\id JUD
\h Judas
\toc1 Judas
\mt DÍDZAʼDOʼ BUZÚAJËʼ JUDAS
\c 1
\s Judas rugapëʼ Dios nupa nulidzëʼ Dios
\p
\v 1 Nedaʼ, Judas, tsaz nacaʼ huen dxin queëʼ Jesucristo,
en nacaʼ caʼ bö́chëʼë Jacobo. Rugapaʼ Dios libíʼiliʼ,
nulidzëʼ Dios Xuz libíʼiliʼ, en nadxíʼinëʼ libíʼiliʼ,
en rapa chiʼë libíʼiliʼ tuʼ nácaliʼ tuz len Jesucristo.
\v 2 Rë́ʼëndaʼ inö́ziliʼ ca ruhuéchiʼdaʼ ládxëʼë Dios
libíʼiliʼ, en nadxíʼideʼenëʼ libíʼiliʼ, encaʼ ruzóadëʼë
dxi icja ládxiʼdoʼoliʼ.
\s Nupa tuʼsedi le cabí nácatë
\p
\v 3 Libíʼiliʼ, böchiʼ luzáʼadoʼ, gúcadaʼ ládxaʼa uzúajaʼ
queë́liʼ lu guichi ca naca yöl-laʼ rusölá nadéliʼruʼ, pero
run bayudxi uchíziaʼ icja nágaliʼ para idú ládxiʼliʼ
tíl-lalenliʼ nupa taʼdáʼbagaʼ le réajlëʼëruʼ-nëʼ Dios,
lë naʼ budödëʼ Dios tsaz lu náʼagaca nupa néquiguequi
quez queëʼ para uluʼzë́ didzaʼ que lógaca yúguʼtë bönachi.
\v 4 Caní run bayudxi gunaʼ tuʼ bagáchiʼsö chigulaʼyázalenëʼ
bal-lëʼ bönniʼ rëʼu, Dios buzóëʼ quégaquiëʼ dza niʼte
ichúguiëʼ quégaquiëʼ ilaʼnítiëʼ tsaz. Bitiʼ taʼyéaj
ládxiʼgaquiëʼ Dios bönniʼ caní. Tuʼ zoa le ruzáʼ ládxëʼë
Dios queë́ruʼ, téquinëʼ huáca ilunëʼ le ruáʼ döʼ. Taʼdáʼbaguëʼë
Xanruʼ Jesucristo. Tuzëʼ Lëʼ rinná béʼenëʼ rëʼu.
\p
\v 5 Chinö́z quéziliʼ lë ni, pero rë́ʼëndaʼ usáʼa ládxiʼliʼ
ca benëʼ Xanruʼ Dios. Sal-laʼ busölë́ʼ bönachi Israel
cateʼ bubéajëʼ léguequi luyú Egipto, gudödi niʼ busunítiëʼ
nupa bítsaʼgaca ládjaguequi, en bitiʼ gulaʼyéajlëʼ Lëʼ.
\v 6 Lëscaʼ caní, yuguʼ gubáz láʼayi queëʼ Dios, nupa
niʼ bitiʼ gulún xichíngaquiëʼ, pero buluʼcáʼanëʼ xilátjagaquiëʼ,
Dios busayjëʼ légaquiëʼ tu lataj chul-la. Nágaʼgaquiëʼ
tsaz niʼ ga idxinrö dza usiúdxëʼ Dios yödzölió ni.
\v 7 Lëscaʼ caní guca quégaca yödzö Sodoma, en yödzö
Gomorra, encaʼ yuguʼ yödzö dzágagaca léguequi. Ca naʼ
gulunëʼ gubáz láʼayi naʼ, gulaʼdáʼbaguëʼë Dios, lëscaʼ
caní gulunëʼ bönniʼ yuguʼ lu yödzö naʼ. Buluʼdödi cuíngaquiëʼ
para gulunëʼ le ruáʼ döʼ, en le gulaʼzësö ládxiʼgaquiëʼ
le tun ga nu rutuíʼi. Naʼa, tuʼ busacaʼ ziʼë Dios légaquiëʼ
lu guíʼ le cabirö ulu, lë naʼ guca quégaquiëʼ naca tu
le run gadxi yúguʼtëruʼ, para cabí gunruʼ laʼ lë́bisö.
\p
\v 8 Sal-laʼ gulaca lë ni, laʼ canísö tunëʼ bönniʼ ni,
bönniʼ röjácalenëʼ yëla taʼnénëʼ. Tun dítjanëʼ idútë
le naca cazëʼ. Taʼdáʼbaguëʼë le rinná béʼenëʼ Dios rëʼu,
en taʼnnë́ ziʼë quégaca nupa taʼnná bëʼ yehuaʼ yubá.
\v 9 Miguel caz, gubáz láʼayi lo, cateʼ gudíl-lalenëʼ tuʼ
xihuiʼ para gaca uʼë idú le naca cazëʼ Moisés, bitiʼ
burúguinëʼ udxíëʼ döʼ tuʼ xihuiʼ naʼ, pero gudxëʼ le:
“Xanruʼ uzenëʼ liʼ bach.”
\v 10 Yuguʼ bönniʼ ni taʼnnë́ ziʼë quégaca le runëʼ Dios,
yuguʼ le bitiʼ taʼyéajniʼinëʼ, ateʼ yuguʼ le taʼyéajniʼinëʼ
rácasö quégaquiëʼ ca naʼ tunbaʼ böaʼ guixiʼ bitiʼ taʼyéajniʼibaʼ,
lë ni tuʼgunëʼ dxin, en caní tuʼdxía döʼ cuíngaquiëʼ.
\p
\v 11 Bicaʼ bayechiʼ légaquiëʼ tuʼ chigulunëʼ dul-laʼ
ca naʼ benëʼ Caín, ateʼ lu yöl-laʼ ruhuidiʼ quégaquiëʼ
chigulaʼchixi gulaʼníguinëʼ ca naʼ guchixi guníguinëʼ
Balaam para siʼë dumí, ateʼ chinarugu quégaquiëʼ ilátiëʼ
ca naʼ gútiëʼ Coré cateʼ gudáʼbaguiëʼ Moisés.
\v 12 Yuguʼ bönniʼ ni tágulenëʼ tsözxö́n libíʼiliʼ cateʼ
ráguliʼ yuguʼ güíʼi huagu lu yöl-laʼ nadxíʼi queë́liʼ.
Tunëʼ ga taʼchixi taʼnigui nupa dzágagaca libíʼiliʼ,
tuʼ tëʼaj tagu lizëʼ. Nácagaquiëʼ ca yuguʼ bönniʼ ral-laʼ
uluʼgágugaquiëʼ-baʼ böʼcuʼ zxilaʼ, pero laʼ cuíngacasëʼ
tuʼgahuëʼ. Nácagaquiëʼ ca böaj lúzxiba bitiʼ nachë́ʼgaca
nisa, ateʼ ruáʼ böʼ léguequi náʼalö níʼilö. Nácagaquiëʼ
caʼ ca yuguʼ yaga chibidxín dza bi ilaʼbía, pero bitiʼ
bi taʼbía. Nácagaquiëʼ caʼ ca yuguʼ yaga chigulaʼbidxi
idú luí, en chinaládzuʼgaca.
\v 13 Nácagaquiëʼ caʼ ca nísadoʼ cateʼ riyasa ridxía,
ateʼ ribö́ʼ bidxinaʼ que, lë naʼ ruluíʼi ca naca yöl-laʼ
stuʼ tunëʼ. Nácagaquiëʼ ca yuguʼ bölaj lúzxiba nucáʼanagacabaʼ
xinö́zgacabaʼ. Dios chinunëʼ quégaquiëʼ ilaʼyáziëʼ tsaz
lataj chul-la.
\p
\v 14 Ca naca quégaquiëʼ bëʼë caʼ didzaʼ Enoc uláz queëʼ
Dios. Enoc naʼ gúquiëʼ tu bönniʼ gubábalenëʼ le igadxi
cöʼ zxíʼini xiʼsóëʼ Adán. Gunnë́ʼ: “Buliʼyútsöcaʼ, zëʼë
Xanruʼ, ateʼ dzágagaca Lëʼ zián gayuáʼ bönachi néquiguequi
quez queëʼ.
\v 15 Zëʼë para gunëʼ xíguiaʼ yúguʼtë bönachi, en ichúguiëʼ
quégaca yúguʼtë nupa tuaʼ döʼ ilaʼniti tsaz.” Caní gunëʼ
tuʼ nözi yúguʼtë didzaʼ ziʼ gulaʼnnë́ʼ bönniʼ dul-laʼ
naʼ queëʼ Lëʼ.
\v 16 Yuguʼ bönniʼ caní taʼnnë́ʼ queëʼ, en taʼzíʼ quídzëʼë,
en tunëʼ ca naca le taʼzësö ládxiʼgaquiëʼ. Tuʼë didzaʼ
lu yöl-laʼ run ba zxön cuíngaquiëʼ, en para uluʼziʼë xibéguequi,
tuʼë didzaʼ le taʼgúʼu bönachi yöl-laʼ zxön.
\s Judas rusë́ʼë ládxiʼgaca nupa taʼyéajlëʼ Cristo
\p
\v 17 Naʼa, böchiʼ luzáʼadoʼ, guliʼtsöjné yuguʼ didzaʼ
guluʼë bönniʼ gubáz queëʼ Xanruʼ Jesucristo dza niʼte.
\v 18 Yuguʼ bönniʼ naʼ gulë́ʼ libíʼiliʼ: “Yuguʼ dza tsöjsétëgaca
uluʼluíʼi lógaquiëʼ bönniʼ uluʼtitjëʼ le naca láʼayi,
en ilunëʼ ca naca le taʼzësö ládxiʼgaquiëʼ le ruáʼ döʼ.”
\v 19 Yuguʼ bönniʼ ni tunëʼ ga irúajliʼ choplö. Tuʼë
didzaʼ lu yöl-laʼ bönáchisö quégaquiëʼ, en bitiʼ zóalenëʼ
Dios Böʼ Láʼayi légaquiëʼ.
\p
\v 20 Naʼa, böchiʼ luzáʼadoʼ, guliʼsóa tsutsu lu yöl-laʼ
réajlëʼ queë́liʼ Dios le naca idú láʼayi. Buliʼlidzëʼ
Dios, ugunliʼ dxin yöl-laʼ huáca queëʼ Dios Böʼ Láʼayi.
\v 21 Buliʼgáʼanalenëʼ Dios, Nu nadxíʼi rëʼu, en guliʼcöza
dza niʼ uluíʼi lahuëʼ Xanruʼ Jesucristo, Nu ruhuéchiʼ
ládxëʼë rëʼu para gataʼ yöl-laʼ naʼbán idú queë́ruʼ.
\p
\v 22 Guliʼgún ga ilaʼdipa ládxiʼgaca nupa raca chopa
ládxiʼgaca.
\v 23 Guliʼgún ga uluʼlë́ʼ, le gaca tsca ubéajliʼ légaquiëʼ
lu guíʼ. Lu yöl-laʼ radxi queë́liʼ buliʼhuéchiʼ ládxiʼliʼ
iaʼzícaʼrö bönachi. Guliʼgún chiʼi cuinliʼ, para cabí
gunliʼ tsözxö́n légaquiëʼ, en cabí gútsaʼliʼ le ruáʼ döʼ
tunëʼ.
\s Le rigúʼuruʼ Dios yöl-laʼ zxön
\p
\v 24,25 Dios laʼs dui, Nu nözi caz yúguʼtë, en Nu busölá
rëʼu niʼa que le benëʼ Xanruʼ Jesucristo, napëʼ yöl-laʼ
huáca gun chiʼë libíʼiliʼ, para cabí ichixi iníguiliʼ,
en usudxinëʼ libíʼiliʼ lahuëʼ Lëʼ ga zoëʼ lu beníʼ idú.
Gunëʼ ga gácaliʼ idú tsahuiʼ, en ga udzéjadeʼeliʼ. ¡Gaca
caz queëʼ Dios yöl-laʼ ba, en yöl-laʼ zxön, en yöl-laʼ naca
lo, en yöl-laʼ unná bëʼ, naʼa dza, en yúguʼtë dza záʼgaca!
¡Caʼ gaca! 
