáꞌnu ini̱‑ro̱ núu̱ ɨ́ɨn cha̱a, suni ruu̱. Te nú ni̱ sáꞌa‑ri̱ tu̱káꞌnu ini̱‑ri̱ nuu̱ ɨ́ɨn‑de, sɨkɨ̱ já maní‑rí jíín‑ró núu̱ Cristo, yu̱án ní sáꞌa‑ri̱ tu̱káꞌnu ini̱‑ri̱ nuu̱‑dé,
\v 11 náva̱ꞌa ma̱ kúndéé Satanás xndáꞌú yóó, chi̱ a kájini̱ va̱ꞌa‑yó modo tɨ́ɨn yátá‑ún yóó.
\v 12 Ná ni̱ jaꞌa̱n‑ri̱ ñuu̱ Troas ja̱ káni‑ri̱ tu̱ꞌun va̱ꞌa Cristo, ni̱ nuña ichi já káꞌa̱n‑ri̱ ni̱ sáꞌa máá Jítoꞌo̱‑yo̱.
\v 13 Ko tú ní kúsɨɨ̱ iní añú‑ri̱ chi̱ tú ní nániꞌi̱n‑rí ñani̱‑ri̱ Tito. Yúan‑na te ni̱ nakuatáꞌú‑ni‑ri̱ nuu̱ táká cha̱a‑ún, te ni̱ kiꞌin‑ni‑ri̱ ichi kuáꞌa̱n‑ri̱ ñuu̱ Macedonia.
\v 14 Ko ná kútaꞌu̱‑yo̱ núu̱ Dios, chi̱ bueno kúndéé‑yó skáka‑yó tíñu Cristo sáꞌa‑ya̱, chi ta̱ká lugar jichá nu̱u tu̱ꞌun‑ya̱ kuáꞌa̱n kásáꞌa‑yó, te kájini tu̱ꞌun‑i‑ya̱.
\v 15 Chi tu̱ꞌun Cristo, bueno skáka‑yó jáꞌa̱n sáꞌa Dios, te jáa̱ tu̱ꞌun‑ún nuu̱ cháa káka̱ku jíín núu̱ cháa kánaa.
\v 16 Ɨɨn cha̱a‑ún, va̱sa jíni so̱ꞌo‑de tu̱ꞌun‑ún, ná kúu̱ ii̱‑de. Te ɨnga̱ cha̱a jíni so̱ꞌo va̱ꞌa, ná kúchaku̱‑ni‑de. Te ja̱ sɨkɨ́ táká tu̱ꞌun yáꞌa, ndé cha̱a kanda jíín.
\v 17 Chi̱ nasu̱ cháa káxi̱kó túꞌun Dios cuenta mercancía kákuu‑ri̱, va̱sa kásáꞌa sava cha̱a súan, chi̱ sua cha̱a ndaa̱ kákuu‑ri̱. Nátu̱ꞌun cha̱a ni̱ tájí Dios va̱i kákuu‑ri̱, chi̱ Dios, jiní‑ya̱ ndasa kákaꞌa̱n‑ri̱ tu̱ꞌun Cristo.
\c 3
\s Sɨkɨ̱ túꞌun contrato jáá
\p
\v 1 A ni̱ ndejáꞌá‑yó ɨngá jínu káꞌa̱n‑yo̱ jáꞌa̱ máá‑yó náún, xí kánandɨꞌɨ‑ri̱ tutu̱ kaꞌa̱n jaꞌa̱‑rí ja̱ kúu róó, xí tutú kaꞌa̱n‑ro̱ jáꞌa̱‑rí nátu̱ꞌun sava‑de náún.
\v 2 Róó kákuu tutu̱‑ri̱ yóso‑ro iní añú‑ri̱, te kájini̱ ta̱ká cha̱a nuu̱, te kákaꞌu‑de.
\v 3 A kájini̱ ndiji̱n‑i ja̱ róó kákuu tutu̱ ni̱ chaa Cristo, ja̱ ní ka̱skáka‑ri̱, ko nasu̱ jíín tinta, chi̱ jíín Espíritu Dios, Iꞌa̱ chakú, ni̱ chaa‑ya̱, ni nasu̱ núu̱ yúu̱ tabla, chi̱ ichi iní añú.
\v 4 Yu̱án kúu tu̱ꞌun kájani ndija ini̱ añú‑ri̱ jíín núu̱ Dios sáꞌa máá Cristo.
\v 5 Nasu̱ kájani ini̱‑ri̱ ja̱ kákundéé máá‑rí ja̱ máá‑rí sɨkɨ̱ tíñu‑ún, ja̱ kákuu ini̱‑ri̱. Chi̱ súan jáꞌa máá Dios tu̱ꞌun ja̱ kúndéé‑yó.
\v 6 Chi̱ sɨkɨ̱ ɨ́ɨn contrato jáá, játiñu va̱ꞌa‑ri̱ sáꞌa‑ya̱, ko nasu̱ já káꞌa̱n letra, chi ja̱ káꞌa̱n máá Espíritu kúu. Chi̱ letra jáꞌni, ko Espíritu náschakú.
\v 7 Te tu̱ꞌun‑ún ja̱ kúu̱‑yo̱ jíín núú, chi ni̱ yo̱so núu̱ yúu̱. Te xaa̱n ní ndii ncháa̱ kɨvɨ̱ ní chaa̱‑ún. Te ni̱ ndii ncháa̱ nuu̱ Moisés ni̱ sáꞌa. Te ja̱ yúán tú ní kákuu nde̱ꞌé séꞌe Israel nuu̱‑dé, vásá kuéni kuéni ni̱ ndaꞌva̱ ja̱ ndíi ncháa̱‑ún.
\v 8 Te nú súan íó yu̱án, naga̱ ni̱ kuu tu̱ꞌun Espíritu. Á tú víꞌí‑gá ndíi ncháa̱ nuu̱.
\v 9 Chi̱ nú tu̱ꞌun ja̱ táꞌnu̱ ndatu̱‑yo̱ jíín, ni̱ ndii ncháa̱, víꞌí‑gá ndíi ncháa̱ xaa̱n túꞌun nasándaa̱ yóó.
\v 10 Chi ja̱ ní ndii ncháa̱‑ún, tuká ndíi ncháa̱ jíín yáꞌá, chi ni̱ꞌin‑ga̱ ndíi ncháa̱ ya̱ꞌá.
\v 11 Chi̱ nú ja̱ ní ndaꞌva̱‑ún ni̱ ndii ncháa̱, víꞌí‑gá ndíi ncháa̱ ja̱ kóo nɨ́ɨ́ káni.
\v 12 Nú súan káñukuu ini̱‑ri̱, te ná chúndéé iní‑ri̱ kaꞌa̱n‑ri̱ núsáá,
\v 13 te tú kásáꞌa‑ri̱ nátu̱ꞌun ni̱ sáꞌa Moisés, ja̱ ní jasu̱‑de ɨɨn saꞌma núu̱‑dé, náva̱ꞌa tú kuu nde̱ꞌé séꞌe Israel nuu̱‑dé ndasa kua̱ndaꞌva̱ ja̱ ní ndii ncháa̱‑ún.
\v 14 Ko ini̱ añú máá cháa‑ún ni̱ ndasu̱, chi̱ onde̱ vina nú kákaꞌu‑de tutu̱ contrato anáꞌán, te suni nátu̱ꞌun ndasú‑ni saꞌma‑ún nuu̱‑dé, tú núña, chi̱ onde̱ nú kándíja‑yó Cristo, yúan‑na te kuxio saꞌma‑ún kiꞌi̱n.
\v 15 Suni sáni onde̱ vina, nú kákaꞌu‑de tutu̱ ni̱ chaa Moisés, te ndasú‑ni saꞌma‑ún nuu̱ añú‑de.
\v 16 Ko nú naxíó káva ini̱‑de nuu̱ máá Jítoꞌo̱‑yo̱, te saꞌma‑ún kuxio‑ni kiꞌi̱n.
\v 17 Chi̱ máá Jítoꞌo̱‑yo̱ kúu‑ya̱ Espíritu. Te nuu̱ íó Espíritu máá Jítoꞌo̱‑yo̱, yúan íó nuu̱ káka kuu ndicha̱‑na̱‑yo̱.
\v 18 Núsáá te ta̱ká máá‑yó, tú ndasú nuu̱‑yo̱, te kánde̱ꞌé‑yó núu̱ máá Jítoꞌo̱‑yo̱, nátu̱ꞌun nuu̱ ɨ́ɨn espejo, ndasa ndíi ncháa̱ nuu̱‑yá. Te suni súan ndíi ncháa̱ kánasa̱ma‑yó nátu̱ꞌun káa máá‑yá. Súan sáꞌa Espíritu Jitoꞌo̱‑yo̱ jíín‑yó.
\c 4
\p
\v 1 Ja̱ yúán ní chaa‑ya̱ tíñu yáꞌa sɨkɨ̱‑rí nátu̱ꞌun ni̱ kundáꞌú ini̱‑ya̱ rúu̱. Te tú kákui̱tá‑ri̱, te tú káyu̱ꞌú‑ri̱.
\v 2 Chi̱ sua ni̱ ka̱chaxio‑ri̱ tu̱ꞌun yísa̱ꞌí ja̱ kúka nuu̱‑yo̱ sáꞌa‑ún kuaꞌa̱n. Tú xndáꞌú‑ri̱ kájika kuu‑ri̱, ni tú kánasama‑ri̱ tu̱ꞌun Dios, chi̱ sua kákaꞌa̱n ndiji̱n‑ri̱ tu̱ꞌun ndaa̱. Te ta̱ká ña̱yɨvɨ kájini̱ ini̱ añú‑i ja̱ kákaꞌa̱n va̱ꞌa‑yó ondé nuu̱ Dios.
\v 3 Te nú sáni‑ga̱ ndasú sɨkɨ̱ túꞌun va̱ꞌa kákaꞌa̱n‑ri̱, nuu̱ cháa naa ndasú sɨkɨ̱.
\v 4 Chi ja̱ tɨ́ɨn so̱ꞌo ñu̱yɨ́vɨ yáꞌa, ni̱ jasu̱ xini̱ cháa tú kákandíja, náva̱ꞌa tú tuu̱n ndua túꞌun va̱ꞌa nuu̱ já jiní tuní cha̱a‑ún, te kuni̱‑de ndasa luu kánchaa̱ Cristo, chi̱ muestra Dios kúu‑ya̱.
\v 5 Chi̱ nasu̱ túꞌun máá‑rí kájani‑ri̱, chi tu̱ꞌun máá Jítoꞌo̱‑yo̱ Jesucristo kúu. Te ruu̱ kákuu‑ri̱ mozo‑ro̱ já sɨkɨ́ Jesús.
\v 6 Chi̱ Dios kúu Iꞌa̱ ni̱ táꞌú‑yá tiñu ja̱ ná kúndiji̱n ñu̱ñáa. Te ni̱ stúu̱n‑ya̱ iní añú‑ri̱, náva̱ꞌa ná kuní‑ri̱ nuu̱ Jesucristo ndasa ndíi ncháa̱ Dios.
\s Ndasa ndoꞌo ña̱yɨvɨ kándíja
\p
\v 7 Ko tu̱ꞌun yáꞌa ñúꞌun ini̱ yikɨ kúñu vi̱tá xaa̱n‑rí, náva̱ꞌa ná kuní‑ri̱ ja̱ ondé nuu̱ Dios kúu nuu̱ kíi fuerza ni̱ꞌin xaa̱n, nasu̱ núu̱ máá‑rí kénda.
\v 8 Kájito‑ri̱ tu̱ndóꞌo ta̱ká lado, ko kákanda‑ri̱ jíín. Tú kákutuní ini̱‑ri̱ ndasa sáꞌa‑ri̱, ko káñukuu náꞌín iní‑ri̱.
\v 9 Káchindiki̱n‑i ruu̱, ko tú xndóo‑ya̱ rúu̱. Kástují‑í ruu̱, ko tú káxnáa‑í ruu̱.
\v 10 Te ta̱ká lado kájika kuu‑ri̱, te nene̱ a yani kuu̱ yikɨ kúñu‑ri̱, ná ni̱ jiꞌi̱ Jesús, náva̱ꞌa jíín yíkɨ kúñu‑ri̱ te ná kuní ndiji̱n‑i tu̱ꞌun ni̱ nachaku̱ Jesús.
\v 11 Chi̱ ruu̱, nini káichaku̱‑ri̱, nene̱ kája̱ꞌa‑ri̱ máá‑rí, te ná kúu̱‑ri̱ nú kuu̱‑ri̱ sɨkɨ̱ Jesús, náva̱ꞌa jíín yíkɨ kúñu ndáꞌú‑ri̱ yáꞌa, ná kuní ndiji̱n‑i tu̱ꞌun ni̱ nachaku̱ Jesús.
\v 12 Ja̱ yúán jíka kueꞌe̱ kuu̱‑ri̱ jíín‑rí, te jíín‑ró jíka tu̱ꞌun kuchaku̱‑ro̱.
\v 13 Ko ɨɨn‑ni modo kákandíja‑ri̱, nátu̱ꞌun cha̱a ni̱ chaa nuu̱ tutú: Ni̱ kandíja‑ri̱ te ja̱ yúán ní kaꞌa̱n‑ri̱, áchí. Suni súan kákandíja‑ri̱, te ja̱ yúán kákaꞌa̱n‑ri̱.
\v 14 A kájini̱‑ri̱ ja̱ máá Iꞌa̱ ni̱ naschakú Jesús, suni naschakú‑ya̱ rúu̱ jínáꞌan‑ri̱ ja̱ jíín Jesús, te kani‑ya̱ rúu̱ nuu̱‑yá onde̱ jíín róó jínáꞌan‑ró.
\v 15 Chi ta̱ká tu̱ndóꞌo yáꞌa kándoꞌo‑ri̱ ja̱ sɨkɨ́ róó jínáꞌan‑ró, náva̱ꞌa nándeá‑ga̱ tu̱ꞌun luu‑ya̱ kíꞌi̱n nuu̱ kuáꞌa̱‑gá‑i, te ná káa‑ga̱ ná nákuatáꞌú‑i, te ná nákana jaa‑i Dios.
\v 16 Ja̱ yúán tú káyu̱ꞌú‑ri̱, chi sua ndújáá añú‑ri̱ ɨɨn ɨɨn kɨvɨ̱, va̱sa kuakui̱tá yikɨ kúñu‑ri̱.
\v 17 Chi tu̱ndóꞌo kájito‑ri̱ vina, tú káꞌú kúu, chi̱ núnúu‑ni kúu, te ná níꞌi̱n‑rí taꞌu̱ ñáꞌnu, luu xaa̱n, kúu‑ri̱ nɨ́ɨ́ káni sáꞌa‑ún.
\v 18 Tú kánde̱ꞌé‑rí nuu̱ ndátíñu ja̱ jiní ndiji̱n‑yo̱ núu̱, chi̱ sua kánde̱ꞌé‑rí nuu̱ ndátíñu ja̱ tú jiní ndiji̱n‑yo̱ núu̱. Chi̱ ndatíñu ja̱ jiní ndiji̱n‑yo̱ núu̱, ja̱ꞌa‑ni kiꞌi̱n. Ko ndatíñu ja̱ tú jiní ndiji̱n‑yo̱ núu̱‑ún, kundito nɨ́ɨ́ káni.
\c 5
\s Veꞌe ja̱ tú ní kuva̱ꞌa jíín ndáꞌa
\p
\v 1 Chi̱ a kájini̱‑ri̱ ja̱ véꞌe kuii ncháá‑ri̱ nuu̱ ñúꞌun yáꞌa, nú ná náa, te a káñava̱ꞌa‑ri̱ ɨɨn veꞌe káꞌnu nuu̱ Dios, ko ɨɨn veꞌe ja̱ násu̱ jíín ndáꞌa ní kuva̱ꞌa, chi̱ nɨ́ɨ́ káni súan‑ni íó máá ondé andɨ́vɨ́.
\v 2 Te ja̱ sɨkɨ́ yáꞌá kúu ja̱ kájaka̱ nu̱u ini̱‑ri̱, chi̱ kákuni̱‑ri̱ kundasu̱ veꞌe‑ri̱ andɨ́vɨ́‑ún sɨkɨ̱‑rí.
\v 3 Chi̱ nú ná nándasu̱ sɨkɨ̱‑rí, te ma̱ kóo víchí lɨ́ɨ‑gá‑ri̱.
\v 4 Chi̱ suni súan ruu̱ ja̱ káꞌi̱in‑ri̱ ini̱ veꞌe kuii yáꞌa, ndáꞌú xaa̱n kájaka̱ nu̱u ini̱‑ri̱, chi̱ tú kákuni̱‑ri̱ kúvíchí lɨ́ɨ‑rí, chi̱ sua kákuni̱‑ri̱ koso táꞌan kuꞌun‑ri̱, náva̱ꞌa kunu̱u ja̱ kúu̱‑ún kiꞌi̱n, te kendo̱o ja̱
kúchaku̱‑ún nɨ́ɨ́ káni.
\v 5 Ko Iꞌa̱ ni̱ sáva̱ꞌa ruu̱ ja̱ súan nduu‑ri̱, Dios kúu‑ya̱. Te máá‑yá ni̱ ja̱ꞌa‑ya̱ Espíritu ini̱‑ri̱ ja̱ kúu seña nuu̱‑rí.
\v 6 Ja̱ yúán nené káꞌi̱o ndéé iní‑ri̱. Te kájini̱‑ri̱ ja̱ níni káꞌi̱in‑ri̱ chi̱i yikɨ kúñu yáꞌa, kájika kuu jíká‑rí nuu̱ máá Jítoꞌo̱‑yo̱.
\v 7 Chi̱ sɨkɨ̱ já kákandíja‑ri̱ te kájika‑ri̱, nasu̱ já kánde̱ꞌé‑rí nuu̱.
\v 8 Ko tú yúꞌú‑ri̱, va̱sa víꞌí‑gá kákuni̱‑ri̱ kenda‑ri̱ chi̱i yikɨ kúñu yáꞌa, ja̱ nájaa̱‑ri̱ kuxiu̱kú‑rí jíín máá Jítoꞌo̱‑yo̱.
\v 9 Nándúkú ndéé váꞌa‑ri̱ núsáá, va̱sa káꞌi̱in jíká‑rí, xí káxiu̱kú‑rí veꞌe káꞌi̱in yani‑ri̱, ko ná kúsɨɨ̱ iní‑ya̱ sáꞌa‑ri̱.
\v 10 Chi̱ nɨ́nɨ kuíñi ndiji̱n ta̱ká‑yo̱ yúꞌu mesa Cristo sándaa̱‑ya̱ tíñu‑yó, náva̱ꞌa kiꞌin ɨɨn ɨɨn‑yó yáꞌu‑yó nú ndasa tiñu ni̱ ka̱sáꞌa‑yó jíín yíkɨ kúñu‑yó, va̱sa va̱ꞌa xí va̱sa ñáá.
\s Ndasa naketáꞌan‑i jíín Dios sáꞌa‑yó
\p
\v 11 Kájini̱‑ri̱ kuandatu̱‑ri̱ nuu̱ máá Jítoꞌo̱‑yo̱, te káskándíja‑ri̱ ña̱yɨvɨ. Ko a jiní ndiji̱n Dios ruu̱ jínáꞌan‑ri̱, te suni káñukuu ini̱‑ri̱ ja̱ kájini̱ ndiji̱n‑ro̱ rúu̱ jíín iní añú‑ro̱.
\v 12 Nasu̱ núu̱‑ro̱ kákaꞌa̱n tuku máá‑rí jaꞌa̱ máá‑rí, chi̱ kákastu̱ꞌún‑rí modo ndasa sátéyíí‑ró máá‑ró sɨkɨ́ rúu̱, náva̱ꞌa ná níꞌi̱n‑ro̱ túꞌun xndíó káni‑ró núu̱ cháa ja̱ kásátéyíí‑de máá‑de ja̱ kánde̱ꞌé‑de ndasa kánda̱a nuu̱‑dé, tú kánde̱ꞌé‑de ndasa kánda̱a ini̱ añú‑de.
\v 13 Chi̱ nú cha̱a kánda̱tachi̱ kákuu‑ri̱, sɨkɨ̱ já játíñu‑ri̱ nuu̱ Dios kúu. Te nú cha̱a káꞌi̱o kájí iní kákuu‑ri̱, sɨkɨ̱ já játíñu‑ri̱ nuu̱ róó kúu.
\v 14 Chi tu̱ꞌun kúndáꞌú ini̱ Cristo, stétuu ruu̱ sáꞌa‑ri̱ tiñu yáꞌa. Chi̱ súan kájani ini̱‑ri̱ ja̱ nú ɨɨn‑ya̱ ní jiꞌi̱ jaꞌa̱ táká ña̱yɨvɨ, te nátu̱ꞌun ni̱ kajiꞌi̱ ta̱ká‑i núsáá.
\v 15 Te ni̱ jiꞌi̱‑ya̱ jáꞌa̱ táká ña̱yɨvɨ. Ja̱ yúán ñáyɨvɨ káichaku̱, tuká kuchaku̱‑i ja̱ máá‑i, chi̱ kuchaku̱‑i ja̱ sɨkɨ́ máá‑yá, Iꞌa̱ ni̱ jiꞌi̱ te ni̱ nachaku̱ ja̱ sɨkɨ́ máá‑i.
\v 16 Ja̱ yúán ondé vina te nɨ́ɨ́‑gá kuaꞌa̱n‑yo̱, ma̱ káni yúkú iní‑ri̱ koto‑ri̱ ni ɨɨn ña̱yɨvɨ, va̱sa súan ni̱ ka̱jani yúkú iní‑ri̱ sɨkɨ̱ Cristo sáá, ko vina tuká jáni ini̱‑ri̱ súan.
\v 17 Chi̱ nú ɨɨn ña̱yɨvɨ yíꞌi‑i ndaꞌa Cristo, a ni̱ nduu jáá‑i, te tu̱ꞌun túꞌú, a ni̱ kaja̱ꞌa kuaꞌa̱n. Te vina a ni̱ ndɨꞌɨ ni̱ ka̱ndujáá.
\v 18 Te ndɨꞌɨ ya̱ꞌá ní sáꞌa Dios. Chi̱ máá‑yá a ni̱ naskétáꞌan‑ya̱ rúu̱ jíín máá‑yá ni̱ sáꞌa Cristo. Te ni̱ chaa‑ya̱ tíñu sɨkɨ̱‑rí ja̱ kástu̱ꞌún‑rí ndasa naketáꞌan‑i jíín‑yá.
\v 19 Te ja̱ndáa̱, chi̱ jíín Cristo ni̱ ji̱ku Dios, náskétáꞌan máá‑yá ñu̱yɨ́vɨ jíín máá‑yá, te ta̱ká kua̱chi kásáꞌa cha̱a tú ní chíꞌi‑ya̱ cuenta sɨkɨ̱‑dé. Te ni̱ chaa‑ya̱ tíñu sɨkɨ̱‑rí ja̱ ná káni‑ri̱ tu̱ꞌun ndasa
naketáꞌan‑i jíín‑yá.
\v 20 Ja̱ yúán vái koyo‑ri̱ jíín sɨ́ꞌvɨ́ máá Cristo. Te ná sáꞌa‑yó cuenta ja̱ yúꞌu núu̱ Dios kákuu‑ri̱. Te kákaꞌa̱n nda̱ꞌú‑ri̱ jíín‑ró jíín sɨ́ꞌvɨ́ máá Cristo, ja̱ ná náketáꞌan‑ró jíín Dios.
\v 21 Te Jesús, tú ní sáꞌa‑ya̱ kuáchi. Te ni̱ nduu‑ya̱ kuáchi ni̱ sáꞌa Dios ja̱ yóó, náva̱ꞌa kendo̱o ndaa̱‑yo̱ modo Dios sáꞌa Cristo.
\c 6
\p
\v 1 Suni súan ruu̱, káchindéé táꞌan‑ri̱ jíín‑yá. Te kákaꞌa̱n ni̱ꞌin‑ri̱ jíín‑ró ja̱ má kuátáꞌú sáni‑ró túꞌun luu íó ini̱ Dios.
\v 2 Chi̱ áchí‑ya̱: Máá kɨvɨ́ váꞌa ni̱ jini so̱ꞌo‑ri̱ tu̱ꞌun káꞌa̱n‑ro̱, te kɨvɨ̱ ní ka̱ku‑ró ní nama‑ri̱ róó. Vina‑ni kúu máá kɨvɨ́ váꞌa, vina‑ni kúu máá kɨvɨ́ náma‑ri̱ róó, áchí‑ya̱.
\v 3 Ni ɨɨn cha̱a, tú káskɨ́vɨ‑ri̱‑de nuu̱ ní ɨɨn kua̱chi, náva̱ꞌa ma̱ káꞌa̱n‑i sɨkɨ̱ tíñu kándi̱so‑ri̱.
\v 4 Chi̱ sua káskíkuu va̱ꞌa‑ri̱ jíín táká tiñu, nátu̱ꞌun kájatíñu‑ri̱ nuu̱ Dios. Te ni̱ ka̱kanda‑ri̱ va̱sa kájito‑ri̱ tu̱ndóꞌo, va̱sa kánandɨꞌɨ‑ri̱, va̱sa kándukuíꞌa̱ ini̱‑ri̱,
\v 5 va̱sa káskúun‑i yunu xíi suku̱n‑rí, va̱sa táan‑í ruu̱ veka̱a, va̱sa kándonda vaa̱‑i sɨkɨ̱‑rí, va̱sa kána tai̱n‑rí, va̱sa kájaꞌni‑rí máá‑rí ja̱ núma̱ꞌná, va̱sa káꞌi̱o ndicha̱ ini̱‑ri̱.
\v 6 Ko kájika‑ri̱ jíín túꞌun ndoo, jíín túꞌun júku̱ꞌun ini̱, jíín paciencia, jíín túꞌun mani̱ iní, jíín Espíritu Santo, jíín túꞌun kúndáꞌú ndija ini̱,
\v 7 jíín túꞌun káꞌa̱n kájí, jíín fuerza Dios, jíín túꞌun jíka ndaa̱ nuu̱ túꞌma‑yó, kúu ichi ndávésé‑rí, te kúu ichi ndáváꞌa‑ri̱,
\v 8 va̱sa jíñúꞌún kákaꞌa̱n‑i jíín‑rí xí túu, va̱sa kájatúꞌún‑i ruu̱ xí túu. Kákaꞌa̱n‑i ja̱ cháa xndáꞌú kákuu‑ri̱, va̱sa cha̱a ndaa̱ kákuu‑ri̱.
\v 9 Kákaꞌa̱n‑i ja̱ tú kánakuni̱‑i ruu ko a kájini̱ va̱ꞌa‑i ruu̱, xí já kájiꞌi̱‑ri̱, ko káichaku̱ náꞌín‑rí, xí já káxndóꞌo‑i ruu̱, ko tú ní kájaꞌni‑í ruu̱.
\v 10 Kákaꞌa̱n‑i ja̱ kándukuíꞌa̱ ini̱‑ri̱, ko nene̱ káꞌi̱o sɨɨ̱ iní‑ri̱, xí já cháa ndáꞌú kákuu‑ri̱, ko kásáꞌa kúká‑rí kuaꞌa̱ ñáyɨvɨ, xí já tú na̱ún káñava̱ꞌa kutɨ‑rí, ko máá‑rí xíin ndɨ́ꞌɨ.
\v 11 Róó cha̱a ñuu̱ Corinto. ni̱ kakaꞌa̱n kájí‑rí jíín‑ró, te onde̱ jíín iní jíín añú‑ri̱ ni̱ kundáꞌú ini̱‑ri̱ róó.
\v 12 Ruu̱, chi̱ íó lugar ini̱ añú‑ri̱ ja̱ kúu róó, ko róó, tú kásáꞌa‑ró lugar ini̱ añú‑ro̱ já kóto ndáꞌú‑ro̱ núu̱‑rí.
\v 13 Nátu̱ꞌun jíín séꞌe‑ri̱ káꞌa̱n‑ri̱. Ná kúndáꞌú tuku ini̱ máá‑ró rúu̱, náva̱ꞌa ɨɨn núú ná xndíó káni‑ró túꞌun‑ún.
\s Sɨkɨ̱ túꞌun tú kɨ̱vɨ nduu̱‑yo̱ jíín tíñu ñáá
\p
\v 14 Ma̱ kɨ́vɨ koyo nduu̱‑ro̱ jíín ñáyɨvɨ tú kákandíja, chi na̱ún tiñu ketáꞌan sáꞌa tu̱ꞌun ndaa̱ jíín túꞌun ñáá. Te ndasa ketáꞌan ñu̱ndiji̱n jíín ñúñáa.
\v 15 Ndasa kaꞌa̱n ɨɨn núú túꞌun Cristo jíín túꞌun Belial, xí ndasa kuiñi káꞌnu cha̱a kándíja jíín cháa tú kándíja.
\v 16 Ndasa kani táꞌan tu̱ꞌun veꞌe ii̱ Dios jíín túꞌun ndoso̱. Chi̱ yóó kákuu‑yó véꞌe ii̱ Dios, Iꞌa̱ chakú, nátu̱ꞌun ni̱ kaꞌa̱n Dios: Kunchaa̱‑ri̱ te kaka kuu‑ri̱ ma̱ꞌñú‑i, te kuu‑ri̱ Dios máá‑i, te kuu‑i ña̱yɨvɨ máá‑rí.
\v 17 Chi̱ máá Tatá Dios káꞌa̱n‑ya̱: Ja̱ yúán ná kénda koyo‑ró máꞌñú máá‑de, te ná sásɨ́ɨn‑ró máá‑ró, te ma̱ kéꞌé‑ró tíñu cháꞌán, te nakiꞌin séꞌé‑rí róó,
\v 18 te ruu̱ kuu‑ri̱ Táa̱‑ro̱ jínáꞌan‑ró, te róó jínáꞌan‑ró kúu‑ró séꞌe yíí‑ri̱ jíín sésɨ́ꞌɨ́‑ri̱, áchí máá Tatá Dios, Iꞌa̱ kúñáꞌnu táꞌú tíñu.
\c 7
\p
\v 1 Ñáni̱, káñava̱ꞌa‑yó túꞌun yáꞌa ja̱ ní keyuꞌu‑yá, te ná nákacha ndɨꞌɨ̱‑yó táká chaꞌa̱n ndíso yikɨ kúñu‑yó jíín añú‑yo̱ núsáá. Te ná kuándatu̱‑yo̱ núu̱ Dios, te ná síyíja‑yó máá‑yó jíín túꞌun ni̱
na̱sándoo‑ya̱ yóó.
\s Ja̱ ní nakani ini̱ tɨkuꞌni̱ kándíja
\p
\v 2 Ná káni va̱ꞌa ini̱‑ro̱ já kúu ruu̱. Tú ní ɨɨn cha̱a ní kásáꞌa ndɨva̱ꞌa‑ri̱ jíín‑de. Tú ni ɨɨn cha̱a ní kásijíta‑ri̱. Tú ni ɨɨn cha̱a ní káxndáꞌú‑ri̱.
\v 3 Nasu̱ káꞌa̱n‑ri̱ tu̱ꞌun yáꞌa ja̱ náku̱xndíi‑ri̱ sɨkɨ̱‑ro̱, chi̱ a ni̱ kaꞌa̱n‑ri̱ jíín‑ró já kákundáꞌú ini̱‑ri̱ róó, te ɨɨn káꞌnu‑ni kuu̱‑yo̱, te ɨɨn káꞌnu‑ni kuchaku̱‑yo̱.
\v 4 Xaa̱n chúndéé iní‑ri̱ káꞌa̱n‑ri̱ tu̱ꞌun‑ró. Xaa̱n sátéyíí‑rí máá‑rí ja̱ sɨkɨ́ róó jínáꞌan‑ró. Xaa̱n íó ndéé iní‑ri̱. Xaa̱n kúsɨɨ̱ iní‑ri̱, va̱sa ta̱ká tu̱ndóꞌo yáꞌa kájito‑ri̱.
\v 5 Chi̱ ná ni̱ ja̱koyo‑ri̱ ñuu̱ Macedonia tú ní kúu kutɨ ndéta̱tú‑ri̱, chi̱ sua ni̱ ka̱jito‑ri̱ tu̱ndóꞌo ta̱ká lado. Ichi fuera kája̱táꞌan, ichi iní kayu̱ꞌú‑ri̱.
\v 6 Ko cha̱a ndúkuíꞌa̱ ini̱, ndundéé iní‑de sáꞌa Dios, te ni̱ na̱sándéé‑yá ini̱‑ri̱ jínáꞌan‑ri̱ ja̱ ní nchaa̱ Tito.
\v 7 Ko nasu̱ máá ɨ́ɨn sɨkɨ̱ já ní nchaa̱‑de, chi̱ suni ni̱ ka̱kusɨɨ̱ iní‑ri̱ jíín túꞌun ndéé iní ja̱ ní ndundéé iní‑de ni̱ ka̱sáꞌa‑ró. Chi ni̱ na̱kani‑de tu̱ꞌun nuu̱‑rí ndasa kájítú iní‑ro̱, ndasa kándeꞌe̱‑ro̱, ja̱ káñukuu ini̱‑ro̱ rúu̱. Te ja̱ yúán ní kusɨɨ̱‑gá ini̱‑ri̱.
\v 8 Chi va̱sa ni̱ kukuíꞌa̱ ini̱‑ro̱ ní sáꞌa carta‑ri̱, tuká nákani ini̱‑ri̱ va̱sa a ni̱ nakani ini̱‑ri̱, chi̱ a ni̱ jini̱‑ri̱ ja̱ ní ka̱ndukuíꞌa̱ ini̱‑ro̱ yakú‑ni kɨvɨ̱ ní sáꞌa carta‑ri̱.
\v 9 Te vina kúsɨɨ̱ iní‑ri̱. Ko nasu̱ sɨkɨ́ já ní ka̱ndukuíꞌa̱ ini̱‑ro̱, chi̱ sua ja̱ ní ka̱nakani ini̱‑ro̱ ní sáꞌa ja̱ ní ka̱ndukuíꞌa̱ ini̱‑ro̱. Chi̱ súan ni̱ kuni̱ máá Dios ja̱ ní ka̱ndukuíꞌa̱ ini̱‑ro̱, te tú ní xnáa‑ro ní ɨɨn
taꞌu̱‑ro̱ sáꞌa‑ri̱.
\v 10 Chi̱ nú kándukuíꞌa̱ ini̱‑yo̱ nátu̱ꞌun kuní Dios, yúan‑na te ná nákani ini̱‑yo̱ te ka̱ku‑yó. Nú sáꞌa‑yó súan, te ma̱ yúꞌú‑yo̱. Ko nú cuenta sɨkɨ̱ ñu̱yɨ́vɨ yáꞌa kándukuíꞌa̱ ini̱‑yo̱, te kuu̱‑yo̱ sáꞌa.
\v 11 Ni̱ ka̱ndukuíꞌa̱ ini̱‑ro̱ nátu̱ꞌun kuní Dios. Vina te nde̱ꞌé ndasa xaa̱n ní ka̱jítú iní‑ro̱ ní sáꞌa, te xaa̱n ní kakaꞌa̱n‑ro̱ jáꞌa̱ máá‑ró, te xaa̱n ní kakiti̱ ini̱‑ro̱, te xaa̱n ní kayu̱ꞌú‑ro̱, te xaa̱n ní ka̱ñukuu ini̱‑ro̱, te xaa̱n ní ka̱nandúkú víi‑ro, te xaa̱n ní ka̱kana jíín‑ró núu̱ kuáchi. Te bueno ndoo ni̱ ka̱kenda‑ró, tú na̱ún kua̱chi ní kénda sɨkɨ̱‑ro̱.
\v 12 Ja̱ yúán va̱sa ni̱ chaa‑ri̱ tutu̱‑ún nuu̱‑ro̱, ko nasu̱ sɨkɨ́ cháa ni̱ sáꞌa kua̱chi‑ún kúu, te ni nasu̱ sɨkɨ́ cháa ni̱ ndoꞌo‑ún kúu, chi̱ sua náva̱ꞌa ná kuní ndiji̱n‑ro̱ jínáꞌan‑ró ndasa káñukuu ini̱‑ri̱ sɨkɨ̱ róó nuu̱ Dios.
\v 13 Ja̱ yúán ní ka̱ndundéé iní‑ri̱ ni̱ sáꞌa tu̱ꞌun ndéé‑ró. Ko víꞌí‑gá ni̱ ka̱kusɨɨ̱ iní‑ri̱ ni̱ sáꞌa tu̱ꞌun ni̱ ndusɨɨ̱ iní Tito, chi ni̱ naniꞌi̱n iní añú‑de ni̱ ka̱sáꞌa‑ró.
\v 14 Chi ni̱ ndutéyíí ɨ́ɨn tíꞌli̱ ini̱‑ri̱ nákani‑ri̱ tu̱ꞌun nuu̱‑dé ndasa kásáꞌa‑ró. Te tú ní kúka nuu̱‑rí jíín, chi̱ nátu̱ꞌun ni̱ kakaꞌa̱n ndaa̱‑ri̱ ta̱ká tu̱ꞌun jíín‑ró, suni súan ni̱ kee ndaa̱ ta̱ká tu̱ꞌun ni̱ kakaꞌa̱n
téyíí‑rí cuenta róó nuu̱ Tito.
\v 15 Te káa‑ga̱ kúndáꞌú ini̱‑de róó, hora núku̱ꞌun ini̱‑de ndasa kájandatu̱ ta̱ká‑ro̱, jíín ndasa káyu̱ꞌú‑ro̱ te kákɨsɨ‑i róó ná ni̱ ka̱jatáꞌú‑ró‑de.
\v 16 Kúsɨɨ̱ iní‑ri̱, chi̱ tú yúꞌú‑ri̱ ndasa kásáꞌa‑ró jíín ní ɨɨn tiñu.
\c 8
\s Sɨkɨ̱ já jakín‑i xu̱ꞌún kuátíñu ña̱yɨvɨ ndáꞌú kándíja
\p
\v 1 Ñáni̱, suni súan kákastu̱ꞌún‑rí nuu̱‑ro̱, ndasa ni̱ ja̱ꞌa Dios tu̱ꞌun luu íó ini̱‑ya̱ núu̱ tɨ́kuꞌni̱ kákandíja káꞌi̱o ini̱ ñuu̱ Macedonia.
\v 2 Chi̱ kuaꞌa̱ túndóꞌo ni̱ ja̱ꞌa‑ya̱ núu̱‑í, ja̱ ní jito nchaa̱‑ya̱‑í. Te va̱sa ndáꞌú xaa̱n kátaꞌa̱n‑i, ko ni̱ ka̱kusɨɨ̱ xáa̱n iní‑i. Te bueno káꞌi̱o ini̱‑i ni̱ kaja̱ꞌa‑i na̱jíín.
\v 3 Te a jiní máá‑rí ja̱ táká ja̱ á kúu sáꞌa‑i, ni̱ kaja̱ꞌa‑i. Te sobra‑ga̱ ni̱ kaja̱ꞌa‑i, nátu̱ꞌun kákana kuu ini̱ máá‑i.
\v 4 Te ni̱ꞌin xaa̱n ní kajika̱n‑i permiso nuu̱‑rí ja̱ ná chíndéé chítuu‑i sava‑ga̱ cha̱a ndoo.
\v 5 Ko nasu̱ ɨ́ɨn súan káñukuu ini̱‑ri̱ núú, chi̱ sua xnaꞌa̱n‑ga̱ ni̱ kaja̱ꞌa‑i máá‑i nuu̱ máá Jítoꞌo̱‑yo̱ jíín núu̱‑rí, chi̱ súan ni̱ jataꞌa̱n ini̱ Dios.
\v 6 Te ja̱ yúán ní kakaꞌa̱n ni̱ꞌin‑ri̱ jíín Tito ja̱ ná síjínu ndɨꞌɨ‑de tiñu luu yáꞌa jíín‑ró jínáꞌan‑ró, nátu̱ꞌun ni̱ kejáꞌá‑de sáꞌa‑de núú.
\v 7 Bueno kásáꞌa‑ró táká‑ni. Bueno kákandíja‑ró. Bueno kákaꞌa̱n‑ro̱. Bueno kájuku̱ꞌun ini̱‑ro̱. Bueno kájítú iní‑ro̱. Bueno kákundáꞌú ini̱‑ro̱ rúu̱. Suni súan ná ndeá‑ga̱ tiñu luu yáꞌa sáꞌa‑ró núsáá.
\v 8 Na̱ tú káꞌa̱n‑ri̱ nátu̱ꞌun káꞌa̱n cha̱a táꞌú tíñu, chi̱ sua ndéꞌé‑rí nú kákundáꞌú ndija ini̱‑ro̱‑í. Te jíín modo kájítú iní sava‑ga̱‑i ná chíkua̱ꞌa‑ri̱ róó.
\v 9 Chi̱ a kájini̱‑ro̱ túꞌun luu íó ini̱ Jesucristo, ja̱ ní kundáꞌú ini̱‑ya̱ róó. Te ja̱ yúán ní na̱sándáꞌú‑ya̱ máá‑yá, va̱sa kúká‑yá núú, náva̱ꞌa koo kúká‑ró jínáꞌan‑ró sáꞌa tu̱ꞌun ni̱ kundáꞌú‑ya̱.
\v 10 Te jáꞌa‑ri̱ consejo yáꞌa nuu̱‑ro̱. Anduji̱n ni̱ kaꞌi̱o ini̱‑ro̱ sáꞌa‑ró, te ni̱ kejáꞌá‑ró sáꞌa‑ró.
\v 11 Núsáá te vina íó va̱ꞌa ja̱ ná síjínu ndɨꞌɨ tuku‑ró sáꞌa‑ró. Te nátu̱ꞌun ni̱ kajítú iní‑ro̱ kéjáꞌá‑ró, vina te nú ndasa jáꞌa tu̱ndóꞌo, suni súan kua̱ꞌa‑ró.
\v 12 Chi̱ nú kúu ini̱‑yo̱ kuáꞌa‑yó, kuu kua̱ꞌa‑yó ndasa ñáva̱ꞌa‑yó, nasu̱ já nú tú na̱ún ñáva̱ꞌa‑yó.
\v 13 Chi̱ nasu̱ káꞌa̱n‑ri̱ tu̱ꞌun yáꞌa ja̱ ná kuíñi jinu sava‑i jíín túndóꞌo, te róó kuiñi ni̱ꞌin‑ró jíín túndóꞌo,
\v 14 chi̱ sua kuní‑ri̱ já ná kóo ɨɨn nuu̱. Te vina kuaꞌa̱ káñava̱ꞌa‑ró te kua̱ꞌa‑ró núu̱‑í, chi̱ kánandɨꞌɨ‑ga̱‑i, náva̱ꞌa suni súan nú kuaꞌa̱ ñáva̱ꞌa‑i te kua̱ꞌa‑i nuu̱‑ro̱, nú kánandɨꞌɨ‑ga̱‑ro̱, náva̱ꞌa ketáꞌan ɨɨn nuu̱ sáꞌa‑ró.
\v 15 Nátu̱ꞌun yóso núu̱ tutú: Cha̱a ni̱ ka̱nastútú kuáꞌa̱, tuká na̱ún ní kéndo̱o, te cha̱a ni̱ ka̱nastútú yakú‑ni, tuká na̱ún ní kánandɨꞌɨ‑de, áchí.
\v 16 Ko ná kútaꞌu̱‑rí nuu̱ Dios ja̱ iní añú Tito ni̱ ja̱ꞌa‑ya̱ súni tu̱ꞌun kájítú iní‑ri̱ ja̱ kúu róó.
\v 17 Chi ni̱ jatáꞌú ndíja‑de tu̱ꞌun ni̱ kakaꞌa̱n‑ri̱ jíín‑de, ko suni súan jítú iní‑de kiꞌin‑de ichi jáa̱‑de nuu̱‑ro̱ jínáꞌan‑ró, chi̱ súan kána kuu ini̱ máá‑de.
\v 18 Te jíín‑de kátájí‑rí ɨɨn ñani̱ jaa̱‑de nuu̱‑ro̱. Te tɨkuꞌni̱ ta̱ká lado, kájatúꞌún‑i cha̱a‑ún, chi̱ bueno jáni‑de tu̱ꞌun va̱ꞌa.
\v 19 Te nasu̱ máá ɨ́ɨn ya̱ꞌá, chi̱ suni ta̱ká tɨkuꞌni̱ ni̱ chaa tiñu sɨkɨ̱‑dé, ja̱ kúu‑de cha̱a chindéé táꞌan jíín‑rí jíín tíñu luu yáꞌa. Te kástútú‑rí náva̱ꞌa nakana jaa‑i máá Jítoꞌo̱‑yo̱ sáꞌa, te náva̱ꞌa kuni̱‑i ndasa kájito ndáꞌú‑ri̱ nuu̱‑í.
\v 20 Súan kásáꞌa‑ri̱, náva̱ꞌa ma̱ káꞌa̱n ndɨva̱ꞌa ni ɨɨn cha̱a sɨkɨ̱‑rí, ndasa kincha̱ka‑ri̱ xu̱ꞌún kuáꞌa̱ yáꞌa ja̱ ní kaja̱ꞌa‑ró.
\v 21 Kájítú iní‑ri̱ sáꞌa‑ri̱ tiñu jíñúꞌún, ko nasu̱ máá ɨ́ɨn nuu̱ máá Jítoꞌo̱‑yo̱, chi̱ suni súan jíín núu̱ táká cha̱a.
\v 22 Suni kátájí‑rí ñani̱‑ri̱ jaa̱ jíín‑de jínáꞌan‑de, chi̱ tiñu jítú iní cha̱a yáꞌa, tɨnɨ̱ jínu ni̱ ka̱jito nchaa̱ va̱ꞌa‑ri̱‑de. Te víꞌí‑gá vina jítú‑ga̱ ini̱‑de, chi̱ tuká yúꞌú‑de ja̱ kúu róó.
\v 23 Chi̱ Tito, máá‑de kúu cha̱a chíndéé táꞌan sátiñu jíín‑rí ja̱ sɨkɨ́ róó. Te sava‑ga̱ ñani̱‑yo̱‑ún, máá‑de kákuu ndajáꞌa̱ tɨ́kuꞌni̱ kákandíja, te kánakana jaa‑i Cristo sáꞌa‑de.
\v 24 Te ná stáꞌa̱n ndiji̱n‑ro̱ núu̱‑dé jíín núu̱ táká tɨkuꞌni̱ ndasa kákundáꞌú ndija ini̱‑ro̱ rúu̱, te ndasa tú ní kásátéyíí sáni‑ri̱ máá‑rí nuu̱‑dé ja̱ sɨkɨ́ róó.
\c 9
\p
\v 1 Chi̱ cuenta sɨkɨ̱ xúꞌún kájaki̱n‑ro̱ já kuátíñu ña̱yɨvɨ ndóo, tú nɨ́nɨ cháa‑ga̱‑ri̱ tutu̱ nuu̱‑ro̱.
\v 2 Chi̱ a jiní‑ri̱ ja̱ kúu ini̱‑ro̱ sáꞌa‑ró. Ja̱ yúán sátéyíí‑rí máá‑rí nuu̱ ñáyɨvɨ ñúu̱ Macedonia, chi̱ káꞌa̱n‑ri̱ ja̱ ñúu̱ Acaya, a káꞌi̱o tu̱ꞌa‑de onde̱ kuia̱ anduji̱n. Te modo ja̱ ní ka̱sáꞌa‑ró, ni̱ ndukanda̱ ini̱ sava‑de ni̱ sáꞌa.
\v 3 Ko tájí‑rí ñani̱‑yo̱ núu̱‑ro̱ náva̱ꞌa tú sátéyíí sáni‑ri̱ máá‑rí sɨkɨ̱ tíñu yáꞌa ja̱ sɨkɨ́ róó, náva̱ꞌa ná kóo tu̱ꞌa‑ró jínáꞌan‑ró nátu̱ꞌun ni̱ kaꞌa̱n‑ri̱.
\v 4 Chi̱ sanaa te jaa̱ yaku̱ cha̱a ñuu̱ Macedonia jíín‑rí. Te nú kuni̱‑de róó, ja̱ tú káꞌi̱o tu̱ꞌa‑ró, yúan‑na te koo tuka̱ nuu̱‑rí jínáꞌan‑ri̱ jíín‑ró, ja̱ súan ni̱ kakaꞌa̱n‑ri̱ ja̱ káꞌi̱o tu̱ꞌa ndija‑ró núú.
\v 5 Ja̱ yúán kánúú‑gá ni̱ kaꞌa̱n nda̱ꞌú‑ri̱ jíín ñaní‑yo̱, já ná kúxnúú‑de jaa̱‑de nuu̱‑ro̱, te ná sátu̱ꞌa‑de xu̱ꞌún já ní ka̱keyuꞌu‑ro, náva̱ꞌa koo tu̱ꞌa nátu̱ꞌun ɨɨn ndatíñu ja̱ kákuu ini̱‑ro̱ ní ja̱ꞌa‑ró, nasu̱ já ní ka̱stétuu‑ri̱ róó kúu.
\v 6 Ko tu̱ꞌun yáꞌa káꞌa̱n‑ri̱: Cha̱a kaki̱n táma, suni táma nástútú‑de. Te cha̱a kaki̱n kuaꞌa̱, suni kuaꞌa̱ nástútú‑de.
\v 7 Ná ɨɨn ná ɨɨn‑de ná kakín‑de ndasa táva iní‑de. Ma̱ kúxíí iní‑de kua̱ꞌa‑de, chi̱ nasu̱ fuerza kúu. Chi̱ Dios, kúmani̱ iní‑ya̱ jíín ñáyɨvɨ kúsɨɨ̱ iní jáꞌa.
\v 8 Te máá Dios kuu sáꞌa‑ya̱ já ná ndeá ndɨꞌɨ tiñu luu nuu̱‑ro̱, náva̱ꞌa ná kayá‑ro̱ táká ndatíñu, náva̱ꞌa nene̱ kanda va̱ꞌa‑ró, te kuu kua̱ꞌa núu‑ró ndáꞌa núu̱ táká tiñu va̱ꞌa.
\v 9 Nátu̱ꞌun yóso núu̱ tutú: Onde̱ jichá ni̱ ja̱ꞌa‑ya̱ núu̱ ñáyɨvɨ kátaꞌa̱n ndáꞌú. Te tiñu ndaa̱ sáꞌa‑ya̱, nene̱ kéndo̱o nɨ́ɨ́ káni. Achí.
\v 10 Te Iꞌa̱ jáꞌa tata̱ nuu̱ cháa sáka, suni kua̱ꞌa‑ya̱ stáa̱ kée‑dé. Nako̱ko‑ga̱ itu̱‑ro̱ sáꞌa‑ya̱. Te xndeá‑ga̱‑ya̱, te skuáꞌnu‑ga̱‑ya̱, tíñu ndaa̱ sáꞌa‑ró.
\v 11 Te ná kúkúká‑ró jíín táká, náva̱ꞌa kuu kua̱ꞌa kuaꞌa̱‑ro̱, te skáka‑ri̱ nuu̱‑í. Te yu̱án sáꞌa ja̱ kánakuatáꞌú‑i nuu̱ Dios.
\v 12 Chi xu̱ꞌún kájaki̱n‑ro̱ já kúu sɨkɨ̱ tíñu yáꞌa, nasu̱ níni nuu̱ táká ña̱yɨvɨ ndóo chíndéé táꞌan jíín‑i, chi̱ suni kuaꞌa̱‑í kánakuatáꞌú núu̱ Dios sáꞌa.
\v 13 Te tiñu yáꞌa kúu ja̱ jíto nchaa̱ róó. Te ja̱ yúán kánakana jaa‑i Dios sɨkɨ̱ já kájandatu̱‑ro̱ jíín já kájatúꞌún‑ró túꞌun va̱ꞌa Cristo. Chi va̱ꞌa kákuu ini̱‑ro̱ kájaki̱n‑ro̱ náva̱ꞌa kuatíñu máá‑i jíín sáva‑ga̱‑i.
\v 14 Suni súan kájika̱n taꞌu̱ máá‑i jaꞌa̱‑ro̱ jínáꞌan‑ró. Chi̱ káñukuu xaa̱n iní máá‑i róó, sɨkɨ̱ já ní sjáꞌa Dios tu̱ꞌun luu íó ini̱‑ya̱ ní ja̱ꞌa‑ya̱ núu̱‑ro̱.
\v 15 Ná kútaꞌu̱‑yo̱ núu̱ Dios, chi ni̱ ki̱in ndɨva̱ꞌa‑na̱‑ya̱ táꞌu̱‑yá ni̱ ja̱ꞌa‑ya̱ núu̱‑yo̱.
\c 10
\s Ja̱ ní kaꞌa̱n Pablo jaꞌa̱ tíñu ndíso‑de
\p
\v 1 Ko ruu̱, Pablo, chi̱ jíín túꞌun vi̱tá ini̱, jíín túꞌun mani̱ iní íó ini̱ Cristo, káꞌa̱n nda̱ꞌú‑ri̱ jíín‑ró. Ruu̱, nú kánchaa̱‑ri̱ jíín‑ró, chi̱ sáꞌa súchí ndíja‑ri̱ ini̱‑ri̱ nuu̱‑ro̱, ko nú kánchaa̱ jíká‑ri̱, chi̱ a
chúndéé‑ni ini̱‑ri̱ káꞌa̱n ni̱ꞌin‑ri̱ jíín‑ró.
\v 2 Yu̱án káꞌa̱n nda̱ꞌú‑ri̱ jíín‑ró vína, náva̱ꞌa nú ni̱ jaa̱‑ri̱ nuu̱‑ro̱, te tú nɨ́nɨ chúndéé iní‑ri̱ kaꞌa̱n xaa̱n‑rí, va̱sa jáni ndija ini̱‑ri̱ ja̱ káꞌa̱n‑ri̱ súan nuu̱ sáva‑ga̱‑de ja̱ kájani ini̱‑de ja̱ kájika kuu
yúkú‑ni‑ri̱.
\v 3 Chi va̱sa kájika kuu‑ri̱ ini̱ ñu̱yɨ́vɨ, ko tú kája̱táꞌan‑ri̱ nátu̱ꞌun kája̱táꞌan‑i ini̱ ñu̱yɨ́vɨ.
\v 4 Chi ja̱ kája̱táꞌan‑ri̱ jíín, nasu̱ já kájatíñu‑i ini̱ ñu̱yɨ́vɨ kákuu, chi ja̱ yíꞌi fuerza Dios kákuu. Te kuu xnáa‑ún táká ndatíñu ni̱ꞌin.
\v 5 Káxnáa‑rí ta̱ká tu̱ꞌun kástátáꞌan‑i, jíín túꞌun ja̱ ndúkú sávixi̱ máá, kuní kasu̱ ichi náva̱ꞌa ma̱ kuní sava‑ga̱‑i nuu̱ Dios núú. Ko tɨ́ɨn‑ri̱ so̱ꞌo ta̱ká tu̱ꞌun kájani ini̱‑i, náva̱ꞌa kuu kuandatu̱‑i nuu̱ Cristo.
\v 6 Te káꞌi̱o tu̱ꞌa‑ri̱ ja̱ xndóꞌo‑ri̱ cha̱a tú kájandatu̱, onde̱ nú ná skíkuu máá‑ró kuándatu̱ va̱ꞌa‑ró.
\v 7 Ndéꞌé‑ró núu̱ táká ndatíñu ndasa kájito. Nú ɨɨn cha̱a jáni ndija ini̱‑de ja̱ yíꞌi‑de ndaꞌa Cristo, ná sáꞌa‑de cuenta ja̱ nátu̱ꞌun yíꞌi máá‑de ndaꞌa Cristo, suni súan ruu̱.
\v 8 Chi va̱sa sátéyíí‑ga̱‑ri̱ máá‑rí sɨkɨ̱ tíñu ni̱ chaa‑ya̱ sɨkɨ́‑rí jínáꞌan‑ri̱, te ma̱ kúka nuu̱‑rí sáꞌa, chi̱ tiñu‑ún ni̱ chaa máá Jítoꞌo̱‑yo̱ sɨkɨ̱‑rí ja̱ skuáꞌnu‑ga̱‑ri̱ róó jínáꞌan‑ró, nasu̱ já xnáa‑rí róó.
\v 9 Chi̱ tú kuní‑ri̱ ja̱ káni ini̱‑ro̱ já ndúkú‑rí síyúꞌú‑ri̱ róó jíín carta‑ri̱.
\v 10 Chi̱ íó cha̱a kákaꞌa̱n ndija: Carta‑de xaa̱n ndáí, te ni̱ꞌin káꞌa̱n, ko nú ni̱ chaa̱‑de, tú ndáján jíto‑de, te tu̱ꞌun káꞌa̱n‑de chi̱ tú káxáan, áchí‑de.
\v 11 Te cha̱a‑ún, ná sáꞌa‑de cuenta ja̱ nátu̱ꞌun kákaꞌa̱n‑ri̱ jíín carta nú káꞌi̱in jíká‑rí, suni súan kákuu‑ri̱ jíín tíñu nú káꞌi̱in‑ri̱ nuu̱‑ro̱.
\v 12 Chi̱ tú kákuni̱‑ri̱ kɨ̱vɨ nduu̱‑ri̱ jíín‑de, ni ja̱ skétáꞌan‑ri̱ máá‑rí jíín sáva cha̱a ja̱ kájatúꞌún‑de máá‑de. Máá cháa‑ún, káchikua̱ꞌá‑de máá‑de ja̱ máá‑de, te káskétáꞌan‑de máá‑de jíín táꞌan‑de, ko tú káꞌi̱o kájí iní‑de ja̱ súan.
\v 13 Ko ruu̱, ma̱ sjáꞌa‑ri̱ punto ja̱ sátéyíí‑rí máá‑rí, chi̱ náni káa máá kúꞌa ni̱ ja̱ꞌa Dios nuu̱‑rí, te jaa̱ ku̱ꞌa‑ún onde̱ nuu̱ máá‑ró jínáꞌan‑ró.
\v 14 Nasu̱ kásjáꞌa‑ri̱ punto káskáa‑ri̱ ku̱ꞌa‑ri̱ nátu̱ꞌun tú ní jákoyo‑ri̱ nuu̱‑ro̱ núú, chi̱ sua ruu̱ kákuu ja̱ xnáñúú ní ja̱koyo‑ri̱ onde̱ nuu̱ róó kájani‑ri̱ tu̱ꞌun va̱ꞌa Cristo.
\v 15 Tú sjáꞌa‑ri̱ punto ja̱ sátéyíí‑rí máá‑rí sɨkɨ̱ tíñu kásáꞌa ɨnga̱ cha̱a, ko káñukuu ini̱‑ri̱ ja̱ ná yíja‑ga̱ modo kákandíja‑ró, te súan ná ndeá xaa̱n‑gá tiñu sáꞌa‑ri̱ jíín róó jínáꞌan‑ró,
\v 16 náva̱ꞌa kani‑ri̱ tu̱ꞌun va̱ꞌa nɨ́ɨ́‑gá ñuu̱ íó onde̱ yata̱ ñúu̱‑ro̱. Súan te tú nɨ́nɨ sátéyíí‑rí máá‑rí sɨkɨ̱ tíñu ja̱ á káꞌi̱o tu̱ꞌa ni̱ sáꞌa ɨnga̱ cha̱a.
\v 17 Ko cha̱a ja̱ sátéyíí‑de máá‑de, ná sátéyíí‑de máá‑de sɨkɨ̱ máá Jítoꞌo̱‑yo̱.
\v 18 Chi̱ nasu̱ cháa ja̱ játúꞌún máá kúu ja̱ kéndo̱o jíñúꞌún, chi̱ sua cha̱a ja̱ máá Dios játúꞌún‑yá‑de.
\c 11
\p
\v 1 Kuña káꞌnu ini̱‑ro̱ ná káꞌa̱n‑ri̱ ɨɨn tíꞌli̱ tu̱ꞌun katachi̱ jíín‑ró. Kuña káꞌnu ini̱‑ro̱ núsáá vii̱.
\v 2 Chi̱ kúkuíñí‑ri̱ jaꞌa̱‑ro̱ jíín túꞌun kuíñí Dios, chi ni̱ jaꞌncha̱‑ri̱ tu̱ꞌun ja̱ stándaꞌa‑rí róó jíín ɨ́ɨn‑ni yii, kúu máá Cristo, te stáꞌa̱n‑ri̱ róó nuu̱‑yá nátu̱ꞌun ɨɨn ñaꞌan jáá íi̱.
\v 3 Ko nátu̱ꞌun koo̱, ni̱ xndáꞌú‑tɨ́ Eva jíín túꞌun ndíchí‑tɨ́, súan yúꞌú‑ri̱ jíín‑ró ja̱ sánaa te sa̱na nuu̱ já jiní tuní‑ro̱, te sanaa te sía̱‑ro̱ modo kájí, modo ndoo, ja̱ káchiñúꞌún‑ró Cristo.
\v 4 Chi̱ nú ɨnga̱ cha̱a chaa̱, te kani‑de tu̱ꞌun ɨnga̱ Jesús nuu̱ já á ni̱ ka̱jani‑ri̱ nuu̱‑ro̱, xí nú kuatáꞌú‑ró ɨngá espíritu nuu̱ já á ni̱ ka̱jatáꞌú‑ró, xí ɨngá tu̱ꞌun nuu̱ já á ni̱ ka̱chuꞌun ini̱‑ro̱, a jiní‑ri̱ ja̱ bueno kája̱ndéé iní‑ro̱ jíín.
\v 5 Chi̱ apóstol yúan, va̱sa kúñáꞌnu xaa̱n‑dé káꞌa̱n‑de, ko tú kánúú kútɨ‑dé kanduu̱‑de ruu̱, jáni ini̱‑ri̱.
\v 6 Chi va̱sa tú jáku̱taꞌa̱n kaꞌa̱n‑ri̱, ko ndíchí‑rí, te ndivii táká ya̱ꞌá, a ni̱ ka̱stáꞌa̱n kájí‑rí nuu̱‑ro̱ jínáꞌan‑ró.
\v 7 Te ruu̱, ni̱ na̱sásúchí‑rí máá‑rí náva̱ꞌa kendo̱o jíñúꞌún‑ró, te tú ní xíkó‑rí tu̱ꞌun Dios nuu̱‑ro̱. Te kua̱chi ni̱ kɨ̱vɨ‑ri̱ ja̱ ní sáꞌa‑ri̱ súan náún.
\v 8 Ni̱ tevíchí‑rí sava‑ga̱ tɨkuꞌni̱ ja̱ ní tɨɨn‑ri̱ xu̱ꞌún‑i, náva̱ꞌa jaa̱‑ri̱ kuatíñu‑ri̱ nuu̱‑ro̱.
\v 9 Chi ná kánchaa̱‑ri̱ jíín‑ró núú, te ni̱ nandɨꞌɨ‑ri̱ yaku̱ na̱jíín, ko tú ní stáa‑ri̱ sɨkɨ̱ ní ɨɨn‑ró. Chi va̱sa ni̱ nandɨꞌɨ‑ri̱, ko ñani̱‑yo̱ já ní kikoyo‑de ichi ñúu̱ Macedonia, ni̱ kaja̱ꞌa kuaꞌa̱‑dé nuu̱‑rí. Te tú ní stáꞌa̱n kutɨ‑rí róó jínáꞌan‑ró, te ni ma̱ sáꞌa‑ri̱.
\v 10 Te jíín tíñu yáꞌa ná sátéyíí‑rí máá‑rí. Ma̱ kasú‑de nuu̱‑rí ja̱ súan kaꞌa̱n‑ri̱ nɨ́ɨ́ ndáñúu̱ Acaya núsáá, chi tu̱ꞌun ndija Cristo káꞌa̱n‑ri̱.
\v 11 Te naja̱. Tú kúndáꞌú ini̱‑ri̱ róó náún. Máá Dios, a jiní‑ya̱.
\v 12 Ko sáꞌa‑ga̱‑ri̱ tiñu sáꞌa‑ri̱ yáꞌa, chi cha̱a‑ún, kásátéyíí‑de máá‑de, kándúkú‑de cuestión, kákaꞌa̱n‑de ja̱ ɨ́ɨn núú‑ni kásátiñu‑de jíín‑rí, ko ma̱ kúndéé‑de, chi̱ kasu̱‑ri̱ nuu̱‑dé.
\v 13 Chi cha̱a yúan, apóstol falso kákuu‑de. Te máni káxndáꞌú‑de jíín tíñu kásáꞌa‑de. Ko kásáꞌa‑de máá‑de ja̱ apóstol Cristo kákuu‑de.
\v 14 Nasu̱ tíñu naa iní‑yo̱ ndéꞌé‑yó kúu, chi̱ suni máá Satanás, násama máá, te ndúu ndajáꞌa̱ ndíi ncháa̱.
\v 15 Ja̱ yúán, nasu̱ tíñu káxáan kúu, chi cha̱a kájatíñu nuu̱ jáꞌú, kánasáꞌa‑de máá‑de, te kásáꞌa‑de ja̱ cháa kájatíñu ndaa̱ kákuu‑de. Te jíín yáꞌu tiñu kásáꞌa máá‑de, súan naa‑dé.
\v 16 Ná káꞌa̱n‑ri̱ ɨnga̱ jínu. Ni ɨɨn cha̱a, ma̱ káni ini̱‑de ja̱ cháa katachi̱ kúu‑ri̱. Te nú súan, ná kuátáꞌú‑ró rúu̱ va̱sté nátu̱ꞌun ɨɨn cha̱a katachi̱, náva̱ꞌa kuu sátéyíí‑rí máá‑rí ɨɨn tíꞌli̱‑ga̱ núsáá.
\v 17 Tu̱ꞌun káꞌa̱n‑ri̱ yáꞌa, nasu̱ ní táꞌú tíñu máá Jítoꞌo̱‑yo̱, chi̱ sua káꞌa̱n‑ri̱ nátu̱ꞌun káꞌa̱n cha̱a katachi̱.
\v 18 Chi̱ tɨnɨ̱‑de, kásátéyíí‑de máá‑de ndasa kákuni̱‑de jíín modo kásáꞌa ña̱yɨvɨ. Te ruu̱, suni ná sátéyíí‑ga̱‑ri̱ máá‑rí núsáá.
\v 19 Chi̱ kákuu va̱ꞌa ini̱‑ro̱ kájandatu̱‑ro̱ núu̱ cháa káñáá xini̱, chi̱ cha̱a káꞌi̱o kájí iní kákuu‑ró.
\v 20 Chi̱ nú ɨɨn cha̱a taan‑dé róó, sátiñu sáni‑ró, xí nú ɨɨn cha̱a kee‑dé sɨkɨ̱‑ro̱, xí nú ɨɨn cha̱a kuanchaa̱‑de ndatíñu‑ró, xí nú ɨɨn cha̱a sáñáꞌnu‑de máá‑de, xí nú ɨɨn cha̱a stují‑dé yikɨ núu̱‑ro̱, bueno kája̱ndéé iní‑ro̱ jíín‑de jiní‑ri̱.
\v 21 Kúka nuu̱‑rí, chi vi̱tá máá‑rí te ja̱ yúán tú ní kásáꞌa xaa̱n‑rí súan, áchí‑ri̱ vii. Chi̱ nátu̱ꞌun chúndéé iní ɨnga̱ cha̱a sátéyíí‑de máá‑de, suni súan ruu̱ chúndéé iní‑ri̱ káꞌa̱n‑ri̱ tu̱ꞌun katachi̱.
\v 22 Cha̱a hebreo kákuu‑de náún. Suni ruu̱. Cha̱a Israel kákuu‑de náún. Suni ruu̱. Tata̱ Abraham kákuu‑de náún. Suni ruu̱.
\s Tu̱ndóꞌo ni̱ jito Pablo sɨkɨ̱ túꞌun‑ya̱
\p
\v 23 Cha̱a kájatíñu nuu̱ Cristo kákuu‑de náún. (Káꞌa̱n‑ri̱ nátu̱ꞌun cha̱a kátachi̱.) Ko ruu̱ víꞌí‑gá. Kuaꞌa̱‑gá tiñu sáꞌa‑ri̱. Na̱saa vuelta kákuun‑de yunu xíi suku̱n‑rí. Xaa̱n‑gá jáꞌa̱n‑ri̱ veka̱a. Ni̱ kuu kuaꞌa̱ jínu káku‑ri̱ kuu̱‑ri̱.
\v 24 Cha̱a judío, ɨɨn‑na̱ te jínu uu̱ xiko cuarta ni̱ kaja̱ꞌa‑de ruu̱ uꞌu̱n vuelta.
\v 25 Uni̱ jínu ni̱ kiꞌin‑ri̱ yunu xíi. Ɨɨn jínu ni̱ kiꞌin‑ri̱ yuu̱. Uni̱ jínu ni̱ taꞌu̱ barco‑ri̱. Ɨɨn ñúú te ɨɨn ndúú ni̱ ka̱xndée ni̱nu‑ri̱ nuu̱ kúnú ndúcha mar.
\v 26 Kuaꞌa̱ jínu ni̱ jaꞌa̱n jíká‑rí ichi. Ni̱ kuu káku‑ri̱ nuu̱ yúcha. Ni̱ kuu káku‑ri̱ nuu̱ ñákui̱ꞌná. Ni̱ kuu káku‑ri̱ nuu̱ ñáyɨvɨ ñúu̱‑ri̱. Ni̱ kuu káku‑ri̱ nuu̱ ñáyɨvɨ sɨ́ɨn nación. Ni̱ kuu káku‑ri̱ ini̱ ñuu̱. Ni̱ kuu káku‑ri̱ máá iní ñuꞌun téꞌé. Ni̱ kuu káku‑ri̱ nuu̱ mar. Ni̱ kuu káku‑ri̱ ma̱ꞌñú ñaní tú káꞌi̱in ndaa̱.
\v 27 Ni̱ kui̱tá‑ri̱. Ni̱ kana tai̱n‑rí. Ni̱ sátiñu‑ri̱. Kuaꞌa̱ jínu ni̱ kuu jáꞌni‑rí máá‑rí numa̱ꞌná. Ni̱ kuu jíꞌi̱‑ri̱ so̱ko, te jichí‑ri̱ nducha. Ió kuaꞌa̱ kɨvɨ́ tú níꞌi̱n‑rí kee‑rí. Ni̱ kuu táꞌa̱n vi̱jin‑ri̱ te jíka kuu
víchí‑ni‑ri̱.
\v 28 Te sɨkɨ̱ táká tu̱ndóꞌo táꞌa̱n‑ri̱‑ún, íó ɨnga̱. Chi ta̱ká kɨvɨ̱ nákani xaa̱n iní‑ri̱ te jítú iní‑ri̱ ja̱ kúu ta̱ká tɨkuꞌni̱ kákandíja.
\v 29 Ndé ña̱yɨvɨ vítá ini̱‑i, te ruu̱ tú vi̱tá ini̱‑ri̱ náún. Ndéja̱ kánangava nuu̱ kuáchi sáꞌa ɨnga̱ cha̱a, te ruu̱ tú ndúki̱jí xini̱‑rí náún.
\v 30 Te nú kánúú sátéyíí‑rí máá‑rí, te ná sátéyíí‑rí máá‑rí sɨkɨ̱ já vítá ini̱‑ri̱.
\v 31 Máá Dios, Táa̱ Jitoꞌo̱‑yo̱ Jesucristo, ja̱ kánakana jaa‑i‑ya̱ nɨ́ɨ́ káni nɨ́ɨ́ kuiá, a jiní‑ya̱ já tú xndáꞌú‑ri̱.
\v 32 Ini̱ ñuu̱ Damasco ni̱ sáꞌa gobernador jíín‑rí, cha̱a táꞌú tíñu ndañúu̱ tɨ́ɨn rey Aretas, ja̱ ní ka̱indasu̱‑de yuñúu̱ cháa Damasco, ja̱ tɨ́ɨn‑de ruu̱ kákuni̱‑de núú.
\v 33 Ko ini̱ ɨɨn ji̱ka ni̱ ka̱ndee‑ri̱. Te ni̱ ka̱kiñiꞌin‑i ruu̱ yau̱ ventana. Te ni̱ ka̱skúun‑i ruu̱ jika̱ véꞌe nama̱ ñúu̱ Damasco. Te súan ni̱ ka̱ku‑ri̱ ini̱ ndaꞌa cháa‑ún.
\c 12
\p
\v 1 Nɨ́nɨ sátéyíí‑rí máá‑rí ja̱ máá‑rí va̱sa tú níꞌi̱n tíñu. Kaꞌa̱n‑ri̱ sɨkɨ̱ túꞌun ni̱ stáꞌa̱n ndiji̱n máá Jítoꞌo̱‑yo̱ núu̱‑rí jíín já ní skóto‑ya̱ rúu̱.
\v 2 Jiní‑ri̱ nuu̱ ɨ́ɨn cha̱a yíꞌi‑de ndaꞌa Cristo, ja̱ íó uxi̱ kuu̱n kuiá ni̱ ndéché cháa‑ún ni̱ jaꞌa̱n‑de onde̱ andɨ́vɨ́ uní. Te nú jíín yíkɨ kúñu‑de, xí na̱ún, tú jiní‑ri̱, xí ní xndóo‑de yikɨ kúñu‑de, tú jiní‑ri̱. Dios kúu Iꞌa̱ jiní.
\v 3 Te jiní‑ri̱ cha̱a‑ún. Te nú jíín yíkɨ kúñu‑de, xí ní xndóo‑de yikɨ kúñu‑de, tú jiní‑ri̱. Dios kúu Iꞌa̱ jiní.
\v 4 Ja̱ ní ndéché‑de ni̱ jaꞌa̱n‑de onde̱ nuu̱ jardín andɨ́vɨ́. Te yúan ni̱ jini so̱ꞌo cha̱a‑ún tu̱ꞌun sa̱ꞌí, ja̱ má kúu kastu̱ꞌún ní ɨɨn cha̱a.
\v 5 Sɨkɨ̱ cháa‑ún, ná sátéyíí‑rí máá‑rí, ko ja̱ jíín máá‑rí, ja̱ máá‑rí, ma̱ sátéyíí‑rí máá‑rí, chi̱ sua nú jíín túꞌun vi̱tá ini̱‑ri̱ te kuu.
\v 6 Nú kuní‑ri̱ sátéyíí‑rí máá‑rí, tú káñáá xini̱‑rí. Chi̱ kaꞌa̱n ndaa̱‑ri̱. Ko ma̱ sáꞌa‑ri̱. Ko ma̱ káꞌa̱n‑ri̱ súan, chi̱ sanaa te ɨɨn cha̱a kani‑ga̱ ini̱‑de ja̱ súkún‑ga̱ ku̱ꞌa‑ri̱ vásá já jiní‑de ruu̱, xí já jíni so̱ꞌo‑de tu̱ꞌun‑ri̱.
\v 7 Chi̱ sɨkɨ̱ já ní stáꞌa̱n ndiji̱n kuaꞌa̱‑yá nuu̱‑rí, tú kuní‑ya̱ já jáꞌa ku̱ꞌa sáñáꞌnu‑ga̱‑ri̱ máá‑rí. Ja̱ yúán ní chaa̱ ɨɨn kueꞌe̱ nuu̱‑rí. Te ɨɨn yuchi̱ Satanás kúu‑ún, ni̱ stují núu̱‑rí, náva̱ꞌa tú ja̱ꞌa ku̱ꞌa
kusɨɨ̱ iní añú‑ri̱ jíín máá‑rí.
\v 8 Ja̱ yúán ní kuu uni̱ jínu káꞌa̱n nda̱ꞌú‑ri̱ jíín máá Jítoꞌo̱‑yo̱, já ná cháxio‑ya̱‑ún kíꞌi̱n.
\v 9 Te ni̱ kaꞌa̱n‑ya̱ jíín‑rí: Tú nɨ́nɨ, chi tu̱ꞌun luu íó ini̱‑ri̱ kúu ja̱ kánúú núu̱‑ro̱, chi̱ nú káꞌi̱o vi̱tá ini̱ ña̱yɨvɨ, yúan‑na te fuerza‑ri̱ ná yíja ini̱‑i, áchí‑ya̱. Ja̱ yúán kúsɨɨ̱ xáa̱n iní‑ri̱ sátéyíí‑rí
máá‑rí sɨkɨ̱ já vítá ini̱‑ri̱, náva̱ꞌa ná kúnchaa̱ fuerza máá Cristo jíín‑rí.
\v 10 Ja̱ sɨkɨ́ yúán kúu ja̱ xáa̱n kúsɨɨ̱ iní‑ri̱ jíín túꞌun vi̱tá ini̱, jíín túꞌun kástáꞌa̱n‑i ruu̱, jíín túꞌun nándɨꞌɨ‑ri̱ na̱jíín, jíín túꞌun káchindiki̱n‑i ruu̱, jíín túꞌun táꞌa̱n‑ri̱ tu̱ndóꞌo ja̱ sɨkɨ́ Cristo.
Chi̱ hora íó vi̱tá‑ri̱, máá hora‑ún íó ndáján‑rí.
\v 11 Cha̱a káñáá xini̱ sáꞌa‑ri̱ máá‑rí ja̱ súan sátéyíí‑rí máá‑rí. Ko máá‑ró, ni̱ ka̱stétuu‑ró rúu̱, chi̱ sua kaꞌa̱n‑ro̱ jáꞌa̱‑rí jínáꞌan‑ró núú. Chi̱ ni tú kuíꞌa̱ kutɨ cháa kúu‑ri̱ nuu̱ apóstol kákuu víꞌí‑gá‑ún, va̱sa tú na̱ tiñu‑ri̱.
\v 12 Te ma̱ꞌñú táká‑ro̱ ní i̱o ndija ta̱ká tuni̱ ni̱ sáꞌa‑ri̱ cuenta apóstol, jíín táka paciencia jíín tuní, jíín tíñu ñáꞌnu, jíín tíñu náa iní‑yo̱ ndéꞌé‑yó.
\v 13 Na̱ún taꞌu̱ kuíꞌa̱ ni̱ niꞌi̱n‑ro̱ vásá sáva‑ga̱ tɨkuꞌni̱ kákandíja, chi̱ máni ja̱ tú ní stáa kutɨ‑rí sɨkɨ̱‑ro̱. Sáꞌa tu̱káꞌnu ini̱ nuu̱‑rí ja̱ súan ni̱ sáꞌa ndɨva̱ꞌa‑ri̱ jíín‑ró.
\s Ja̱ kuní Pablo kiꞌi̱n‑de vuelta uni̱ sándaa̱‑de tiñu‑i
\p
\v 14 Te vina a íó tu̱ꞌa‑ri̱ ja̱ jáa̱‑ri̱ nuu̱‑ro̱ vuelta uni̱. Ko nasu̱ já stáa‑ri̱ sɨkɨ̱‑ro̱ jínáꞌan‑ró, chi̱ nasu̱ ndátíñu‑ró kuní‑ri̱, chi̱ róó kuní‑ri̱. Chi se̱ꞌe, tú modo kaya̱‑i ja̱ kúu táa̱‑i, chi̱ sua kaya̱ táa̱ ja̱ kúu se̱ꞌe‑de.
\v 15 Ko ruu̱ chi̱ kúsɨɨ̱ iní‑ri̱ kanu̱‑ri̱ cuenta máá‑rí, te va̱sa onde̱ máá‑rí ná síjíta ndɨꞌɨ‑ri̱ máá‑rí sɨkɨ̱ añú‑ro̱. Sɨkɨ̱ já kúndáꞌú xaa̱n‑gá ini̱‑ri̱ róó, ja̱ yúán nú ku̱ꞌa kákundáꞌú ini̱‑ro̱ rúu̱, náún.
\v 16 Ja̱ jáa̱n, ko ruu̱, va̱sa tú ní stáa kutɨ‑rí sɨkɨ̱‑ro̱, chi̱ sua ni̱ tɨɨn yátá‑rí róó, chi cha̱a maña kúu‑ri̱ kákaꞌa̱n‑ro̱.
\v 17 Jaán, jíín ɨ́ɨn táꞌan cha̱a ni̱ tájí‑rí ni̱ jaa̱ nuu̱‑ro̱, ní xndáꞌú‑ri̱ róó, náún.
\v 18 Ni̱ kaꞌa̱n nda̱ꞌú‑ri̱ jíín Tito jaa̱‑de, te ni̱ tájí‑rí ɨɨn ñani̱ kujaa̱ jíín‑de. Te xí sánaa ní xndáꞌú Tito róó. Nasu̱ jíín ɨ́ɨn‑ni xini̱ kájika kuu‑ri̱ náún. Te nasu̱ ɨ́ɨn‑ni ichi kájika‑ri̱ náún.
\v 19 Kájani ini̱‑ro̱ já kándúkú‑rí kaꞌa̱n‑ri̱ jaꞌa̱ máá‑rí nuu̱‑ro̱ náún. Máá Dios jiní‑ya̱ já kákaꞌa̱n‑ri̱ tu̱ꞌun Cristo. Ñáni̱ máni̱, ta̱ká yu̱án kásáꞌa‑ri̱ náva̱ꞌa ná yíja‑ga̱ ini̱‑ro̱.
\v 20 Chi̱ yúꞌú‑ri̱ ja̱ sánaa nú ná jáa̱‑ri̱, te ma̱ níꞌi̱n‑rí róó nátu̱ꞌun játaꞌa̱n ini̱ máá‑rí. Ni róó, ma̱ játaꞌa̱n ini̱‑ro̱ rúu̱. Chi̱ sánaa kákana̱á‑ro̱, kákukuásún iní‑ro̱, kákiti̱ ini̱‑ro̱, kásásɨ́ɨn‑ró máá‑ró,
kákaꞌa̱n túꞌún sɨkɨ́ táꞌan‑ró, kákutuku ini̱‑ro̱ kájito táꞌan‑ró, kásávixi̱‑ro̱ máá‑ró, tú kétáꞌan kásáꞌa‑ró.
\v 21 Chi̱ nú sanaa jáa̱ tuku‑ri̱, yúan‑na te kuka nuu̱‑rí sáꞌa Dios kuni̱‑ro̱ jínáꞌan‑ró. Te ndukuíꞌa̱ ini̱‑ri̱ sáꞌa kuaꞌa̱ cháa kásáꞌa kua̱chi ichi yatá, chi̱ tú kákuni̱‑de nakani ini̱‑de sɨkɨ̱ táká tiñu cháꞌán kásáꞌa‑de, ja̱ kásáꞌa téné‑de, ja̱ kásáꞌa kuáxán‑de.
\c 13
\p
\v 1 Ya̱ꞌá kúu vuelta uni̱ ja̱ jáa̱‑ri̱ nuu̱‑ro̱ jínáꞌan‑ró. Te jíín túꞌun kaꞌa̱n uu̱ xí uní testigo te kundaa̱ ta̱ká tiñu.
\v 2 A ni̱ kana jíín‑rí nuu̱ ñáyɨvɨ ní ka̱sáꞌa kua̱chi‑ún, te suni nuu̱ sáva‑ga̱‑i. Te vina va̱sa jíká kánchaa̱‑ri̱, ko kána jíín tuku‑ri̱ nuu̱‑í, ná ni̱ kaꞌa̱n‑ri̱ kɨvɨ̱ ní jaa̱‑ri̱ vuelta uu̱ ni̱ kanchaa̱‑ri̱ jíín‑ró chi̱ nú jaa̱‑ri̱ ɨnga̱ jínu, te ma̱ káꞌa̱n vi̱tá‑ri̱ jíín‑i.
\v 3 Chi̱ kájika̱n‑ro̱ prueba ja̱ nú ndaa̱ káꞌa̱n Cristo ja̱ káꞌa̱n‑ri̱ yuꞌu núu̱‑yá. Te Iꞌa̱‑ún, tú vi̱tá‑ni jíku‑ya̱ jáꞌa̱ róó, chi̱ sua jíku‑ya̱ jíín fuerza jaꞌa̱ róó jínáꞌan‑ró.
\v 4 Chi vi̱tá‑ya̱ te ni̱ jiꞌi̱‑ya̱ jiká cruz, ko chakú‑ya̱ sáꞌa fuerza Dios. Te suni súan yóó, vi̱tá ini̱‑yo̱ jíín‑yá, ko kúkuéé‑ga̱ te kuchaku̱‑yo̱ jíín‑yá sáꞌa fuerza Dios jaꞌa̱ yóó jínáꞌan‑yó.
\v 5 Ná nándúkú víi máá‑ró sɨkɨ́ máá‑ró, te kuni̱‑ro̱ nú kákandíja va̱ꞌa‑ró xí túu, chi̱ sanaa te káꞌi̱in‑ga̱‑ro̱ núu̱ kuáchi. Xí tú kájini̱‑ro̱ máá‑ró já ncháá Jesucristo ini̱‑ro̱ náún, te nú ma̱ kéndo̱o kuíꞌa̱‑ro̱.
\v 6 Ko ñúkuu ini̱‑ri̱ ja̱ ná kuní‑ro̱ jínáꞌan‑ró já rúu̱ tú kákendo̱o kuíꞌa̱‑ri̱.
\v 7 Te kájika̱n taꞌu̱‑rí nuu̱ Dios, náva̱ꞌa ma̱ sáꞌa‑ró ní ɨɨn tiñu ñáá jínáꞌan‑ró, ko nasu̱ sɨkɨ́ já ná kúndéé‑rí kendo̱o va̱ꞌa‑ri̱. Chi̱ kuní‑ri̱ ja̱ ná kúndéé‑ró sáꞌa‑ró tíñu va̱ꞌa, va̱sa ruu̱ ná kóo‑ri̱ nátu̱ꞌun cha̱a kéndo̱o kuíꞌa̱, ni̱ jini̱‑ro̱.
\v 8 Chi ma̱ kúu kasu̱‑ri ichi túꞌun ndaa̱, chi̱ máni sua skáka‑ri̱ tu̱ꞌun ndaa̱.
\v 9 Ja̱ yúán kákusɨɨ̱ iní‑ri̱ nú vi̱tá ini̱‑ri̱, te róó, nú káꞌi̱o fuerza ini̱‑ro̱. Te kájika̱n taꞌu̱‑rí ja̱ ná yíja va̱ꞌa‑ga̱ ini̱‑ro̱.
\v 10 Ja̱ yúán va̱sa kánchaa̱ jíká‑rí, te cháa‑ri̱ ta̱ká tu̱ꞌun yáꞌa nuu̱‑ro̱, náva̱ꞌa tú kundii̱‑ri̱ nuu̱‑ro̱ te kaꞌa̱n xaa̱n‑rí jíín‑ró. Chi ni̱ ja̱ꞌa máá Jítoꞌo̱‑yo̱ fuerza‑ya̱ núu̱‑rí ja̱ skuáꞌnu‑ri̱ róó, nasu̱ já xnáa‑rí róó.
\v 11 A ni̱ kaꞌa̱n‑yo̱ núsáá, ñáni̱. Ko íó ɨɨn máá túꞌún‑na̱ tu̱ꞌun kaꞌa̱n‑ri̱ jíín‑ró. Ná kóo sɨɨ̱ iní‑ro̱. Ná síyíja‑ga̱‑ro̱ máá‑ró. Ná sándéé iní‑ro̱ jínáꞌan‑ró. Vindáa̱ vinené ná kúxiu̱kú‑ró. Te máá Dios, Iꞌa̱ ndíso tu̱ꞌun kuakáꞌnu ini̱, jíín túꞌun kúndáꞌú ini̱, ná kúnchaa̱‑ya̱ jíín‑ró jínáꞌan‑ró.
\v 12 Nú kákaꞌa̱n‑ro̱ jíín táꞌan‑ró te ndoo titú táꞌan‑ró. Ta̱ká ña̱yɨvɨ ndóo, kákaꞌa̱n‑i ja̱ ná sándéé iní‑ro̱ jínáꞌan‑ró.
\v 13 Tu̱ꞌun luu íó ini̱ máá Jítoꞌo̱‑yo̱ Jesucristo jíín túꞌun kúndáꞌú ini̱ Dios yóó, jíín túꞌun kétáꞌan káꞌnu‑yó jíín Espíritu Santo, ná kóo jíín táká‑ro̱ jínáꞌan‑ró. Súan ná kóo. Amén.