\id REV
\h Apocalípsis
\toc1 Apocalípsis
\mt2 EL APOCALIPSIS O REVELACION DE SAN JUAN, EL TEOLOGO
\mt TUꞌUN NI JINI NDIJIN SAN JUAN CHAA SKUAꞌA TUꞌUN‑YA
\c 1
\s Ndasa ni̱ kenda tutu̱ yáꞌa
\p
\v 1 Ya̱ꞌá kúu tu̱ꞌun Jesucristo ja̱ ní kenda ndiji̱n, ja̱ ní ja̱ꞌa Dios nuu̱‑yá, náva̱ꞌa stáꞌa̱n‑ya̱ núu̱ mozo‑ya̱ ná ta̱ká tiñu ja̱ kánúú kíi yachi̱. Te ni̱ tájí‑yá ɨɨn ndajáꞌa̱‑yá ni̱ kii. Te ni̱ kastu̱ꞌún‑yá tu̱ꞌun yáꞌa nuu̱ mozo‑ya̱ Juan.
\v 2 Te cha̱a‑ún kúu testigo. Te ni̱ jani ndaa̱‑de tu̱ꞌun Dios jíín túꞌun ndaa̱ Jesucristo, jíín já ní jini̱‑de.
\v 3 Xáán ndatu̱ cha̱a kákaꞌu, jíín ñáyɨvɨ kájini so̱ꞌo tu̱ꞌun káꞌa̱n tutu̱ yáꞌa. Te suni xáán ndatu̱ ña̱yɨvɨ skíkuu tu̱ꞌun yóso núu̱ tutú yáꞌa, chi̱ a ni̱ kuyani kɨvɨ̱.
\v 4 Máá‑rí Juan, tájí‑rí tu̱ꞌun nuu̱ ndɨ́ꞌusiá tɨkuꞌni̱ kákandíja ja̱ káxiu̱kú ndáñúu̱ Asia. Jíín‑ró ná kóo tu̱ꞌun luu íó ini̱‑ya̱ jíín túꞌun kuakáꞌnu ini̱ ja̱ kíi onde̱ nuu̱ máá Dios, Iꞌa̱ íó, Iꞌa̱ ni̱ i̱o, Iꞌa̱ kii, jíín ondé nuu̱ usiá Espíritu, Iꞌa̱ káꞌi̱in yuꞌu mesa nuu̱ táꞌú‑yá tiñu,
\v 5 jíín ondé nuu̱ Jesucristo, Iꞌa̱ kúu testigo ndaa̱. Te máá‑yá ni̱ nachaku̱ xnaꞌa̱n‑ga̱ vásá táká‑ga̱ ña̱yɨvɨ ní kajiꞌi̱. Te tɨ́ɨn‑ya̱ sóꞌo ta̱ká rey ñu̱yɨ́vɨ. Te máá‑yá kúndáꞌú ini̱‑ya̱ yóó, te ni̱ nakacha‑ya̱ kuáchi‑yó jíín nɨñí‑yá.
\v 6 Te ni̱ nduu‑yó rey jíín sutú nuu̱ Táa̱‑ya̱ Dios ni̱ sáꞌa‑ya̱. Núsáá te ná nákana jaa‑yó‑yá. Te ná táꞌú‑yá tiñu nuu̱‑yo̱ nɨ́ɨ́ káni nɨ́ɨ́ kuiá. Amén.
\v 7 Kuni so̱ꞌo, chi̱ kii‑ya̱ jíín vikó nu̱ꞌún. Te ndivii ñáyɨvɨ jíín táká‑i ja̱ ní kakaa̱n‑i‑ya̱, kuni̱‑i nuu̱‑yá. Te ta̱ká tata̱ ini̱ ñu̱yɨ́vɨ, ndeꞌe̱ kóꞌó‑i jaꞌa̱‑yá. Súan ná kóo. Amén.
\v 8 Máá‑rí kúu nátu̱ꞌun letra Alfa jíín Omega, nuu̱ kéjáꞌá jíín núu̱ ndɨ́ꞌɨ, áchí máá Tatá Dios, Iꞌa̱ íó, Iꞌa̱ ni̱ i̱o, Iꞌa̱ kii, Iꞌa̱ kúñáꞌnu xaa̱n.
\v 9 Máá‑rí kúu ñani̱‑ro̱ Juan, te jíto taꞌa̱n‑ri̱ tu̱ndóꞌo jíín‑ró. Te káꞌi̱in taꞌa̱n‑yo̱ núu̱ táꞌú‑yá tiñu. Te káꞌi̱in ni̱ꞌin‑yó sáꞌa Jesucristo. Ni̱ kanchaa̱‑ri̱ isla Patmos sɨkɨ̱ túꞌun Dios jíín sɨkɨ́ já kúu‑ri̱ testigo nuu̱ túꞌun ni̱ kaꞌa̱n ndaa̱ Jesucristo.
\v 10 Te máá Espíritu, ni̱ jaka‑ya̱ rúu̱ ɨɨn kɨvɨ̱ íi̱ máá Jítoꞌo̱‑yo̱. Te ni̱ jini so̱ꞌo‑ri̱ ichi yatá‑rí ɨɨn tu̱ꞌun jaa nátu̱ꞌun corneta.
\v 11 Te ni̱ kaꞌa̱n: Máá‑rí kúu nátu̱ꞌun letra Alfa jíín Omega, ja̱ xnáñúú jíín já sándɨ̱ꞌɨ́‑na̱. Chaa nuu̱ ɨ́ɨn tutu̱ ta̱ká ja̱ kuní‑ro̱ núu̱, te tájí‑ró ná kíꞌi̱n nuu̱ ndɨ́ꞌusiá tɨkuꞌni̱ kákandíja káxiu̱kú iní
ndañúu̱ Asia: ñuu̱ Éfeso, ñuu̱ Esmirna, ñuu̱ Pérgamo, ñuu̱ Tiatira, ñuu̱ Sardis, ñuu̱ Filadelfia, jíín ñúu̱ Laodicea. Achí.
\s Ja̱ ní jini̱ Juan nuu̱‑yá
\p
\v 12 Te ni̱ jíó kóto‑ri̱ ja̱ kuní‑ri̱ ndéja̱ káꞌa̱n jíín‑rí. Te nuu̱ ní jíó káva‑ri̱, te ni̱ jini̱‑ri̱ usia̱ candelero oro.
\v 13 Te sava ma̱ꞌñú táká candelero‑ún kándee ɨɨn Iꞌa̱ ja̱ ná kuní koo máá Séꞌe cha̱a. Te ñúꞌun nɨ́ɨ́‑yá ɨɨn saꞌma ní jinu̱ onde̱ nuu̱ jáꞌa̱‑yá. Te núꞌni jika̱‑yá jíín ɨ́ɨn sánchi̱i oro.
\v 14 Te xini̱‑yá jíín íxi‑yá kánda̱a kuíjín nátu̱ꞌun ixi kuíjín rɨɨ̱, nátu̱ꞌun yuꞌa̱ volcán, te nduchi‑yá nátu̱ꞌun yáá ñúꞌu̱n,
\v 15 te jaꞌa̱‑yá nátu̱ꞌun latón fino, ja̱ ní nanduꞌa̱ ini̱ jinu̱ súan kuní koo. Te nɨ́ꞌɨn káꞌa̱n‑ya̱ nátu̱ꞌun nuu̱ kuáꞌa̱ ndúcha.
\v 16 Te ini̱ ndaváꞌa‑ya̱ tɨ́ɨn‑ya̱ usiá tiñu̱ú xíní. Te ini̱ yuꞌu‑yá kénda ɨɨn machete xaa̱n já úu̱ yuꞌu. Te nuu̱‑yá káa nátu̱ꞌun ndika̱ndii hora nándii ndáxín xaa̱n.
\v 17 Te nuu̱ ní jini̱‑ri̱ nuu̱‑yá, te ni̱ ndua̱‑ri̱ nuu̱ jáꞌa̱‑yá nátu̱ꞌun ni̱ jiꞌi̱‑ri̱. Te ni̱ chaa‑ya̱ ndáváꞌa‑ya̱ sɨkɨ́‑rí. Te ni̱ kaꞌa̱n‑ya̱ jíín‑rí: Ma̱ yúꞌú‑ro̱. Máá‑rí kúu ja̱ xnáñúú jíín já sándɨ̱ꞌɨ́‑na̱.
\v 18 Te Iꞌa̱ chakú kúu‑ri̱. A ni̱ jiꞌi̱‑ri̱ núú, ko vina chi̱ kuchaku̱‑ri̱ nɨ́ɨ́ káni nɨ́ɨ́ kuiá. Amén. Te tɨ́ɨn‑ri̱ ndakáa nuu̱ káꞌi̱in ndɨ̱yi, jíín kuéꞌe̱ jáꞌni yóó.
\v 19 Chaa nuu̱ tutú ta̱ká ja̱ ní jini̱‑ro̱, jíín táká ja̱ íó, jíín táká ja̱ kóo nú ná jáꞌa ya̱ꞌá.
\v 20 Ya̱ꞌá kúu tu̱ꞌun sa̱ꞌí ndɨ́ꞌusiá tiñu̱ú xíní já ní jini̱‑ro̱ tɨ́ɨn ndaváꞌa‑ri̱, jíín ndɨ́ꞌusiá candelero oro. Usia̱ tiñu̱ú xíní‑ún kákuu ndajáꞌa̱ núu̱ ndɨ́ꞌusiá tɨkuꞌni̱. Te usia̱ candelero ja̱ ní jini̱‑ro̱‑ún kákuu ndɨ́ꞌusiá tɨkuꞌni̱.
\c 2
\s Tu̱ꞌun nuu̱ tɨ́kuꞌni̱ ñuu̱ Éfeso
\p
\v 1 Chaa‑ró tutú nuu̱ ndájáꞌa̱ tɨ́kuꞌni̱ ñuu̱ Éfeso: Súan káꞌa̱n máá Iꞌa̱ tɨ́ɨn usia̱ tiñu̱ú xíní jíín ndáváꞌa‑ya̱, te jíka kuu‑ya̱ máꞌñú usiá candelero oro:
\v 2 A jiní‑ri̱ tiñu sáꞌa‑ró, ja̱ níꞌin sátiñu‑ró jíín já níꞌin kándii̱‑ro̱, jíín já tú kúsɨɨ̱ iní‑ro̱ kɨ́vɨ nduu̱‑ro̱ jíín cháa ñáá. Te ni̱ jito nchaa̱‑ro̱ cháa kákaꞌa̱n ja̱ apóstol kákuu‑de. Te ni̱ kajini̱‑ro̱ já máni káxndáꞌú ñáꞌán‑de.
\v 3 Te suni jiní‑ri̱ ja̱ kándii̱ ni̱ꞌin‑ró va̱sa ni̱ ndoꞌo‑ró, te tú ní kuítá‑ro̱ já ní sátiñu‑ró jáꞌa̱‑rí.
\v 4 Ko ná kíñiꞌin‑ri̱ ɨɨn sɨkɨ̱‑ro̱, chi ni̱ xnúu‑ró kúꞌa ja̱ maní‑ro̱ jíín‑rí xnáñúú núú.
\v 5 Núsáá te ná núku̱ꞌun ini̱‑ro̱ ndé onde̱ ni̱ jungava‑ró. Ná nákani ini̱‑ro̱, te ná sáꞌa‑ró ná ni̱ sáꞌa‑ró xnáñúú. Chi̱ nú túu, te chaa̱ yachi̱‑ri̱ nuu̱‑ro̱, te kuanchaa̱‑ri̱ candelero máá‑ró nuu̱ kándii̱, te nú tú nakani ini̱‑ro̱.
\v 6 Ko íó ɨɨn ja̱ ní kee va̱ꞌa, chi̱ kití ini̱‑ro̱ jíto‑ró tíñu kásáꞌa cha̱a nicolaítas. Te suni máá‑rí kití ini̱‑ri̱ jíto‑ri̱ tiñu‑ún.
\v 7 Cha̱a íó so̱ꞌo, ná kúni so̱ꞌo‑de tu̱ꞌun káꞌa̱n Espíritu nuu̱ tɨ́kuꞌni̱ kákandíja. Cha̱a kundéé, kua̱ꞌa‑ri̱ ndeꞌe̱ yúnu chakú kee‑dé. Te yunu‑ún kándii̱ nuu̱ jardín Dios.
\s Tu̱ꞌun nuu̱ tɨ́kuꞌni̱ ñuu̱ Esmirna
\p
\v 8 Te suni chaa‑ró tutú nuu̱ ndájáꞌa̱ tɨ́kuꞌni̱ ñuu̱ Esmirna: Súan káꞌa̱n máá Iꞌa̱ xnáñúú jíín sándɨ̱ꞌɨ́‑na̱, Iꞌa̱ ni̱ jiꞌi̱ te ni̱ nachaku̱‑ya̱.
\v 9 A jiní‑ri̱ tiñu sáꞌa‑ró jíín túndóꞌo táꞌa̱n‑ro̱. Te ndáꞌú táꞌa̱n‑ro̱, ko kúká‑ró. Te íó sava cha̱a kákaꞌa̱n‑de ja̱ judío kákuu‑de. Ko nasu̱ú kákuu‑de. Chi̱ onde̱ veꞌe sinagoga Satanás va̱i koyo‑de. Te kákaꞌa̱n ndɨva̱ꞌa‑de jíín‑ró.
\v 10 Ma̱ yúꞌú‑ro̱ já á yani ndoꞌo‑ró, chi̱ kuiꞌna̱, taan yakú róó veka̱a, náva̱ꞌa koto nchaa̱ róó. Te taꞌa̱n‑ro̱ túndóꞌo uxi̱ kɨvɨ̱. Ko ná skíkuu va̱ꞌa‑ró va̱sa ná kúu̱‑ro̱. Nú súan te kua̱ꞌa‑ri̱ premio chakú nuu̱‑ro̱.
\v 11 Cha̱a íó so̱ꞌo, ná kúni so̱ꞌo‑de tu̱ꞌun káꞌa̱n Espíritu jíín tɨ́kuꞌni̱ kákandíja. Cha̱a kundéé, ma̱ táꞌa̱n‑de tu̱ndóꞌo ja̱ kúu̱‑de vuelta uu̱.
\s Tu̱ꞌun nuu̱ tɨ́kuꞌni̱ ñuu̱ Pérgamo
\p
\v 12 Te suni chaa‑ró tutú nuu̱ ndájáꞌa̱ tɨ́kuꞌni̱ ñuu̱ Pérgamo: Súan káꞌa̱n máá Iꞌa̱ tɨ́ɨn machete xaa̱n úu̱ yuꞌu.
\v 13 A jiní‑ri̱ tiñu sáꞌa‑ró, chi̱ ncháá‑ro̱ núu̱ kánchaa̱ mesa Satanás. Te suni jiní‑ri̱ ja̱ kándíja ni̱ꞌin‑ró rúu̱, te tú ní skéꞌichi̱‑ro̱ túꞌun kándíja‑ró sɨkɨ́‑rí va̱sa kɨvɨ̱‑ún ni̱ jiꞌi̱ testigo va̱ꞌa‑ri̱ Antipas
ma̱ꞌñú‑ró jínáꞌan‑ró núu̱ ncháá Satanás.
\v 14 Ná kíñiꞌin‑ri̱ yaku̱ tu̱ꞌun sɨkɨ̱‑ro̱. Chi̱ jíín‑ró jián káxiu̱kú sáva ña̱yɨvɨ káchiñúꞌún sáꞌa̱n Balaam. Chi cha̱a‑ún, ni̱ stáꞌa̱n‑de saꞌa̱n‑ún nuu̱ Balac. Te ni̱ jungoyo se̱ꞌe Israel kua̱chi, chi ni̱ ka̱yee‑í ndeyu ní soko̱ núu̱ ndosó, te ni̱ ka̱sáténé‑i, ni̱ sáꞌa‑de.
\v 15 Suni súan káxiu̱kú sáva ña̱yɨvɨ káchiñúꞌún sáꞌa̱n cha̱a Nicolaítas jíín‑ró, te kití ini̱‑ri̱ jíto‑ri̱ saꞌa̱n‑ún.
\v 16 Nakani ini̱ núsáá, chi̱ nú túu, te chaa̱ yachi̱‑ri̱ nuu̱‑ro̱, te kua̱táꞌan‑ri̱ jíín‑i jíín machete ja̱ kénda yuꞌu‑rí.
\v 17 Cha̱a íó so̱ꞌo, ná kúni so̱ꞌo‑de tu̱ꞌun káꞌa̱n Espíritu jíín tɨ́kuꞌni̱ kákandíja. Cha̱a kundéé, nuu̱‑dé kua̱ꞌa‑ri̱ staa̱ ándɨ́vɨ́ já yísa̱ꞌí. Te suni kua̱ꞌa‑ri̱ ɨɨn yuu̱ kui̱jín lúlí núu̱‑dé. Te nuu̱ yúu̱‑ún koso ɨ́ɨn sɨ́ꞌvɨ́ jáá já tú ni ɨɨn‑i kuni̱, chi̱ máá cháa niꞌi̱n‑ún.
\s Tu̱ꞌun nuu̱ tɨ́kuꞌni̱ ñuu̱ Tiatira
\p
\v 18 Te suni chaa‑ró tutú nuu̱ ndájáꞌa̱ tɨ́kuꞌni̱ ñuu̱ Tiatira: Súan káꞌa̱n máá Séꞌe Dios, Iꞌa̱ ñáva̱ꞌa nduchi nátu̱ꞌun yáá ñúꞌu̱n, jíín jáꞌa̱ nátu̱ꞌun latón fino.
\v 19 A jiní‑ri̱ tiñu sáꞌa‑ró, ja̱ kúndáꞌú ini̱‑ro̱ táꞌan‑ró, jíín já kándíja va̱ꞌa‑ró, jíín já játíñu‑ró, jíín já kándii̱ ni̱ꞌin‑ró. Te suni jiní‑ri̱ ja̱ víꞌí‑gá sátiñu‑ró vína vásá xnáñúú.
\v 20 Ko ná kíñiꞌin‑ri̱ yaku̱ tu̱ꞌun sɨkɨ̱‑ro̱. Chi̱ tú skúnu‑ró ñáꞌan nání Jezabel. Te áchí‑ña já ñáꞌan jáni tu̱ꞌun Dios kúu‑ña. Te stáꞌa̱n‑ña túꞌun, te xndáꞌú‑ña ñáyɨvɨ kájatíñu nuu̱‑rí, ja̱ ná kóo tɨnɨ̱ ini̱‑i jíín já ná kée‑í ndeyu sokó núu̱ ndosó.
\v 21 Te ni̱ ja̱ꞌa‑ri̱ tiempo nuu̱‑ñá ja̱ ná nákani ini̱‑ña já jíka téné‑ña. Ko tú kuní‑ña nákani ini̱‑ña.
\v 22 Vina te ndoꞌo‑ña ɨ́ɨn kueꞌe̱ sáꞌa‑ri̱. Te ta̱ká ña̱yɨvɨ kásáténé jíín‑ña, suni kua̱ꞌa‑ri̱ tu̱ndóꞌo xaa̱n núu̱‑í, te nú tú nakani ini̱‑i tiñu kásáꞌa‑i.
\v 23 Te kaꞌni‑rí se̱ꞌe‑ña ná kúu̱‑i. Te kuni̱ ta̱ká tɨkuꞌni̱ ja̱ máá‑rí kúu Iꞌa̱ nándúkú víi iní ja̱ jiní tuní jíín iní añú. Te kua̱ꞌa‑ri̱ ya̱ꞌu nuu̱ ɨ́ɨn ɨɨn‑ró ndasa tiñu kásáꞌa‑ró.
\v 24 Ko nuu̱ sáva‑ga̱‑ro̱ já káxiu̱kú‑ró iní ñuu̱ Tiatira, ja̱ tú kákandíja‑ró sáꞌa̱n jia̱n, jíín já tú ní kájini̱‑ro̱ túꞌun yíí Satanás, chi̱ súan káskúnání sáva‑i saꞌa̱n‑ún, nuu̱ máá‑ró káꞌa̱n‑ri̱ ja̱ má cháa‑ri̱ ɨnga̱ carga sɨkɨ̱‑ro̱.
\v 25 Ko ja̱ á kátɨ̱ɨn‑ró, kutɨɨn ni̱ꞌin‑ró ondé kɨvɨ̱ cháa̱‑ri̱.
\v 26 Te cha̱a kundéé cha̱a jándatu̱ ta̱ká tiñu táꞌú‑rí onde̱ sandɨ̱ꞌɨ́‑na̱, kua̱ꞌa‑ri̱ fuerza nuu̱‑dé ja̱ tɨ́ɨn‑de so̱ꞌo ta̱ká nación.
\v 27 Te suni nátu̱ꞌun ni̱ niꞌi̱n máá‑rí fuerza nuu̱ Táa̱‑ri̱, súan táꞌú cháa‑ún tiñu nuu̱‑í jíín bastón ka̱a, te kaꞌnu̱‑de‑i nátu̱ꞌun nuu̱ táꞌu̱ kɨ́sɨ.
\v 28 Te kua̱ꞌa‑ri̱ tiñu̱ú xíní jáñáꞌa̱n nuu̱‑dé.
\v 29 Cha̱a íó so̱ꞌo; ná kúni so̱ꞌo‑de tu̱ꞌun káꞌa̱n máá Espíritu nuu̱ tɨ́kuꞌni̱ kákandíja.
\c 3
\s Tu̱ꞌun nuu̱ tɨ́kuꞌni̱ ñuu̱ Sardis
\p
\v 1 Te suni chaa‑ró tutú nuu̱ ndájáꞌa̱ tɨ́kuꞌni̱ ini̱ ñuu̱ Sardis: Súan káꞌa̱n máá Iꞌa̱ ja̱ ñáva̱ꞌa usia̱ Espíritu Dios, jíín usiá tiñu̱ú xíní: Máá‑rí jiní‑ri̱ tiñu sáꞌa‑ró, ja̱ kákaꞌa̱n‑i ja̱ chakú‑ro̱, ko a ni̱ jiꞌi̱‑ro̱.
\v 2 Ná nátaꞌu̱ núu̱‑ro̱. Te nakani ni̱ꞌin‑ró yakú‑ga̱ ja̱ ndúkú kúu̱. Chi ni̱ jini̱‑ri̱ ja̱ tíñu sáꞌa‑ró tú íó va̱ꞌa va̱ꞌa nuu̱ Dios.
\v 3 Núsáá te ná núku̱ꞌun ini̱‑ro̱ na̱ún ní niꞌi̱n‑ro̱ jíín já ní jini so̱ꞌo‑ró. Kuandatu̱, te nakani ini̱‑ro̱. Chi̱ nú tú kundito‑ró, te chaa̱‑ri̱ nátu̱ꞌun ñakui̱ꞌná. Te ma̱ kuní‑ro̱ na̱ hora chaa̱‑ri̱ nuu̱‑ro̱.
\v 4 Ko íó yaku̱‑ni ña̱yɨvɨ jíín‑ró iní ñuu̱ Sardis, ja̱ tú ní kásácháꞌán‑i saꞌma káñu̱ꞌun‑i. Te máá‑i, kuꞌun‑i saꞌma kuíjín te kaka‑i jíín‑rí. Chi ña̱yɨvɨ váꞌa kákuu‑i.
\v 5 Cha̱a kundéé, súan‑ni kuꞌun‑de saꞌma kuíjín chúꞌun‑ri̱‑de. Te ma̱ ndáꞌva̱‑ri̱ sɨ́ꞌvɨ́‑de nuu̱ libro chakú. Te kani ndaa̱‑ri̱ tu̱ꞌun‑de nuu̱ Táa̱‑ri̱, jíín núu̱ táká ndajáꞌa̱‑yá.
\v 6 Cha̱a íó so̱ꞌo, ná kuní so̱ꞌo‑de tu̱ꞌun káꞌa̱n máá Espíritu nuu̱ tɨ́kuꞌni̱ kákandíja.
\s Tu̱ꞌun nuu̱ tɨ́kuꞌni̱ ñuu̱ Filadelfia
\p
\v 7 Te suni chaa‑ró tutú nuu̱ ndájáꞌa̱ tɨ́kuꞌni̱ ini̱ ñuu̱ Filadelfia: Máá Iꞌa̱ ndoo, Iꞌa̱ ndaa̱, Iꞌa̱ tɨ́ɨn ndakáa David, Iꞌa̱ júña te tú ni ɨɨn kúu nakasu̱, Iꞌa̱ jasú te tú ni ɨɨn kúu nakuña, súan káꞌa̱n máá‑yá:
\v 8 Jiní‑ri̱ tiñu sáꞌa‑ró. Vina te nuu̱‑ro̱ ní juña‑ri̱ ɨɨn yuxéꞌé, te ma̱ kúu kasu̱ ni ɨɨn ña̱yɨvɨ, chi̱ va̱sa ɨɨn tíꞌli̱‑ni fuerza ñáva̱ꞌa‑ró, ko ni̱ jandatu̱‑ro̱ túꞌun‑ri̱, te tú ní skéꞌichi̱‑ro̱ rúu̱.
\v 9 Te ña̱yɨvɨ káxiu̱kú iní ve̱ꞌe sinagoga Satanás, ja̱ kákaꞌa̱n‑i ja̱ ñáyɨvɨ judío kákuu‑i, ko káxndáꞌú‑i chi nasu̱ú kákuu‑i, vina te cha̱koyo‑i te jukuiñi̱ jítɨ́‑i nuu̱ jáꞌa̱‑ro̱ sáꞌa‑ri̱. Yúan‑na te kuni̱‑i ndasa kúndáꞌú ini̱‑ri̱ róó.
\v 10 A ni̱ jandatu̱‑ro̱ túꞌun ni̱ kaꞌa̱n‑ri̱ ja̱ ná kundii̱ ni̱ꞌin‑ró. Ja̱ yúán náma‑ri̱ róó nuu̱ túndóꞌo kii nɨ́ɨ́ ñúyɨ́vɨ, ja̱ kóto nchaa̱‑ri̱ ña̱yɨvɨ káxiu̱kú iní ñu̱yɨ́vɨ.
\v 11 A yani chaa̱‑ri̱. Núsáá te kutɨɨn ja̱ á tɨ́ɨn‑ró, náva̱ꞌa tú ni ɨɨn ña̱yɨvɨ kuánchaa̱ premio‑ro̱ núu̱‑ro̱.
\v 12 Cha̱a kundéé, ná sáꞌa‑ri̱‑de nátu̱ꞌun ɨɨn pilar ini̱ ve̱ꞌe ii̱ Dios máá‑rí. Te ma̱ kénda kutɨ‑dé yata̱ véꞌe. Te chísó‑rí sɨ́ꞌvɨ́ Dios máá‑rí nuu̱‑dé, jíín sɨ́ꞌvɨ́ jáá máá‑rí, jíín sɨ́ꞌvɨ́ ñúu̱ Dios máá‑rí
ja̱ kúu ñuu̱ Jerusalén jáá já kúun kii ichi ándɨ́vɨ́ ondé nuu̱ Dios máá‑rí.
\v 13 Cha̱a íó so̱ꞌo ná kúni so̱ꞌo‑de tu̱ꞌun káꞌa̱n máá Espíritu jíín tɨ́kuꞌni̱ kákandíja.
\s Tu̱ꞌun nuu̱ tɨ́kuꞌni̱ ñuu̱ Laodicea
\p
\v 14 Te suni chaa‑ró tutú nuu̱ ndájáꞌa̱ tɨ́kuꞌni̱ ini̱ ñuu̱ Laodicea: Súan káꞌa̱n máá Iꞌa̱ kúu Amén, Iꞌa̱ kúu testigo skíkuu ndaa̱, Iꞌa̱ xnáñúú‑gá vásá táká ndatíñu ja̱ ní sáꞌa Dios.
\v 15 A jiní‑ri̱ tiñu sáꞌa‑ró, ja̱ ná tú vi̱jin‑ró ni tú níꞌní‑ró. Va̱ꞌa‑ga̱ ní íó vi̱jin‑ró xí ní íó níꞌní‑ró núú.
\v 16 Ko vixi̱n‑ni‑ró, tú vi̱jin‑ró ni tú níꞌní‑ró. Ja̱ yúán nátava‑rí róó ini̱ yuꞌu‑rí.
\v 17 Chi̱ áchí‑ro̱: Cha̱a kúká kúu‑ri̱, te ja̱ bueno ni̱ ndukúká‑rí, tú na̱ún nándɨꞌɨ‑ri̱, áchí‑ro̱. Te tú jiní‑ro̱ já cháa kákini, cha̱a ñáá, cha̱a ndáꞌú, cha̱a kuáá, cha̱a víchí lɨ́ɨ kúu‑ró.
\v 18 Núsáá te káꞌa̱n ni̱ꞌin‑ri̱ jíín‑ró: Nuu̱‑rí ná kuáan‑ró oro ni̱ nanduꞌa̱ ni̱ sáꞌa ñuꞌu̱n, náva̱ꞌa ndukúká ndíja‑ró. Te kuꞌun‑ró sáꞌma kuíjín, náva̱ꞌa tuká kuka nuu̱‑ro̱ já víchí lɨ́ɨ‑ro. Te chuꞌun‑ró taná nduchi‑ro náva̱ꞌa kuu nde̱ꞌé‑ró.
\v 19 Máá‑rí káꞌa̱n xaa̱n‑rí te xndóꞌo‑ri̱ ta̱ká ña̱yɨvɨ já kúndáꞌú ini̱‑ri̱. Núsáá te kuítú iní‑ro̱ te nakani ini̱‑ro̱.
\v 20 Kuni so̱ꞌo‑ró, chi̱ kándii̱‑ri̱ yuxéꞌé te káꞌa̱n‑ri̱. Te nú ndé ɨɨn ña̱yɨvɨ kúni so̱ꞌo tu̱ꞌun káꞌa̱n‑ri̱, te kuña‑i yuxéꞌé, yúan‑na te kɨ̱vɨ‑ri̱ veꞌe‑i, te kuxíni‑ri̱ jíín‑i, te máá‑i jíín‑rí.
\v 21 Cha̱a kundéé, kua̱ꞌa‑ri̱ tu̱ꞌun ja̱ kúnchaa̱‑de jíín‑rí mesa nuu̱ táꞌú‑rí tiñu, nátu̱ꞌun ni̱ kundéé máá‑rí, te ni̱ nungo̱o‑ri̱ jíín Táa̱‑ri̱ mesa nuu̱ táꞌú‑yá tiñu.
\v 22 Cha̱a íó so̱ꞌo, ná kúni so̱ꞌo‑de tu̱ꞌun káꞌa̱n máá Espíritu jíín tɨ́kuꞌni̱ kákandíja. Achí‑ya̱.
\c 4
\s Ja̱ kánakuatáꞌú‑i nuu̱ Iꞌa̱ kánchaa̱ mesa
\p
\v 1 Yu̱án‑na, te ni̱ nde̱ꞌé‑rí, te ichi ándɨ́vɨ́ ní jini̱‑ri̱ núña ɨɨn yuxéꞌé. Te tu̱ꞌun ni̱ kaꞌa̱n núú jíín‑rí, nátu̱ꞌun ɨɨn corneta, ni̱ kaꞌa̱n tuku: Ichi yáꞌa kaa‑ró, te stáꞌa̱n‑ri̱ nuu̱‑ro̱ táká tiñu koo kúkuéé‑ga̱, áchí.
\v 2 Te máá Espíritu, ni̱ jaka‑ya̱ rúu̱. Yúan te ni̱ jini̱‑ri̱ ɨɨn mesa, kándii̱ andɨ́vɨ́, te nuu̱ mesa‑ún kánchaa̱ ɨɨn Iꞌa̱.
\v 3 Te Iꞌa̱ kánchaa̱‑ún, káa‑ya̱ nátu̱ꞌun kuní koo ɨɨn yuu̱ kuíi ndíꞌí jíín yúu̱ kua̱ꞌá. Te ɨɨn tɨko̱ye̱ꞌndé jíkó ndúu̱ xiin mesa‑ún, kuní koo ná luu káa yuu̱ kuíi kuáán.
\v 4 Te xiin mesa‑ún íó oko̱ kuu̱n mesa. Te ni̱ jini̱‑ri̱ nuu̱ okó kuu̱n cháa ñáꞌnu káxiu̱kú núu̱ mesa‑ún, káñu̱ꞌun‑de saꞌma kuíjín. Te xini̱‑dé suni káñu̱ꞌun corona oro.
\v 5 Te onde̱ nuu̱ mesa‑ún ndeyú. Te káꞌa̱n taja. Te nɨ́ꞌɨn. Te nuu̱ mesa‑ún kayú usia̱ linterna ñuꞌu̱n, ja̱ kákuu ndɨ́ꞌusiá Espíritu Dios.
\v 6 Te nuu̱ mesa‑ún íó ɨɨn nátu̱ꞌun mar nátu̱ꞌun vidrio ja̱ ndíi níꞌni. Te ma̱ꞌñú mesa jíín xíin mesa íó kuu̱n kɨ́tɨ. Te íó kuaꞌa̱ ndúchi‑tɨ́ ichi núu̱‑tɨ́ jíín íchi yatá‑tɨ́.
\v 7 Te kɨtɨ ɨ́ɨn jíto‑tɨ̱ nátu̱ꞌun ɨɨn ndɨ̱kaꞌa, te kɨtɨ úu̱, nátu̱ꞌun ɨɨn chelu. Te kɨtɨ uní, ñáa‑tɨ̱ núu̱ cháa, te kɨtɨ kúu̱n, nátu̱ꞌun ɨɨn yachókó ndéché.
\v 8 Te ndɨkúu̱n kɨ́tɨ‑ún, íó iñu̱ ndiji̱n‑tɨ́, ná ɨɨn ná ɨɨn‑tɨ̱. Te ichi iní‑tɨ̱ jíín nɨ́ɨ́ xíin‑tɨ́ íó kuaꞌa̱ ndúchi‑tɨ́. Te ndúú ñúú tú kájukuiñi̱‑tɨ̱ jíta‑tɨ̱ yáa̱ yáꞌa: Iꞌa̱ ii̱, Iꞌa̱ ii̱, Iꞌa̱ ii̱, kúu
máá Tatá Dios, Iꞌa̱ kúñáꞌnu xaa̱n, Iꞌa̱ ni̱ i̱o, Iꞌa̱ íó, Iꞌa̱ kii, áchí‑tɨ̱.
\v 9 Te hora ja̱ kánakana jaa kɨtɨ‑ún, kákaꞌa̱n‑tɨ̱ túꞌun jíñúꞌún, kánakuatáꞌú‑tɨ́ nuu̱ Iꞌa̱ kánchaa̱ mesa, Iꞌa̱ chakú nɨ́ɨ́ káni nɨ́ɨ́ kuiá,
\v 10 te máá hora yúan kájukuiñi̱ jítɨ́ okó kuu̱n cháa ñáꞌnu‑ún nuu̱ Iꞌa̱ kánchaa̱ mesa. Te káchiñúꞌún‑de‑ya̱ já chakú‑ya̱ nɨ́ɨ́ káni nɨ́ɨ́ kuiá. Te káchúkú‑de corona‑de nuu̱ mesa te kákaꞌa̱n‑de:
\v 11 Táta̱ Dios máá‑ná. Xáán va̱ꞌa Iꞌa̱ kúu‑ní ja̱ nákana jaa‑i níí, ja̱ káꞌa̱n‑i tu̱ꞌun jíñúꞌún jíín‑ní, jíín já ndíso‑ní ta̱ká fuerza. Chi̱ máá‑ní, ni̱ sáꞌa‑ní ta̱ká ndatíñu. Ja̱ kúu ini̱ máá‑ní ni̱ sáꞌa‑ní, te
ni̱ kuva̱ꞌa, áchí‑de.
\c 5
\s Tu̱ꞌun tutu̱ tɨ́ɨn Lélú Dios
\p
\v 1 Te ni̱ jini̱‑ri̱ ja̱ Iꞌa̱ kánchaa̱ mesa‑ún, tɨ́ɨn‑ya̱ ɨ́ɨn tutu̱ ini̱ ndaváꞌa‑ya̱. Te tutu̱‑ún, yóso túꞌun ichi núu̱ jíín íchi yatá. Te ndasú jíín usiá sello.
\v 2 Te ni̱ jini̱‑ri̱ ɨɨn ndajáꞌa̱ níꞌin ja̱ káꞌa̱n jaa‑ya̱ ɨ́ɨn tu̱ꞌun: Ndéja̱ váꞌa kuu kuña tutu̱ yáꞌa, te xndónda sello, áchí‑ya̱.
\v 3 Te ni ɨɨn ja̱ íó andɨ́vɨ́, ni ini̱ ñu̱yɨ́vɨ, ni ichi chíi ñuꞌun, tú ní kúu kuña tutu̱‑ún, ni tú kúu nde̱ꞌé núu̱.
\v 4 Te xaa̱n ní ndeꞌe̱‑ri̱, chi̱ tú ní kénda ni ɨɨn ja̱ váꞌa ja̱ kúña tutu̱‑ún, ni ja̱ káꞌu, ni ja̱ ndéꞌé núu̱.
\v 5 Te ɨɨn cha̱a ñáꞌnu‑ún, ni̱ kaꞌa̱n‑de jíín‑rí: Ma̱ ndéꞌe̱‑ro̱. Yáꞌa nde̱ꞌé‑ró, máá ndɨ́kaꞌa tata̱ Judá, tata̱ David, a ni̱ kundéé‑yá, te ja̱ yúán kúu kuña‑ya̱ tutú‑ún, te xndónda‑ya̱ usiá sello‑ún.
\v 6 Te sava ma̱ꞌñú mesa jíín ndɨ́kúu̱n kɨ́tɨ‑ún ni̱ jini̱‑ri̱ ja̱ kándii̱ ɨɨn lélú máꞌñú cháa ñáꞌnu. Te jíto‑tɨ̱ nátu̱ꞌun ja̱ á ni̱ ka̱jaꞌni‑í‑tɨ̱. Te íó usia̱ ndɨkɨ‑tɨ́ jíín usiá nduchi‑tɨ́. Ya̱ꞌá kákuu ndɨ́ꞌusiá
Espíritu Dios ja̱ ní tájí‑yá kájaꞌa̱n nɨ́ɨ́ ñúyɨ́vɨ.
\v 7 Te ni̱ jaa̱‑ya̱. Te ni̱ kiꞌin‑ya̱ tutú‑ún ini̱ ndaváꞌa Iꞌa̱ kánchaa̱ mesa.
\v 8 Te ja̱ ní kiꞌin‑ya̱ tutú‑ún, te ndɨ́kúu̱n kɨ́tɨ jíín ndɨ́ꞌokó kuu̱n cháa ñáꞌnu, ni̱ ka̱jukuiñi̱ jítɨ́‑de nuu̱ máá Lélú. Te ta̱ká‑de tɨ́ɨn‑de ɨɨn yaa̱ nání arpa, jíín ɨ́ɨn koꞌo̱ kúu̱ ja̱ ñúꞌun su̱sia ku̱tú, yu̱án
kákuu tu̱ꞌun kájika̱n taꞌu̱ ñáyɨvɨ ndóo.
\v 9 Te ni̱ ka̱jita‑de ɨɨn yaa̱ jáá: Xáán va̱ꞌa Iꞌa̱ kúu‑ní. Te kuu kiꞌin‑ní tutu̱‑ún te xndónda‑ní sello, chi ni̱ ka̱jaꞌni‑í níí, te jíín nɨñí‑ní ni̱ na̱kuaan‑ní ña̱yɨvɨ táká tata̱, ta̱ká yuꞌu, ta̱ká ñuu̱, ta̱ká nación, ja̱ ná nóꞌo̱n‑i nuu̱ Dios.
\v 10 Te ni̱ nduu‑i rey jíín sutú nuu̱ Dios, ni̱ sáꞌa‑ní, te táꞌú‑i tiñu ini̱ ñu̱yɨ́vɨ, áchí‑de kájita‑de.
\v 11 Te máá‑rí Juan, ni̱ nde̱ꞌé‑rí, te ni̱ jini so̱ꞌo‑ri̱ kákaꞌa̱n kuaꞌa̱ ndájáꞌa̱‑yá, káꞌi̱in xiin mesa jíín kɨ́tɨ‑ún, jíín cháa ñáꞌnu. Te ni̱ kaꞌi̱o kuaꞌa̱ xáa̱n‑yá, nátu̱ꞌun millón ja̱ millón.
\v 12 Te ni̱ kakaꞌa̱n jaa‑ya̱: Xáán va̱ꞌa Iꞌa̱ kúu Lélú já ní ka̱jaꞌni‑í. Ja̱ yúán ná kúndiso tíñu‑ya̱, jíín túꞌun kúká, jíín túꞌun ndíchí, jíín túꞌun ndíso fuerza, te ta̱ká ña̱yɨvɨ, kaꞌa̱n jíñúꞌún‑i jíín‑yá, te
nakana jaa‑i‑ya̱, náva̱ꞌa súan nduñáꞌnu‑ya̱, áchí ndajáꞌa̱‑yá.
\v 13 Te ni̱ jini so̱ꞌo‑ri̱ ja̱ ndívii já íó ini̱ andɨ́vɨ́, jíín iní ñu̱yɨ́vɨ, jíín chíi ñu̱yɨ́vɨ, jíín iní mar, ta̱ká yu̱án ni̱ kakaꞌa̱n: Tu̱ꞌun ndúñáꞌnu jíín túꞌun ndíso fuerza ná kóo nuu̱ Iꞌa̱ kánchaa̱ mesa, te ná nákana jaa‑yó‑yá te kaꞌa̱n jíñúꞌún‑yó jíín‑yá nɨ́ɨ́ káni nɨ́ɨ́ kuiá, áchí.
\v 14 Te ni̱ kakaꞌa̱n ndɨkúu̱n kɨ́tɨ‑ún: Súan ná kóo, áchí‑tɨ̱. Te ndɨ́ꞌokó kuu̱n cháa ñáꞌnu‑ún, ni̱ ka̱jukuiñi̱ jítɨ́‑de nuu̱ Iꞌa̱ chakú nɨ́ɨ́ káni nɨ́ɨ́ kuiá, te ni̱ ka̱chiñúꞌún‑de‑ya̱.
\c 6
\s Ndɨꞌusia̱ sello
\p
\v 1 Te ni̱ jini̱‑ri̱ Lélú ja̱ ní xndónda‑ya̱ ɨ́ɨn táꞌan usia̱ sello‑ún. Yúan‑na te ni̱ jini so̱ꞌo‑ri̱ káꞌa̱n ɨɨn ja̱ kúu̱n kɨ́tɨ chakú‑ún, nátu̱ꞌun ɨɨn taja: Ñaꞌa̱n te kuni̱‑ro̱, áchí‑tɨ̱.
\v 2 Te ni̱ nde̱ꞌé‑rí. Te ni̱ jini̱‑ri̱ ɨɨn caballo kuíjín. Te cha̱a yóso‑tɨ́‑ún, ni̱ tɨɨn‑de ɨɨn ndua. Te ni̱ niꞌi̱n‑dé ɨɨn corona xini̱‑dé. Te ja̱ á ni̱ kundéé‑de sava te ni̱ kenda‑de náva̱ꞌa kundéé‑ga̱‑de.
\v 3 Te ni̱ xndónda‑ya̱ sello uu̱‑ún. Yúan‑na te ni̱ jini so̱ꞌo‑ri̱ káꞌa̱n kɨtɨ úu̱: Ñaꞌa̱n te kuni̱‑ro̱, áchí‑tɨ̱.
\v 4 Te ni̱ kenda tuku ɨɨn caballo kuáꞌá. Te cha̱a yóso‑tɨ́‑ún, ndíso tíñu‑de ja̱ kuánchaa̱‑de paz nuu̱ ñúyɨ́vɨ, náva̱ꞌa kaꞌni táꞌan ña̱yɨvɨ jínáꞌan‑i. Te suni ni̱ niꞌi̱n‑dé ɨɨn machete káni.
\v 5 Te nuu̱ ní xndónda‑ya̱ sello uni̱, te ni̱ jini so̱ꞌo‑ri̱ káꞌa̱n kɨtɨ uní: Ñaꞌa̱n te kuni̱‑ro̱, áchí‑tɨ̱. Te ni̱ nde̱ꞌé‑rí. Te ni̱ jini̱‑ri̱ ɨɨn caballo túún. Te cha̱a yóso‑tɨ́‑ún, tɨ́ɨn‑de ɨɨn balanza.
\v 6 Te ni̱ jini so̱ꞌo‑ri̱ ɨɨn tu̱ꞌun ma̱ꞌñú ndɨ́kúu̱n kɨ́tɨ‑ún, káꞌa̱n: Ɨɨn kilo trigo ja̱ ɨ́ɨn peso, te uni̱ kilo cebada ja̱ ɨ́ɨn peso, ko ma̱ stɨ́vɨ́‑ró aceite jíín vino, áchí.
\v 7 Te ni̱ xndónda‑ya̱ sello kuu̱n. Te ni̱ jini so̱ꞌo‑ri̱ káꞌa̱n kɨtɨ kúu̱n: Ñaꞌa̱n, te kuni̱‑ro̱, áchí‑tɨ̱.
\v 8 Te ni̱ nde̱ꞌé‑rí. Te ni̱ jini̱‑ri̱ ɨɨn caballo kuáán. Te ja̱ yóso‑tɨ́‑ún, nání Muerte, te infierno ndikín yata̱‑ún, te ndíso tíñu ja̱ ndónda sɨkɨ̱ ɨ́ɨn cuarta parte ñu̱yɨ́vɨ, te kuu̱‑i sáꞌa jíín machete, jíín tamá, jíín kuéꞌe̱, jíín kɨ́tɨ xáa̱n já íó ini̱ ñu̱yɨ́vɨ.
\v 9 Te ni̱ xndónda‑ya̱ sello uꞌu̱n. Te chi̱i altar ni̱ jini̱‑ri̱ ta̱ká añú ni̱ kajiꞌi̱ sɨkɨ̱ túꞌun Dios jíín sɨkɨ́ túꞌun ni̱ kajani ndaa̱‑i.
\v 10 Te ni̱ ka̱kana jaa‑i: Táta̱, Iꞌa̱ ñáꞌnu, Iꞌa̱ ndaa̱, Iꞌa̱ ndoo kúu‑ní. Na̱saa‑ga̱ kɨvɨ̱ te sándaa̱‑ní tiñu ña̱yɨvɨ káxiu̱kú iní ñu̱yɨ́vɨ, te naniꞌi̱n táꞌan‑ní jíín‑i sɨkɨ̱ nɨñí‑ná ja̱ ní ka̱jaꞌni‑í náá, áchí‑i.
\v 11 Yúan‑na te ni̱ ja̱ꞌa‑ya̱ sáꞌma kuíjín núu̱‑í ná kúꞌun‑i. Te ni̱ kaꞌa̱n‑ya̱ jíín‑i ja̱ ná ndéta̱tú núu‑ga̱‑i onde̱ ná jínu ta̱ká táꞌan‑i jíín ñaní‑i, chi̱ suni kuu̱ yúan nátu̱ꞌun ni̱ kajiꞌi̱ máá‑i.
\v 12 Te ni̱ xndónda‑ya̱ sello iñu̱. Te ni̱ jini̱‑ri̱ ɨɨn ñu̱táan xaa̱n. Te ndika̱ndii ní kutúún nátu̱ꞌun saꞌma túún, te yoo̱ ni̱ nduu nátu̱ꞌun nɨñi̱.
\v 13 Te tiñu̱ú xíní ándɨ́vɨ́, ni̱ jungoyo‑tɨ̱ núu̱ ñúꞌun, nátu̱ꞌun júngoyo ndeꞌe̱ yúnu mérkexe̱ sáꞌa tachi̱ xáa̱n.
\v 14 Te andɨ́vɨ́ ni̱ kuxio kuaꞌa̱n, nátu̱ꞌun nátuu‑yó tutú. Te ndivii yúku jíín isla ni̱ kuxio nuu̱ káꞌi̱in.
\v 15 Te ta̱ká rey ñu̱yɨ́vɨ, jíín cháa kákuñáꞌnu, jíín cháa kúká, jíín cháa capitán, jíín cháa ni̱ꞌin, jíín ndívii mozo, jíín ndívii ñáyɨvɨ kájika kuu ndicha̱‑na̱, ni̱ kachisa̱ꞌí‑i máá‑i ini̱ yau̱ kava jíín máꞌñú káva já íó yuku.
\v 16 Te ni̱ kakaꞌa̱n‑i jíín yúku jíín káva‑ún: Junga̱va sɨkɨ̱‑rí jínáꞌan‑ri̱, te ná jákusa̱ꞌí‑ri̱ nuu̱ Iꞌa̱ kánchaa̱ mesa, chi̱ máá Lélú kití ini̱‑ya̱ núu̱‑rí.
\v 17 Chi̱ a ni̱ jaa̱ kɨvɨ̱ já kití ini̱‑ya̱ núu̱‑yo̱. Te ndé cha̱a kanda‑ga̱ kundii̱. Achí‑i.
\c 7
\p
\v 1 Yu̱án‑na te máá‑rí, Juan, ni̱ jini̱‑ri̱ kuu̱n ndájáꞌa̱‑yá káꞌi̱in ndɨ́kúu̱n lado ñu̱yɨ́vɨ, te kájasu̱‑ya̱ núu̱ kée ndɨ́kúu̱n tachí nuu̱ ñúꞌun, náva̱ꞌa tuká kee tachi̱ núu̱ ñúꞌun, ni nuu̱ mar, ni nuu̱ ɨ́ɨn yunu.
\v 2 Te ni̱ jini̱‑ri̱ ɨnga̱ ndajáꞌa̱‑yá ni̱ kaa‑ya̱ vái‑ya̱ íchi núu̱ kána ndika̱ndii. Te tɨ́ɨn‑ya̱ sello Dios, Iꞌa̱ chakú. Te ni̱ kana jaa‑ya̱ xiní ndɨ́kúu̱n ndájáꞌa̱ já kándi̱so tíñu ja̱ stɨ́vɨ́‑yá ñu̱yɨ́vɨ jíín mar.
\v 3 Te ni̱ kaꞌa̱n‑ga̱‑ya̱: Ma̱ stɨ́vɨ́‑ró ñúyɨ́vɨ, ni mar, ni ta̱ká yunu, onde̱ ná cháa‑yó tuní chaa̱n táká mozo Dios máá‑yó, áchí‑ya̱.
\v 4 Te ni̱ jini tu̱ꞌun‑ri̱ ja̱ íó ciento uu̱ xiko kuu̱n mil ña̱yɨvɨ káncha̱a tuni̱. Te ja̱ káꞌi̱o tuni̱‑ún kákuu tata̱ ta̱ká se̱ꞌe Israel.
\v 5 Te uxi̱ uu̱ mil tata̱ Judá, jíín uxí uu̱ mil tata̱ Rubén, jíín uxí uu̱ mil tata̱ Gad káncha̱a tuni̱.
\v 6 Te uxi̱ uu̱ mil tata̱ Aser, jíín uxí uu̱ mil tata̱ Neftalí, jíín uxí uu̱ mil tata̱ Manasés káncha̱a tuni̱.
\v 7 Te uxi̱ uu̱ mil tata̱ Simeón, jíín uxí uu̱ mil tata̱ Leví, jíín uxí uu̱ mil tata̱ Isacar káncha̱a tuni̱.
\v 8 Te uxi̱ uu̱ mil tata̱ Zabulón, jíín uxí uu̱ mil tata̱ José, jíín uxí uu̱ mil tata̱ Benjamín káncha̱a tuni̱.
\v 9 Yu̱án‑na te ni̱ nde̱ꞌé‑rí. Te ni̱ jini̱‑ri̱ kuaꞌa̱ xáa̱n ñáyɨvɨ, ja̱ ní ɨɨn cha̱a, ma̱ kúu kaꞌu‑de. Ta̱ká nación, jíín táká tata̱, jíín táká ñuu̱, jíín táká yuꞌu, káꞌi̱in‑i nuu̱ mesa jíín núu̱ máá Lélú. Te
káñu̱ꞌun‑i saꞌma kuíjín, te kátɨ̱ɨn‑i yuku̱ ñuu̱.
\v 10 Te ni̱ ka̱kana jaa‑i: Dios máá‑yó, ja̱ kánchaa̱‑ya̱ mesa máá‑yá, jíín máá Lélú, kúu Iꞌa̱ náma yóó.
\v 11 Te ta̱ká ndajáꞌa̱ káꞌi̱in xiin mesa jíín xíin cháa ñáꞌnu‑ún, jíín xíin ndɨ́kúu̱n kɨ́tɨ, ni̱ ka̱jukuiñi̱ jítɨ́‑yá nuu̱ mesa, te ni̱ ka̱chiñúꞌún‑yá Dios.
\v 12 Te ni̱ kakaꞌa̱n: Amén. Ná nákana jaa‑yó Dios máá‑yó. Ná kútaꞌu̱‑yo̱ núu̱‑yá. Ná káꞌa̱n jíñúꞌún‑yó jíín‑yá. Xáán ndíchí‑yá. Te ndíso‑ya̱ táká tiñu jíín táká fuerza. Súan ná ndúñáꞌnu‑ya̱ nɨ́ɨ́ káni nɨ́ɨ́ kuiá. Amén. Achí.
\v 13 Te ɨɨn cha̱a ñáꞌnu‑ún ni̱ kaꞌa̱n‑de jíín‑rí: Ndé ña̱yɨvɨ kákuu ja̱ káñu̱ꞌun saꞌma kuíjín yáꞌa, te ndéchi vái koyo‑i, áchí‑de.
\v 14 Te ni̱ kaꞌa̱n‑ri̱ jíín‑de: Máá‑ní jiní, táta̱, áchí‑ri̱. Te ni̱ kaꞌa̱n‑de jíín‑rí: Ya̱ꞌá kákuu ña̱yɨvɨ ní kenda koyo nuu̱ túndóꞌo xaa̱n. Te ni̱ ka̱nakacha‑i saꞌma‑í, te ni̱ ka̱nasákɨyi̱‑i jíín nɨñí Lélú.
\v 15 Ja̱ yúán káꞌi̱in‑i nuu̱ mesa nuu̱ táꞌú Dios tiñu. Te kájatíñu‑i nuu̱‑yá ndúú ñúú‑ni ini̱ ve̱ꞌe ii̱‑yá. Te Iꞌa̱ kánchaa̱ mesa, koto va̱ꞌa‑ya̱‑í, chi̱ tuꞌma‑i‑ya̱.
\v 16 Te tuká kuu̱‑i so̱ko, ni tuká kuchi̱‑i nducha, te tuká ndoꞌo‑i ja̱ níꞌní sáꞌa ndika̱ndii,
\v 17 chi̱ Lélú já kánchaa̱ ma̱ꞌñú mesa, kundito‑ya̱‑í. Te kuxnúú‑yá nuu̱‑í kiꞌi̱n‑ya̱ jíín‑i nuu̱ kána nducha chakú. Te Dios nakuaꞌa̱‑ya̱ ndúcha núu̱‑í jínáꞌan‑i. Achí‑de.
\c 8
\s Ndɨꞌusia̱ corneta
\p
\v 1 Te Lélú, ni̱ xndónda‑ya̱ sello usia̱. Yúan‑na te ni̱ kunáꞌín‑ni ini̱ andɨ́vɨ́ nátu̱ꞌun sava hora.
\v 2 Te ni̱ jini̱‑ri̱ ndɨ́ꞌusiá ndajáꞌa̱ já káꞌi̱in‑ya̱ núu̱ Dios. Te ni̱ kaniꞌi̱n‑yá usia̱ corneta.
\v 3 Te ni̱ chaa̱ ɨnga̱ ndajáꞌa̱ kándáꞌá‑yá ɨɨn koꞌo̱ kúu̱ oro. Te ni̱ jukuiñi̱‑ya̱ núu̱ altar. Te ni̱ niꞌi̱n‑yá kuaꞌa̱ súsia ku̱tú náva̱ꞌa sáká núu‑ya̱ jíín túꞌun kájika̱n taꞌu̱ ñáyɨvɨ ndóo nuu̱ altar oro ja̱ kándii̱ nuu̱ mesa‑ya̱.
\v 4 Te ñuꞌma̱ su̱sia ku̱tú‑ún jíín túꞌun kájika̱n taꞌu̱ ñáyɨvɨ ndóo, ni̱ kenda ini̱ ndaꞌa ndájáꞌa̱‑yá‑ún, te ni̱ kaa kuaꞌa̱n onde̱ nuu̱ Dios.
\v 5 Yúan‑na te ni̱ kiꞌin ndajáꞌa̱‑yá‑ún koꞌo̱ kúu̱. Te ni̱ skútú‑yá ñuꞌu̱n altar. Te ni̱ jacha̱‑ya̱ sɨkɨ́ ñúyɨ́vɨ. Te ni̱ kaꞌa̱n taja. Te ni̱ nɨ̱ꞌɨn. Te ni̱ ndeyu̱. Te ni̱ ta̱an.
\v 6 Te ndɨ́ꞌusiá ndajáꞌa̱ já ní kaniꞌi̱n‑yá usia̱ corneta, ni̱ ka̱sátu̱ꞌa‑ya̱ máá‑yá ja̱ xndéꞌe̱‑ya̱.
\v 7 Te ndajáꞌa̱ ɨ́ɨn, ni̱ xndéꞌe̱‑ya̱ corneta‑ya̱. Te ñíñí jíín ñúꞌu̱n ja̱ ní saka̱ nu̱u jíín nɨñí, ni̱ kuun sɨkɨ̱ ñúyɨ́vɨ. Te ni̱ kayu̱ ɨɨn tercera parte ñu̱yɨ́vɨ jíín yúnu, te ndivii ichá kuíi ní kayu̱.
\v 8 Te ndajáꞌa̱ úu̱, ni̱ xndéꞌe̱‑ya̱ corneta‑ya̱. Te ɨɨn nátu̱ꞌun yuku káꞌnu ja̱ kayú ni̱ jungava kuaꞌa̱n nuu̱ mar. Te ɨɨn tercera parte mar ni̱ nduu nɨñi̱.
\v 9 Te ni̱ kajiꞌi̱ sava kɨtɨ káꞌi̱in chi̱i nducha‑ún ja̱ káichaku̱‑tɨ̱ núú, te suni ɨɨn tercera parte barco ni̱ naa.
\v 10 Te ndajáꞌa̱ uní, ni̱ xndéꞌe̱‑ya̱ corneta‑ya̱. Te ichi ándɨ́vɨ́ ní jungava ɨɨn tiñu̱ú xíní káꞌnu. Te kayú nátu̱ꞌun ɨɨn ñuꞌu̱n yitɨ. Te ni̱ jungava sɨkɨ̱ ɨ́ɨn tercera parte yu̱cha, jíín sɨkɨ́ sókó ndúcha.
\v 11 Te tiñu̱ú xíní‑ún, nání‑tɨ́ ja̱ uá. Te ɨɨn tercera parte nducha ní nduu ua̱. Te ni̱ kajiꞌi̱ kuaꞌa̱ ñáyɨvɨ já sɨkɨ́ ndúcha‑ún, chi ni̱ nduu ua̱‑cha̱.
\v 12 Te ndajáꞌa̱ kúu̱n, ni̱ xndéꞌe̱‑ya̱ corneta‑ya̱. Te ɨɨn tercera parte ndika̱ndii jíín yóo̱, jíín tíñu̱ú xíní, ni̱ ndaꞌva̱. Te ni̱ kutúún sava‑ún jínáꞌan. Te tuká ní túu̱n sava ndúú jíín sáva ñúú.
\s Sɨkɨ̱ uní tu̱ndóꞌo
\p
\v 13 Te ni̱ nde̱ꞌé‑rí. Te ni̱ jini so̱ꞌo‑ri̱ káꞌa̱n jaa ɨɨn ndajáꞌa̱ ndéché‑yá ini̱ sava andɨ́vɨ́: Naka̱ ndáꞌú kuu ña̱yɨvɨ káxiu̱kú iní ñu̱yɨ́vɨ, chi̱ a yani koo yaku̱‑ga̱ corneta ja̱ xndéꞌe̱ uni̱‑ga̱ ndajáꞌa̱‑yá, áchí‑ya̱.
\c 9
\p
\v 1 Te ndajáꞌa̱ úꞌu̱n, ni̱ xndéꞌe̱‑ya̱ corneta‑ya̱. Te ni̱ jini̱‑ri̱ ɨɨn tiñu̱ú xíní já ní jungava ichi ándɨ́vɨ́ ondé sɨkɨ̱ ñúyɨ́vɨ. Te ni̱ niꞌi̱n‑yá ndakáa tu̱nchi kúnú xáa̱n.
\v 2 Te ni̱ juña‑ya̱ túnchi. Te ni̱ kaa ñuꞌma̱ tu̱nchi‑ún nátu̱ꞌun ñuꞌma̱ ɨɨn jinu̱ káꞌnu. Te ni̱ kuñaa núu̱ ndíka̱ndii ní sáꞌa ñuꞌma̱ tu̱nchi‑ún.
\v 3 Te chi̱i ñuꞌma̱‑ún ni̱ kenda koyo ndɨkuáꞌyú ní jicha̱‑tɨ̱ iní ñu̱yɨ́vɨ. Te ni̱ kaniꞌi̱n‑tɨ́ fuerza, nátu̱ꞌun kúrsiuku̱ ñu̱yɨ́vɨ.
\v 4 Te ni̱ taꞌu̱ tíñu nuu̱‑tɨ́ ja̱ má stɨ́vɨ́‑tɨ́ icha̱ nuu̱ ñúꞌun, ni yuku̱ kuíi, ni ɨɨn yunu, chi̱ máni ña̱yɨvɨ já tú ncháá tuni̱ Dios chaa̱n‑í.
\v 5 Te ni̱ niꞌi̱n‑tɨ́ tu̱ꞌun ja̱ má káꞌni‑tɨ́, chi̱ ná xndóꞌo‑tɨ̱‑í uꞌu̱n yoo̱. Te ni̱ ka̱ndoꞌo‑i nátu̱ꞌun sáꞌa ɨɨn kúrsiuku̱ nú ni̱ stují‑tɨ́ yóó.
\v 6 Te kɨvɨ̱‑ún, ndúkú táká ña̱yɨvɨ modo kuu̱‑i, ko ma̱ níꞌi̱n‑í. Te va̱sa kákuni̱‑i kuu̱‑i, ko ma̱ kúu kuu̱‑i.
\v 7 Te ndɨkuáꞌyú‑ún kuní koo‑tɨ̱ nátu̱ꞌun caballo ja̱ káꞌi̱o tu̱ꞌa kua̱táꞌan. Te xini̱‑tɨ́ ñúꞌun nátu̱ꞌun corona oro, te ñáa‑tɨ̱ núu̱ cháa.
\v 8 Te íó ixi‑tɨ́ nátu̱ꞌun ixi xiní ñásɨ́ꞌɨ́. Te íó nu̱ꞌun‑tɨ̱ nátu̱ꞌun nu̱ꞌun ndɨ̱kaꞌa.
\v 9 Te ka̱a kúu soo̱‑tɨ́ nátu̱ꞌun ñúꞌun cha̱a kája̱táꞌan. Te nɨ́ꞌɨn ndiji̱n‑tɨ́, nátu̱ꞌun kánɨ̱ꞌɨn carreta jíín caballo nuu̱ kájinu kuaꞌa̱‑tɨ́ ja̱ kíkua̱táꞌan‑tɨ̱.
\v 10 Te íó suꞌma̱‑tɨ́ ja̱ ná kuní koo suꞌma̱ kúrsiuku̱. Te nuu̱ súꞌma̱‑tɨ́ íó ɨɨn iñu kuáñú. Te kándi̱so tíñu‑tɨ̱ já úꞌu̱n yoo̱ xndóꞌo‑tɨ̱ táká ña̱yɨvɨ.
\v 11 Te ini̱ tu̱nchi‑ún íó ɨɨn ndajáꞌa̱ kúu rey ja̱ táꞌú tíñu nuu̱‑tɨ́. Te ndajáꞌa̱‑ún nuu̱ yúꞌu hebreo nání Abadón, te nuu̱ griego nání Apolión.
\v 12 Te tu̱ndóꞌo ɨɨn‑ún, ni̱ ja̱ꞌa kuaꞌa̱n. Ko chaa̱ náꞌín úu̱‑ga̱ tu̱ndóꞌo.
\v 13 Te ndajáꞌa̱ iñú, ni̱ xndéꞌe̱‑ya̱ corneta‑ya̱. Te ni̱ jini so̱ꞌo‑ri̱ ɨɨn tu̱ꞌun ni̱ kenda onde̱ ndɨ́kúu̱n punta altar oro ja kándii̱ nuu̱ Dios.
\v 14 Te ni̱ kaꞌa̱n jíín ndájáꞌa̱ tɨ́ɨn corneta iñu̱: Ndájí ndɨ́kúu̱n ndájáꞌa̱ káinuꞌni̱ ini̱ yu̱cha káꞌnu Eufrates, áchí.
\v 15 Te ni̱ kandaji̱ ndɨ́kúu̱n ndájáꞌa̱. Te káꞌi̱o tu̱ꞌa‑ya̱, chi̱ a ni̱ jaa̱ máá hora jíín kɨvɨ́ jíín yóo̱ jíín kuiá, náva̱ꞌa kaꞌni‑yá sava ña̱yɨvɨ.
\v 16 Te ni̱ jini so̱ꞌo‑ri̱ ja̱ íó uu̱ ciento millón soldado káyoso caballo.
\v 17 Te súan ni̱ jini̱‑ri̱ caballo nátu̱ꞌun jíín jáni. Te cha̱a káyoso‑tɨ́‑ún, káñu̱ꞌun‑de suꞌnu̱ nátu̱ꞌun jíto ñuꞌu̱n, jíín yúu̱ kua̱án, jíín azufre. Te xini̱ caballo‑ún kánda̱a nátu̱ꞌun xini̱ ndɨ́kaꞌa, te yuꞌu‑tɨ́ ni̱ kenda koyo ñuꞌu̱n, jíín ñúꞌma̱, jíín azufre.
\v 18 Te jíín uní kueꞌe̱ yáꞌa ni̱ kajiꞌi̱ ɨɨn tercera parte ña̱yɨvɨ. Súan ni̱ sáꞌa ñuꞌu̱n, jíín ñúꞌma̱, jíín azufre, ja̱ ní kenda yuꞌu‑tɨ́.
\v 19 Te fuerza caballo‑ún kándee ini̱ yuꞌu‑tɨ́, jíín núu̱ súꞌma̱‑tɨ́. Te suꞌma̱‑tɨ́‑ún kánda̱a nátu̱ꞌun koo̱, te káꞌi̱o xini̱, te jíín yúán stují‑tɨ́‑i.
\v 20 Ko sava‑ga̱ ña̱yɨvɨ já tú ní kájiꞌi̱ jíín kuéꞌe̱ yáꞌa, tú ní kánakani ini̱‑i tiñu kásáꞌa‑i, ni tú ní kásía̱‑i ja̱ káchiñúꞌún‑i tachi̱ kíni jíín ndosó oro, plata, ka̱a, yuu̱, yunu, va̱sa tú ndéꞌé, ni tú jíni so̱ꞌo, ni tú jíka.
\v 21 Ni tú ní kánakani ini̱‑i ja̱ kájaꞌni‑í ndɨ̱yi, ni ja̱ kásáꞌa‑i tiñu ña̱váꞌa, ni ja̱ tɨnɨ́ ini̱‑i, ni ja̱ kásákuíꞌná‑i.
\c 10
\s Tutu̱ lúlí
\p
\v 1 Te ni̱ jini̱‑ri̱ ɨnga̱ ndajáꞌa̱ níꞌin, ni̱ kuun‑ya̱ íchi ándɨ́vɨ́, yísúkun‑yá viko̱ nu̱ꞌún. Te ɨɨn tɨko̱ye̱ꞌndé káxndée xini̱‑yá. Te nuu̱‑yá káa nátu̱ꞌun ndika̱ndii, te sɨ̱ꞌɨn‑ya̱ nátu̱ꞌun pilar ñuꞌu̱n.
\v 2 Te núña ɨɨn tutu̱ tɨ́ɨn‑ya̱ iní ndaꞌa‑yá. Te ni̱ jani‑ya̱ jáꞌa̱ váꞌa‑ya̱ núu̱ mar. Te jaꞌa̱ vésé‑yá nuu̱ ñúꞌun.
\v 3 Te ni̱ kana jaa‑ya̱ nátu̱ꞌun nuu̱ ndéꞌe̱ ɨɨn ndɨ̱kaꞌa. Te nuu̱ ní kana jaa‑ya̱, te ni̱ kakaꞌa̱n ndɨ́ꞌusiá taja.
\v 4 Te nuu̱ ní kakaꞌa̱n ndɨ́ꞌusiá taja, te chaa‑ri̱ tutu̱ núú, ko ichi ándɨ́vɨ́ ní jini so̱ꞌo‑ri̱ ɨɨn tu̱ꞌun ni̱ kaꞌa̱n jíín‑rí: Kasu̱ va̱ꞌa ta̱ká tu̱ꞌun ni̱ kakaꞌa̱n ndɨ́ꞌusiá taja‑ún, te ma̱ cháa‑ró, áchí.
\v 5 Te ndajáꞌa̱ já ní jini̱‑ri̱ kándii̱ nuu̱ mar jíín núu̱ ñúꞌun, ni̱ ndukani‑ya̱ ndáváꞌa‑ya̱ íchi ándɨ́vɨ́.
\v 6 Te jíín sɨ́ꞌvɨ́ Iꞌa̱ chakú nɨ́ɨ́ káni nɨ́ɨ́ kuiá, Iꞌa̱ ni̱ sáꞌa andɨ́vɨ́ jíín táká ja̱ íó ini̱, jíín ñúyɨ́vɨ jíín táká ja̱ íó ini̱, jíín mar jíín táká ja̱ íó chi̱i, jíín sɨ́ꞌvɨ́ máá‑yá, ni̱ kaꞌa̱n téyíí‑yá ja̱ má kúkuéé‑ga̱ kɨvɨ̱.
\v 7 Ko kɨvɨ̱ já káꞌa̱n ndajáꞌa̱ usiá, nú ná xndéꞌe̱‑ya̱ corneta, yúan‑na te skíkuu tu̱ꞌun sa̱ꞌí Dios nátu̱ꞌun ni̱ kastu̱ꞌún‑yá nuu̱ mozo‑ya̱, cha̱a ni̱ ka̱jani tu̱ꞌun‑ya̱.
\v 8 Te tu̱ꞌun ni̱ jini so̱ꞌo‑ri̱ ichi ándɨ́vɨ́, ni̱ kaꞌa̱n tuku jíín‑rí: Kuáꞌán, te kiꞌin‑ró tutú núña ini̱ ndaꞌa ndájáꞌa̱‑yá ja̱ kándii̱ nuu̱ mar jíín núu̱ ñúꞌun, áchí.
\v 9 Te ni̱ jaꞌa̱n‑ri̱ nuu̱ ndájáꞌa̱‑yá‑ún, te ni̱ kaꞌa̱n‑ri̱ jíín‑yá ja̱ ná kuáꞌa‑ya̱ tutú‑ún nuu̱‑rí. Te ni̱ kaꞌa̱n‑ya̱ jíín‑rí: Kiꞌin te kee‑ro, te kuꞌua̱ chi̱i‑ró sáꞌa, ko yuꞌu‑ro, chi̱ kuvixi̱ nátu̱ꞌun sáꞌa ndu̱xi, áchí‑ya̱.
\v 10 Te ni̱ kiꞌin‑ri̱ tutu̱ ini̱ ndaꞌa ndájáꞌa̱‑yá. Te ni̱ yee‑rí. Te ni̱ kuvixi̱ ini̱ yuꞌu‑rí nátu̱ꞌun sáꞌa ndu̱xi, ko nuu̱ ní kókó‑rí, te ni̱ kuꞌua̱ chi̱i‑ri̱ ni̱ sáꞌa.
\v 11 Te ni̱ kaꞌa̱n‑ya̱ jíín‑rí: Jínu ñúꞌún já ɨngá jínu kani‑ró túꞌun nuu̱ kuáꞌa̱ ñúu̱, jíín núu̱ kuáꞌa̱ ñáyɨvɨ, jíín núu̱ kuáꞌa̱ yúꞌu, jíín núu̱ kuáꞌa̱ rey, áchí‑ya̱.
\c 11
\s Ndɨꞌuu̱ testigo‑ya̱
\p
\v 1 Te ni̱ niꞌi̱n‑rí ɨɨn nu̱ñíí nátu̱ꞌun káa ɨɨn vara. Te ni̱ kachi̱ jíín‑rí: Ndukuiñi̱, te chikua̱ꞌá‑ro̱ véꞌe ii̱ Dios, jíín altar, jíín táká ja̱ káchiñúꞌún‑i‑ya̱ yúan.
\v 2 Ko skéndo̱o‑ró ndúꞌa̱ yata̱ véꞌe ii̱, ma̱ chíkua̱ꞌá‑ro̱. Chi̱ a ni̱ ja̱ꞌa‑ya̱ núu̱ ñáyɨvɨ sɨ́ɨn nación, te uu̱ xiko uu̱ yoo̱ kuañú‑i sɨkɨ̱ ñúu̱ ii̱.
\v 3 Te kua̱ꞌa‑ri̱ tu̱ꞌun nuu̱ ndɨ́ꞌúu̱ testigo‑ri̱ ja̱ káni‑de tu̱ꞌun ja̱ mil uu̱ ciento uni̱ xiko kɨvɨ̱, te kuꞌun‑de saꞌma costal.
\v 4 Cha̱a yáꞌa kákuu uu̱ yunu olivo jíín úu̱ candelero ja̱ káꞌi̱in nuu̱ Dios, Iꞌa̱ xíin ñúyɨ́vɨ.
\v 5 Te nú ndé ɨɨn kuní sáꞌa ndɨva̱ꞌa jíín‑de, te kenda ñuꞌu̱n yuꞌu‑dé, te naa íi̱ já kájito uꞌu̱ táꞌan jíín‑de. Te nú ndé ɨɨn kuní sáꞌa ndɨva̱ꞌa jíín‑de, te nɨ́nɨ kúu̱ súan.
\v 6 Cha̱a yáꞌa kuu kasu̱‑de andɨ́vɨ́ náva̱ꞌa ma̱ kúun‑ga̱ sau̱ nɨ́ɨ́ kɨvɨ́ káni‑de tu̱ꞌun. Te suni kándi̱so tíñu‑de ja̱ táká nducha nduu nɨñi̱ sáꞌa‑de. Te kuu stɨ́vɨ́‑de ñu̱yɨ́vɨ jíín táká kueꞌe̱, na̱saa jínu kákuu ini̱ máá‑de.
\v 7 Te onde̱ nú ni̱ ji̱nu ni̱ jani ndaa̱‑de tu̱ꞌun, yúan‑na te nana kɨtɨ kándee ini̱ tu̱nchi‑ún. Te ndonda‑tɨ̱ sɨkɨ́‑dé. Te kua̱táꞌan‑tɨ̱ jíín‑de. Te kundéé‑tɨ́ jíín‑de te kaꞌni‑tɨ́‑de.
\v 8 Te ndɨ̱yi‑ún kunda̱a‑i ini̱ nu̱yáꞌu ñuu̱ káꞌnu‑ún, ja̱ skúnání yátá‑yó ñúu̱ Sodoma jíín ñúu̱ Egipto, te ñuu̱‑ún, ni̱ jiꞌi̱ Jitoꞌo̱‑yo̱ jiká cruz.
\v 9 Te ña̱yɨvɨ táká tata̱, ta̱ká ñuu̱, ta̱ká yuꞌu, ta̱ká nación, nde̱ꞌé ndɨ́ɨ‑í ja̱ káva ndɨ̱yi‑ún uni̱ kɨvɨ̱ yósáva. Te ma̱ kuáꞌa‑i tu̱ꞌun yu̱ji‑de.
\v 10 Te ña̱yɨvɨ káxiu̱kú iní ñu̱yɨ́vɨ, kusɨɨ̱ iní‑i kuni̱‑i‑de. Te sáꞌa‑i ɨɨn viko. Te kua̱ꞌa‑i regalo nuu̱ táꞌan‑i. Chi̱ uu̱ cha̱a ni̱ ka̱jani tu̱ꞌun Dios xaa̱n ní xndóꞌo‑de ña̱yɨvɨ káxiu̱kú iní ñu̱yɨ́vɨ.
\v 11 Te onde̱ nuu̱ ní ji̱nu uni̱ kɨvɨ̱ yósáva, te Dios, ni̱ nachuꞌun táchí‑yá‑de, te ni̱ nachaku̱ tuku‑de. Te ni̱ kanduko̱o‑de. Te ni̱ kayu̱ꞌú xaa̱n ñáyɨvɨ ní kajini̱ nuu̱‑dé.
\v 12 Yúan‑na te ichi ándɨ́vɨ́ ní ka̱jini so̱ꞌo‑de ɨɨn tu̱ꞌun jaa ja̱ ní kaꞌa̱n jíín‑de: Kaa kikoyo‑ró íchi yáꞌa, áchí. Te ña̱yɨvɨ, ja̱ kájito uꞌu̱‑i‑de, ni̱ kajini̱‑i ja̱ ní ka̱koyo‑de kájaꞌa̱n‑de andɨ́vɨ́ jíín máꞌñú vikó.
\v 13 Te máá hora‑ún ni̱ ta̱an xaa̱n. Te sava ñuu̱‑ún ni̱ ju̱ngoyo. Te jíín ñútáan ni̱ kajiꞌi̱ usia̱ mil ña̱yɨvɨ. Te sava‑ga̱‑i ni̱ kayu̱ꞌú‑i. Te ni̱ ka̱nakana jaa‑i Dios andɨ́vɨ́.
\v 14 Te tu̱ndóꞌo uu̱, a ni̱ ja̱ꞌa kuaꞌa̱n. Te a yani kii tu̱ndóꞌo uni̱.
\s Corneta sandɨ̱ꞌɨ́‑na̱
\p
\v 15 Te ndajáꞌa̱ usiá, ni̱ xndéꞌe̱‑ya̱ corneta‑ya̱. Te ni̱ i̱o tu̱ꞌun jaa ini̱ andɨ́vɨ́ ní kakaꞌa̱n: Ta̱ká ñuu̱ ini̱ ñu̱yɨ́vɨ, a ni̱ nduu ñuu̱ máá Tatá‑yo̱ Dios jíín Cristo‑ya̱, te táꞌú‑yá tiñu nɨ́ɨ́ káni nɨ́ɨ́ kuiá, áchí.
\v 16 Te ndɨ́ꞌokó kuu̱n cháa ñáꞌnu ja̱ káxiu̱kú mesa‑de nuu̱ Dios, ni̱ ka̱jukuiñi̱ jítɨ́‑de. Te ni̱ ka̱chiñúꞌún‑de Dios:
\v 17 Táta̱ Dios, Iꞌa̱ tɨ́ɨn ta̱ká poder. A íó‑ní vina, te ni̱ i̱o‑ní sáá, te koo‑ní. Te ná kútaꞌu̱‑ná nuu̱‑ní ja̱ ní kejáꞌá‑ní táꞌú‑ní tiñu nuu̱‑í jíín fuerza ni̱ꞌin máá‑ní.
\v 18 Ni̱ ka̱ndonda vaa̱ ta̱ká ña̱yɨvɨ, kákiti̱ ini̱‑i. Ko ni̱ kiti̱ ini̱ máá‑ní, te ni̱ jaa̱ kɨvɨ̱ já kúndaa̱ tiñu ta̱ká ndɨ̱yi, jíín já kuáꞌa‑ní ja̱ kútaꞌu̱ mozo‑ní, cha̱a ni̱ ka̱jani tu̱ꞌun‑ní, jíín núu̱ ñáyɨvɨ ndóo,
jíín núu̱ ñáyɨvɨ kájandatu̱ nuu̱‑ní, kúu nuu̱ ñáyɨvɨ lúlí te kúu nuu̱ ñáyɨvɨ ñáꞌnu, te xnáa‑ní ña̱yɨvɨ kástɨ́vɨ́ ñúyɨ́vɨ, áchí‑de.
\v 19 Yúan‑na te ni̱ nuña veꞌe ii̱ Dios onde̱ andɨ́vɨ́. Te ni̱ jini̱‑ri̱ janu̱ já ñúꞌun tutu̱ contrato ini̱, te ndeyú, te káꞌa̱n taja, te táan, te xaa̱n kúun ñíñí.
\c 12
\s Tu̱ꞌun ñaꞌan jíín kóo̱
\p
\v 1 Te ichi ándɨ́vɨ́ ní kenda ɨɨn tuni̱ ñáꞌnu. Ɨɨn ñasɨ́ꞌɨ́ ñúꞌun‑ña ndíka̱ndii nátu̱ꞌun saꞌma, te yúxndíi jaꞌa̱‑ñá sɨkɨ̱ yóo̱, te xini̱‑ñá ñúꞌun ɨɨn corona ja̱ uxí uu̱ tiñu̱ú xíní.
\v 2 Te ñúꞌun se̱ꞌe‑ña. Te ni̱ ndeꞌe̱ kóꞌó‑ña já jáꞌncha̱ káku se̱ꞌe‑ña, jatú‑ña já skáku‑ña‑í.
\v 3 Te ni̱ kenda ɨnga̱ tuni̱ ichi ándɨ́vɨ́. Te ni̱ jini̱‑ri̱ ɨɨn koo̱ kua̱ꞌá káꞌnu. Te íó usia̱ xini̱‑tɨ́ jíín uxí ndɨkɨ‑tɨ́. Te ndɨ́ꞌusiá xini̱‑tɨ́ ñúꞌun corona.
\v 4 Te jíín súꞌma̱‑tɨ́ ni̱ stáa‑tɨ̱ ɨ́ɨn tercera parte tiñu̱ú xíní ní ka̱jungoyo ini̱ ñu̱yɨ́vɨ. Te koo̱ káꞌnu‑ún, ni̱ jukuiñi̱‑tɨ̱ núu̱ ñáꞌan skáku se̱ꞌe‑ún, náva̱ꞌa kókó‑tɨ́ se̱ꞌe‑ña nú ná káku‑i.
\v 5 Te ni̱ skáku‑ña ɨ́ɨn se̱ꞌe yíí ja̱ táꞌú‑i tiñu nuu̱ ndívii nación jíín bastón ka̱a. Te se̱ꞌe yíí‑ña‑ún ni̱ ndaa‑i kuaꞌa̱n‑i nuu̱ kánchaa̱ Dios mesa‑ya̱ ní sáꞌa‑ya̱.
\v 6 Te ni̱ jinu ñasɨ́ꞌɨ́‑ún kuaꞌa̱n‑ña núu̱ ñúꞌun téꞌé, nuu̱ íó ɨɨn lugar ni̱ sátu̱ꞌa Dios. Yúan kunchaa̱‑ña ɨ́ɨn mil uu̱ ciento uni̱ xiko kɨvɨ̱, kundito‑ya̱‑ñá.
\v 7 Te ni̱ i̱o guerra ini̱ andɨ́vɨ́. Miguel jíín ndájáꞌa̱‑yá, ni̱ ka̱jatáꞌan‑i sɨkɨ̱ kóo̱, te koo̱‑ún jíín ndájáꞌa̱ máá‑tɨ́ ni̱ ka̱jatáꞌan‑tɨ̱ jíín‑yá.
\v 8 Te tú ní kákundéé‑tɨ́, ni tuká ní níꞌi̱n‑tɨ́ lugar kuxiu̱kú‑tɨ́ ini̱ andɨ́vɨ́.
\v 9 Te ni̱ kiñiꞌin‑ya̱ kóo̱ káꞌnu‑ún kuaꞌa̱n‑tɨ̱. Koo̱ onde̱ anáꞌán kúu‑tɨ̱, ja̱ nání‑tɨ́ kuiꞌna̱ jíín Satanás, ja̱ xndáꞌú‑tɨ̱ ndívii ñáyɨvɨ. Ni̱ súngava‑ya̱‑tɨ́ kuaꞌa̱n‑tɨ̱ sɨkɨ́ ñúyɨ́vɨ, te suni ni̱ súngoyo‑ya̱ táká
ndajáꞌa̱‑tɨ́ jíín‑tɨ́.
\v 10 Te ni̱ jini so̱ꞌo‑ri̱ ɨɨn tu̱ꞌun jaa ini̱ andɨ́vɨ́ ní kaꞌa̱n: Vina te Dios, náma‑ya̱ yóó. Te jíín poder táꞌú‑yá tiñu ini̱ ñuu̱‑ya̱. Te Cristo‑ya̱, ndíso tíñu‑ya̱. Chi̱ a ni̱ kiniꞌin‑ya̱ máá já sátúꞌún sɨkɨ́ táká ñani̱‑yo̱ kuáꞌa̱n, ja̱ ndúú ñúú‑ni jikán kua̱chi sɨkɨ̱‑dé nuu̱ Dios máá‑yó.
\v 11 Te jíín nɨñí Lélú‑ún ni̱ ka̱kundéé‑de jíín‑tɨ́, jíín túꞌun ni̱ ka̱jani ndaa̱‑de, chi̱ tú ní kúndáꞌú ini̱‑de máá‑de va̱sa ná kúu̱‑de.
\v 12 Ja̱ yúan ná kóo sɨɨ̱ iní‑ro̱, róó andɨ́vɨ́ jíín táká ja̱ káxiu̱kú jián. Ko naka̱ ndáꞌú kuu róó ja̱ káxiu̱kú iní ñu̱yɨ́vɨ jíín mar. Chi ni̱ kuun kuiꞌna̱ kujaa̱ nuu̱‑ro̱, te kití xaa̱n iní, chi̱ jiní ja̱ yakú‑ni
kɨvɨ̱ kúkuu.
\v 13 Te nuu̱ ní jini̱ koo̱‑ún ja̱ ní súngava‑ya̱‑tɨ́ sɨkɨ̱ ñúyɨ́vɨ, te ni̱ chindiki̱n‑tɨ̱ ñáꞌan ní skáku se̱ꞌe yíí‑ún.
\v 14 Te ni̱ niꞌi̱n‑ñá uu̱ ndiji̱n náꞌnu yachókó, náva̱ꞌa ndéché‑ña káku‑ña núu̱ kóo̱‑ún, te kiꞌi̱n‑ña ondé nuu̱ ñúꞌun téꞌé, nuu̱ kúnchaa̱‑ña ɨ́ɨn tiempo, jíín yakú‑ga̱ tiempo yósáva.
\v 15 Te ini̱ yuꞌu kóo̱‑ún ni̱ jicha̱ nducha nátu̱ꞌun yu̱cha, kuaꞌa̱n yata̱ ñáꞌan‑ún, náva̱ꞌa tene‑ña sáꞌa‑cha̱.
\v 16 Ko ñuꞌun, ni̱ chindéé ní chituu ñaꞌan‑ún. Chi̱ ñuꞌun‑ún ni̱ ndɨka̱ yuꞌu, te ni̱ jiꞌi‑ni yu̱cha ja̱ ní kana ini̱ yuꞌu kóo̱‑ún.
\v 17 Yúan‑na te ni̱ kiti̱ xaa̱n iní koo̱‑ún sɨkɨ̱ ñáꞌan‑ún. Te ni̱ kee‑tɨ̱ kuákua̱táꞌan‑tɨ̱ jíín sáva‑ga̱ se̱ꞌe‑ña já káskíkuu‑i tiñu táꞌú Dios, jíín já kájani ndaa̱‑i tu̱ꞌun Jesucristo.
\c 13
\s Uu̱ kɨtɨ xáa̱n
\p
\v 1 Te ni̱ kandii̱‑ri̱ nuu̱ ñítɨ́ yúꞌu mar. Te ni̱ jini̱‑ri̱ ja̱ chíi mar ni̱ kenda ɨɨn kɨtɨ já íó usia̱ xini̱‑tɨ́ jíín uxí ndɨkɨ‑tɨ́. Te ndɨkɨ‑tɨ́ ñúꞌun uxi̱ corona. Te xini̱‑tɨ́ yóso ɨ́ɨn sɨ́ꞌvɨ́ túꞌun ñáá.
\v 2 Te kɨtɨ ní jini̱‑ri̱‑ún káa‑tɨ̱ nátu̱ꞌun ɨɨn kuiñi̱, te jaꞌa̱‑tɨ́ nátu̱ꞌun jaꞌa̱ yíꞌɨ̱, te yuꞌu‑tɨ́ nátu̱ꞌun yuꞌu ndɨ́kaꞌa. Te nuu̱‑tɨ́, ni̱ ja̱ꞌa koo̱ káꞌnu‑ún poder máá, jíín mesa máá, jíín tíñu ñáꞌnu ndíso.
\v 3 Te ni̱ jini̱‑ri̱ ja̱ ní tuji̱ ɨ́ɨn xini̱‑tɨ́ nátu̱ꞌun a yani kuu̱‑tɨ̱ jíín. Ko nuu̱ ní tuji̱ xáa̱n‑ún ni̱ nduva̱ꞌa. Te ni̱ ka̱naa iní ndivii ñáyɨvɨ ní kajini̱‑i, te ni̱ ka̱indiki̱n‑i yata̱ kɨ́tɨ‑ún.
\v 4 Te ni̱ ka̱chiñúꞌún‑i koo̱ káꞌnu‑ún, chi ni̱ ja̱ꞌa‑tɨ̱ poder‑tɨ̱ núu̱ kɨ́tɨ‑ún. Te suni ni̱ ka̱chiñúꞌún‑i kɨtɨ‑ún te ni̱ kakaꞌa̱n‑i: Ndéja̱ kétáꞌan jíín kɨ́tɨ yáꞌa, te ndéja̱ kánda kua̱táꞌan jíín‑tɨ́, áchí‑i.
\v 5 Te ni̱ niꞌi̱n‑tɨ́ tu̱ꞌun ja̱ káꞌa̱n‑tɨ̱ túꞌun téyíí jíín túꞌun ndɨva̱ꞌa. Te ni̱ niꞌi̱n tíñu‑tɨ̱ já táꞌú tíñu‑tɨ̱ úu̱ xiko uu̱ yoo̱.
\v 6 Te ni̱ ndɨka̱‑tɨ̱ yúꞌu‑tɨ́. Te ni̱ kaꞌa̱n ndɨva̱ꞌa‑tɨ̱ sɨkɨ́ Dios. Te ni̱ kaji̱‑tɨ̱ sɨ́ꞌvɨ́‑yá, jíín véꞌe‑ya̱, jíín ja̱ káxiu̱kú iní andɨ́vɨ́.
\v 7 Te suni ni̱ niꞌi̱n‑tɨ́ tu̱ꞌun ja̱ kuátáꞌan‑tɨ̱ jíín ñáyɨvɨ ndóo, te kundéé‑tɨ́. Te suni ni̱ niꞌi̱n tíñu‑tɨ̱ já ndónda‑tɨ̱ sɨkɨ́ táká tata̱, jíín táká ñuu̱, jíín táká yuꞌu, jíín táká nación.
\v 8 Te ta̱ká ña̱yɨvɨ káxiu̱kú iní ñu̱yɨ́vɨ, chiñúꞌún‑i‑tɨ̱, yu̱án kúu ña̱yɨvɨ já tú káyo̱so sɨ́ꞌvɨ́‑i nuu̱ tutú chakú máá Lélú, Iꞌa̱ ni jiꞌi̱. Te onde̱ té jukuiñi̱‑ga̱ ñu̱yɨ́vɨ káyo̱so‑í.
\v 9 Cha̱a íó so̱ꞌo, ná kúni so̱ꞌo‑de.
\v 10 Nú ndé cha̱a kasu̱‑de táꞌan‑de, suni nandasu̱ máá‑de. Te nú ndé cha̱a kaꞌni ndɨ́yi jíín yuchí, suni jíín yuchí kuu̱ máá‑de. Jíín túꞌun yáꞌa nɨ́nɨ ná kuíñi ni̱ꞌin ña̱yɨvɨ ndóo, te ná kándíja va̱ꞌa‑i.
\v 11 Yúan‑na te ni̱ jini̱‑ri̱ nuu̱ ɨngá kɨtɨ já ní kana‑tɨ̱ chíi ñuꞌun. Te íó uu̱ ndɨkɨ‑tɨ́ nátu̱ꞌun ndɨkɨ lélú, te káꞌa̱n‑tɨ̱ nátu̱ꞌun ɨɨn koo̱ káꞌnu.
\v 12 Te nuu̱ kɨ́tɨ ɨ́ɨn, suni ɨɨn núú‑ni ni̱ ndi̱so tíñu‑tɨ̱. Te sáꞌa‑tɨ̱ já táká ña̱yɨvɨ káxiu̱kú iní ñu̱yɨ́vɨ, ná chíñúꞌún‑i kɨtɨ xnáñúú, kɨtɨ ní nduva̱ꞌa nuu̱ ní tuji̱ xáa̱n‑tɨ́‑ún.
\v 13 Suni sáꞌa‑tɨ̱ tɨnɨ́ tuni̱ ñáꞌnu. Te ni̱ kajini̱ ña̱yɨvɨ já ní skúun‑tɨ̱ ñúꞌu̱n ichi ándɨ́vɨ́ ní chaa̱ nuu̱ ñúꞌun.
\v 14 Te xndáꞌú‑tɨ̱ táká ña̱yɨvɨ káxiu̱kú iní ñu̱yɨ́vɨ, jíín tuní ja̱ sáꞌa‑tɨ̱ núu̱ ɨngá kɨtɨ‑ún. Te táꞌú‑tɨ́ tiñu nuu̱ táká ña̱yɨvɨ káxiu̱kú iní ñu̱yɨ́vɨ, ja̱ ná sáꞌa‑i ndoso̱ kɨtɨ ní tuji̱ jíín yuchí te ni̱ nachaku̱.
\v 15 Te suni ni̱ ja̱ꞌa‑ya̱ túꞌun ja̱ chúꞌun‑tɨ̱ tachí iní ndoso̱ kɨtɨ, náva̱ꞌa kuu kaꞌa̱n ndoso̱‑ún, te kaꞌni‑tɨ́ ta̱ká ña̱yɨvɨ já tú kákuni̱‑i chiñúꞌún ndosó kɨtɨ.
\v 16 Te ta̱ká ña̱yɨvɨ, ja̱ lúlí jíín já ñáꞌnu, ja̱ kúká jíín já ndáꞌú, mozo jíín já kájika ndicha̱‑na̱, ná kóso ɨ́ɨn‑ni tuni̱ ndaváꞌa‑i xí cháa̱n‑í, sáꞌa‑tɨ̱.
\v 17 Te ni ɨɨn ña̱yɨvɨ, ma̱ kúu kuaan‑i, ni ma̱ kúu xi̱kó‑i nú tú ncháá tuni̱‑ún‑i, ja̱ kúu sɨ́ꞌvɨ́ kɨ́tɨ‑ún xí número sɨ́ꞌvɨ́‑tɨ́.
\v 18 Yáꞌa íó tu̱ꞌun ndíchí. Ja̱ júku̱ꞌun ini̱, ná káꞌu‑i número kɨtɨ‑ún, chi̱ número ɨɨn cha̱a kúu. Te número kɨtɨ‑ún kúu iñu̱ ciento uni̱ xiko iñu̱.
\c 14
\s Máá Lélú Dios jíín ñáyɨvɨ ní nakuaan‑ya̱
\p
\v 1 Te ni̱ nde̱ꞌé‑rí, te ni̱ jini̱‑ri̱ kándii̱ máá Lélú xiní yúku Sion. Te íó ciento uu̱ xiko kuu̱n mil ña̱yɨvɨ káꞌi̱in jíín‑yá. Te chaa̱n‑í ncháá sɨ́ꞌvɨ́ Táa̱‑ya̱.
\v 2 Te ichi ándɨ́vɨ́ ní jini so̱ꞌo‑ri̱ ni̱ kaꞌa̱n ɨɨn tu̱ꞌun nátu̱ꞌun nɨ́ꞌɨn nducha kuáꞌa̱, xí nátu̱ꞌun káꞌa̱n taja níꞌin. Te ni̱ jini so̱ꞌo‑ri̱ ndusu̱ yaa̱ nání arpa ja̱ káchaa cha̱a.
\v 3 Te kájita‑de ɨɨn yaa̱ jáá núu̱ mesa táꞌú‑yá tiñu, jíín núu̱ ndɨ́kúu̱n kɨ́tɨ, jíín núu̱ cháa ñáꞌnu. Te tú ni ɨɨn‑i kuu kutu̱ꞌa‑i yaa̱‑ún, chi̱ máni máá ciento uu̱ xiko kuu̱n mil cha̱a ni̱ nakuaan‑ya̱ iní ñu̱yɨ́vɨ.
\v 4 Cha̱a yáꞌa kákuu ja̱ tú ní kásácháꞌán‑de máá‑de jíín ñásɨ́ꞌɨ́. Chi cha̱a jáá cha̱a kútu kákuu‑de. Cha̱a yáꞌa káindiki̱n‑de yata̱ máá Lélú, nú ndéni ni̱ kuu ini̱‑ya̱ kíꞌi̱n‑ya̱. Te ma̱ꞌñú sáva‑ga̱‑i ni̱ nakuaan‑ya̱ cháa yáꞌa jínáꞌan‑de, nátu̱ꞌun se̱ꞌe núú kákuu‑de nuu̱ Dios jíín núu̱ máá Lélú.
\v 5 Te yuꞌu‑dé tú ní kénda tu̱ꞌun túꞌún, chi cha̱a tú kácháꞌán kákuu‑de nuu̱ Dios.
\s Tu̱ndóꞌo kɨvɨ̱ kíi juicio
\p
\v 6 Te ni̱ jini̱‑ri̱ ɨnga̱ ndajáꞌa̱ já ndéché‑yá sava ma̱ꞌñú ándɨ́vɨ́. Te ndíso‑ya̱ túꞌun va̱ꞌa ja̱ má náa kútɨ. Te kani‑ya̱ túꞌun‑ún nuu̱ táká ña̱yɨvɨ káxiu̱kú iní ñu̱yɨ́vɨ, nuu̱ táká nación, jíín núu̱ táká tata̱, jíín núu̱ táká yuꞌu, jíín núu̱ táká ña̱yɨvɨ.
\v 7 Te ni̱ kaꞌa̱n jaa‑ya̱: Kuandatu̱ nuu̱ Dios, te nakana jaa‑ró‑yá. Chi̱ hora ja̱ sándaa̱‑ya̱, a ni̱ ku̱yani chaa̱. Te ná chíñúꞌún‑ró Iꞌa̱ ni̱ sáꞌa andɨ́vɨ́, jíín ñúyɨ́vɨ, jíín mar, jíín táká sókó ndúcha. Achí‑ya̱.
\v 8 Yúan‑na te ni̱ chaa̱ ɨnga̱ ndajáꞌa̱, te ni̱ kaꞌa̱n‑ya̱: Ni̱ naa náꞌín Babilonia, ñuu̱ káꞌnu, chi̱ nátu̱ꞌun ni̱ ja̱ꞌa vino ja̱ tɨnɨ́ xaa̱n iní ni̱ ka̱jiꞌi ta̱ká nación.
\v 9 Te ndajáꞌa̱ uní, ni̱ ndiki̱n‑ya̱ úu̱‑ga̱. Te ni̱ kaꞌa̱n jaa‑ya̱: Nú ndé ña̱yɨvɨ chíñúꞌún kɨ́tɨ‑ún jíín ndosó‑tɨ̱, xí kúnchaa̱ tuni̱‑tɨ̱ cháa̱n‑í, xí iní ndaꞌa‑í,
\v 10 te jíín ɨ́ɨn tu̱ꞌun yátá kúu ja̱ ñáyɨvɨ‑ún koꞌo‑i vino ja̱ kití ini̱ Dios, ja̱ ní jatɨ‑ya̱ iní koꞌo̱ kití ini̱‑ya̱. Te kayu̱‑i jíín ñúꞌu̱n, jíín azufre, kuni̱ jíín núu̱ táká ndajáꞌa̱ ndóo, jíín máá Lélú.
\v 11 Te ñuꞌma̱ ja̱ kákayu̱‑i‑ún, kana nɨ́ɨ́ káni nɨ́ɨ́ kuiá. Te ña̱yɨvɨ káchiñúꞌún kɨ́tɨ‑ún jíín ndosó‑tɨ̱, jíín ñáyɨvɨ kíꞌin tuni̱ sɨ́ꞌvɨ́‑tɨ́‑ún, ma̱ ndéta̱tú kutɨ‑í ndúú ñúú.
\v 12 Jíín túꞌun yáꞌa nɨ́nɨ ná kuíñi ni̱ꞌin ña̱yɨvɨ ndóo, ja̱ kájandatu̱‑i tiñu ni̱ táꞌú Dios, te kákandíja‑i nuu̱ Jesús.
\v 13 Te ni̱ jini so̱ꞌo‑ri̱ ɨɨn tu̱ꞌun ja̱ ní kaꞌa̱n jíín‑rí ichi ándɨ́vɨ́. Chaa tu̱ꞌun yáꞌa: Xáán ndatu̱ ta̱ká ndɨ̱yi ja̱ kúu̱ ini̱ ndaꞌa máá Tatá Dios onde̱ vina te nɨ́ɨ́‑gá kuaꞌa̱n‑yo̱. Ja̱ndáa̱, chi̱ ndeta̱tú‑i ja̱ ní
ka̱sátiñu‑i. Te tiñu‑i‑ún kiꞌi̱n‑ni jíín‑i, áchí Espíritu.
\v 14 Te ni̱ nde̱ꞌé‑rí. Te ni̱ jini̱‑ri̱ ɨɨn viko̱ kui̱jín. Te nuu̱ vikó‑ún kánchaa̱ ɨɨn Iꞌa̱ ja̱ á kuní koo máá Séꞌe cha̱a. Te ñúꞌun ɨɨn corona oro xini̱‑yá. Te tɨ́ɨn‑ya̱ ɨ́ɨn jóso̱.
\v 15 Te ni̱ kenda ɨnga̱ ndajáꞌa̱‑yá ini̱ ve̱ꞌe ii̱, te kána jaa‑ya̱ xiní Iꞌa̱ kánchaa̱ nuu̱ vikó: Kachiꞌi‑ní jóso̱‑ní, te kaꞌnu̱‑ní. A ni̱ jaa̱ hora kaꞌnu̱‑ní, chi ja̱ káa nuu̱ ñúꞌun, a ni̱ kuaan, áchí‑ya̱.
\v 16 Te Iꞌa̱ kánchaa̱ nuu̱ vikó, ni̱ ka̱chiꞌi‑ni‑ya̱ jóso̱‑ya̱ iní ñu̱yɨ́vɨ. Te ni̱ ndɨꞌɨ ja̱ káa nuu̱ ñúꞌun ni̱ taꞌnu̱.
\v 17 Te ni̱ kenda tuku ɨnga̱ ndajáꞌa̱‑yá ini̱ ve̱ꞌe ii̱ já kánchaa̱ ini̱ andɨ́vɨ́. Te suni kándáꞌá‑yá ɨɨn jóso̱ xaa̱n.
\v 18 Te ni̱ kenda ɨnga̱ ndajáꞌa̱‑yá nuu̱ altar. Te ndíso tíñu‑ya̱ sɨkɨ́ ñúꞌu̱n. Te ni̱ kana jaa‑ya̱ xiní ndájáꞌa̱ tɨ́ɨn jóso̱ xaa̱n: Kachiꞌi jóso̱ xaa̱n‑ro̱, te nastútú‑ró tɨ́ku̱kú uva káa nuu̱ ñúꞌun, chi̱ a ni̱ kaji̱chi, áchí‑ya̱.
\v 19 Te ndajáꞌa̱‑ún, ni̱ ka̱chiꞌi‑ya̱ jóso̱ xaa̱n‑ún ini̱ ñu̱yɨ́vɨ. Te ni̱ na̱stútú‑yá tɨku̱kú káa nuu̱ ñúꞌun. Te ni̱ chúkú‑yá tɨku̱kú‑ún nuu̱ taxín uva. Yu̱án kúu ɨɨn tu̱ꞌun yátá ndasa kití ini̱ Dios.
\v 20 Te ni̱ taxi̱n uva‑ún ichi yatá ñúu̱. Te ini̱ nuu̱ taxín‑ún ni̱ jika ɨɨn yu̱cha nɨñi̱ ní jaa̱ onde̱ nuu̱ ñúꞌun freno yuꞌu caballo. Te ni̱ jika nátu̱ꞌun uni̱ ciento kilómetro.
\c 15
\s Usia̱ kueꞌe̱ sandɨ̱ꞌɨ́‑na̱
\p
\v 1 Yuan‑na te ni̱ naa iní‑ri̱ ni̱ nde̱ꞌé‑rí ɨnga̱ tuni̱ ñáꞌnu ichi ándɨ́vɨ́, kúu usia̱ ndajáꞌa̱‑yá kándi̱so usia̱ kueꞌe̱ sandɨ̱ꞌɨ́‑na̱. Chi̱ nú ni̱ ji̱nu kueꞌe̱ yáꞌa, te ma̱ kití‑ga̱ ini̱ Dios.
\v 2 Te suni ni̱ jini̱‑ri̱ ɨɨn nátu̱ꞌun mar nátu̱ꞌun vidrio ja̱ ní saka̱ nu̱u jíín ñúꞌu̱n. Te ña̱yɨvɨ ní ka̱kundéé jíín kɨ́tɨ‑ún, jíín ndosó‑tɨ̱, jíín tuní‑tɨ̱, jíín número sɨ́ꞌvɨ́‑tɨ́, káꞌi̱in‑i yuꞌu mar vidrio‑ún. Te
kátɨ̱ɨn‑i yaa̱ nání arpa Dios.
\v 3 Te kájita‑i yaa̱ Moisés mozo Dios, jíín yáa̱ máá Lélú. Tiñu ñáꞌnu jíín tíñu luu sáꞌa‑ní, Táta̱ Dios. Máá‑ní tɨ́ɨn ta̱ká poder. Ichi ndáa̱ ichi ndóó kákuu ichi‑ní. Te máá‑ní kúu rey ta̱ká ña̱yɨvɨ ndóo.
\v 4 Ndéja̱ tú yúꞌú níí te tú nákana jaa sɨ́ꞌvɨ́‑ní núsáá Táta̱. Chi̱ máá ɨ́ɨn níí kúu Iꞌa̱ ii̱. Ta̱ká nación, chaa̱‑i te chiñúꞌún‑i níí, chi ni̱ ndenda ndiji̱n modo sándaa̱‑ní. Achí‑i.
\v 5 Yúan‑na te ni̱ nde̱ꞌé‑rí. Te ichi ándɨ́vɨ́ ní jini̱‑ri̱ ja̱ núña cuarto ii̱ xáa̱n íchi iní ve̱ꞌe ii̱, máá nú kénda tu̱ꞌun ndaa̱.
\v 6 Te ini̱ ve̱ꞌe ii̱ yúan, ni̱ kenda usia̱ ndajáꞌa̱ kándi̱so‑ya̱ usiá kueꞌe̱ xaa̱n, te káñu̱ꞌun‑ya̱ sáꞌma kuíjín kɨyí, jíín sánchi̱i oro káinuꞌni̱ jika̱‑yá.
\v 7 Te ɨɨn ja̱ kúu̱n kɨ́tɨ ni̱ ja̱ꞌa‑tɨ̱ usiá koꞌo̱ oro nuu̱ ndɨ́ꞌusiá ndajáꞌa̱. Te koꞌo̱‑ún ñúꞌun chítú nátu̱ꞌun jíín túꞌun kití ini̱ Dios, Iꞌa̱ chakú nɨ́ɨ́ káni nɨ́ɨ́ kuiá.
\v 8 Te ni̱ ndii ncháa̱ Dios jíín fuerza‑ya̱. Te ñuꞌma̱‑ún, ni̱ chítú ndɨ́ɨ iní ve̱ꞌe ii̱. Te tú ní kúu kɨ̱vɨ ni ɨɨn ña̱yɨvɨ iní ve̱ꞌe ii̱‑ún, chi̱ onde̱ ná ndɨ́ꞌɨ usia̱ kueꞌe̱ ja̱ kándi̱so ndɨ́ꞌusiá ndajáꞌa̱‑yá.
\c 16
\s Usia̱ koꞌo̱ ñúꞌun tu̱ꞌun kití ini̱ Dios
\p
\v 1 Te ini̱ ve̱ꞌe ii̱‑ún ni̱ kenda ɨɨn tu̱ꞌun jaa, ni̱ jini so̱ꞌo‑ri̱ ni̱ kaꞌa̱n jíín ndɨ́ꞌusiá ndajáꞌa̱‑yá: Kuángoyo, te kacha̱ nu̱u‑ró ndɨ́ꞌusiá koꞌo̱ já káñu̱ꞌun tu̱ꞌun kití ini̱ Dios ná júngoyo sɨkɨ̱ ñúyɨ́vɨ, áchí.
\v 2 Te kuaꞌa̱n ndajáꞌa̱ ɨ́ɨn, te ni̱ koyo‑ya̱ kóꞌo̱‑yá sɨkɨ̱ ñúyɨ́vɨ. Te ña̱yɨvɨ já ncháá tuni̱ kɨtɨ xáa̱n‑ún nuu̱, jíín já káchiñúꞌún ndosó‑tɨ̱, ni̱ kataꞌa̱n‑i ɨɨn kueꞌe̱ ini̱ xaa̱n.
\v 3 Te ndajáꞌa̱ úu̱, ni̱ koyo‑ya̱ kóꞌo̱‑yá nuu̱ mar. Te ni̱ nduu‑cha̱ nátu̱ꞌun nɨñi̱ ndɨ́yi. Te ta̱ká kɨtɨ káyi̱ꞌi chi̱i mar, ni̱ kajiꞌi̱‑tɨ̱.
\v 4 Te ndajáꞌa̱ uní, ni̱ koyo‑ya̱ kóꞌo̱‑yá sɨkɨ̱ yúcha, jíín sɨkɨ́ táká sókó ndúcha, te ni̱ nduu‑ni nɨñi̱.
\v 5 Te ni̱ jini so̱ꞌo‑ri̱ ni̱ kaꞌa̱n ndajáꞌa̱ ndúcha‑ún: Táta̱, Iꞌa̱ ii̱ kúu‑ní, Iꞌa̱ íó vina, Iꞌa̱ ni̱ i̱o sáá. Te Iꞌa̱ ndaa̱ kúu‑ní, chi ni̱ sándaa̱ ndaa̱‑ní ta̱ká tiñu yáꞌa,
\v 6 chi ña̱yɨvɨ yáꞌa, ni̱ kajacha̱‑i nɨñi̱ cháa ndoo, jíín nɨñí cháa kájani tu̱ꞌun‑ní, te vina jáꞌa‑ní nɨñi̱ ná kóꞌo‑i. Te súan ná nákoꞌo‑i. Achí‑ya̱.
\v 7 Te ni̱ jini so̱ꞌo‑ri̱ ni̱ kaꞌa̱n ɨnga̱ tu̱ꞌun onde̱ altar. Ja̱ndáa̱, Táta̱ Dios, máá‑ní tɨ́ɨn ta̱ká fuerza, máá‑ní sándaa̱ ndaa̱‑ní, sándaa̱ ndija‑ní ta̱ká tiñu.
\v 8 Te ndajáꞌa̱ kúu̱n, ni̱ koyo‑ya̱ kóꞌo̱‑yá sɨkɨ̱ ndíka̱ndii. Te ni̱ niꞌi̱n tíñu ndika̱ndii‑ún ja̱ jíín ñúꞌu̱n te kaꞌmu ta̱ká ña̱yɨvɨ.
\v 9 Te ta̱ká ña̱yɨvɨ, va̱sa súan ni̱ kakayu̱‑i ja̱ níꞌní xáa̱n, ko tú ní kánakani ini̱‑i, ni tú ní kánakana jaa‑i Dios, chi̱ sasua ni̱ kakaꞌa̱n ndɨva̱ꞌa‑i sɨki̱‑yá ja̱ ní ja̱ꞌa‑ya̱ kuéꞌe̱ yáꞌa sɨkɨ̱‑í.
\v 10 Te ndajáꞌa̱ úꞌu̱n, ni̱ koyo‑ya̱ kóꞌo̱‑yá nuu̱ mesa nuu̱ táꞌú tíñu kɨtɨ xáa̱n‑ún, te nuu̱ táꞌú‑tɨ́ tiñu ni̱ ku̱ñaa. Te ta̱ká ña̱yɨvɨ, ni̱ ka̱nakaji yíꞌí‑i yáa‑í ja̱ kájatu̱‑i.
\v 11 Te ni̱ kakaꞌa̱n ndɨva̱ꞌa‑i sɨkɨ̱ Dios andɨ́vɨ́, já kájatu̱‑i jíín já kátaꞌa̱n‑i kueꞌe̱, ko na̱ tú ní kánakani ini̱‑i tiñu ni̱ ka̱sáꞌa‑i.
\v 12 Te ndajáꞌa̱ iñú, ni̱ koyo‑ya̱ kóꞌo̱‑yá sɨkɨ̱ yúcha káꞌnu Eufrates. Te ni̱ ichi̱ yu̱cha‑ún, náva̱ꞌa koo tu̱ꞌa ichi kíkoyo rey, ichi núu̱ kána ndika̱ndii.
\v 13 Te ni̱ jini̱‑ri̱ ja̱ iní yuꞌu kóo̱ káꞌnu, jíín yúꞌu kɨ́tɨ xáa̱n, jíín yúꞌu cháa jáni tu̱ꞌun túꞌún, ni̱ kenda uni̱ tachi̱ kíni nátu̱ꞌun saꞌva̱.
\v 14 Chi̱ tachi̱ kíni kákuu, te kásáꞌa tuni̱. Te kénda nuu̱ táká rey ñu̱yɨ́vɨ, te stútú‑ni‑de ja̱ kóo guerra kɨvɨ̱ káꞌnu máá Dios, Iꞌa̱ tɨ́ɨn ta̱ká poder.
\v 15 Kuni so̱ꞌo chi̱ nchaa̱‑ri̱ nátu̱ꞌun ñakui̱ꞌná. Xáán ndatu̱ koo ña̱yɨvɨ ndíto, jíín já ndíto‑i saꞌma‑í, náva̱ꞌa tú kaka víchí lɨ́ɨ‑í, te tú kuka nuu̱‑í nuu̱ sáva‑ga̱‑i, áchí‑ya̱.
\v 16 Te ni̱ ka̱sáꞌa tachi̱ kíni ja̱ ní ka̱kutútú‑de ɨɨn nduꞌa̱ ja̱ núu̱ yúꞌu hebreo nání Armagedón.
\v 17 Te ndajáꞌa̱ usiá, ni̱ koyo‑ya̱ kóꞌo̱‑yá ichi núu̱ tachí. Te ini̱ ve̱ꞌe ii̱ ándɨ́vɨ́ jíín núu̱ mesa táꞌú‑yá tiñu ni̱ kenda ɨɨn tu̱ꞌun ni̱ kaꞌa̱n jaa: A ni̱ kuu, áchí.
\v 18 Yúan‑na te ni̱ ndeyu̱. Te ni̱ nɨ̱ꞌɨn. Te ni̱ kaꞌa̱n taja. Te ni̱ ta̱an xaa̱n ñúꞌun ja̱ ná té koo‑ga̱ onde̱ kɨvɨ̱ ní tu̱u nuu̱ cháa ini̱ ñu̱yɨ́vɨ.
\v 19 Te ñuu̱ káꞌnu‑ún ni̱ ndata̱ sáva uni̱ pedazo. Te ni̱ ndua̱ ta̱ká ñuu̱ ini̱ ta̱ká nación. Te ni̱ nuku̱ꞌun ini̱ Dios ñuu̱ káꞌnu Babilonia ja̱ kuáꞌa‑ya̱ kóꞌo̱ já ñúꞌun tu̱ꞌun kití xaa̱n iní‑ya̱ ná kóꞌo ndɨꞌɨ‑i.
\v 20 Te ta̱ká isla ni̱ ka̱jinu kájaꞌa̱n. Te ta̱ká yuku, tuká ndiji̱n íin.
\v 21 Te ichi ándɨ́vɨ́ ní jungoyo ñíñí náꞌnu nátu̱ꞌun uu̱ xiko kilo ná ɨɨn ná ɨɨn. Te ta̱ká ña̱yɨvɨ, ni̱ kakaꞌa̱n ndɨva̱ꞌa‑i sɨkɨ̱ Dios ja̱ sɨkɨ́ túndóꞌo ñíñí‑ún, chi̱ ɨɨn tu̱ndóꞌo xaa̱n ní kuu.
\c 17
\s Kɨvɨ̱ xnáa‑yá ñuu̱ Babilonia
\p
\v 1 Yúan‑na te ni̱ chaa̱ ɨɨn ja̱ usiá ndajáꞌa̱‑yá ja̱ ní ka̱ndáꞌá usia̱ koꞌo̱. Te ni̱ kaꞌa̱n‑ya̱: Ñaꞌa̱n te ná stáꞌa̱n‑ri̱ nuu̱‑ro̱ ndasa kundaa̱ tiñu sɨkɨ̱ ñáꞌan kuáxán ja̱ kánchaa̱‑ña núu̱ ndúcha kuáꞌa̱,
\v 2 chi ta̱ká rey ñu̱yɨ́vɨ ni̱ kasáténé‑de jíín ñáꞌan‑ún. Te ta̱ká ja̱ káxiu̱kú iní ñu̱yɨ́vɨ ni̱ ka̱naji̱ni jíín túꞌun kuáxán máá‑ña, áchí‑ya̱.
\v 3 Te jíín Espíritu ni̱ jaka‑ya̱ rúu̱ ni̱ jaꞌa̱n‑ri̱ onde̱ nuu̱ ñúꞌun téꞌé. Te ni̱ jini̱‑ri̱ ɨɨn ñaꞌan yóso‑ñá ɨɨn kɨtɨ kuáꞌá. Te kɨtɨ‑ún, ndíso‑tɨ̱ kuáꞌa̱ sɨ́ꞌvɨ́ túꞌun ndɨva̱ꞌa. Te íó usia̱ xini̱‑tɨ́ te uxi̱
ndɨkɨ‑tɨ́.
\v 4 Te ñaꞌan‑ún, ñúꞌun‑ña sáꞌma kuáꞌá jíín sáꞌma kuáꞌá tíndíꞌí. Te suni ñúꞌun‑ña oro, jíín yúu̱ lúu, jíín perla. Te tɨ́ɨn‑ña ɨ́ɨn koꞌo̱ oro ñúꞌun chítú jíín túꞌun ñáá, jíín túꞌun cháꞌán ja̱ tɨnɨ́ ini̱‑ña.
\v 5 Te chaa̱n‑ñá ncháá ɨɨn sɨ́ꞌvɨ́, ɨɨn tu̱ꞌun sa̱ꞌí: Ñuu̱ káꞌnu Babilonia, náa̱ ja̱ kásáténé jíín já kásáꞌa tiñu ñáá ini̱ ñu̱yɨ́vɨ yáꞌa, áchí.
\v 6 Te ni̱ jini̱‑ri̱ ñaꞌan‑ún ja̱ náji̱ni‑ña jíín nɨñí ñáyɨvɨ ndóo jíín nɨñí ñáyɨvɨ ní kajiꞌi̱ ja̱ sɨkɨ́ túꞌun Jesús. Te ni̱ naa xáa̱n iní‑ri̱ ni̱ nde̱ꞌé‑rí nuu̱‑ñá.
\v 7 Yúan‑na te ni̱ kaꞌa̱n ndajáꞌa̱‑yá‑ún: Naja̱ náa iní‑ro̱. Máá‑rí kachi̱‑ri̱ nuu‑ro̱ túꞌun sa̱ꞌí ñáꞌan‑ún, jíín kɨ́tɨ yóso‑ñá, kɨtɨ já íó usia̱ xini̱‑tɨ́ te uxi̱ ndɨkɨ‑tɨ́.
\v 8 Te kɨtɨ ní jini̱‑ro̱, ni̱ i̱o‑tɨ̱ núú. Ko tú íó‑tɨ̱ vína. Te nana‑tɨ̱ kíi‑tɨ̱ iní tu̱nchi kúnú. Te kiꞌi̱n‑tɨ̱ núu̱ táꞌnu̱ ndatu̱‑tɨ̱. Te ta̱ká ña̱yɨvɨ káxiu̱kú iní ñu̱yɨ́vɨ, ja̱ tú káyo̱so sɨ́ꞌvɨ́‑i nuu̱ tutú
chakú onde̱ kɨvɨ̱ ní jukuiñi̱ ñu̱yɨ́vɨ, naa iní‑i nde̱ꞌé‑i nuu̱ kɨ́tɨ já ní i̱o‑tɨ̱ núú, te tú íó‑tɨ̱ vína, te koo‑tɨ̱.
\v 9 Te nú túu ndíchí ɨ́ɨn cha̱a, ma̱ kúu juku̱ꞌun ini̱‑de tu̱ꞌun yáꞌa. Usia̱ xini̱‑tɨ́ kákuu usia̱ yuku, te sɨkɨ̱ yúku‑ún kánchaa̱ ñaꞌan‑ún.
\v 10 Te suni kákuu usia̱ rey. Te uꞌu̱n‑de a ni̱ ka̱naa‑dé. Ɨɨn‑de íó. Te té chaa̱‑ga̱ ɨnga̱‑de. Te nú ni̱ chaa̱‑de, jínu ñúꞌún já yakú‑ni kɨvɨ̱ kunchaa̱‑de.
\v 11 Te kɨtɨ já ní i̱o núú te tú íó‑tɨ̱ vína, máá‑tɨ́ kúu rey una̱. Te ɨɨn táꞌan ja̱ ndɨ́ꞌusiá‑de kúu‑tɨ̱. Te kiꞌi̱n‑tɨ̱ núu̱ táꞌnu̱ ndatu̱‑tɨ̱.
\v 12 Te ndɨ́ꞌuxí ndɨkɨ ní jini̱‑ro̱, kákuu uxi̱ rey ja̱ té táꞌú‑ga̱‑de tiñu. Ko máá‑de jíín kɨ́tɨ‑ún, táꞌú‑de tiñu ɨɨn hora‑ni.
\v 13 Te rey‑ún, ɨɨn núú‑ni tu̱ꞌun kájani ini̱‑de. Te nakua̱ꞌa‑de poder jíín tíñu kándi̱so‑de nuu̱ kɨ́tɨ.
\v 14 Te kua̱táꞌan‑de jíín máá Lélú. Te Lélú‑ún, kundéé‑yá jíín‑de jínáꞌan‑de, chi̱ Jitoꞌo̱ nuu̱ táká jitoꞌo̱ kúu‑ya̱, te Rey nuu̱ táká rey kúu‑ya̱. Te ña̱yɨvɨ káꞌi̱in jíín‑yá kákuu ja̱ á ni̱ kana‑ya̱ xiní‑í, te a ni̱ ka̱ji‑ya̱‑í, te ña̱yɨvɨ kákandíja va̱ꞌa kákuu‑i, áchí‑ya̱ jíín‑rí.
\v 15 Te ni̱ kaꞌa̱n‑ga̱‑ya̱: Ni̱ jini̱‑ro̱ já kánchaa̱ ñaꞌan kuáxán‑ún sɨkɨ̱ kuáꞌa̱ ndúcha. Te nducha kuáꞌa̱‑ún kákuu ña̱yɨvɨ tɨnɨ́ ñuu̱, tɨnɨ̱ nación, tɨnɨ̱ yuꞌu.
\v 16 Te ndɨ́ꞌuxí ndɨkɨ kɨ́tɨ ní jini̱‑ro̱‑ún, máá‑de jíín kɨ́tɨ, chi̱ koto uꞌu̱‑de ñaꞌan kuáxán‑ún, te xnáa‑dé‑ña, te sávíchí lɨ́ɨ‑dé‑ña, te kaji‑dé ku̱ñu‑ña, te kaꞌmu‑de‑ña jíín ñúꞌu̱n.
\v 17 Chi̱ Dios, súan ni̱ skáꞌa̱n‑ya̱‑dé ja̱ ɨ́ɨn núú‑ni kájani ini̱‑de, te nakua̱ꞌa‑de tiñu kándi̱so máá‑de nuu̱ kɨ́tɨ‑ún. Te súan ná sáꞌa‑de ja̱ kúu ini̱ máá‑yá onde̱ kɨvɨ̱ skíkuu ta̱ká tu̱ꞌun Dios.
\v 18 Te ñaꞌan ní jini̱‑ro̱‑ún kúu ñuu̱ káꞌnu ja̱ táꞌú tíñu nuu̱ táká rey ñu̱yɨ́vɨ.
\c 18
\p
\v 1 Yu̱án‑na te ni̱ jini̱‑ri̱ ni̱ kuun ɨnga̱ ndajáꞌa̱ ní kii‑ya̱ íchi ándɨ́vɨ́, ndíso téyíí‑yá poder. Te ni̱ ndii ncháa̱ nuu̱ ñúꞌun jíín ndúa‑yá.
\v 2 Te ni̱ kaꞌa̱n jaa‑ya̱: Ni̱ naa ndíja Babilonia ñuu̱ káꞌnu. Te ni̱ nduu veꞌe kuiꞌna̱. Yúan káxiu̱kú táká tachi̱ kíni. Suni yúan káxiu̱kú ndívii tɨ́saa̱ cháꞌán já kájito uꞌu̱‑yo̱‑tɨ́.
\v 3 Chi ta̱ká ña̱yɨvɨ, nátu̱ꞌun vino ni̱ ka̱jiꞌi‑i koꞌo̱ já tɨnɨ́ xaa̱n iní ñuu̱‑ún. Te ta̱ká rey ñu̱yɨ́vɨ, ni̱ ka̱sáténé‑de jíín‑ña. Te cha̱a kájaan káxi̱kó iní ñu̱yɨ́vɨ, ni̱ sákúká‑ña‑dé jíín táká ndatíñu luu
kaní ini̱ máá‑ña, áchí‑ya̱.
\v 4 Te ni̱ jini so̱ꞌo‑ri̱ ɨnga̱ tu̱ꞌun ichi ándɨ́vɨ́, ja̱ ní kaꞌa̱n: Kuxio nuu̱‑ñá jínáꞌan‑ró, chi ña̱yɨvɨ máá‑rí kákuu‑ró, te ma̱ kɨ́vɨ nduu̱‑ro̱ jíín kuáchi‑ña, náva̱ꞌa tú taꞌa̱n‑ro̱ kuéꞌe̱ taꞌa̱n‑ña.
\v 5 Chi kua̱chi‑ña a ni̱ jaa̱ xiko̱ onde̱ andɨ́vɨ́, te ni̱ nuku̱ꞌun ini̱ Dios ja̱ sáꞌa‑ña tíñu ñáá.
\v 6 Cha̱ꞌu nuu̱‑ñá, nátu̱ꞌun ni̱ ja̱ꞌa‑ña núu̱ sáva‑ga̱‑i. Te kaa‑ga̱ kua̱ꞌa‑ró núu̱‑ñá nú ndasa káa tiñu ni̱ sáꞌa máá‑ña. Te ini̱ koꞌo̱ já ní ja̱ꞌa‑ña ní ka̱jiꞌi‑i, suni ini̱‑ún ná káa nuku̱ꞌun koꞌo‑ña.
\v 7 Nátu̱ꞌun ni̱ sátéyíí‑ña máá‑ña, te ni̱ sáꞌa‑ña tɨnɨ́ kua̱chi, suni súan ku̱ꞌa xndóꞌo‑ró‑ña já ndéꞌe̱‑ña. Chi̱ áchí‑ña jíín máá‑ña: Máá‑rí kúu ñaꞌan táꞌú tíñu, nasu̱ ñáꞌan viuda kúu‑ri̱, te ma̱ ndéꞌe̱
kutɨ‑rí, áchí‑ña.
\v 8 Ja̱ yúán nú ɨɨn kɨvɨ̱ te kii tu̱ndóꞌo sɨkɨ̱‑ñá. Kuu̱ ndɨ̱yi, ndeꞌe̱ kóꞌó‑ña, kii tama̱, te nduxia̱‑ña jíín ñúꞌu̱n. Chi ni̱ꞌin téyíí káa máá Tatá Dios, Iꞌa̱ sándaa̱ tiñu‑ña. Achí.
\v 9 Te ta̱ká rey ñu̱yɨ́vɨ já ní ka̱jika téné‑de jíín‑ña te ni̱ ka̱ichaku̱ kúká‑de jíín‑ña, ndeꞌe̱‑de te kana jíkóꞌó‑de jaꞌa̱‑ñá kɨvɨ̱ kuní‑de ja̱ kána ñuꞌma̱ kayu̱‑ña.
\v 10 Te kuiñi jíká‑na̱‑de ja̱ yúꞌú‑de sɨkɨ̱ já kayú‑ña. Te kaꞌa̱n‑de: Xáán ndáꞌú ni̱ kuu ñuu̱ Babilonia, va̱sa ñuu̱ káꞌnu kúu‑ró núú. Ko nuu̱ ɨ́ɨn hora te ni̱ chaa̱ juicio sɨkɨ̱‑ro̱.
\v 11 Te ta̱ká cha̱a kájaan káxi̱kó iní ñu̱yɨ́vɨ, ndeꞌe̱‑de te kana jíkóꞌó‑de jaꞌa̱‑ñá. Chi̱ tuká ni ɨɨn ja̱ kuáan tiñu xíkó‑de.
\v 12 Ndatíñu kúya̱ꞌu kákuu oro, plata, yuu̱ lúu, perla, saꞌma fino jíín sáꞌma kuáꞌá tíndíꞌí, saꞌma tɨ́ndu̱ꞌá jíín sáꞌma kuáꞌá, ta̱ká yunu vixí, ndatíñu marfil jíín ndátíñu yunu lúu, cobre jíín káa jíín yúu̱ ndáva.
\v 13 Canela, jíín jíꞌo, susiá jáꞌa̱n xiko̱ asu̱n jíín susiá ua̱ jíín susiá ku̱tú, vino, aceite, yuchi fino, trigo, xndɨkɨ̱, rɨɨ̱, caballo, jíín carreta, jíín mozo sátiñu sáni, jíín ñáyɨvɨ.
\v 14 Ndatíñu ja̱ ní ndio ini̱‑ro̱, a ni̱ kuxio kuaꞌa̱n, te ta̱ká ndatíñu fino máá‑ró jíín ndátíñu luu‑ró, a ni̱ naa, te ma̱ nániꞌi̱n kútɨ‑gá‑ro̱, áchí.
\v 15 Te ta̱ká cha̱a kájaan káxi̱kó ndátíñu yáꞌa, ja̱ ní ka̱kuu kúká‑de sɨkɨ̱‑ñá, kuiñi jíká‑na̱‑de nuu̱‑ñá ja̱ káyu̱ꞌú‑de tu̱ndóꞌo taꞌa̱n‑ña. Te ndeꞌe̱‑de te kana jíkóꞌó‑de.
\v 16 Te kaꞌa̱n‑de: Xáán ndáꞌú ni̱ kuu ñuu̱ káꞌnu yáꞌa. Ni̱ ñu̱ꞌun‑ña sáꞌma fino jíín já kua̱ꞌá, jíín já ndi̱ꞌí. Te ni̱ ñu̱ꞌun‑ña oro jíín yúu̱ lúu, jíín perla.
\v 17 Ko nuu̱ ɨ́ɨn hora te ni̱ naa íi̱ ta̱ká ndátíñu kúká yáꞌa. Achi̱‑de. Te ta̱ká cha̱a xíin barco, jíín táká cha̱a jíka jíín barco, jíín cháa jíka nuu̱ mar, jíín táká ja̱ kásátiñu nuu̱ mar, ni̱ kaꞌi̱in jíká‑na̱‑de.
\v 18 Te ni̱ kajini̱‑de ñuꞌma̱ ja̱ kayú‑ña. Te ni̱ ka̱kana jaa‑de: Ndé ɨnga̱ ñuu̱ kúu ja̱ kétáꞌan jíín ñúu̱ káꞌnu yáꞌa, áchí‑de.
\v 19 Te ni̱ ka̱chuꞌun‑de tɨkacha̱ ñúꞌun xiní‑dé. Te ni̱ kandeꞌe̱‑de ni̱ ka̱kana jíkóꞌó‑de: Xáán ndáꞌú ni̱ kuu ñuu̱ káꞌnu yáꞌa. Chi ta̱ká cha̱a ni̱ kañava̱ꞌa barco, ni̱ ka̱kuu kúká‑de jíín táká ndatíñu yaꞌu ñáva̱ꞌa‑ña. Te nuu̱ ɨ́ɨn hora te ni̱ tucha̱ ii̱.
\v 20 Ná ndúvatu̱ ini̱‑ro̱ já ní taꞌa̱n‑ña, róó andɨ́vɨ́, jíín táká róó ña̱yɨvɨ ndóo, cha̱a apóstol, jíín cháa kájani tu̱ꞌun Dios. Chi̱ Dios ni̱ naniꞌi̱n táꞌan‑ya̱ jíín‑ña já sɨkɨ́ róó. Achí‑de.
\v 21 Yúan‑na te ɨɨn ndajáꞌa̱ níꞌin, ni̱ tɨɨn‑ya̱ ɨ́ɨn yuu̱ nátu̱ꞌun ɨɨn yo̱só káꞌnu. Te ni̱ skána‑ya̱ núu̱ mar. Te ni̱ kaꞌa̱n‑ya̱: Súan ni̱ꞌin tuncháa̱ Babilonia ñuu̱ káꞌnu, te ma̱ núkuiñi̱ kutɨ‑gá.
\v 22 Te ma̱ kúni so̱ꞌo‑ga̱‑ro̱ ndusú yaa̱ cha̱a káchaa, ni cha̱a jíta, ni cha̱a kátɨvɨ̱ xkuili jíín corneta. Te ma̱ níꞌi̱n‑gá‑ro̱ ní ɨɨn cha̱a sáꞌa ta̱ká ndatíñu, ni ja̱ nɨ́ꞌɨn molino ma̱ kúni so̱ꞌo kutɨ‑gá‑ro̱.
\v 23 Te ma̱ ndíi ncháa̱‑ga̱ nuu̱‑ro̱ jíín ndúa linterna. Te ma̱ kúni so̱ꞌo‑ga̱‑ro̱ kaꞌa̱n yii jíín ñásɨ́ꞌɨ́. Chi cha̱a kájaan káxi̱kó núu̱‑ro̱, cha̱a kákuñáꞌnu ini̱ ñu̱yɨ́vɨ ní ka̱kuu‑de, te jíín tíñu ña̱váꞌa ni̱ xndáꞌú‑ro̱ ndívii ñáyɨvɨ.
\v 24 Te nuu̱‑ñá ni̱ ndenda nɨñi̱ cháa ni̱ ka̱jani tu̱ꞌun Dios, jíín nɨñí ñáyɨvɨ ndóo, jíín nɨñí táká ña̱yɨvɨ ní ka̱jaꞌni‑í ini̱ ñu̱yɨ́vɨ yáꞌa. Achí‑ya̱.
\c 19
\s Kɨvɨ̱ nákana jaa‑i Dios ini̱ andɨ́vɨ́
\p
\v 1 Yu̱án‑na te ni̱ jini so̱ꞌo‑ri̱ ni̱ kuvaa̱ ɨɨn ña̱yɨvɨ kuáꞌa̱ íchi ándɨ́vɨ́, ja̱ ní kakaꞌa̱n‑i: Xáán va̱ꞌa Dios. Ná nákana jaa‑yó‑yá. Ná káꞌa̱n jíñúꞌún‑yó jíín‑yá, chi ni̱ nama‑ya̱ yóó jíín fuerza‑ya̱.
\v 2 Chi̱ sándaa̱ va̱ꞌa‑ya̱ jíín túꞌun ndaa̱. Ni̱ naku̱xndíi‑ya̱ sɨkɨ́ ñáꞌan kuáxán‑ún, ja̱ ní stɨ́vɨ́‑ña ñúyɨ́vɨ jíín túꞌun tɨnɨ̱ ini̱‑ña. Te ni̱ naniꞌi̱n táꞌan‑ya̱ jíín‑ña já ní jacha̱‑ña nɨñí mozo‑ya̱, áchí‑i.
\v 3 Te ɨnga̱ jínu ni̱ kakaꞌa̱n‑i: Xáán va̱ꞌa Dios, chi̱ ñuꞌma̱ kayú‑ña‑ún, kána‑ni nɨ́ɨ́ káni nɨ́ɨ́ kuiá, áchí‑i.
\v 4 Te ndɨ́ꞌokó kuu̱n cháa ñáꞌnu jíín ndɨ́kúu̱n kɨ́tɨ ni̱ ka̱jukuiñi̱ jítɨ́‑de nuu̱ ñúꞌun. Te ni̱ ka̱chiñúꞌún‑de Dios ja̱ kánchaa̱‑ya̱ mesa táꞌú‑yá tiñu. Te ni̱ kakaꞌa̱n‑de: Amén, xáán va̱ꞌa Dios, áchí‑de.
\v 5 Te onde̱ nuu̱ mesa‑ún ni̱ kaꞌa̱n ɨɨn tu̱ꞌun: Ta̱ká róó mozo Dios máá‑yó, jíín róó ja̱ kájandatu̱ nuu̱‑yá, kúu lúlí kúu ñáꞌnu‑ró, ná nákana jaa‑ró‑yá, áchí.
\v 6 Te ni̱ jini so̱ꞌo‑ri̱ nátu̱ꞌun kákaꞌa̱n ña̱yɨvɨ kuáꞌa̱, nátu̱ꞌun nɨ́ꞌɨn kuaꞌa̱ ndúcha, xí nátu̱ꞌun káꞌa̱n taja: Xáán va̱ꞌa Dios máá‑yó, chi̱ táꞌú‑yá tiñu te tɨ́ɨn‑ya̱ táká poder.
\v 7 Ná kúsɨɨ̱ xáa̱n iní‑yo̱. Te ná nákana jaa‑yó‑yá. Chi̱ a ni̱ jaa̱ kɨvɨ̱ tándaꞌa máá Lélú. Te ñasɨ́ꞌɨ́‑ya̱, a íó tu̱ꞌa‑ña.
\v 8 Te ni̱ niꞌi̱n‑ñá tu̱ꞌun ja̱ kúꞌun‑ña sáꞌma fino ja̱ ndóo íó te ndíi ncháa̱. Chi̱ saꞌma fino‑ún kákuu tiñu ndaa̱ ni̱ ka̱sáꞌa ña̱yɨvɨ ndóo, áchí.
\v 9 Te ni̱ kaꞌa̱n ndajáꞌa̱‑yá‑ún jíín‑rí: Chaa tu̱ꞌun yáꞌa: Xáán ndatu̱ kákuu ña̱yɨvɨ ní kana‑ya̱ xiní‑í ja̱ ná kíngoyo‑i nuu̱ íó xíni tándaꞌa máá Lélú, áchí‑ya̱. Te ni̱ kaꞌa̱n‑ga̱‑ya̱ jíín‑rí: Ya̱ꞌá kúu tu̱ꞌun ndaa̱ ni̱ kaꞌa̱n Dios, áchí‑ya̱.
\v 10 Te ni̱ jukuiñi̱ jítɨ́‑rí nuu̱ jáꞌa̱‑yá ja̱ chíñúꞌún‑rí‑ya̱ núú. Te ni̱ kaꞌa̱n‑ya̱ jíín‑rí: Ma̱ sáꞌa‑ró súan. Chi̱ suni mozo‑ya̱ kúu‑ri̱ jíín‑ró jíín ñaní‑ro̱ já kájani ndaa̱ tu̱ꞌun Jesús. Ná chíñúꞌún‑ró máá
Dios, áchí‑ya̱. Chi tu̱ꞌun ni̱ kaꞌa̱n ndaa̱ Jesús kúu modo jáni‑yó túꞌun‑ya̱.
\s Iꞌa̱ skíkuu tu̱ꞌun jíín Iꞌa̱ káꞌa̱n ndaa̱
\p
\v 11 Te ni̱ jini̱‑ri̱ ja̱ núña andɨ́vɨ́. Te ni̱ kenda‑ni ɨɨn caballo kuíjín. Te Iꞌa̱ yóso‑tɨ́, nání‑yá Iꞌa̱ ndaa̱, Iꞌa̱ skíkuu. Te jíín túꞌun ndaa̱ sándaa̱ ndaa̱‑ya̱ te kua̱táꞌan‑ya̱.
\v 12 Te nduchi‑yá káa nátu̱ꞌun yáá ñúꞌu̱n. Te xini̱‑yá ñúꞌun kuaꞌa̱ corona. Te yóso ɨ́ɨn sɨ́ꞌvɨ́ já ní ɨɨn tú júku̱ꞌun ini̱, chi̱ máá‑ni máá‑yá jiní.
\v 13 Te yúsúkun‑yá ɨɨn tɨka̱chí nɨñí. Te nání‑yá tu̱ꞌun Dios.
\v 14 Te ɨɨn tɨkuꞌni̱ andɨ́vɨ́, ni̱ ka̱ndiki̱n‑de‑ya̱ kájaꞌa̱n‑de jíín‑yá káyo̱so‑dé caballo kuíjín. Te káñu̱ꞌun‑de saꞌma fino xaa̱n ja̱ íó ndoo te kɨyi̱.
\v 15 Te yuꞌu‑yá kénda ɨɨn machete xaa̱n, náva̱ꞌa jíín machete‑ún stují‑yá ta̱ká ña̱yɨvɨ. Te táꞌú‑yá tiñu nuu̱‑í jíín bastón ka̱a. Te kuañu̱‑ya̱ sɨkɨ́ uva kaxi̱n‑ya̱. Yu̱án kúu ja̱ kití ini̱ Dios, Iꞌa̱ tɨ́ɨn ta̱ká poder.
\v 16 Te nuu̱ tɨ́ka̱chí‑yá jíín núu̱ sáꞌnda‑ya̱ yóso sɨ́ꞌvɨ́ yáꞌa: Rey nuu̱ táká rey, te Jitoꞌo̱ nuu̱ táká jitoꞌo̱, áchí.
\v 17 Te ni̱ jini̱‑ri̱ ɨɨn ndajáꞌa̱ já kándii̱‑ya̱ núu̱ ndíka̱ndii, te ni̱ kana jaa‑ya̱ jíín táká tɨsaa̱ kándéché sáva andɨ́vɨ́: Ñaꞌa̱n te ndutútú‑ró núu̱ kúxíni‑ró sáꞌa Dios ñáꞌnu,
\v 18 náva̱ꞌa kee‑ro kúñu rey jíín capitán, jíín kúñu cha̱a ni̱ꞌin, jíín kúñu caballo jíín cháa káyo̱so‑tɨ́, jíín kúñu ta̱ká‑ga̱ ña̱yɨvɨ já kájika ndicha̱‑na̱ jíín já kákuu mozo, ja̱ lúlí jíín já ñáꞌnu, áchí‑ya̱.
\v 19 Te ni̱ jini̱‑ri̱ nuu̱ máá kɨ́tɨ xáa̱n‑ún jíín núu̱ táká rey ñu̱yɨ́vɨ, ni̱ ka̱kutútú‑de jíín soldado‑de ja̱ kuátáꞌan‑de jíín Iꞌa̱ yóso caballo kuíjín jíín táká soldado‑ya̱.
\v 20 Te kɨtɨ xáa̱n‑ún kuaꞌa̱n‑tɨ̱ preso jíín cháa ni̱ jani tu̱ꞌun túꞌún ja̱ ní sáꞌa kuaꞌa̱‑dé tuni̱ nuu̱‑tɨ́, te jíín tuní‑ún ni̱ xndáꞌú‑de ña̱yɨvɨ ní ka̱kiꞌin tuni̱ kɨtɨ‑ún jíín já ní ka̱chiñúꞌún ndosó‑tɨ̱. Ndúú
cha̱a yáꞌa, ni̱ kenda‑de kuaꞌa̱n chakú‑de nuu̱ laguna ñuꞌu̱n ja̱ kayú jíín azufre.
\v 21 Te sava‑ga̱ cha̱a‑ún ni̱ kajiꞌi̱‑de jíín machete ja̱ kénda yuꞌu Iꞌa̱ yóso caballo kuíjín. Te ta̱ká tɨsaa̱, ni̱ kandaꞌa̱ chi̱i‑tɨ̱ ní ka̱yee‑tɨ́ ku̱ñu‑de jínáꞌan‑de.
\c 20
\s Tu̱ꞌun sɨkɨ̱ mil kuia̱ jíín juicio sɨkɨ̱ kuíꞌna̱
\p
\v 1 Te ni̱ jini̱‑ri̱ ja̱ íchi ándɨ́vɨ́ ní kuun ɨɨn ndajáꞌa̱ tɨ́ɨn‑ya̱ ndákáa tu̱nchi kúnú xáa̱n, jíín ɨ́ɨn cadena káꞌnu.
\v 2 Te ni̱ ka̱tɨɨn‑ya̱ kóo̱ káꞌnu, koo̱ ánáꞌán, kɨtɨ kúu kuiꞌna̱ Satanás. Te ni̱ juꞌni̱‑ya̱‑tɨ́ ja̱ ná kúnuꞌni̱‑tɨ̱ mil kuia̱.
\v 3 Te ni̱ skɨ́vɨ‑ya̱‑tɨ́ kuaꞌa̱n‑tɨ̱ túnchi kúnú. Te ni̱ jasu̱‑ya̱‑tɨ́. Te ni̱ sákútu‑yá sɨkɨ̱‑tɨ́, jíín sello, náva̱ꞌa tuká xndáꞌú‑ga̱‑tɨ̱ táká nación. Chi̱ onde̱ ná jínu mil kuia̱, yúan‑na te jínu ñúꞌún já ndají
núndaa̱‑ga̱‑tɨ̱.
\v 4 Te ni̱ jini̱‑ri̱ tɨnɨ̱ mesa. Te cha̱a káxiu̱kú mesa‑ún kákuu ja̱ sándaa̱ tiñu. Te suni ni̱ jini̱‑ri̱ añú ña̱yɨvɨ ní kaxɨtɨ̱ xiní‑í, sɨkɨ̱ já ní ka̱jani ndaa̱‑i tu̱ꞌun Jesús jíín túꞌun Dios, ni tú ní káchiñúꞌún‑i
kɨtɨ‑ún ni ndoso̱‑tɨ̱, ni tú ní kájatáꞌú‑i tuni̱‑tɨ̱ kúnchaa̱ chaa̱n‑í, ni ini̱ ndaꞌa‑í. Te ni̱ ka̱nachaku̱‑i. Te ni̱ ka̱táꞌú‑i tiñu jíín Cristo ɨɨn mil kuia̱.
\v 5 Ña̱yɨvɨ yáꞌa kákuu ja̱ náchaku̱ xnaꞌa̱n‑ga̱. Ko sava‑ga̱ ndɨ̱yi‑ún, tú ní kánachaku̱‑i onde̱ ná jínu mil kuia̱.
\v 6 Xáán ndatu̱ koo ña̱yɨvɨ ndóo ja̱ náchaku̱‑i xnaꞌa̱n‑ga̱. Ma̱ kúu̱‑i vuelta uu̱, chi̱ sua nduu‑i sutu̱ nuu̱ Dios jíín núu̱ Cristo, te táꞌú‑i tiñu jíín‑yá mil kuia̱.
\v 7 Te onde̱ ná jínu mil kuia̱‑ún, te ndaji̱ Satanás nuu̱ kándee preso.
\v 8 Te kenda xndáꞌú nación káꞌi̱o ndɨ́kúu̱n lado ñu̱yɨ́vɨ, ñuu̱ Gog jíín ñúu̱ Magog, náva̱ꞌa stútú ñáyɨvɨ já kuátáꞌan‑i. Te koo kuaꞌa̱ xáa̱n‑í nátu̱ꞌun ñi̱tɨ́ yúꞌu mar.
\v 9 Te ni̱ cha̱koyo‑i onde̱ nɨ́ɨ́ ñúyɨ́vɨ. Te ni̱ ka̱jíkó ndúu̱‑i nuu̱ káꞌi̱in ta̱ká ña̱yɨvɨ ndóo jíín ñúu̱ ja̱ maní‑í jíín. Ko Dios ni̱ skúun‑ya̱ ñúꞌu̱n ichi ándɨ́vɨ́. Te ni̱ kanduxia̱‑i.
\v 10 Te kuiꞌna̱ já ní xndáꞌú ña̱yɨvɨ‑ún, ni̱ skée‑ya̱ kuáꞌa̱n nuu̱ laguna ñuꞌu̱n ja̱ kayú jíín azufre. Te suni yúan kándee kɨtɨ xáa̱n‑ún jíín cháa ni̱ jani tu̱ꞌun túꞌún. Te yúan ndoꞌo‑de ndúú ñúú nɨ́ɨ́ káni nɨ́ɨ́ kuiá.
\s Tu̱ꞌun mesa káꞌnu kuíjín ándɨ́vɨ́
\p
\v 11 Te ni̱ jini̱‑ri̱ ɨɨn mesa káꞌnu kuíjín, jíín Iꞌa̱ kánchaa̱ mesa‑ún. Te nuu̱ máá Iꞌa̱‑ún ni̱ kuxio ñu̱yɨ́vɨ jíín ándɨ́vɨ́. Te tuká ní níꞌi̱n núu̱ kúxiu̱kú.
\v 12 Te ni̱ jini̱‑ri̱ ta̱ká ndɨ̱yi, ja̱ ñáꞌnu ja̱ lúlí, káꞌi̱in‑i nuu̱ Dios. Te ni̱ juña‑ya̱ táká libro. Te suni ni̱ juña‑ya̱ ɨngá tutu̱ nání libro chakú. Te ni̱ sándaa̱‑ya̱ tíñu ndɨ̱yi‑ún jínáꞌan‑i, nú ndasa káa tu̱ꞌun yóso núu̱ tutú‑ún, ná ɨɨn ɨɨn tiñu ni̱ ka̱sáꞌa‑i.
\v 13 Te nducha mar, ni̱ nakua̱ꞌa‑cha̱ ndɨ́yi káꞌi̱in chi̱i‑cha̱. Te kueꞌe̱ jíín infierno, ni̱ ka̱nakua̱ꞌa ndɨ̱yi ja̱ kátɨ̱ɨn. Te ni̱ ka̱kundaa̱ kua̱chi‑i ná tiñu ni̱ ka̱sáꞌa ɨɨn ɨɨn‑i.
\v 14 Te ni̱ skée‑ya̱ infierno jíín kuéꞌe̱ kájaꞌa̱n nuu̱ laguna ñuꞌu̱n. Ya̱ꞌá kúu modo kuu̱‑i vuelta uu̱.
\v 15 Te ña̱yɨvɨ tú ní ndénda sɨ́ꞌvɨ́‑i nuu̱ libro chakú, te ni̱ skána‑ya̱‑í kuaꞌa̱n‑i nuu̱ laguna ñuꞌu̱n.
\c 21
\s Ñu̱yɨ́vɨ jáá jíín ándɨ́vɨ́ jáá
\p
\v 1 Yúan‑na te ni̱ jini̱‑ri̱ ɨɨn andɨ́vɨ́ jáá jíín ɨ́ɨn ñu̱yɨ́vɨ jáá. Chi̱ andɨ́vɨ́ xnáñúú jíín ñúyɨ́vɨ xnáñúú ní ndaꞌva̱. Te tuká mar ni̱ íó.
\v 2 Te máá‑rí Juan ni̱ jini̱‑ri̱ ñuu̱ ii̱ já kúu ñuu̱ Jerusalén jáá, ja̱ ní kuun ichi ándɨ́vɨ́ ní kenda nuu̱ Dios. Te íó tu̱ꞌa nátu̱ꞌun ɨɨn ñasɨ́ꞌɨ́ ja̱ íó tu̱ꞌa‑ña tándaꞌa‑ñá jíín yíi‑ñá.
\v 3 Te ichi ándɨ́vɨ́ ní jini so̱ꞌo‑ri̱ ɨɨn tu̱ꞌun ni̱ kaꞌa̱n jaa: Vina te ncháá veꞌe Dios jíín ñáyɨvɨ. Te kunchaa̱‑ya̱ jíín‑i. Te kuu‑i ña̱yɨvɨ máá‑yá. Te máá‑yá, kuu‑ya̱ Dios máá‑i te kunchaa̱‑ya̱ jíín‑i.
\v 4 Te nakuaꞌa̱ Dios ta̱ká nducha núu̱‑í. Te ma̱ kúu̱ kutɨ‑gá‑i. Te tuká koo ja̱ ndúkuíꞌa̱ ini̱‑i, ni ja̱ ndéꞌe̱‑i, ni ja̱ jatú‑i, chi̱ a ni̱ ndaꞌva̱‑ya̱ tíñu xnáñúú. Achí.
\v 5 Te ni̱ kaꞌa̱n Iꞌa̱ kánchaa̱ mesa‑ún: Kuni so̱ꞌo‑ró, chi̱ ruu̱ nasájáá‑rí ta̱ká ndatíñu, áchí‑ya̱. Te ni̱ kaꞌa̱n‑ga̱‑ya̱ jíín‑rí: Chísó túꞌun yáꞌa, chi ta̱ká tu̱ꞌun yáꞌa, tu̱ꞌun ndaa̱ tu̱ꞌun ndija kúu, áchí‑ya̱.
\v 6 Te ni̱ kaꞌa̱n‑ya̱ jíín‑rí: A ni̱ kuu. Máá‑rí kúu nátu̱ꞌun letra Alfa jíín letra Omega, nuu̱ kéjáꞌá jíín núu̱ ndɨ́ꞌɨ. Te ña̱yɨvɨ jichí nducha, kua̱ꞌa‑ri̱ sókó ndúcha chakú koꞌo sáni‑i.
\v 7 Te cha̱a kundéé, niꞌi̱n táꞌu̱‑dé ta̱ká ndatíñu, te kuu‑ri̱ Dios máá‑de, te máá‑de kuu‑de se̱ꞌe‑ri̱.
\v 8 Ko ña̱yɨvɨ já káyu̱ꞌú ja̱ tú kákandíja, ja̱ kácháꞌán, ja̱ kájaꞌni ndɨ́yi, ja̱ kásáꞌa téné, ja̱ kátɨꞌvɨ, ja̱ káchiñúꞌún ndosó, jíín táká ja̱ kákaꞌa̱n tu̱ꞌun túꞌún, ña̱yɨvɨ yáꞌa kuiñi‑i nuu̱ laguna ñuꞌu̱n nuu̱
kayú jíín azufre. Súan kuu̱‑i vuelta uu̱.
\v 9 Yúan‑na te ɨɨn ndajáꞌa̱ já usiá‑ya̱ ní ka̱tɨɨn usia̱ koꞌo̱ já ñúꞌun ndɨ́ꞌusiá kueꞌe̱ sandɨ̱ꞌɨ́‑na̱, ni̱ chaa̱‑ya̱ núu̱‑rí. Te ni̱ kaꞌa̱n‑ya̱ jíín‑rí: Ñaꞌa̱n, te ná stáꞌa̱n‑ri̱ ɨɨn ñaꞌan núu̱‑ro̱ já kúu ñasɨ́ꞌɨ́ máá Lélú, áchí‑ya̱.
\v 10 Te jíín máá Espíritu ni̱ jaka‑ya̱ rúu̱ ni̱ jaꞌa̱n‑ri̱ xini̱ ɨ́ɨn yuku súkún káꞌnu. Te ni̱ stáꞌa̱n‑ya̱ ñúu̱ ii̱ Jerusalén nuu̱‑rí ja̱ kúun va̱i ichi ándɨ́vɨ́ ondé nuu̱ Dios.
\v 11 Ndíso ndua Dios. Te ndíi ncháa̱ nátu̱ꞌun yuu̱ lúu, nátu̱ꞌun yuu̱ kuíi ndíꞌí, te ndíi níꞌni nátu̱ꞌun vidrio.
\v 12 Te ñáva̱ꞌa ɨɨn nama̱ ñúu̱ káꞌnu súkún. Te suni ñáva̱ꞌa uxi̱ uu̱ yuxéꞌé. Te yuxéꞌé‑ún káꞌi̱in uxi̱ uu̱ ndajáꞌa̱‑yá. Te yuxéꞌé‑ún káyo̱so sɨ́ꞌvɨ́ ndɨ́ꞌuxí uu̱ tata̱ se̱ꞌe Israel.
\v 13 Ichi núu̱ kána ndika̱ndii íó uni̱ yuxéꞌé. Ichi norte íó uni̱ yuxéꞌé. Ichi sur íó uni̱ yuxéꞌé. Ichi núu̱ kée ndika̱ndii íó uni̱ yuxéꞌé.
\v 14 Te nama̱ ñúu̱‑ún, ñáva̱ꞌa uxi̱ uu̱ cimiento. Te sɨkɨ̱ yúan yóso uxí uu̱ sɨ́ꞌvɨ́ ndɨ́ꞌuxí uu̱ apóstol máá Lélú Dios.
\v 15 Te ndajáꞌa̱ káꞌa̱n jíín‑rí‑ún, tɨ́ɨn‑ya̱ ɨ́ɨn vara oro ja̱ chíkua̱ꞌá‑ya̱ ñúu̱, jíín táká yuxéꞌé, jíín namá ñúu̱.
\v 16 Te ɨɨn ñuu̱ íó kuu̱n jikí kúu. Te ɨɨn núú‑ni ja̱ káni jíín já jichá. Te ni̱ chikua̱ꞌá‑ya̱ ñúu̱ jíín vara‑ún, te ni̱ ji̱nu uu̱ mil kuu̱n ciento kilómetro, ja̱ káni, jíín já jichá, jíín já súkún, ɨɨn núú‑ni kúu.
\v 17 Te suni ni̱ chikua̱ꞌá‑ya̱ namá ñúu̱‑ún. Te ni̱ ji̱nu ɨɨn ciento uu̱ xiko kuu̱n yíkɨ́ ku̱ꞌa cha̱a, ja̱ súni ku̱ꞌa ndajáꞌa̱‑yá kúu.
\v 18 Te nama̱ ñúu̱‑ún kúu yuu̱ kuíi ndíꞌí. Te ñuu̱ kúu máá nían oro, nátu̱ꞌun vidrio ndíi níꞌni.
\v 19 Te cimiento ñuu̱‑ún, ni̱ ku̱kútu jíín táká yuu̱ lúu. Ja̱ xnáñúú kúu yuu̱ kuíi ndíꞌí. Ja̱ úu̱ kúu yuu̱ ncha̱á kuíi. Ja̱ uní kúu yuu̱ ncha̱á pinto. Ja̱ kúu̱n kúu yuu̱ kuíi.
\v 20 Ja̱ úꞌu̱n kúu yuu̱ pinto. Ja̱ iñú kúu yuu̱ kua̱ꞌá pinto. Ja̱ usiá kúu yuu̱ kuíi méku. Ja̱ uná kúu yuu̱ kuíi ncháá. Ja̱ ɨ́ɨ̱n kúu yuu̱ kua̱án. Ja̱ uxí kúu yuu̱ kuíi kuíjín. Ja̱ uxí ɨɨn kúu yuu̱ color naranja. Te ja̱ uxí uu̱ kúu yuu̱ ndi̱ꞌí.
\v 21 Te ndɨ́ꞌuxí uu̱ yuxéꞌé‑ún kákuu uxi̱ uu̱ perla, ja̱ ɨ́ɨn yuxéꞌé, te ɨɨn perla. Te nu̱yáꞌu ñuu̱‑ún kúu máá nían oro ja̱ ndíi níꞌni nátu̱ꞌun vidrio.
\v 22 Te tú ní jiní‑ri̱ veꞌe ii̱ iní ñuu̱, chi̱ veꞌe ii̱ ñúu̱‑ún kúu máá Dios, Iꞌa̱ tɨ́ɨn ta̱ká poder jíín máá Lélú.
\v 23 Te ñuu̱‑ún, tú nɨ́nɨ ndíka̱ndii ni yoo̱ ja̱ stúu̱n, chi̱ ndua máá Dios ndíi ncháa̱, te máá Lélú kúu lámpara.
\v 24 Te ña̱yɨvɨ ní kaka̱ku, kaka kuu‑i jíín ndúa ñúꞌu̱n‑ún nátu̱ꞌun jíín lámpara. Te ta̱ká rey ñu̱yɨ́vɨ, kikoyo‑de ñuu̱‑ún jíín táká ndatíñu luu‑de, te kaꞌa̱n jíñúꞌún‑de jíín‑yá yúan.
\v 25 Te yuxéꞌé ñúu̱‑ún, ma̱ nándasu̱ kutɨ já íó‑ni ndúú, te ma̱ kóo‑ga̱ akuáa yúan.
\v 26 Te ini̱ ñuu̱‑ún kinchaka‑de ta̱ká ndatíñu luu jíín ndátíñu jíñúꞌún íó ini̱ ñu̱yɨ́vɨ.
\v 27 Te ini̱ ñuu̱‑ún ma̱ ndɨ́vɨ kutɨ ní ɨɨn ña̱yɨvɨ cháꞌán, ni ja̱ sáꞌa tiñu ñáá, ni ja̱ káꞌa̱n tu̱ꞌun túꞌún, chi̱ máni máá‑ni ña̱yɨvɨ já káyo̱so sɨ́ꞌvɨ́‑i nuu̱ libro chakú máá Lélú.
\c 22
\p
\v 1 Yúan‑na te ni̱ stáꞌa̱n‑ya̱ ɨ́ɨn yu̱cha nducha chakú nuu̱‑rí. Te ndíi níꞌni‑cha̱. Te kána‑cha̱ núu̱ mesa táꞌú tíñu Dios jíín máá Lélú.
\v 2 Te jíka‑cha̱ sáva ma̱ꞌñú núyáꞌu ñuu̱‑ún. Te ndúú lado yu̱cha, káꞌi̱in yunu chakú, ja̱ jáꞌa uxi̱ uu̱ nuu̱ ndéꞌe̱, ndɨtaꞌa̱n yoo̱ kúun ndeꞌe̱. Te ndaꞌa yúnu‑ún kákuu ja̱ sáꞌa tana̱ táká ña̱yɨvɨ.
\v 3 Te tuká koo ni ɨɨn tu̱ꞌun tásɨ́, chi̱ mesa táꞌú tíñu Dios jíín Lélú kúnchaa̱ ini̱ ñuu̱‑ún. Te mozo‑ya̱, kuatíñu‑i nuu̱‑yá jínáꞌan‑i.
\v 4 Te kuni̱‑i nuu̱‑yá. Te koso sɨ́ꞌvɨ́‑yá chaa̱n‑í.
\v 5 Te ma̱ kóo kutɨ‑gá akuáa yúan. Te tuká kájinu ñúꞌún‑i ja̱ stúu̱n luz, ni ja̱ stúu̱n ndika̱ndii. Chi̱ máá Tatá Dios, stúu̱n‑ya̱ núu̱‑í. Te táꞌú‑i tiñu nɨ́ɨ́ káni nɨ́ɨ́ kuiá.
\s Ta̱ká tiñu ja̱ kánúú cháa̱ yachi̱
\p
\v 6 Te ni̱ kaꞌa̱n‑ga̱‑ya̱ jíín‑rí: Tu̱ꞌun ndaa̱ tu̱ꞌun ndija kúu tu̱ꞌun yáꞌa. Te máá Tatá Dios, Jitoꞌo̱ cha̱a ndoo ja̱ ní ka̱jani‑de tu̱ꞌun‑ya̱, ni̱ tájí‑yá ndajáꞌa̱‑yá náva̱ꞌa stáꞌa̱n‑ya̱ núu̱ mozo‑ya̱ táká tiñu ja̱ kánúú cháa̱ yachi̱.
\v 7 Te ja̱ndáa̱ ja̱ ncháa̱ yachi̱‑ri̱. Achí‑ya̱. Xáán ndatu̱ ña̱yɨvɨ skíkuu tu̱ꞌun káꞌa̱n tutu̱ yáꞌa.
\v 8 Te ruu̱ Juan kúu ja̱ ní jini so̱ꞌo‑ri̱ te ni̱ jini̱‑ri̱ ta̱ká tiñu yáꞌa. Te nuu̱ ní ndɨꞌɨ ni̱ jini so̱ꞌo‑ri̱, jíín já ní nde̱ꞌé‑rí, te ni̱ jukuiñi̱ jítɨ́‑rí nuu̱ jáꞌa̱ ndájáꞌa̱ Iꞌa̱ ni̱ stáꞌa̱n ta̱ká tu̱ꞌun yáꞌa nuu̱‑rí, ja̱
chíñúꞌún‑rí‑ya̱ núú.
\v 9 Te ni̱ kaꞌa̱n‑ya̱ jíín‑rí: Ma̱ sáꞌa‑ró súan, chi̱ ruu̱, suni mozo‑ni kúu‑ri̱ jíín‑ró, jíín ñani̱‑ro̱ já kájani tu̱ꞌun Dios, jíín ñáyɨvɨ káskíkuu tu̱ꞌun káꞌa̱n tutu̱ yáꞌa. Sua ná chíñúꞌún‑ró máá Dios, áchí‑ya̱.
\v 10 Te ni̱ kaꞌa̱n‑ga̱‑ya̱ jíín‑rí: Ma̱ kasú‑ro̱ túꞌun káꞌa̱n tutu̱ yáꞌa, chi̱ a ni̱ ku̱yani kɨvɨ̱.
\v 11 Ña̱yɨvɨ sáꞌa tiñu ñáá, ná kúkuu‑i jíín tíñu ñáá‑ún. Ña̱yɨvɨ kácháꞌán, ná kéndo̱o cháꞌán‑i. Ña̱yɨvɨ sáꞌa tiñu va̱ꞌa, ná kúkuu‑i jíín tíñu va̱ꞌa‑ún. Te ña̱yɨvɨ ndóo, ná kúkuu‑ga̱‑i jíín túꞌun ndoo.
\v 12 Kuni so̱ꞌo, chi̱ nchaa̱ yachi̱‑ri̱, te kii ya̱ꞌu jíín‑rí, náva̱ꞌa kua̱ꞌa‑ri̱ ya̱ꞌu ɨɨn ɨɨn‑i ndasa tiñu ni̱ ka̱sáꞌa‑i.
\v 13 Máá‑rí kúu nátu̱ꞌun letra Alfa jíín letra Omega, nuu̱ kéjáꞌá jíín núu̱ ndɨ́ꞌɨ, ja̱ xnáñúú jíín já sándɨ̱ꞌɨ́‑na̱. Achí‑ya̱.
\v 14 Xáán ndatu̱ ña̱yɨvɨ skíkuu tiñu ni̱ táꞌú‑yá, náva̱ꞌa niꞌi̱n táꞌu̱‑í jaa̱‑i nuu̱ yúnu chakú, te kɨ̱vɨ koyo‑i ichi yúxéꞌé iní ñuu̱‑ún.
\v 15 Ko yata̱ véꞌe kuiñi tiꞌina̱, jíín já kásáꞌa tiñu ña̱váꞌa, jíín já tɨnɨ́ ini̱, jíín já kájaꞌni ndɨ́yi, jíín já káchiñúꞌún ndosó, jíín táká ja̱ kúsɨɨ̱ iní xndáꞌú táꞌan.
\v 16 Máá‑rí kúu Jesús ja̱ ní tájí‑rí ndajáꞌa̱‑rí kujaa̱ nuu̱‑ro̱ jínáꞌan‑ró, náva̱ꞌa kani ndaa̱‑ya̱ túꞌun ta̱ká tiñu yáꞌa nuu̱ tɨ́kuꞌni̱ kákandíja. Máá‑rí kúu nátu̱ꞌun yoꞌo já kúu tata̱ David. Te suni kúu‑ri̱ nátu̱ꞌun tiñu̱ú xíní já ndíi ndáxín tɨ́kuáán‑na̱.
\v 17 Te máá Espíritu jíín ñáꞌan tándaꞌa kákaꞌa̱n: Ñaꞌa̱n‑ní, áchí. Te ña̱yɨvɨ jíni so̱ꞌo, ná káꞌa̱n‑i: Ñaꞌa̱n‑ní, achi̱‑i. Te ña̱yɨvɨ jichí nducha, ná kíi‑i. Te ña̱yɨvɨ kuní, ná kóꞌo sáni‑i nducha chakú.
\v 18 Te káꞌa̱n xaa̱n‑rí nuu̱ táká ña̱yɨvɨ jíni so̱ꞌo tu̱ꞌun káꞌa̱n tutu̱ yáꞌa: Nú ndé ɨɨn ña̱yɨvɨ ná chísó‑ga̱‑i nuu̱ túꞌun yáꞌa, te Dios, chísó‑yá tu̱ndóꞌo yóso núu̱ tutú yáꞌa sɨkɨ̱‑í.
\v 19 Te nú ndé ɨɨn ña̱yɨvɨ kuánchaa̱‑i yaku̱ tu̱ꞌun ja̱ káꞌa̱n tutu̱ yáꞌa, te Dios kuanchaa̱‑ya̱ táꞌu̱‑í ja̱ yíꞌi nuu̱ libro chakú, jíín iní ñuu̱ ii̱, sɨkɨ̱ túꞌun ja̱ yóso núu̱ tutú yáꞌa.
\v 20 Súan káꞌa̱n Iꞌa̱ káꞌa̱n ndaa̱ ta̱ká tu̱ꞌun yáꞌa: Ja̱ndáa̱ ja̱ ncháa̱ yachi̱‑ri̱, áchí‑ya̱. Súan ná kóo Amén. Ñaꞌa̱n‑ní Táta̱ Jesús.
\v 21 Tu̱ꞌun luu íó ini̱ máá Jítoꞌo̱‑yo̱ Jesucristo ná kóo jíín táká‑ro̱ jínáꞌan‑ró. Amén.